Kontrola studia.

(1) V pořadí a lhůtách stanovených individuálním studijním plánem koná aspirant v průběhu prvního období studia zkoušky z aspirantského (kandidátského) minima, a to
Aspirant, který se specialisuje v oboru filosofických věd, dějin KSSS nebo dějin KSČ, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. b); aspirant, který se specialisuje v oboru ruského jazyka nebo ruské literatury, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. c).

a) odbornou zkouškou,

c) zkoušku z ruského jazyka,

b) zkoušku z marxistické filosofie,

d) zkoušku z druhého cizího jazyka.

(2) Zkoušky z aspirantského minima ce konají před zkušebními komisemi zřízenými na vysokých školách (ústavech nebo pracovištích), kde se aspirant školí

(3) Zkoušky uvedené v odstavci 1 pod písm. b), c) a d) se konají vždy na katedrách vysokých škol (akademií věd), i když se aspirant školil na jiném učilišti

(4) Aspirant je povinen přihlásit se v plánovaném termínu u předsedy zkušební komise k vykonání předepsane zkoušky. Na doporučení školitele (konsultanta v marxistické filosofii nebo učitele jazyků) může aspirant požádat předsedu zkušební komise o povolení zkoušky před plánovaným termínem.

(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně tří dalších členů.

(2) Předsedou zkušební komise je děkan nebo proděkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště nebo jeho zástupce), na které se aspirant školí. Jedním z členů zkušební komise je školitel aspiranta.

(3) Další členy zkušební komise jmenuje na návrh jejího předsedy rektor příslušné vysoké školy (předsednictvo příslušné sekce, po př. odboru akademie věd), v oboru ústavů a pracovišť příslušných ústředních úřadů tento úřad, a to z vědeckých pracovníků příslušného vědního oboru tak, aby jeden z těchto členů byl z jiného pracoviště, než kde se zkouška koná.

(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie se skládá z předsedy a dvou dalších členů.

(2) Předsedou je vedoucí katedry společenských věd nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou aspirantův konsultant v marxistické filosofii a aspirantův školitel nebo jím určený zástupce.

(1) Zkušební komise pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dalších dvou členů.

(2) Předsedou je vedoucí katedry příslušného jazyka nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou učitel školící aspiranta v příslušném jazyku a školitel aspiranta nebo jím určený zástupce ovládající jazyk, z něhož je aspirant zkoušen

(1) Odborná zkouška se skládá ze zkoušek z předmětů širšího vědního základu schválených pro specialisace a ze zkoušky ze specialisace.

(2) Zkousky z předmětů širšího vědního základu jsou zpravidla ústní a nemají trvat déle než jednu hodinu.

(3) Zkouška ze specialisace je písemná a ústní. Písemná zkouška záleží ve vypracování písemného referátu na thema blízké thematu vědecké práce stanovené školitelem aspiranta. Písemný referát odevzdá aspirant měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky předsedovi zkušební komise. Ústní zkouška trvá zpravidla jednu hodinu.

(4) Zkoušky z předmětů širšího vědního základu a ze specialisace vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce od nástupu do aspirantury.

(1) Zkoušku z marxistické filosofie vykoná aspirant po uplynutí prvního roku aspirantury, nejpozději však do konce 18. měsíce aspirantury.

(2) Zkouška je ústní a trvá zpravidla 1 hodinu.

(1) Zkoušku z ruského jazyka vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce aspirantury.

(2) Zkouška je písemná a ústní.

(3) Předmětem písemné zkoušky je překlad odborného textu ruského v rozsahu nejméně dvaceti řádků do češtiny nebo slovenštiny na thema ze studijního oboru aspiranta nebo z oboru příbuzného. Písemná zkouška trvá jednu hodinu.

c) schopnost hovořit na thema studijního oboru,

d) bezpečnou znalost potřebných základů gramatiky,

e) znalost příslušných odborných slovníků a schopnost jich rychle a správně používat.

a) schopnost bezpečně číst kterýkoliv odborný text ze svého oboru a přesně jej přeložit do češtiny nebo slovenštiny, při čemž může použít slovníku jen pro vyhledávání obtížných a ojediněle se vyskytujících výrazů,

b) že rozumí kratšímu odbornému textu a je schopen reprodukovat jeho obsah rusky,

(1) Zkoušku z druhého cizího jazyka vykoná aspirant nejpozději koncem prvního roku aspirantury.

(2) Zkouška je písemná a ústní.

(3) Pro písemnou zkoušku platí obdobně ustanovení § 36 odst. 3.

b) znalost potřebných mluvnických základů druhého cizího jazyka,

(4) Ústní zkouškou má aspirant prokázat
Ústní zkouška trvá zpravidla půl hodiny.

a) schopnost plynule číst a překládat odbornou vědeckou literaturu do češtiny nebo slovenštiny s použitím slovníku při obtížných výrazech,

c) znalost odborných slovníků a schopnost rychle a správně jich používat.

(1) Zkušební komise se radí, jednají a usnášejí se o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání jmenovitým hlasováním za přítomnosti všech členů komise, a to většinou hlasů. Při rovnosti hlasů je rozhodující mínění, pro které hlasoval předseda komise.

4. neprospěl.

Zlepšení klasifikace druhého a třetího stupně opravnou zkouškou není přípustné.
(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří čtyřmi stupni:

1. výborně,

2. velmi dobře,

3. dobře,

(3) O průběhu zkoušky se sepíše zápis obsahující zejména osobní data aspiranta, složení zkušební komise, druh zkoušky, datum, místo a trvání zkoušky, otázky, prospěch dosažený při zkoušce, po případě závažné události a poznatky vyplynuvší z průběhu zkoušky, konečně pak průběh hlasování. Zápis podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise aspirantu potvrzení.

(1) Neprospěl-li aspirant při odborné zkoušce nebo při zkoušce z marxistické filosofie, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky a nejpozději do konce druhého roku aspirantury; v odůvodněných případech má zkušební komise právo opakování zkoušky odepřít. Proti rozhodnutí zkušební komise, kterým se odpírá právo zkoušku opakovat, může se aspirant odvolat do tří dnů ode dne zkoušky k rektoru vysoké školy, jde-li o zkoušku konanou v ústavě nebo na pracovišti k příslušnému ústřednímu úřadu (v akademiích věd k předsednictvu sekce nebo odboru).

(2) Neprospěl-li aspirant při zkoušce z jazyků, může ji opakovat nejvýše dvakrát, vždy po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky, nejpozději do konce druhého roku aspirantury.

(3) Neprospěch při opakované zkoušce nebo pravomocná rozhodnutí zkušební komise o odepření souhlasu k opakování zkoušky sdělí děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) bezodkladně příslušnému ústřednímu úřadu (předsednictvu akademie), který zruší aspiranturu podle § 6 odst. 1.

(1) Plnění studijního plánu se kontroluje průběžně způsobem určeným ve studijním plánu. Soustavnou kontrolu provádí též vedoucí katedry (vedoucí odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), děkan fakulty a rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště), v akademiích věd též předsednictvo sekce nebo odboru.

(2) Nejméně dvakrát v roce hodnotí průběh studia aspiranta katedra vysoké školy (odborné oddělení ústavu nebo pracoviště) na své schůzi.

(3) Jednou ročně provádí hodnocení práce aspiranta na vysokých školách fakultní rada, v ústavech nebo pracovištích vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště (atestace), a to na základě písemné zprávy školitele (§ 17 odst. 4) projednané na katedře (v odborném oddělení) a spolupodepsané vedoucím katedry (odborného oddělení). Podle výsledku tohoto hodnocení rozhodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště), zda má aspirant pokračovat ve studiu nebo zda má být podán návrh na zrušení aspirantury. Rozhodnutí potvrdí na vysokých školách rektor, na ústavech a pracovištích akademie věd předsednictvo sekce (odboru) a na ostatních ústavech a pracovištích příslušný ústřední úřad.