Vyhláška ministerstva dopravy o náhradě za používání vnitrozemních přístavů plavidly.

(1) Za používání československých vnitrozemních přístavů loděmi, plovoucími stroji, plovoucími zařízeními a vory (dále jen „plavidla”) se platí náhrada.

(2) Přístavy podle odstavce 1 jsou československé vnitrozemní přístavy a překladiště, jakož i přistávací místa ležící mimo území přístavů a překladišť, zřízená a udržovaná státní správou, pokud je plavidlům dovoleno na nich přistávat a používat jich k překladním nebo obchodním účelům.

(3) Náhradu platí provozovatel plavidla orgánu plavební správy.

(4) Pro placení náhrady je nerozhodné, je-li plavidlo používající přístavu naložené nebo prázdné.

(1) Pro stanovení výše náhrady se přístavy dělí na skupinu A a B. Do skupiny A patří přístavy, na něž se vztahuje nařízení ministra dopravy č. 202/1950 Sb., o přístavním řádu pro československé vnitrozemní přístavy, a předpisy podle něho vydané; ostatní přístavy patří do skupiny B.

(2) Náhrada se stanoví podle druhu plavidla, podle zabrané plochy a podle kalendářních dnů. Místo kalendářních dnů může však být náhrada stanovena podle měsíců nebo za určité období (zimní nebo letní), navrhne-li to písemně provozovatel plavidla.

(3) Výše náhrady se stanoví takto:

Druh plavidla	Za každých i započatých 10 m2 plochy zabrané plavidlem a za
	kalendářní den		kalendářní měsíc		celé období (zimní nebo letní)
	ve skupině přístavů
	A	B	A	B	A	B
	Kčs
a) u osobních, vlečných, nákladních a sportovních plavidel, u plovoucích strojů (bagry, jeřáby, zdvihadla a pod.), u plovoucích dílen a skladišť sloužících plavebnímu provozu	0,04	0,02	0,40	0,20	1,—	0,50
b) u samostatných plovoucích živnostenských provozoven (obchody, dílny, skladiště a pod.) nebo u plovoucích obydlí	0,20	0,10	2,—	1,—	5,—	2,60
c) u vorů a plovoucích zařízení, pokud nespadají pod písm. a) nebo b)	0,02	0,01	0,20	0,10	0,60	0,30

(4) Plocha zabraná plavidlem se zjistí znásobením největší délky plavidla jeho největší šířkou. Do těchto rozměrů se započítávají všechny části přečnívající plavidlo (kormidlo, čnělka, náklad a pod.); u plavidel s postranními kolesy se odpočítává od největší šířky šířka jedné kolesnice. K určení rozměrů plavidla je možno použít údajů cejchovního průkazu nebo průkazu způsobilosti k plavbě.

(5) Zimním obdobím se rozumí doba od 1. prosince do 31. března, pokud orgán plavební správy nestanoví jinak; ostatní část roku je letním obdobím.

(6) Každý i započatý kalendářní den a každé i započaté časové období (měsíční nebo celé období zimní nebo letní) se počítají jako celé; ustanovení § 2 písm. d) není dotčeno.

(7) Náhrada zaplacená za měsíc nebo za celé období (zimní nebo letní) se nevrátí, opustí-li plavidlo přístav předčasně. Vrátí-li se však plavidlo do přístavu ještě v témže měsíci nebo v období, nevznikne povinnost platit znovu náhradu. Povinnost platit znovu náhradu rovněž nevznikne, změní-li plavidlo, za které byla v určitém přístavu zaplacena náhrada měsíční nebo náhrada za celé období (zimní nebo letní), v témže měsíci, po případě období přístav; zaplacení náhrady musí provozovatel plavidla v novém přístavu prokázat.

(1) Není-li v přístavu, jehož plavidlo používá, orgán plavební správy, je provozovatel plavidla povinen bez prodlení ohlásit použití přístavu nejbližšímu orgánu plavební správy.

(2) Provozovatel plavidla je povinen sdělit orgánu plavební správy na požádání všechny údaje a vysvětlení, jichž je třeba ke stanovení náhrady a předložit potřebné doklady a pomůcky.

(1) Náhrada je splatná do 3 dnů po přistání plavidla; den přistání plavidla se do této lhůty nepočítá. Má-li plavidlo odplout před touto lhůtou, je náhrada splatná před odplutím plavidla. O placení náhrady platí zvláštní předpisy.*)

(2) Zaplacené náhrady spravuje plavební správa jako svůj rozpočtový příjem.