(1) Státní arbitráž rozhoduje spory tak, aby ve vztazích mezi podniky, organisacemi a zařízeními socialistického sektoru i orgány státní správy byla upevňována socialistická zákonnost, plánovací, smluvní a rozpočtová disciplina a chozrasčot.
(2) Státní arbitráž rozhoduje spory na základě právních předpisů a v souladu se zásadami hospodářské politiky Československé repuliky.
(3) Státní arbitráž rozhoduje spory o základních podmínkách dodávky (odběru), předsmluvní spory, spory o požadavcích na dovoz, spory z hospodářských smluv, z dodávkových příkazů a z požadavků na dovoz a ostatní majetkové spory mezi podniky, organisacemi a zařízeními socialistického sektoru i orgány státní správy, kromě sporů uvedených v § 7 odst. 1 vládního nařízení o státní arbitráži. Majetkové spory uvedené v § 7 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení jsou blíže určeny v podrobných předpisech, které vydává hlavní arbitr Republiky Československé.*)
Státní arbitráž zahajuje řízení:
a) na žádost strany,
b) z vlastního podnětu,
c) z příkazu orgánu, při němž je zřízena,
d) z příkazu státní arbitráže, zřízené při vyšším orgánu.
Hlavní arbitr republiky Československé si může vyžádat od arbitrážního orgánu kterýkoli spor, jehož rozhodováním jej pověřil, a přikázat jej k rozhodnutí kterémukoli arbitrážnímu orgánu. Obdobné oprávnění přísluší též hlavnímu arbitru pro Slovensko v rámci jeho působnosti.
Arbitrážní žádost se podává u příslušné státní arbitráže a musí obsahovat:
a) názvy, adresy a po případě i telefonní čísla stran;
b) název ministerstva a hlavní správy (po případě jiného orgánu) nadřízených každé ze stran;
c) u předsmluvních sporů čísla nomenklatury výrobků, kterých se spor týká;
d) u majetkových sporů hodnotu předmětu sporu;
e) stručné a pravdivé vylíčení skutkové podstaty sporu a označení důkazů, na které se žadatel odvolává,
f) návrh, jak má být spor rozhodnut;
g) podpis žadatelova vedoucího nebo jeho statutárního zástupce.
(1) K žádosti musí být připojeno:
a) doklad o tom, že se žadatel pokusil o smírné odstranění sporu, pokud nejde o žádost o snížení majetkových sankcí;
b) doklad o tom, že každému odpůrci byl zaslán opis žádosti s přílohami;
c) doklad o zaplacení arbitrážního poplatku;
d) u předsmluvních sporů protokol o neshodách; v tomto protokolu musí být uvedeno žadatelovo i odpůrcovo znění těch ustanovení smlouvy, o něž je spor, a tato ustanovení musí být číslována stejně jako ve smlouvě; protokol o neshodách nahrazuje doklad uvedený pod písm. a);
e) u předsmluvních sporů o rámcovou nebo přímou hospodářskou smlouvou výpis z plánu materiálně technického zásobování, po případě z jiného plánu, který je pro předmět sporu rozhodující;
f) u předsmluvních sporů o dílčí hospodářskou smlouvu výpis z rámcové smlouvy, a pokud je třeba, též základní podmínky dodávky, technické normy, technické podmínky nebo výpis z nich;
g) u majetkových sporů faktury, protokoly o přejímce, přesný výpočet požadovaného penále a pod.;
h) ostatní doklady, jimiž žadatel odůvodňuje své návrhy.
(2) Opisy dokladů musí strana, která opis pořídila, opatřit doložkou, že se shodují s originálem a podepsat stejně jako žádost.
Arbitrážní řízení je zahájeno přijetím žádosti státní arbitráží. Zahajuje-li se řízení podle § 2 písm. b) až d), považuje se za zahájené dnem, kterého bylo vydáno usnesení o zahájení řízení.
(1) Za den přijetí žádosti se považuje den, kdy byla dodána do kanceláře státní arbitráže, nebo byla-li zaslána poštou, den, kdy byla dána na pastu, a to za předpokladu, že žádost má všechny náležitosti předepsané v § 4 a že jsou k ní připojeny všechny potřebné doklady podle § 5.
(2) O žádosti, která nemá náležitosti předepsané v § 4 nebo k níž nejsou připojeny potřebné doklady podle § 5, se řízení nezahajuje. V takovém případě státní arbitráž vyzve žadatele, aby odstranil nedostatky ve lhůtě, kterou mu zároveň stanoví, a poučí ho o následcích spojených s nedodržením této lhůty. Jestliže byly nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, považuje se za den přijetí žádosti
a) u předsmluvních sporů den, kdy byla žádost dodána do kanceláře státní arbitráže nebo dána na poštu,
b) u majetkových sporů den, kdy byly doplňky ve stanovené lhůtě dodány do kanceláře státní arbitráže nebo dány na poštu, pokud nejde o případ uvedený v § 9.
(3) Jestliže žadatel nedostatky podle odstavce 2 neodstraní, vrátí mu státní arbitráž předloženou žádost.
Státní arbitr, jemuž byl spor přidělen, musí věc včas prostudovat; při tom musí přihlédnout zejména k otázce zajištění dodávek kvalitních a kompletních výrobků.
(1) Odpůrce musí státní arbitráži zaslat písemné vyjádření k žádosti u předsmluvních sporů do 5 dnů, u majetkových sporů do 10 dnů poté, kdy obdržel její opis. Ve vyjádření musí uvést své stanovisko k žádosti, skutečnosti, kterých se dovolává, a návrh na rozhodnutí sporu. Vyjádření musí být podepsáno stejně jako žádost, musí být k němu připojeny doklady, jimiž odpůrce odůvodňuje své návrhy, a doklad o tom, že opis vyjádření byl zaslán žadateli.
(2) Nezašle-li odpůrce vyjádření s doklady a nedostaví-li se k arbitrážnímu jednání, státní arbitr projedná a rozhodne spor na základě dokladů, které jsou ve spise.
Jestliže odpůrce uplatnil ve vyjádření nebo ve zvláštní žádosti, podané zároveň s vyjádřením, proti žadateli nárok a je-li státní arbitráž příslušná k rozhodnutí, rozhodne státní arbitr, zda spojí oba spory ke společnému projednání, nebo zda budou projednány odděleně.
Jestliže doklady, které strany předložily, pro rozhodnutí sporu nestačí, učiní státní arbitr během přípravy sporu opatření potřebná b jejich doplnění, zejména:
a) vyzve představitele stran, aby dali další vyjádření,
b) vyzve strany, aby předložily další doklady,
c) vyzve strany, aby si vzájemně prověřily doklady nebo uznaly jejich správnost,
d) vyžádá vyjádření, potvrzení nebo jiná prohlášení, po případě doklady od úřadů, orgánů nebo podniků, které nejsou stranami ve sporu,
e) provede na místě samém šetření potřebné pro rozhodnutí.
Zjistí-li státní arbitr při přípravě sporu, že je nutno rozšířit spor proti dalším stranám nebo že je třeba rozhodnout i otázky, které nejsou uvedeny v žádosti nebo ve vyjádření k ní, je povinen učinit tak usnesením podle § 15 vládního nařízení o státní arbitráži.
Během přípravy arbitrážního jednání i za jednání samého má státní arbitr právo ukládat stranám, aby předkládaly důkazy o svých tvrzeních.
(1) Státní arbitr určí den a hodinu projednání sporu.
(2) U předsmluvních sporů musí být den a hodina arbitrážního jednání určeny do 48 hodin a spor musí být rozhodnut do 15 dnů. Majetkový spor musí být rozhodnut do 30 dnů. Tyto lhůty počínají od dojití žádosti do kanceláře státní arbitráže nebo považuje-li se za den přijetí žádosti pozdější den, od tohoto dne.
(3) Stranám se sděluje den a hodina jednání pozvánkou, dálnopisem nebo telefonogramem.
Mimo představitele stran může státní arbitr přizvat k jednání i představitele jiných organisací, na jejichž právní poměry může mít rozhodnutí vliv nebo jejichž účast je nutná pro správné rozhodnutí nebo jeho správné splnění
Rozhodnutí se vyhlašuje ihned po skončení arbitrážního jednání. Nepřítomnost řádně pozvaných stran nebrání vyhlášení rozhodnutí. Ve složitých sporech může být výjimečně rozhodnutí odloženo, a to nejvýše o 3 dny. V takovém případě se rozhodnutí nevyhlašuje a stranám se zašle jen jeho písemné vyhotovení.
Rozhodnutí musí býti stranám odesláno nejpozději do 2 dnů od vyhlášení a nebylo-li vyhlášeno, nejpozději do 5 dnů ode dne skončení arbitrážního jednání.
Státní arbitr může vyřídit žádost bez slyšení odpůrce arbitrážním platebním rozkazem, jestliže
a) předmětem sporu je peněžitá pohledávka nepřevyšující 5000 Kčs (příslušenství a arbitrážní poplatek se do této částky nezapočítávají), nebo peněžitá pohledávka, která převyšuje 5000 Kčs a k žádosti je připojeno písemné prohlášení odpůrce, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodů a výše,
b) k žádosti je připojen doklad o tom, že se žadatel pokusil o smírné odstranění sporu, doklad, že byl odpůrci zaslán opis žádosti a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku.
Arbitrážní platební rozkaz obsahuje:
a) název státní arbitráže,
b) datum vydání arbitrážního platebního rozkazu,
c) název a sídlo stran,
d) výši požadované částky s příslušenstvím,
e) příkaz odpůrci, aby do 10 dnů ode dne doručení arbitrážního platebního rozkazu pod exekucí zaplatil žadateli částku v něm uvedenou s příslušenstvím, jakož i arbitrážní poplatek, anebo aby v téže lhůtě podal proti arbitážnímu platebnímu rozkazu námitky,
f) účet, z něhož má být platba provedena,
g) poučení o námitkách.
(1) Zjistí-li státní arbitr podstatné porušení státní, plánovací nebo smluvní discipliny nebo jiné závady nebo nedostatky v činnosti podniků, organisací nebo zařízení socialistického sektoru nebo orgánů státní právy, uvede to v protokolu. Hlavní arbitr oznámí zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům a v nutných případech generální prokuratuře. Je-li třeba, připojí k oznámení opis protokolu o arbitrážním jednání.
(2) Státní arbitráž je povinna vést přesnou evidenci a kontrolu o oznámeních podle předchozího odstavce a o došlých odpovědích. Musí pečlivě hodnotit, zda opatření, která byla učiněna, stačí k tomu, aby závady byly odstraněny a aby bylo vyloučeno jejich opakování. Považuje-li odpověď za nedostatečnou, musí naléhat na provedení opatření, které navrhl hlavní arbitr v oznámení, nebo jiného vhodného opatření.
Zjistí-li se, že v prohlášení, potvrzení nebo jiném písemném vyjádření, které bylo předloženo nebo vyžádáno v arbitrážním řízení, byla uvedena tvrzení, která odporují skutečnosti, učiní o tom hlavní arbitr oznámení generálnímu prokurátorovi.
(1) Není-li státní arbitráž k rozhodnutí příslušná, vysloví usnesením svoji nepříslušnost; jestliže lze příslušnost zjistit z obsahu žádosti, postoupí žádost příslušné arbitráži nebo soudu, jinak s usnesením o nepříslušnosti žádost vrátí.
(2) Hmotně právní účinky zahájení řízení trvají i při postoupení žádosti. Vrátila-li státní arbitráž žádost žadateli, trvají jen tehdy, jestliže žadatel podal u příslušného orgánu novou žádost nebo návrh do 30 dnů ode dne doručení usnesení o nepříslušnosti.
(3) Ustanovení předchozího odstavce platí, i když státní arbitráži postoupí žádost resortní nebo družstevní arbitráž anebo postoupí-li jí soud návrh. Odmítl-li soud návrh strany pro nepříslušnost, jsou hmotně právní účinky spojené s podáním návrhu zachovány, podá-li strana žádost u příslušné arbitráže do 30 dnů ode dne právní moci usnesení o odmítnutí návrhu.
Zaplatí-li žadatel menší arbitrážní poplatek, než byl podle příslušných předpisů povinen, musí na výzvu státní arbitráže poplatek ve stanovené lhůtě doplatit. Neučiní-li tak, státní arbitráž mu předloženou žádost vrátí.
Zahajuje-li státní arbitráž řízení podle § 2 písm. b) až d), určí v usnesení strany a jejich postavení ve sporu. Zároveň jim uloží, jaké doklady mají předložit.
Přijaté žádosti přiděluje hlavní arbitr státním arbitrům k rozhodnutí.
(1) Je-li při zjišťování nebo posuzování řešených otázek třeba zvláštních odborných znalostí a nemůže-li státní arbitráž vyjasnit tyto otázky sama nebo s pomocí odborníků stran, může státní arbitr nařídit provedení expertisy.
(2) Státní arbitr určí experta zpravidla na podkladě doporučení odborných nebo vědeckých institucí a ústavů.
V usnesení, kterým nařizuje provedení expertisy, musí státní arbitr uvést:
a) jméno a příjmení experta,
b) názvy a adresy stran,
c) přesně a konkrétně formulované otázky, na které má expert odpovědět,
d) lhůtu, do které má být expertisa provedena.
Expertisa musí být předložena písemně arbitru i stranám.
Výši odměny expertu určuje státní arbitr podle příslušných předpisů. Úhradu nákladů expertisy uloží jedné nebo oběma stranám v rozhodnutí se zřetelem na § 1 odst. 1 a na výsledek sporu.
Je-li expertisa nedostatečná, může státní arbitr expertu uložit, aby expertisu opravil nebo doplnil. Experti, kteří podali expertisu nedbalou nebo neodpovídající okolnostem sporu, nemají nárok na odměnu. Usnesení o nepřiznání odměny vyžaduje však schválení hlavního arbitra.
(1) Spor rozhoduje státní arbitr spolu s představiteli stran. Za každou stranu se účastní rozhodování vždy jeden představitel. U předsmluvních sporů může být představitelem strany jen její vedoucí nebo jeho statutární zástupce. U majetkových sporů může být představitelem strany také její zaměstnanec, který má písemnou plnou moc k účasti při projednávání těchto sporů
(2) Došlo-li mezi stranami k dohodě před zahájením arbitrážního jednání nebo při něm, uvede se tato dohoda stran v rozhodnutí. Nelze-li spor takto rozhodnout, zejména proto, že se představitelé stran nedohodnou, nebo proto, že by jejich dohoda byla v rozporu s obecným zájmem, zejména s potřebami hospodářského plánování, rozhodne spor státní arbitr sám.
(3) Nedostaví-li se představitel jedné nebo obou stran k arbitrážnímu jednání, může státní arbitr rozhodnout spor v jejich nepřítomnosti na základě materiálu, který je ve spise.
O tom, zda mohou být arbitrážnímu jednání přítomny jiné osoby než státní arbitr a představitelé stran, rozhoduje státní arbitr podle povahy sporu.
Došlo-li mezi stranami k dohodě ve sporu, nesou arbitrážní poplatek rovným dílem, pokud se o něm nedohodly jinak.
Je-li toho třeba pro rozhodnutí nebo žádá-li o to některá ze stran, projedná státní arbitr vývody expertisy za účasti experta, který expertisu prováděl.
Je-li toho třeba ke zvýšení odpovědnosti hospodářských orgánů za plnění plánu, hospodářských smluv anebo k odstranění dalších sporů, může státní arbitr přisoudit stranám více, než žádaly.
Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než došlo k rozhodnutí, státní arbitr usnesením řízení zastaví.
Protokol o arbitrážním jednání obsahuje:
a) název státní arbitráže,
b) datum jednání,
c) název a sídlo stran, jména a příjmení jejich představitelů a ostatních osob, které byly přítomny arbitrážnímu jednání,
d) stručný obsah tvrzení stran. Tvrzení stran učiněná při arbitrážním jednání musí být dodána písemně ve lhůtě, kterou určí státní arbitr,
e) stručný a jasný výklad podstaty sporu (kdo, od koho, co a z jakého důvodu požadoval),
f) další skutečnosti důležité pro rozhodnutí,
g) důvody, kterými se státní arbitr řídil při rozhodování, odkaz na důkazní materiál, na základě něhož rozhodl, a označení právních předpisů, na nichž spočívá rozhodnutí,
i) v nutných případech poznámku o zjištěných porušeních státní, plánovací nebo smluvní discipliny nebo jiných závad nebo nedostatků v činnosti podniků, organisací nebo zařízení socialistického sektoru i orgánů státní správy, po případě opatření, která jsou nutná k jejich odstranění.
h) rozhodnutí,
Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, které ukládá. Musí v něm být stanoveno
jde-li o předsmluvní spory:
jde-li o majetkové spory:
a) znění těch ustanovení smlouvy, která byla předmětem sporu, jestliže strany hospodářskou smlouvu uzavřely a předmětem sporu jsou jen otázky, o kterých mezi nimi došlo k neshodě, nebo
b) povinnost stran uzavřít smlouvu, po případě znění ustanovení, která musí smlouva obsahovat, jestliže některá strana odepřela hospodářskou smlouvu vůbec uzavřít,
c) zda odpůrce nahradí žadateli celý arbitrážní poplatek nebo jakou jeho část a v jaké lhůtě, a bylo-li arbitrážní řízení zahájeno podle § 2 písm. b) až d), která strana zaplatí arbitrážní poplatek, z jakého účtu a v jaké lhůtě;
d) strana, které bylo plnění přisouzeno,
e) lhůta, do které musí být rozhodnutí splněno,
f) hodnota předmětu sporu,
g) zda odpůrce nahradí žadateli celý arbitrážní poplatek nebo jakou jeho část a v jaké lhůtě, a bylo-li řízení zahájeno podle § 2 písm. b) až d), která strana zaplatí arbitrážní poplatek, z jakého účtu a v jaké lhůtě.
Rozhodnutí je pravomocné vyhlášením a nebylo-li vyhlášeno, doručením.
U předsmluvních sporů a u sporů o základních podmínkách dodávky (odběru) nahrazuje znění stanovené v rozhodnutí dohodu stran ve sporných bodech smlouvy nebo základních podmínek dodávky (odběru).
(1) Strany jsou povinny splnit rozhodnutí ve Ihůtě určené státní arbitráži.
(2) Rozhodnutí se stává vykonatelným v den, kdy bylo vyhlášeno, a nebylo-li vyhlášeno, v den, kdy bylo doručeno, není-li v něm stanovena lhůta ke splnění. Je-li v rozhodnutí stanovena lhůta ke splnění, stává se vykonatelným po uplynutí této lhůty.
Chyby v psaní nebo v počtech a jiné zřejmé nesprávnosti podobného druhu v arbitrážním rozhodnutí nebo v jeho vyhotoveních může státní arbitr kdykoli opravit usnesením bez slyšení stran.
Jestliže během plnění rozhodnutí došlo k reorganisaci nebo k likvidaci některé ze stran, je státní arbitr povinen na návrh kterékoli strany po předchozím slyšení stran a předložení příslušných dokladů provést v rozhodnutí změny, které z toho vyplývají.
Státní arbitr vyřizuje spor ve věci samé rozhodnutím; jinak usnesením. Ustanovení o rozhodnutí platí přiměřeně též o usnesení. Usnesení procesní povahy se nemusí odůvodňovat. Státní arbitr může v odůvodněných případech usnesení změnit nebo zrušit.
Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být odůvodněny; nestačí pouhé oznámení odpůrce, že s arbitrážním platebním rozkazem nesouhlasí nebo že žádá o snížení majetkových sankcí. K námitkám musí odpůrce připojit doklady, na které se odvolává, a doklad o tom, že zaslal žadateli, po případě spoluodpůrci opis námitek a příloh k nim připojených.
(1) Podá-li odpůrce námitky včas, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v celém rozsahu a státní arbitr nařídí arbitrážní jednání. Námitky jsou podány včas, jestliže je odpůrce podal doporučeně na poštu nejpozději v poslední den 10denní lhůty. Lhůta 30 dnů pro rozhodnutí sporu se v tomto případě počítá ode dne, kdy námitky došly státní arbitráži.
(2) Jestliže odpůrce námitky nepodá nebo nepodá-li je včas, nabývá arbitrážní platební rozkaz účinnosti pravomocného rozhodnutí.
(3) Námitky, které byly podány opožděně nebo u nichž nejsou uvedeny důvody, státní arbitr odmítne a bez projednání vrátí odpůrci.
(1) Hlavní arbitr dozírá v oboru své působnosti na správnost rozhodnutí státních arbitrů.
Jestliže rozhodnutím byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé republiky, muže příslušný hlavní arbitr na návrh nebo z vlastního podnětu bez slyšení stran rozhodnutí změnit anebo je zrušit a buď přikázat spor k novému projednání, nebo učinit jiné opatření. Takové opatření můře učinit u předsmluvních sporů nejpozději do 30 dnů, u majetkových sporů nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí.
Žádost, aby hlavní arbitr použil svého práva změnit nebo zrušit rozhodnutí státního arbitra, mohou podat jen vedoucí některé ze sporných stran, nebo vedoucí jejího nadřízeného orgánu, po případě jejich statutární zástupci. Kromě dokladu o zaplacení poplatku za přezkoumání rozhodnutí a o tom, že všem stranám byl zaslán opis žádosti, musí být k žádosti připojeny všechny doklady, které ji odůvodňují, pokud již nejsou ve spisech státní arbitráže. Žádost, která došla až po uplynutí 15denní lhůty stanovené v § 22 odst. 3 vládního nařízení o státní arbitráži, vrátí hlavní arbitr i s poplatkem za přezkoumání rozhodnutí
Ve sporech rozhodnutých na podkladě pověření podle § 11 vládního nařízení o státní arbitráži se žádost adresuje hlavnímu arbitru státní arbitráže, která dala pověření, a podává se prostřednictvím státní arbitráže, která rozhodla spor
Považuje-li hlavní arbitr státní arbitráže, která rozhodla spor, žádost za odůvodněnou, vyhoví jí; jinak jí zároveň se svým vyjádřením předloží státní arbitráži, která dala pověření
Považuje-li hlavní arbitr žádost o změnu nebo zrušení rozhodnutí učiněného podle § 22 odst. 3 vládního nařízení o státní arbitráži za odůvodněnou, vyhoví jí. Jinak ji se spisy a se svým vyjádřením předloží hlavní arbitr při krajském národním výboru radě krajského národního výboru a hlavní arbitr pro Slovensko sboru pověřenců. Hlavní arbitr republiky Československé zašle takovou žádost ministru nadřízenému straně, která podala žádost a sdělí mu při tom i své stanovisko k žádosti. Rozhodne-li se ministr setrvat na takové žádosti, předloží ji k rozhodnutí vládě.
Zrušují se pravidla projednávání a rozhodování sporů státní arbitráží, vydaná hlavním arbitrem při vládě republiky Československé dne 23. června 1953, č. j. 10.157/53, otištěná v částce 84 Úředního listu z roku 1953 a vyhláška hlavního arbitra republiky Československé č. 105/1955 Ú. l., kterou se vydávají předpisy o vyřizování majetkových sporů arbitrážním platebním rozkazem.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956.