237/1955 Sb. — Vyhláška ministerstva financí o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění staveb a věcí movitých proti škodám živelním.
Výše škody.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí.

(1) Pojišťovna hradí škody způsobené na pojištěných věcech

1. požárem,

2. výbuchem,

3. bleskem,

4. vichřicí,

5. pádem stromů, stožárů a podobných předmětů,

6. povodní nebo jinou podobnou záplavou,

7. krupobitím,

8. tíhou sněhu nebo tíhou námrazy,

9. zřícením skal a zemin, pokud nebylo způsobeno průmyslovým nebo stavebním podnikáním.

(2) Pojišťovna nehradí škody způsobené na pojištěných věcech

a) účinky užitkového ohně nebo tepla nebo spalovacího procesu, pokud není požárem,

b) výduchem ve spalovacím prostoru na výbušných motorech,

c) působením elektrického proudu na elektrických zařízeních, strojích a přístrojích; má-li však působení elektrického proudu za následek požár nebo výbuch, jimiž bude způsobena škoda též na jiných věcech, je i prvotní škoda pojištěním kryta.

(3) Při událostech uvedených v odstavci 1 hradí pojišťovna škody způsobené na pojištěných věcech přímým účinkem těchto událostí a dále škody nastalé na pojištěných věcech

a) v bezprostřední příčinné, časové i místní souvislosti s těmito událostmi,

b) nutnými záchrannými a bezpečnostními opatřeními.

c) povetrnostními vlivy, jakož i ztrátou nebo odcizením pojištěných věcí, a to v době, než bylo možno provést alespoň jejich prozatímní zabezpečení.

(4) Byla-li škoda způsobena pojistnou příhodou, hradí pojišťovna také

a) nutné a hodnotě věci úměrné náklady, které pojistník učinil na odvrácení nebo zmenšeni škody na pojištěných věcech (zachraňovací náklady).

b) náklady na odbourání pojištěných staveb nutné s hlediska jejich stavebního znovuzřízení nebo bezpečnosti.

c) náklady na odklizení neupotřebitelných zbytků pojištěných věcí a odvezení jich na nejbližší vhodné místo,

d) nutné a hodnotě věci úměrné náklady na odklizení nánosu, který vznikl na pojištěných věcech povodní nebo jinou podobnou záplavou.

Čl. 2
Pojištěné věci.

(1) Pojištěny jsou jen věci, které náležejí pojistníkovi a věci, kterých používá pro svou potřebu.

(2) Při pojištění zařízení domácnosti jako souboru jsou pojištěny též věci příslušníků domácnosti a osob v ní zaměstnaných a věci, kterých tyto osoby používají pro potřebu domácnosti: pojištění se vztahuje y mezích ustanovení čl. 6 na soubor

a) všech movitých věcí, které patří k pojištěné domácnosti,

b) předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží,

c) domácího a drobného hospodářského zvířectva včetně potřeb pro ně.

(3) Do pojištěného souboru domácnosti se zahrnuje též malba a vnitřní domovní zařízení bytu, pokud jeho opravy nese podle zákona nájemce.

(4) Za součást pojištěného souboru domácnosti se nepovažují motorová vozidla, neobíhající mince, cenné papíry, vkladní knížky, sbírky, nezasažené perly a drahokamy, listiny a spisy.

Čl. 3.
Místní platnost pojištění.

(1) Pří pojištění zemědělského závodu hradí pojišťovna škodu, kterou byly pojištěné věci postiženy na místě souvisícím s běžným provozem potřebným k zemědělské výrobě.

(2) Při pojištění souboru domácnosti hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v bytě (jeho příslušenství) uvedeném ve smlouvě nebo na dvorech, zahradách a jiných prostranstvích náležejících k budově. Pojišťovna však hradí též škody způsobené kdekoliv v Československé republice

a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovišti, na cestách nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti,

b) na pojištěných věcech v opravnách, prádelnách a podobných zařízeních,

c) na pojištěných věcech i v jiném bytě, do kterého se pojistník přestěhoval: pojistník je povinen oznámit pojišťovně přestěhování do 30 dnů.

(3) Při jiném pojištění hradí pojišťovna škody, byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou kdekoliv v Československé republice; pojišťovna však nehradí škody na dopravovaných věcech od okamžiku, kdy byla věc připravená k přepravě uvedena da pohybu k bezprostřednímu naložení na dopravní prostředek v místě odeslání až do okamžiku, kdy je složena ve skladu, v provozovně, v bytě nebo v domě příjemce v místě určení.

Čl. 4.

(1) Při stanoveni výše škody se vychází z těchto hodnot (pojistné hodnoty):

a) u staveb, zařízení, strojů, dopravních prostředků, nářadí a náčiní: z pořizovací ceny, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenšené o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení (časová cena);

b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil: z pořizovací ceny pro případ koupě;

c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil: z pořizovací ceny pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše z prodejní ceny z výroby;

d) u surovin, sklizně a jiných přírodních produktů, které pojistník sám vytěžil nebo vypěstoval: z prodejní ceny z výroby (u sklizně plodin, pro které jsou stanoveny povinné dodávky; z ceny platné pro tyto dodávky) po srážce nákladů, které by bylo nutno ještě vynaložit, aby se stržila tato cena; byl-li však výrobek určen pro vlastní potřebu pojistníkovu a nedá-li se nahradit vlastní výrobou, z pořizovací ceny pro případ koupě po srážce nákladů ušetřených tím, že výrobek není třeba dohotovit:

e) u listin a spisů: z nákladu na nové opatřeni, pokud bylo nutně:

f) u zvířat a ostatních věci: z jejich prodejní ceny.

(2) Při určováni pojistné hodnoty souboru domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 6 odst. 5 a 6 písm. a) až d) počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.

Čl. 5.

(1) Při zničení nebo neopravitelném poškozeni, úplné ztrátě nebo odcizení pojištěných věcí se rovná výše škody pojistné hodnotě (čl. 4), kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená: při zničení nebo neopravitelném poškození se odečítá prodejní cena zbytků.

(2) Při opravitelném poškození, částečné ztrátě nebo odcizení pojištěných věcí se rovná, výše škody přiměřenému nákladu na opravu (znovuzřízení nebo nové pořízení), potřebnou k odstranění škody, sníženému o prodejní cenu zbytků poškozené části a o částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení poškozené věci.

(3) Při zničení nebo poškození budov se srážka za opotřebení nebo jiné znehodnocení neodpočítává z části nepřevyšující 10 % pojistné částky — a není-li jí, pojistné hodnoty — postižené budovy, nejvýše však z částky 10.000 Kčs. Je-li náklad vyšší, odpočítává se částka odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení jen z části, která převyšuje uvedenou hranici.

(4) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na nutnou dopravu, po případě demontáž a montáž. Zvýšení nákladů opravy pro její urychlené provádění (zejména urychlenou dopravou, prací přes čas) se počítá do nákladů na opravy, jen bylo-li urychlené provedení opravy nutné. Náklady na opravu se počítají podle cen v době pojistné příhody.

(5) Byla-li při opravě provedena změna proti stavu před pojistnou příhodou, nezapočítávají se do výše škody vyšší náklady tím vzniklé.

(6) U jednotlivých věcí k sobě patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) utrpěly zničením, poškozením nebo odcizením věcí druhých. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se však k takovému znehodnocení přihlíží.

Čl. 6.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 5 zvýšené o náklady podle čl. 1 odst. 4.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu a náklady jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Do pojistné hodnoty se při tom nezapočítává u budov hodnota základových zdí a u pojištěného souboru domácnosti hodnota malby a věci uvedených v čl. 2 odst. 3.

(3) Při pojištění budov má pojistník nárok na náhradu ve výši uvedené v předchozích odstavcích, nepřesahuje-li škoda 30 % pojistné hodnoty poškozené budovy, ani částku 20.000 Kčs. Je-li škoda vyšší, rovná se pojistná náhrada 60 % náhrady zjištěné podle předchozích odstavců: prokáže-li však pojistník nejpozději do tří let od pojistné příhody, že provedl znovuzřízení budovy nebo — pokud jde o socialistickou právnickou osobu — je zabezpečil v hospodářském plánu, vzniká mu nárok na náhradu zbývajících 40 %.

(4) Za znovuzřízení se považuje též obnovení budovy nebo její postavení na jiném místě v témže okresu i v jiném stavebním rozsahu přiměřeném její hodnotě, pokud nová budova slouží obdobnému hospodářskému účelu téhož pojistníka jako před pojistnou příhodou.

(5) Při zničení, poškození, ztrátě nebo odcizení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty, ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu v uvedených mezích.

(6) Jde-li o pojištění souboru domácnosti, činí pojistná náhrada nejvýše

a) u peněz 2000 Kčs;

b) u předmětů potřebných k výkonu povolání včetně zásob a zboží 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 10.000 Kčs;

c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 2000 Kčs;

d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru domácnosti, u skvostů a podobných drahocenných Věci nejvýše však 2000 Kčs za jednu věc;

e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovištích, na cestách nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.

Čl. 7.
Vrácení ztracené nebo odcizené věci.
Byla-li vrácena věc ztracená nebo odcizená, je pojistník povinen vrátit vyplacenou pojistnou náhradu. Byla-li věc v souvislosti se ztrátou nebo odcizením poškozena, nahradí pojišťovna poškození věci. Opatřil-li si pojistník již věc náhradní, vrátí náhradu jen do výše prodejní ceny vrácené věci.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění plodin.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí.

(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěných hospodářských rostlinách (dále jen „plodiny“)

1. krupobitím,

2. požárem,

3. bleskem,

4. vichřicí,

5. povodní nebo jinou podobnou záplavou.

(2) U zeleniny a jahod hradí pojišťovna, bylo-li to ujednáno, též přímé škody způsobené jarními mrazy.

Čl. 2.
Rozsah pojištění.

(1) Pojištění se vztahuje na všechny hospodářsky zužitkovatelné části plodin (také na slámu, stéblovinu, vlákna a pod.). Nebylo-li pojistné stanoveno podle výměry zemědělské půdy nebo podle celoročního výrobního plánu, vztahuje se pojištění pouze na jednu setbu nebo sadbu, sklizeň a pod.

(2) Pojištění se vztahuje dále i na keře vinné révy, chmelové babky a trsy jahod, avšak jen byly-li některou z událostí uvedených v čl. 1 úplně zničeny.

(3) U ovocných stromů a keřů se vztahuje pojištění pouze na plody a pouze na škody způsobené krupobitím.

(4) Pojišťovna hradí pouze škody na množství, nikoliv škody způsobené tím, že se následkem pojistné příhody zhoršila jakost plodin: výjimku tvoří pojištění zeleniny, tabáku, chmele a přadných rostlin, u nichž se hradí též škody na jakosti.

Čl. 3.
Počátek a konec pojistné ochrany proti škodám způsobeným krupobitím a jarními mrazy.

(1) Pojistná ochrana proti škodám způsobeným krupobitím začíná
u chmele, jakmile byl zaveden na vodič,
u vinné révy, jakmile se začínají tvořit plodové násady,
u ovocných stromů a keřů, jakmile odkvetly,
u jahod, jakmile nasadily květní poupata,
u všech ostatních plodin, jakmile byly zasety nebo vysázeny.

(2) Pojistná ochrana proti škodám způsobeným krupobitím končí
u tabáku sebráním zužitkovatelných vrchních (jemných vrcholkových) listů,
u vinné révy, ovocných stromů a keřů, jahod, kukuřice, máku, chmele, papriky a rajských jablíček očesáním plodů,
u všech ostatních plodin jejich oddělením od země (sklizeň).

(3) Pojistná ochrana proti škodám způsobeným jarními mrazy začíná dnem 21. března a končí dnem 20. června.

Čl. 4.
Výše škody.

(1) Výše škody se stanoví podle výtěžku (pojistná hodnota), který by pojištěné plodiny poskytly v běžném hospodářském období, kdyby nenastalá pojistná příhoda. Výtěžek se stanoví podle očekávaného výnosu a výkupních cen. Od tohoto výtěžku se odečte výtěžek, který lze očekávat se zřetelem na poškození pojištěných plodin pojistnou příhodou, po případě očekávaný čistý výtěžek nového osevu.

(2) Nastala-li však škoda v době, kdy podle agrotechnických zásad může být proveden nový osev náhradní plodiny rovnocenného druhu, hradí pojišťovna toliko náklad na osivo nebo sáď, kterých bylo použito k osevu nebo sadbě plodin postižených pojistnou příhodou, náklad na osetí nebo vysázení a náklad na nutné hnojivo a hnojení těchto plodin. Tyto náklady se hradí jen pokud musí být při novém osevu znovu vynaloženy.

(3) Při škodách na keřích vinné révy, babkách chmele a trsech jahod hradí pojišťovna také náklad na saď použitou k sadbě zničených rostlin, náklad na vysázení a náklad na nutné hnojivo a hnojení těchto rostlin podle cen platných v době pojistné příhody.

(4) Výše škody se zjisti zvlášť pro každý pozemek souvisle osetý nebo osázený jedním druhem plodiny — po případě byla-li pojistnou příhodou postižena jen část tohoto pozemku, pro tuto část — a na něm pak odděleně pro jednotlivé části plodin (zrno, sláma a pod.).

(5) Byly-li tytéž plodiny opět postiženy pojistnou příhodou, stanoví se výše škody s přihlédnutím ke škodám způsobeným na nich předchozími událostmi

(6) Při zjišťováni výše škody se přihlédne k tomu, oč se následkem pojistné příhody zmenši náklady sklízení, trhání, svážení, výmlatu a pod.

Čl. 5
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody zmenšené u škod způsobených krupobitím nebo jarními mrazy o škody vzniklé před počátkem pojistné ochrany.

(2) Byla-li sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota (čl. 4 odst. 1), hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

(3) Pojišťovna nehradí škody na hlavní ani vedlejší části plodiny, které nedosahují 10 % výtěžku hlavní zužitkovatelné části plodiny.

(4) Pojistná náhrada je splatna nejpozději do 31. října a u tabáku do 31. prosince.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění hospodářských zvířat.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí.

(1) Pojišťovna hradí přímé škody, které vznikly tím, že pojištěné zvíře uhynulo nebo musilo být nutně poraženo následkem

a) úrazu,

b) zmetání nebo porodu,

c) nemoci s výjimkou nebezpečných nákaz dále jen nemoci) a bylo-li to ujednáno, také následkem

d) nebezpečné nákazy,

e) kastrace.

(2) Dále hradí pojišťovna také přímé škody, které vznikly tím, že

a) zvíře uznané k plemenitbě a pojištěné jako plemenné se stalo následkem úrazu, nemoci včetně nebezpečných nákaz, zmetání nebo porodu trvale nezpůsobilým k plemenitbě,

b) u zvířete uznaného k plemenitbě a pojištěného jako plemenné se během 4 měsíců (u býků 6 měsíců) ode dne nákupu zjistila trvalá nezpůsobilost k plemenitbě.

c) hříbě se z pojištěné klisny narodilo mrtvé, uhynulo při zmetání nebo při porodu, uhynulo nebo musilo být nutně poraženo během 14 dnů po zmetání nebo porodu.

(3) Pojišťovna hradí též škody z pojistných příhod nastalých do 6 týdnů po prodeji pojištěného zvířete, jestliže vznikly z příčin, které nastaly před prodejem; bylo-li ujednáno pojištění kastrace, hradí pojišťovna škody z pojistných příhod nastalých do 14 dnů (u hřebců do 21 dnů) po prodeji pojištěného zvířete, jestliže vznikly následkem kastrace provedené před prodejem zvířete, ne však déle než 14 dnů (u hřebců 21 dnů) ode dne kleštění.

(4) Nastala-li škoda pojistnou příhodou uvedenou v předchozích odstavcích, hradí pojišťovna také náklady spojené s nutnou porážkou pojištěného zvířete nebo s prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete. Pojišťovna nehradí však náklady spojené s léčením nebo ošetřením zvířete a náklady veterinárních prohlídek.

(5) Pojišťovna nehradí škody, jestliže vznikly

a) u koní následkem vad, které kůň měl v době přijetí do pojištění, s výjimkou ustanovení odst. 2 písm. b).

b) u koní při dostizích a přípravách k nim, nebylo-li nic jiného ujednáno.

Čl. 2.
Pojištěná zvířata.

(1) Pojištěna jsou jen zvířata, která náležejí pojistníkovi.

(2) Nepojišťují se

a) telata a hříbata mladší šesti měsíců a ssajíci mláďata (selata, jehňata, kůzlata),

b) koně starší 14 let, ledaže byli v předchozím roce pojištěni.

(3) Je-li pojištěn soubor hospodářských zvířat určitého druhu, jsou pojištěna všechna zvířata téhož druhu bez zřetele na jejich zdravotní stav a na jejich stáří, při čemž platí omezení uvedená v předchozím odstavci písm. a) a v čl. 1 odst. 5 písm. a).

Čl. 3.
Časová a místní platnost pojištění.

(1) Pojišťovna hradí škodu na zvířatech jednotlivě pojišťovaných jen tehdy, nastala-li po uplynutí 14 dnů od podání návrhu na uzavření smlouvy (čekací doba). Pojišťovna hradí však škodu, která vznikla v čekací době, bude-li prokázáno, že škoda nemá původ z doby před podáním návrhu.

(2) Pojišťovna hradí škodu, bylo-li pojištěné zvíře postiženo pojistnou příhodou na území Československé republiky.

Čl. 4.
Výše škody.
Při stanovení výše škody se vychází z těchto hodnot (pojistné hodnoty):

a) u Skotu a prasat: z výkupní ceny pro jatečná zvířata, u prasat však nejméně z nákupní ceny selete (nákupní cenou se rozumí nákupní cena selete ve váze 12 kg, pokud pojistník neprokáže, že postižené zvíře koupil jako sele za vyšší cenu),

b) u koní: z prodejní ceny,

c) u hříbat [čl. 1 odst. 2 písm. c)]: z 10 % prodejní ceny klisny, nejvýše však 10 % je ji pojistné částky,

d) u ovci a koz: z prodejní ceny,

e) u zvířat uznaných k plemenitbě, která byla pojištěna jako plemenná zvířata: z prodejní ceny odpovídající zařazení zvířete do plemenné třídy,

f) u ostatních zvířat: z prodejní ceny.

Čl. 5.

(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou mělo pojištěné zvíře přímo před úrazem nebo onemocněním nebo jinou příčinou, která měla za následek pojistnou příhodu, odečte výtěžek docílený prodejem zvířete nebo prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí zvířete nezkrácený o, náklady nutné porážky a prodeje.

(2) U škod na zvířatech pojištěných jako plemenná, pokud vznikly pouze nezpůsobilostí k plemenitbě, stanoví se výše škody tak, že se od pojistné hodnoty odečte hodnota, kterou má pojištěné zvíře po ztrátě schopnosti k plemenitbě.

Čl. 6.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 5. Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

(2) Kromě pojistné náhrady podle předchozího odstavce nahradí pojišťovna též náklady spojené s nutnou porážkou pojištěného zvířete a prodejem, zvířete nebo prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete.

(3) Při škodách vzniklých uhynutím pojištěného zvířete hradí pojišťovna pouze 90 % zjištěné náhrady; zbytek škody jde na vrub pojistníka.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti.
Rozsah pojištění.

Čl. 1.

(1) Pojišťovna je zavrzána vůči pojistníkovi nahradit částky, které je podle předpisů o náhradě škody povinen poskytnout třetí osobě za škody vzniklé ze zdroje nebezpečí, který je označen ve smlouvě

C) odcizením nebo ztrátou věcí, které měl poškozený při nehodě u sebe, byl-li zároveň zbaven možnosti věci opatrovat.

a) ublížením na zdraví třetím osobám nebo jich usmrcením nebo

b) zničením nebo poškozením věcí třetích osob nebo

(2) Bylo-li to ujednáno, vztahuje se pojištění také

a) u ubytovacích podniků a podniků s garážemi a stájemi na zákonnou odpovědnost za věci, které byly vneseny nebo umístěny přijatými hosty a jinými třetími osobami nebo pro ně;

b) u podniků, ústavů a jiných zařízení, jejichž provoz s sebou pravidelně přináší odkládání svrškům na zákonnou odpovědnost za věci odložené návštěvníky na místě vyhrazeném k jejich uložení, a není-li takového místa, na věci, které se zpravidla vnášejí a odkládají, když byly uloženy na jiném obvyklém místě;

c) na zákonnou odpovědnost za věci převzaté do úschovy, byly-li věci uloženy v odděleném prostoru, který je pod dozorem osob k tomu určených.

(3) V případech uvedených v předchozím odstavci se pojištění vztahuje jak na zničení nebo poškození, tak i na ztrátu a odcizení věci.

Čl. 2.

(1) Pojišťovna hradí též soudní a mimosoudní náklady obrany proti nárokům třetí osoby, jakož i náklady obhajoby v trestním řízení pro čin, který je nebo by mohl být příčinou takového nároku, na který se vztahuje náhradová povinnost pojišťovny.

(2) Tyto náklady hradí pojišťovna, jen pokud byly nutné s hlediska náhradové povinnosti; náklady; obhajoby pojistníka nebo pojištěného v trestním řízení v první stolici hradí však pojišťovna vždy.

(3) Je-li pojistník povinen podle pojistné smlouvy nést část škody sám, nahradí pojišťovna z nákladu jen stejný díl jako ze škody.

Čl. 3.

(1) Pokud jsou sjednány pojistně částky, tvoři horní hranici plnění pojišťovny při každé pojistné příhodě; to platí také, zahrnuje-li pojištění zákonnou odpovědnost několika osob. Několik nehod, které vznikly z téže příčiny a jsou v časové souvislosti, se pokládá za jednu pojistnou příhodu.

(2) Byly-li sjednány pojistné částky,

a) je pojišťovna povinna nahradit náklady podle čl. 2 odst. 1, i když dohromady s náhradou převyšují pojistnou částku, jestliže byly vynaloženy podle pokynů pojišťovny nebo ve sporu vedeném na její podnět;

b) muže se pojišťovna — nedošlo-li k uložení plnění do soudní úschovy — zhostit závazku hradit náklady dalšího řízení též prohlášením, že vyplatí náhradu ve výši pojistné částky a náklady do té doby vzniklé, pokud je povinna je nahradit.

(3) Pokud jde o náklady sporu, hradí pojišťovna nejvýše náklady, které by odpovídaly nároku ve výší pojistné částky, je-li nárok vznesený třetí osobou vyšší než pojistná částka.

(4) Náhrada za škody způsobené na penězích, cenných papírech, drahocenných věcech, listinách a spisech všeho druhu, jakož i věcech umělecké nebo historické ceny činí úhrnem nejvýše 4000 Kčs pro každou pojistnou příhodu.

Čl. 4.
Pojištění se nevztahuje

a) na nároky ze škod na věcech, které pojistník dodal nebo k nimž dodal součásti nebo potřebné hmoty a ze škod na věcech, na kterých pojistní prováděl objednané práce, pokud ke škodě došlo proto, že věci dodané pojistníkem byly vadné jakosti nebo objednaná práce byla vadně provedena (odpovědnost za vady);

b) na nároky pojistníka, spolumajitelů nebo spolu provozovatelů pojištěného nebezpečenského zdroje a na nároky blízkých rodinných příslušníků těchto osob nebo blízkých rodinných příslušníků toho pojištěného, proti kterému je nárok uplatňován; za blízké rodinné příslušníky se považuji
manžel, druh a družka,
příbuzní v přímém pokolení, nevlastní rodiče
a nevlastní děti,
tchán, tchyně, zeť a snacha,
osvojená a osvojitelé;

c) na nároky ze škod způsobených na lukách, stromech, polních a lesních kulturách při lovu, jakož i ze škod způsobených na těchto věcech zvířaty;

d) na nároky ze škod na věcech, které na pojistník nebo pojištěný v užívání nebo v nájmu nebo které mu byly svěřeny ke smluvenému účelu nebo které má ve své skutečné moci a pro sebe jich užil. U staveb se považuje za svěřenou jen ta jejich část, která byla předmětem práce nebo činnosti, a části s ní souvisící.

Čl. 5.
Povinnosti pojistníkovy.
Pojistník je povinen

a) oznámit pojišťovně bez průtahu událost, která může vést k uplatnění nároků na náhradu škody, zejména však oznámit neprodleně, že třetí osobou byl mimosoudně uplatněn nárok, že bylo zavedeno trestní řízení pro čin, ze kterého by mohl být takový nárok vyvozován, že třetí osoba uplatňuje svůj nárok soudně, nebo že bylo nařízeno hlavní líčení v trestním řízení;

b) dát pojišťovně na požádání všechna /vysvětleni potřebná k zjištění důvodu nároku a rozsahu jejího plnění;

c) řídit se pokyny, které mu dá pojišťovna o tom, jak se má zachovat, jsou-li vůči němu třetí osobou uplatňovány nároky; bez souhlasu pojišťovny nesmí pojistník uspokojit ani uznat nárok třetí osoby, ledaže nemohl ze závažných důvodů odepřít uspokojení nebo uznání nároku a při tom nepřekročil meze své povinnosti k náhradě škody;

d) pečovat podle možnosti o to, aby škoda byla odvrácena nebo alespoň zmenšena, zejména učinit vše k objasnění nehody a k obraně proti neodůvodněným nebo nepřiměřeným nárokům;

e) dát se ve sporu zastupovat zmocněncem, kterého pojišťovna určí; tomuto zmocněnci dát procesní plnou moc a být nápomocen při vedení sporu; v trestním řízení platí totéž o obhájci, kterého pojišťovna určí;

f) dát souhlas k vyřízení nároků uznáním, narovnáním nebo soudním smírem, požádá-li o to pojišťovna; nedošlo-li k tomuto vyřízení pro jednání pojistníkovo, není pojišťovna povinna hradit vyšší náklad a výlohy potom vzniklé.

Čl. 6.
Přechod nároků na pojišťovnu.
Právo pojistníkovo na úhradu nákladů sporu se strany odpůrce, který podlehl ve sporu, přechází na pojišťovnu, jen pokud tyto náklady nahradila nebo je sama vynaložila. Vzejde-li pojistníkovi nárok na vrácení částky, kterou pojišťovna zaplatila nebo složila, přechází tento nárok na pojišťovnu. Má-li pojistník právo požadovat, aby byl snížen nebo zrušen důchod placený poškozené osobě, přechází toto právo na pojišťovnu, pokud pojišťovna důchod platí. Jakmile se pojistník dověděl, že nastaly okolnosti odůvodňující tato práva, je povinen oznámit to bez prodlení pojišťovně a na její žádost odevzdat jí všechny doklady, potřebné k uplatnění těchto práv.

Čl. 7.
Postih.
Pojišťovna má proti pojistníkovi, který při výkonu povolání způsobil škodu v opilosti, postih pro vyplacenou náhradu a náklady.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám z krádeže vloupáním.
Výše škody.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí

(1) Pojišťovna hradí přímou škodu způsobenou tím, že pojištěné věci byly odcizeny

a) krádeží vloupáním, t. j. tak, že se pachatel do uzamčených místností, v nichž jsou uloženy pojištěné věci (dále jen „místnosti pojištění“), vloupal nebo do místnosti pojištění vnikl jinak než dveřmi nebo si do nich zjednal přístup lstivým předstíráním; za vloupání se považuje i otevření místností pravými klíči, kterých se pachatel zmocnil protiprávním způsobem bez zavinění pojistníka nebo pojištěného. I když znaky vloupání nebyly prokázány, má se za to, že pojistná příhoda nastala, byl-li pachatel dopaden, ledaže jím byla osoba u pojistníka zaměstnaná nebo žijící s ním ve společné domácnosti:

b) loupeží (§ 232 tr. z.) spáchanou na pojistníku, příslušníku jeho domácnosti nebo osobě u něho zaměstnané nebo jím pověřené dozorem nad místnostmi pojištění;

c) pokud to bylo ve smlouvě výslovně ujednáno, krádeží, která nemá znaků uvedených pod písm. a):

(2) Vloupání, do uzamčené železné nebo pancéřové pokladny je pojistnou příhodou, i když nenastalo vloupání do místnosti pojištění [odst. 1 písm. a)]. Za vloupání se považuje i otevření uzamčené železné nebo pancéřové pokladny pravými klíči, které byly uzamčeny v jiné schránce, kterou pachatel vyloupil, nebo jichž se zmocni] loupeží.

(3) Pojišťovna hradí též škodu způsobenou zničen ním nebo poškozením pojištěných věcí v přímé souvislosti s událostmi uvedenými v předchozích odstavcích.

(4) Pojišťovna hradí také přímé škody způsobené při událostech uvedených v odst. 1—3 na stavebních součástech místností pojištění nebo na schránkách, jejichž obsah je pojištěn.

(5) Jde-li o pojištění souboru domácnosti (čl. 2 odst. 2), nehradí pojišťovna škody způsobené trestnými činy uvedenými v odst. 1 a 2, jestliže se jich zúčastnila nebo se na nich podílela osoba žijící s pojistníkem ve společné domácnosti nebo osoba pověřená dozorem nad místnostmi pojištění.

Čl. 2.
Pojištěné věci.

(1) Pojištěny jsou jen věci, které náležejí pojistníkovi a věci, kterých používá pro svou potřebu.

(2) Při pojištění zařízení domácnosti jako souboru jsou pojištěny též věci příslušníků domácnosti a osob v ní zaměstnaných a věci, kterých tyto osoby používají pro potřebu domácnosti; pojištění se vztahuje v mezích ustanovení čl. 8 na soubor

a) všech movitých věcí, které patří k pojištěné domácnosti,

b) předmětů potřebných k výkonu po volání včetně zásob a zboží,

c) domácího a drobného hospodářského zvířectva včetně potřeb pro ně.

(3) Za součást pojištěného souboru domácnosti se nepovažují motorová vozidla, neobíhající mince, cenné papíry, vkladní knížky, sbírky, nezasažené perly a drahokamy, listiny a spisy.

Čl. 3.
Místní platnost pojištění.

(1) Při pojištění souboru domácnosti hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v bytě uvedeném ve smlouvě a jeho příslušenství; pojišťovna však hradí též škody způsobené na domácím a drobném hospodářském zvířectvu chovaném v uzamčených chlévech a kurnících umístěných na dvorech, zahradách a jiných prostranstvích souvisících s budovou, v níž je byt. Pojišťovna však hradí též škody způsobené kdekoliv v Československé republice

a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovišti, na cestách nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti.

b) na pojištěných věcech v opravnách, prádelnách a podobných zařízeních,

c) na pojištěných věcech i v jiném bytě, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně přestěhování do 30 dnů.

(2) Při jiném pojištění hradí pojišťovna škody, byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou kdekoliv v Československé republice; pojišťovna však nehradí škody na dopravovaných věcech od okamžiku, kdy byla věc připravená k přepravě uvedena do pohybu k bezprostřednímu naložení na dopravní prostředek v místě odeslání, až do okamžiku, kdy je složena ve skladu, v provozovně, v bytě nebo v domě příjemce v místě určení.

Čl. 4.

(1) Při stanovení výše škody se vychází z těchto hodnot (pojistné, hodnoty):

a) u zařízení provozoven a domácností: z pořizovací ceny, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenšené o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení (časová cena);

b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil: z pořizovací ceny pro případ koupě;

c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil; z pořizovací ceny pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše z prodejní ceny z výroby;

d) u listin a spisů; z nákladu na nové opatření, pokud je nutné;

e) u zvířat a ostatních věcí; z jejich prodejní ceny,

(2) Při určování pojistné hodnoty souboru domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 6 odst. 3 a 4 písm. a) až d), počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.

Čl. 5.

(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla postižená věc přímo před pojistnou příhodou, odečte prodejní cena zbytků. Jestliže byly poškozeny stavební součásti místností pojištění nebo schránky, stanoví se výše škody částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu.

(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) utrpěly zničením, poškozením nebo odcizením věcí druhých. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se však k takovému znehodnocení přihlíží.

(3) Při stanovení výše škody na souboru domácnosti se vychází, pokud nejsou množství nebo jakost odcizených a nenalezených věcí doloženy, z množství nebo jakosti věcí srovnatelných s ostatním zařízením domácnosti.

Čl. 6.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 5.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

(3) Při poškození, zničení nebo odcizení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu v uvedených mezích.

(4) Jde-li o pojištění, souboru domácnosti, činí pojistná náhrada nejvýše

a) u peněz 2000 Kčs;

b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 10.000 Kčs;

c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 2000 Kčs;

d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru domácnosti, u skvostů a podobných drahocenných věcí nejvýše však 2000 Kčs za jednu věc;

e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovištích nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.

Čl. 7.
Vrácení odcizené věci.
Byla-li vrácena věc odcizená, je pojistník povinen vrátit vyplacenou pojistnou náhradu. Byla-li věc v souvislosti s odcizením poškozena, nahradí pojišťovna poškození věci. Opatřil-li si pojistník již věc náhradní, vrátí náhradu jen do výše prodejní ceny vrácené věci.

Čl. 8.
Pojištěni hodnot dopravovaných poslem.

(1) Bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna

a) škody, které vznikly tím, že osoby (poslové) pověřené převzetím nebo doručením peněz, cenných papírů, losů, kuponů, směnek, šeků, vkladních knížek a depositních listů, drahokamů, drahých kovů a předmětů z drahých kovů byly při dopravě hodnot jim svěřených s místa převzetí hodnot na místo určení oloupeny (§ 232 tr. z.) o tyto hodnoty. Pojištění se vztahuje také na dobu přenocování, bylo-li nutné proto, že nebylo možno pojištěné věci dopravit na místo určení v době jednoho dne;

b) škody, které vznikly bez zavinění posla ukradením, vylákáním nebo ztrátou hodnot svěřených mu k doručení.

(2) Pojišťovna hradí při tom škodu až do výše pojistné částky, aniž se přihlíží k poměru této pojistné částky k hodnotě věcí poslem dopravovaných.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám vodovodním.
Pojistná nebezpečí.
Výše škody.

Čl. 1.

(1) Pojišťovna hradí škody způsobené na pojištěných věcech přímým působením vytékající vody (unikající páry) z vodovodních zařízení, určených k přivádění nebo odvádění vody, jakož i ze zařízení ústředního topení.

(2) Pojišťovna hradí také náklady na vyčištění místností a náklad na opravu malby a je-li pojištěno zařízení domácnosti, též náklad na opravu domovního zařízení v bytě, pokud jej podle zákona nese nájemce.

Čl. 2.

(1) Při pojištění budov hradí dále pojišťovna při škodě na potrubí přímou škodu vzniklou z opravy nejvýše 4 m potrubí

a) uvnitř pojištěné budovy: pokud je potrubí určeno k přivádění nebo odvádění vody,

b) na pozemku budovy: jen pokud jde o přívodní potrubí nebo potrubí rozvádějící pod tlakem studenou vodu a pokud neslouží provoznímu podnikání,

c) mimo pozemek budovy: jen bylo-li to ujednáno.

(2) Pojišťovna hradí též

a) náklady spojené s rozehříváním zamrzlého pojištěného potrubí, i když nedošlo k pojistné příhodě,

b) náklad nutný na vysoušení místnosti.

(3) Pojišťovna nehradí

a) škody způsobené na zařízeních připojených na potrubí a na armaturách, pokud nebyly způsobeny vytékající vodou;

b) škody způsobené na potrubí přirozeným opotřebením;

c) náklady spojené s čištěním potrubí.

Čl. 3.
Pojištěné věci.

(1) Pojištěny jsou jen věci, které náležejí pojistníkovi a věci, kterých používá pro svou potřebu.

(2) Pří pojištění zařízení domácnosti jako souboru jsou pojištěny též věci příslušníků domácnosti a osob v ní zaměstnaných a věci, kterých tyto osoby používají pro potřebu domácnosti; pojištění se vztahuje y mezích ustanovení čl. 7 na soubor

a) všech movitých věcí, které patří k pojištěné domácnosti,

b) předmětů potřebných k výkonu povolání včetně zásob a zboží,

c) domácího a drobného hospodářského zvířectva

Čl. 4.
Místní platnost pojištění.

(1) Při pojištění souboru domácnosti hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v bytě (jeho příslušenství) uvedeném ve smlouvě, nebo na dvorech, zahradách a jiných prostranstvích náležejících k budově. Pojišťovna však hradí též škody způsobené kdekoliv v Československé republice

a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovišti, na cestách nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti,

b) na pojištěných věcech v opravnách, prádelnách a podobných zařízeních,

c) na pojištěných věcech i v jiném bytě, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně přestěhování do 30 dnů.

Čl. 5.

(1) Při stanoveni, výše škody se vychází z těchto hodnot (pojistné hodnoty):

b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil: z pořizovací ceny pro případ koupě;

c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil: z pořizovací ceny pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše z prodejní ceny z výroby;

d) u listin a spisů; z nákladu na nové opatření, pokud bylo nutné;

e) u zvířat a ostatních věcí: z jejich prodejní ceny.

(2) Při určování pojistné hodnoty souboru domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 7 odst. 4 a 5 písm. a) až d), počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.

Čl. 6.

(1) Při zničení nebo neopravitelném poškození pojištěných věcí se stanoví výše škody tak, že se od pojistné hodnoty (čl. 5), kterou měla pojištěná věc přímo před pojistnou příhodou, odečte prodejní cena zbytků.

(2) Při opravitelném poškození pojištěných věcí se rovná výše škody přiměřenému nákladu na opravu (znovuzřízení nebo nové pořízení) potřebnou k odstranění škody, zmenšenému o prodejní cenu zbytků poškozené věci a o částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení poškozené věci. Při poškození budov, při kterém náklad na opravu nečiní více než 10.000 Kčs, se však částka za opotřebení nebo jiné znehodnoceni neodpočítává. Je-li náklad vyšší, odpočítává se částka odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení jen z části nákladů, která převyšuje uvedenou hranici.

(3) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na nutnou dopravu, po případě demontáž a montáž. Zvýšení nákladů opravy pro její urychlené provádění (zejména urychlenou dopravou, prací přes čas), se počítá do nákladů na opravu, jen bylo-li urychlené provedení opravy nutné. Náklady na opravu se počítají podle cen v době pojistné příhody.

(4) Byla-li při opravě provedena změna proti stavu před pojistnou příhodou, nezapočítávají se vyšší náklady tím vzniklé do výše škody.

(5) U jednotlivých věcí k sobě patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) utrpěly zničením nebo poškozením věcí druhých. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou nebo historickou hodnotu, se však k takovému znehodnocení přihlíží.

Čl. 7.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 6 zvýšené o náklady podle čl. 1 odst. 2 a podle čl. 2 odst. 2.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu a náklady jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k uvedené pojistné hodnotě. U budov se do pojistné hodnoty; při tom nezapočítává hodnota základových zdí.

(3) Při poškození nebo zničení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2.000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu v uvedených mezích.

(4) Jde-li o pojištění souborů domácnosti, činí pojistná náhrada nejvýše

a) u peněz 2.000 Kčs;

b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetná zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 10.000 Kčs;

c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 2.000 Kčs;

e) u věcí osobni potřeby, došlo-li ke škodě na pracovištích nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám na motorových vozidlech.
Pojistná nebezpečí.

Čl. 1.

(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěném motorovém vozidle

a) vnější události neúmyslně přivoděnou, která působí na pojištěné vozidlo náhle a mechanicky;

b) zásahem osoby, která není činná při provozu nebo obsluze pojištěného vozidla;

c) požárem nebo výbuchem, na motoru a chladiči též zamrznutím.

(2) Škody na gumových obručích způsobené událostí uvedenou v předcházejícím odstavci písm. a) jsou do pojištění zahrnuty, jen došlo-li zároveň i k jiné škodě na vozidle, kterou je pojišťovna povinna hradit.

(3) Pojišťovna hradí též přímé škody vzniklé odcizením
Škody odcizením hradí pojišťovna, jen došlo-li k odcizení osobou, která není činná při provozu nebo obsluze pojištěného vozidla.

a) pojištěného vozidla,

b) jeho částí, součástek nebo obvyklé výbavy, které jsou k němu upevněny nebo v něm uzavřeny, byly-li tyto věci odcizeny násilně nebo s použitím nástrojů.

(4) Ujednáním lze rozsah pojištění uvedený v předchozích odstavcích omezit.

Čl. 2.

(1) Pojišťovna nehradí provozní škody, jako jsou škody vzniklé na vozidle nesprávným zasouváním převodů, nedostatkem hmot potřebných k provozu, škody, na motoru vzniklé výbuchem ve spalovacím prostoru, škody na motoru nebo chladiči způsobené přehřátím; rovněž nehradí pojišťovna škody vzniklé na motorovém vozidle prováděním oprav, leč by šlo o škody způsobené požárem nebo výbuchem.

(2) Pojišťovna nehradí dále škody vzniklé při řízení vozidla osobou, která neměla předepsané řidičské povolení; hradí je však, bylo-li vozidlo odcizeno, zmocnila-li se ho bez vědomí nebo proti vůli provozovatele osoba, která není činná při jeho provozu nebo obsluze nebo bylo-li vozidlo řízeno tím, kdo se učí řídit neb se podrobuje zkoušce z řízení vozidla pod vedením a dohledem oprávněného učitele nebo jde-li o škody způsobené požárem nebo výbuchem.

(3) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna též škody, které vznikly při závodech všeho druhu nebo při přípravných jízdách k nim.

Čl. 3.
Místní platnost pojištění.
Pojišťovna hradí škody, jen nastaly-li na území Evropy a asijské části SSSR.

Čl. 4.
Výše škody.

(1) Při zničení, neopravitelném poškozeni nebo odcizení vozidla stanoví se výše škody tak, že se pořizovací cena, kterou mělo stejné, po případě s ním srovnatelné nové vozidlo v době přímo před pojistnou příhodou, sníží o peněžní částku odpovídající opotřebení neb jinému znehodnocení (pojistná hodnota); od takto stanovené pojistné hodnoty se odečte prodejní cena zbytků.

(2) Při opravitelném poškozeni vozidla, odcizení jeho částí, součástek nebo výbavy se rovná výše škody, přiměřenému nákladu na opravu (nové pořízeni) potřebnou k odstranění škody; výše škody se snižuje o částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnoceni nahrazovaných součástek nebo částí poškozeného vozidla a o prodejní cenu zbytků poškozené části. Činil-li by náklad na opravu zmenšený o zmíněnou částku za opotřebení nebo znehodnocení víc než činí pojistná hodnota, stanoví se výše škody podle předchozího odstavce.

(3) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na dopravu vozidla do nejbližší opravny způsobilé provést opravu a zpět do stanoviště vozidla. Náklady zatímní opravy se započítávají do výše škody, jen pokud byly nutné ke zmenšení škody nebo k odvrácení další škody.

(4) Do výše škody se nezapočítávají zvýšené náklady vzniklé tím, že byly při opravě provedeny změny nebo zlepšení proti stavu před pojistnou příhodou: rovněž se nezapočítávají vyšší náklady na opravu vzniklé prací přes čas.

Čl. 5.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 4.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pořizovací cena nového vozidla, hradí pojišťovna škodu jen v poměru sjednaného pojistného, k pojistnému odpovídajícímu této ceně podle sazebníku pojišťovny platného v den pojistné příhody.

Čl. 6.
Vrácení odcizeného vozidla, jeho částí nebo součástek
Bylo-li vráceno odcizené vozidlo nebo jeho odcizené části, součástky nebo výbava, je pojistník povinen vrátit vyplacenou pojistnou náhradu po srážce nákladů spojených s vrácením věci. Bylo-li odcizené vozidlo nebo jeho odcizené části, součástky nebo výbava v souvislosti s odcizením poškozeny, nahradí pojišťovna jejich poškození. Opatřil-li si pojistník již věc náhradní, vrátí náhradu jen do výše prodejní ceny vrácené věci — a byl-li povinen zaplatit správní poplatek — po odečtení správního poplatku.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí.

(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené zničením nebo poškozením pojištěných strojů a strojních zařízení nepředvídaně a náhle

a) vadou materiálu, vadou v konstrukci nebo výrobní vadou,

b) neodborným zacházením nebo zásahem osoby, která není činná při provozu nebo obsluze pojištěného stroje nebo strojního zařízení,

c) působením elektrického proudu jako zkratem, indukcí následkem atmosférického výboje,

d) rozpínavostí nebo tlakem páry, plynu a kapalin,

e) roztržením odstředivou silou, pádem, nárazem nebo vniknutím cizích předmětů a jinými vnějšími nehodami z provozu.

f) při demontáži za účelem opravy, revise, čištění nebo přemístění na jiné pracoviště uvnitř závodu a při opětné montáži,

g) průtrží mračen, mrazem a plovoucími ledy,

h) působením jiných vlivů, jen bylo-li to ujednáno.

(2) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna též Škody na pojištěných strojích a strojních zařízeních vzniklé při montáži a zkušebním diodu nebo škody z vad, za které odpovídá výrobce.

(3) Pojišťovna však nehradí škody vzniklé

a) jako bezprostřední následek korose, erose, trvalého vlivu provozu nebo přirozeného opotřebení,

b) vadou, kterou měly pojištěné věci v době počátku pojištění a která byla nebo musela být známa pojistníku nebo osobě odpovědné za vedení závodu, na strojích, které byly zatímně opraveny po pojistně příhodě bez souhlasu pojišťovny, vznikla-li škodě následkem zatímní opravy.

Čl. 2.
Pojištěné věci.

(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou pojištěny jen stroje a strojní zařízení, které náležejí pojistníkovi.

(2) Pojištění se vztahuje jen na stroje a strojní zařízení, které jsou schopny řádného provozu. Pojištění se nevztahuje na strojové součástky, které se pravidelně vyměňují buď pro určitý pracovní výkon anebo proto, že jsou opotřebeny, na př. nože, závitníky, vrtáky, formy, matrice, razidla.

Čl. 3.
Místní platnost pojištění.
Pojištění se vztahuje na stroje a strojní zařízení ne pracovních stanovištích, ze přemisťování na jiné pracovní stanoviště uvnitř závodu, na pojízdné stroje též při pohybu po vlastní ose. Pojišťovna hradí škody, jen byly-li pojištěné stroje a strojní zařízeni postiženy pojistnou příhodou na území Československé republiky.

Čl. 4.
Výše škody.

(1) Při zničení nebo neopravitelném poškození stanoví se výše škody tak, že se pořizovací cena, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenší o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení (pojistná hodnota); od takto stanovené pojistné hodnoty se odečte prodejní cena zbytků.

(2) Při opravitelném poškození se rovna výše škody přiměřenému nákladu na opravu (nové pořízení) potřebnou k odstranění škody; výše škody se zmenšuje o částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení nahrazovaných součástek nebo částí poškozené věci a o prodejní cenu zbytků poškozené části. Činil-li by náklad na opravu zmenšený o zmíněnou částku za opotřebení nebo znehodnocení víc než činí pojistná hodnota, stanoví se výše škody podle předchozího odstavce.

(3) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na dopravu poškozené věci do nejbližší opravny způsobilé provést opravu a zpět, jakož i náklady demontáže a montáže. Náklady zatímní opravy se započítávají do výše škody, jen dala-li pojišťovna souhlas k zatímní opravě. Náklady spojené s celkovou prohlídkou (revisí) pojištěných věcí se nezapočítávají do nákladů na opravu; pokud tato prohlídka byla nutná k zjištění škody, hradí se i tyto náklady.

(4) Zvýšení nákladů opravy pro její urychlené provádění (zejména urychlenou dopravou, práci přes čas) se počítá do nákladů na opravu, jen bylo-li urychlené provádění opravy v obecném zájmu prokazatelně nutné.

(5) Byla-li při opravě provedena změna proti stavu před pojistnou příhodou, nezapočítávají se vyšší náklady tím vzniklé do výše škody.

(6) Náklady na opravu se počítají podle cen V době pojistné příhody. Provádí-li opravu pojistník ve vlastní režii, nesmí při stanovení výše škody být započítán náklad na opravní vyšší než náklady, které by účtoval jiný odborný závod.

Čl. 5.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 4.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pořizovací cena nové věci, hradí pojišťovna škodu a náklady jen v poměru, ve kterém je pojistila částka k této ceně.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění skel.
Výše škody.

Čl. 1.
Pojistná nebezpečí.

(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěných sklech a jiných pojištěných předmětech (dále pojištěné věci) jejich rozbitím nebo prasknutím, dále přímé škody vzniklé na nápisech, malbách nebo jiné výzdobě na pojištěných sklech při jejich rozbití nebo prasknutí.

(2) Pojišťovna hradí také přímé škody způsobené na pojištěných věcech jejich poškozením, pokud následkem poškození je nezbytně nutná výměna poškozené věci

(3) Jsou-li pojištěna skla výkladních skříni nebo oken, hradí pojišťovna také náklady na nouzové zasklení, a to až do 20% pojistné částky připadající na sklo postiženě pojistnou příhodou; nebyla-li pojistná částka stanovena, hradí pojišťovna náklady nouzového zasklení nejvýše do 20% pojistné hodnoty (čl. 3 odst. 1) poškozeného skla.

(4) Pojišťovna nehradí škody způsobené na pojištěných věcech při jejich zasazování do obrub, při zarámování, vyjímání z rámu a při dopravě.

Čl. 2.
Místní platnost pojištěni.
Pojišťovna hradí škodu, jen byla-li pojištěná věc postižená pojistnou příhodou na místě uvedeném ve smlouvě.

Čl. 3.

(1) Při stanovení výše škody se vychází z pořizovací ceny, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc téhož druhu a téže velikosti v době přímo před pojistnou příhodou, včetně nákladů na její zasazení nebo osazení ve stejném provedení (pojistná hodnota). Do této Ceny se počítají i náklady na obal, dopravu a náklad na pořízení nápisů, maleb a jiné výzdoby stejného provedení jako u pojištěných skel.

(2) Při stanovení pojistné hodnoty se nepřihlíží k umělecké, sběratelské nebo historické hodnotě pojištěných věcí.

(3) Při určování pojistné hodnoty se počítá náklad na pořízení nápisů, maleb a jiné výzdoby na pojištěných sklech nejvýše částkou 400 Kčs za jedno pojištěné sklo.

Čl. 4.
Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty (čl. 3), kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte prodejní cena zbytků.

Čl. 5.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 4 zvýšené o náklady na nouzové zasklení podle čl. 1 odst. 3.

(2) Byla-li sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění věci za vnitrostátní dopravy.

Čl. 1.

(1) Pojišťovna poskytuje náhradu za poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení pojištěné věcí, byla-li věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena za dopravy, pro kterou byla pojištěna.

(2) Pojišťovna nehradí škodu způsobenou

a) vnitřní (skrytou) vadou pojištěné věci nebo nedostatečným balením nebo tím, že nutný obal chyběl;

b) vnitřní zkázou pojištěné věci nebo působením atmosférického tepla nebo chladu; pojišťovna však hradí tyto škody, jsou-li neodvratným následkem živelní události nebo dopravní nehody nebo překročení dodací lhůty podle přepravních řádů a tarifů veřejných dopravních podniků.

(3) Nastala-li pojistná příhoda, hradí pojišťovna také náklady záchranných a bezpečnostních opatření, pokud je lze považovat za hutná a úměrná hodnotě věci.

(4) Ujednáním lze rozsah pojištění rozšířit nebo zúžit.

Čl. 2.
Počátek a konec pojištění.

(1) Pojištění začíná okamžikem, kdy pojištěná věc připravená k přepravě je uvedena do pohybu k bezprostřednímu naloženi na dopravní prostředek v místě odesláni a končí okamžikem, kdy je složena ve skladu, v provozovně, v bytě nebo v domě příjemce v místě určení.

(2) Pojistník nesmí dopravu ani dodání věci zdržet. Zdrží-li se doprava nebo dodání věci z důvodů, na které pojistník nemá vliv, a zůstane-li věc proto v místě odeslání, na cestě nebo v místě určení, je každé takové zdržení kryto nejdéle po dobu patnácti dnů; lhůta začíná dnem příjezdu dopravního prostředku na místo, kde ke zdržení došlo, po případě — došlo-li ke zdržení ještě v místě odeslání — dnem, kdy věc byla uvedena do pohybu za účelem dopravy. Uplynutím patnáctého dne se pojištění přerušuje bez zřetele na důvod zdržení; pojištění se obnovuje, jakmile doprava začne.

(3) Ujednáním lze platnost pojištění prodloužit nebo zkrátit.

Čl. 3.
Výše škody.

(1) Při stanovení výše škody se vychází z prodejní ceny pojištěné věci podle faktury (pojistná hodnota) Nebyla-li faktura vystavena, je pojistnou hodnotou

a) u věcí, které pojistník nevyrobil; pořizovací cena pro případ koupě;

b) u věcí, které pojistník vyrobil: pořizovací cena pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší, než prodejní cena věcí z výroby, nejvýše prodejní cena z výroby;

c) u věcí, které nejsou podány k dopravě v novem stavu (na př. zařízení provozoven a domácností): pořizovací cena, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení pojištěné věci;

d) u zvířat a ostatních věcí: jejich prodejní cena.

(2) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte prodejní cena zbytků. Při opravitelném poškození se stanoví výše škody částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu.

(3) U jednotlivých věcí k sobě, patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením druhých utrpěly. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou nebo historickou hodnotu, se k takovému znehodnocení přihlíží.

Čl. 4.
Pojistná náhrada.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 3 zvýšené o náklady podle čl. 1 odst. 3.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu a náklady jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

(3) Při zničeni, poškození, ztrátě nebo odcizení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2.000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu y uvedených mezích.

Čl. 5.
Vrácení ztracené nebo odcizené věci.
Byla-li vrácena věc ztracená nebo odcizená, je pojistník povinen vrátit vyplacenou pojistnou náhradu. Byla-li věc v souvislosti se ztrátou nebo odcizením poškozena, nahradí pojišťovna poškození věcí. Opatřil-li si pojistník již věc náhradní, vrátí náhradu jen do výše prodejní ceny vrácené věci.

Čl. 6.
Časové omezení nároků lhůtou.
Uplynulo-li od pojistné příhody 6 měsíců, aniž byl uplatněn nárok na pojistnou náhradu, je pojišťovna prosta závazků z pojistné smlouvy. Pro uplatnění nároku na náhradu příspěvků ke společné ha varii (čl. 7 odst. 2) platí lhůta jednoho roku.

Čl. 7.
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dopravy.

(1) Obstarává-li při dopravě železniční nakládku nebo vykládku věci odesilatel nebo příjemce, poskytuje pojišťovna, náhradu za ztrátu a odcizeni, jen když počet kusů nebo váha zásilky byly potvrzeny v místě odeslání i určení železniční stanicí nebo nestrannými svědky.

(2) Při dopravě po vodách vnitrozemních hradí pojišťovna též příspěvky ke společné havárii.

Čl. 8.
Závěrečná ustanovení.
Tyto podmínky neplatí pro pojištění věci za vnitrostátní dopravy navazující na dopravu do ciziny nebo z ciziny.

k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění na život
(pojištění na dožití, na úmrtí, na dožití a úmrtí, pojištění důchodová a pojištění pohřbu).
Rozsah pojištění.

Čl. 1.
Rozsah pojištění je určen v listině o pojistné smlouvě (pojistce); dodatky koní vydané jsou její nedílnou součástí. Pojistku (dodatky) je nutno předložit pří každé změně obsahu pojistné smlouvy.

Čl. 2.
Byla-li pojistná smlouva sjednána sice bez lékařské prohlídky, avšak na základě dotazníku o zdravotním stavu pojištěného, který pojištěný podepsal, a zemře-li pojištěný v prvním roce ode dne uzavření pojistné smlouvy (čekací doba), vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku, avšak nejvýše 10.000 Kčs; u pojištění pohřbu však splní pojišťovna závazek převzatý pojistnou smlouvou bez zřetele k čekací době.

Čl. 3.

(1) Spáchal-li pojištěný sebevraždu, je pojišťovna povinna plnit, trval-li pojistný poměr nepřetržitě posledních šest měsíců předcházejících sebevraždě, a to jestliže

a) ještě neuplynuly od uzavření pojistné smlouvy nebo jejího obnovení dva roky, nejvýše částku 10.000 Kčs,

b) od uzavření pojistné smlouvy nebo jejího obnovení již uplynuly dva roky, plnou sjednanou pojistnou částku.

(2) Došlo-li k sebevraždě před uplynutím lhůty šesti měsíců uvedené v předchozím odstavci, vyplatí pojišťovna pouze částku rovnající se zaplacenému pojistnému.

Čl. 4.
Právo nakládat s nároky z pojistné smlouvy.

(1) Pokud nebylo ujednáno jinak, je oprávněn naskládat s nároky z pojistné smlouvy

a) do vzniku pojistné příhody pojistník, u pojištění jiné osoby v případě pojistníkovy smrti pojištěný.

b) po vzniku pojistné příhody obmyšlený.

(2) Obmyšleným je osoba určená pojistníkem a uvedená v pojistce (dodatku k ní); při pojištění jiné osoby musí být obmyšlený určen se souhlasem pojištěného a nemůže být za obmyšleného označen pojistník. Pojistník může být obmyšleným toliko, bylo-li to ujednáno v pojistných smlouvách sjednaných před 1. červencem 1951.

(3) Nebylo-li nic jiného ujednáno, platí za obmyšleného

a) pro případ dožití pojistník, při pojištění jiné osoby pojištěný,

b) pro případ úmrtí pojištěného jeho dědicové,

c) v pojištění důchodovém pojištěný,

d) v úrazovém připojištění pro případ přechodné nebo trvalé invalidity z úrazu pojištěný.

(4) V pojištění, v němž je v pojistné smlouvě stanoveno, že pojistná částka bude vyplacena v pevně stanovenou dobu a že od úmrtí pojištěného nebude placeno pojistné, platí za pojistnou příhodu úmrtí pojištěného. Od té doby je také obmyšlený oprávněn nakládat s nároky z pojistné smlouvy jako pojistník

Čl. 5.
Následky nesprávných údajů.
Učiní-li tak před pojistnou příhodou, zůstávají jeho původní nároky z pojištění zachovány. Pojišťovna se nemůže dovolávat práva na snížení nároků, nastala-li pojistná příhoda po uplynutí, dvou let od uzavření pojistné smlouvy, ledaže by se nesprávné údaje týkaly věku pojištěného.

(1) Uvedl-li navrhovatel v návrhu na uzavření pojistné smlouvy nesprávné údaje nebo zamlčel-li závažné okolnosti, může pojišťovna od smlouvy odstoupit, jestliže by správné a úplné údaje měly vliv na rozhodnutí o přijetí návrhu. Odstoupení lze pojistníku ohlásit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se pojišťovna dověděla o nesprávnosti nebo neúplnosti údajů uvedených v návrhu. Při odstoupení se pojistníku vrátí 90 % zaplaceného pojistného.

(2) Pojišťovna však nemůže od smlouvy odstoupit, jestliže

a) uplynuly od sjednání smlouvy alespoň dva roky,

b) pojistná příhoda již nastala a okolnosti, o nichž byly v návrhu učiněny nesprávné nebo neúplné údaje, neměly vliv na vznik nároku na plnění.

(3) Týkaly-li se nesprávné nebo neúplné údaje toliko okolností majících vliv pouze na výši pojistného, upraví se nároky z pojištění v poměru pojistného, které bylo ujednáno, k pojistnému, které by pojišťovně náleželo, se zřetelem ke skutečným okolnostem majícím vliv na jeho výši; tam, kde by úprava znamenala snížení nároku, může pojišťovna povolit pojistníku na jeho žádost, aby doplatil rozdíl v pojistném a zavázal se napříště platit pojistné ve výši odpovídající skutečnému věku, zdravotnímu stavu pojišťované osoby v době uzavření pojistné smlouvy a ostatním okolnostem rozhodným pro určení výše pojistného.

Čl. 6.
Redukce.

(1) Bylo-li pojistné zaplaceno alespoň za dva roky, přemění se pojištění v pojištění bez dalšího placeni pojistného,

a) požádal-li o to pojistník (vyžádaná redukce pojistné částky),

b) přestal-li pojistník platit pojistné a od splatnosti dlužného pojistného uplynulo šest měsíců, aniž pojistník požádal o zrušení pojistného poměru a výplatu odbytného (automatická redukce pojistné částky).

(2) Požádal-li pojistník o redukci pojištění podle předchozího odstavce, nastává tato dnem, kdy pojišťovna pojistníku oznámí, že redukci provedla, ne však dříve, než dnem, do něhož bylo zaplaceno pojistné, a ne později, než dnem uplynutí šesti měsíců od tohoto dne

(3) Redukovaná pojistná částka se stanoví tak, že se reservy pojistného původního pojištění použije jako jediného pojistného. Jestliže by redukovaná pojistná částka činila méně než 200 Kčs, může pojišťovna přeměnit pojištění bez snížení pojistné částky v pojištění bez dalšího placení pojistného se zkrácenou pojistnou dobou (redukce pojistné doby) nebo pojištění zrušit a vyplatit odbytné (odkup pojištěni).

(4) Bylo-li zaplaceno alespoň první pojistné, nastane u pojištění pohřbu redukce pojistné doby,

a) požádal-li o to pojistník, dnem, kdy byla pojišťovně doručena jeho žádost (vyžádaná redukce pojistné doby),

b) přestál-li platit pojistné a od splatnosti dlužného pojistného uplynulo šest měsíců (automatická redukce pojistné doby).

(5) Redukovaná pojistná doba činí nejméně šest měsíců od splatnosti dlužného pojistného (úroků ze zálohy na plnění).

(6) Nárok na redukci není a redukce nenastává u dočasného pojištění na úmrtí.

Čl. 7.
Předčasné zrušeni pojistného poměru a odkup pojištění.

(1) Bylo-li zaplaceno pojistné alespoň za jeden rok, může pojistník vypovědět pojistný poměr kdykoliv.

(2) Vypojí-li pojistník pojistný poměr, nastane jeho zánik dnem, kdy byla pojišťovně pojistníkova výpověď doručena, nejdříve však dnem, do něhož bylo pojistné zaplaceno.

(3) Bylo-li pojistné v době výpovědi pojistného poměru zaplaceno nejméně za dva roky, nastane zánik pojistného poměru dnem, kdy pojišťovna zrušení pojistného poměru pojistníku oznámí, nejpozději však po uplynutí dvou měsíců od doručení pojistníkovy výpovědi pojišťovně; při zrušení pojistného poměru podle tohoto odstavce náleží pojistníku odbytné (odkup pojištění).

(4) Výplata odbytného (odkup pojištěni) platí za oznámení o zrušení pojistného poměru, uvedené y předchozím odstavci, dokud však pojišťovna výplatu odbytného (odkup pojištění) neprovedla, ani pojistníku zrušení pojistného poměru neoznámila.

a) obnoví se — pokud nejde o pojištění redukované podle čl. 6 — pojistný poměr, který zanikl podle předchozího odstavce uplynutím lhůty dvou měsíců, zaplatil-li pojistník dlužné pojistné do 6 měsíců od jeho splatnosti,

b) platí, jako by pojistný poměr nebyl vůbec vypovězen, nastane-li pojistná příhoda.

(5) Výše odkupní částky (odbytného) činí 90 % reservy pojistného.

(6) Nárok na odkup není u dočasného pojištěni na úmrtí, u pojištění pohřbu, u pojištění na dožití a u pojištění důchodových.

Čl. 8.
Záloha na plnění před pojistnou příhodou.

(1) Má-li pojistník nárok na odkup pojištění, muže požadovat i před pojistnou příhodou zálohu na plnění až do výše odkupní částky (odbytného).

(2) Z poskytnuté zálohy na plnění platí pojistník úroky, jejichž výši určí ministerstvo financí; pokud je na pojištění placeno pojistné, platí se úroky současně s pojistným na období, za které je placeno pojistné, v ostatních případech ročně předem.

(3) Není-li úrok z poskytnuté zálohy zaplacen do šesti měsíců od jeho splatnosti, nastane částečný odkup pojištění (automatický odkup s redukcí pojistné částky).

Čl. 9.
Změny pojištěni a jeho obnovení.

(1) Bylo-li zaplaceno alespoň první pojistné (první splátka), má pojistník právo požadovat změnu typu pojištění, prodloužení nebo zkrácení pojistné doby a zvýšení nebo snížení pojistné částky. Bylo-li pojištění sjednáno pro nepříznivý zdravotní stav pojištěného za zvýšené pojistné, má pojistník právo žádat, aby pojistné bylo upraveno od nejbližší splatnosti podle výsledku zjištění zlepšení zdravotního stavu pojištěného; vyšetření pojištěného v tomto případě jde na útraty pojistníkovy a bude provedeno lékaři určenými pojišťovnou. Podmínky těchto změn stanoví pojišťovna. Změna platí od data uvedeného v dodatku k pojistce, na němž bude vyznačena.

(2) Nejdéle do dvou let ode dne, do kterého bylo pojistné zaplaceno, lze obnovit pojištění, které bylo redukováno nebo zaniklo předčasně jinak než odkupem. Podmínky obnovení stanoví pojišťovna. Pojištění platí za obnovené od data uvedeného v dodatku k pojistce, na němž bude obnovení vyznačeno; k obnoven: však nedojde, zemřel-li pojištěný před tímto dnem.

(3) Ustanovení pojistných podmínek o čekací době a jejím významu pro plnění pojišťovny v článku 2 a o následcích nesprávných údajů v článku 5 platí obdobně při obnovení pojištěni.

Čl. 10.
Osvobození od placení pojistného.

(1) Stane-li se pojistník trvale invalidním následkem úrazu, který utrpěl po uzavření pojistné smlouvy, nejdříve však po dni počátku pojištění, je pojišťovna povinna jej osvobodit od placení pojistného

a) úplné, činí-li stupeň trvalé invalidity alespoň 50% invalidity úplné,

b) z poloviny, činí-li stupeň trvalé invalidity ale spoří 30% invalidity úplné.

(2) Pojišťovna osvobodí pojistníka od placení pojistného úplně také tehdy, stane-li se úplně invalidním následkem nemoci, která byla zjištěna nejdříve jeden rok po uzavření pojistné smlouvy, jestliže pojistník není starší než 55 let; za úplně invalidního se v tomto případě považuje pojistník, který pro nemoc nevykonává nejméně po dobu jednoho roku žádné povolání

(3) Pojišťovna osvobodí pojistníka od placeni pojistného počínajíc dnem, do kterého bylo zaplaceno pojistné, nejdříve však dnem, kterého utrpěl úraz působící jeho trvalou invaliditu nebo byla zjištěna úplná invalidita z nemoci zakládající jeho nárok na úplné osvobození.

(4) Osvobození se poskytuje vždy na jeden rok a prodlužuje se, trvá-li rozsah invalidity určený těmito podmínkami pro nárok na osvobození, vždy na další rok

(5) Osvobozeni od placení pojistného končí posledního dne pojistného období, v němž bylo zjištěno, že rozsah trvalé invalidity pojistníkovy nezakládá již nárok na osvobození podle odstavce 1 a 2.

(6) Pojistník je povinen oznámit pojišťovně, že utrpěl úraz nebo, že byla u něho zjištěna úplná invalidita z nemoci, neprodleně. Je v těchto případech také povinen dát se lékařsky ošetřit, léčit se a pojišťovně předložit o příčinách, vzniku, stavu a rozsahu invalidity podrobnou zprávu lékaře, který jej ošetřoval a léčil. Neučiní-li pojistník uložené mu oznámení nejpozději do dvou let od té doby, kdy došlo k úrazu nebo k zjištění úplné invalidity z nemoci, zaniká jeho nárok na osvobození od placení pojistného.

(7) Podal-li pojistník oznámení podle předchozího odstavce až po zániku pojistného poměru nebo redukci pojištění pro neplacení pojistného, obnoví se pojištění v původním rozsahu, jestliže trvalá invalidita z úrazu nebo úplná invalidita z nemoci pojistníkovy zakládá nárok na úplné osvobození od placení pojistného; zakládá-li nárok na osvobození pouze částečné, obnoví se pojištění v původním rozsahu jen na pojistníkovu žádost. Pojištění, jež zaniklo odkupem, se neobnoví.

(8) Předloží-li pojistník lékařem potvrzený úřední doklad o utrpěném úrazu s uvedením pravděpodobných následků nebo o úplné invaliditě z nemoci, může jej pojišťovna osvobodit od placení pojistného předběžně až do zjištění konečného rozsahu invalidity, nejdéle však na jeden rok; rozsah a počátek předběžného osvobození od placení pojistného určí pojišťovna podle rozsahu pravděpodobných následků úrazu nebo nemoci.

Čl. 11.
Uplatnění nároku po pojistné příhodě.

(1) Pojistník nebo jiná osoba ze smlouvy oprávněná jsou povinni pojišťovně oznámit, že nastala pojistná příhoda, a předložit doklady, které si ke zjištění okolností rozhodných pro její plnění pojišťovna vyžádá, zejména pojistku.

(2) Podrobnou zprávu lékaře, který pojištěného (pojistníka) před pojistnou příhodou ošetřoval, na nutno předložit,

a) zemřel-li pojištěný v prvních dvou letech od uzavření (obnovení) pojistné smlouvy a má-li býti plněno při úmrtí pojištěného,

b) utrpěl-li pojištěný za trvání pojištění úraz a má-li býti plněno z úrazového připojištění pro přechodnou nebo trvalou invaliditu následkem úrazu.

Čl. 12.
Plnění pojišťovny.

(1) Pojišťovna je povinna plnit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení o tom, že nastala pojistná příhoda a kdy jí byly předloženy požadované doklady, zejména pojistka.

(2) Ztratil-li pojistník ještě před pojistnou příhodou pojistku nebo byla-li mu zničena, aniž do vzniku pojistné příhody požádal o vydání náhradní pojistky nebo o její umořeni, nebo, nemůže-li pojistku předložit pro její ztrátu nebo zničeni po pojistné příhodě, může pojišťovna žádat před tím, než bude plnit, umořeni ztracené nebo zničené pojistky. Pojišťovna však může plnit i bez umoření pojistky a vydáni pojistky náhradní, pokud nejde o pojištění na doručitele nebo majitele pojistky, podepíše-li jí osoba oprávněná k přijetí plnění prohlášení, že pojišťovně nahradí škodu, která by jí vznikla, kdyby byla povinna plnit ještě z původní pojistky.

(3) Jsou-li osobami oprávněnými k přijeti plněni pojišťovny určeny osoby výslovné nejmenované nebo jmenované jen obecně (na př. dědicové a pod.), je pojišťovna oprávněna složit částku, kterou má plnit, na účet těchto osob u Státní spořitelny částka bude pak Státní spořitelnou uvolněna na příkaz, který vydá Státní pojišťovna, jakmile zjisti všechny oprávněné a výši jejich jednotlivých podílů.

Čl. 13.
Přeměna jednorázového plněni na důchod.
Nastane-li pojistná příhoda, má oprávněný k přijetí plnění pojišťovny právo požadovat místo výplaty jednorázového plnění přeměny na důchod podle sazeb a podmínek stanovených pojišťovnou.

Čl. 14.
Reserva pojistného.
Pokud se v pojistných podmínkách mluví o reservě pojistného, rozumí se tím částka, kterou tvoří zaplacené pojistné po odpočtu rizikového pojistného a nákladů pojišťovny připadá licích na jednotlivé pojištění za uplynulou dobu podle pojistně technických zásad stanovených ministerstvem financi.

Vyhláška ministerstva financí o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou.

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

§ 5

§ 6

§ 7

§ 8

§ 9

§ 10

§ 11

§ 12

§ 13

§ 14

§ 15