ČI. I. Vyhláška č. 198/1953 Ú. l., kterou se vydává automobilový přepravní řád, se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 1 odst. 2 se za písm. c) doplní ustanovením tohoto znění:
„d) přiměřeně i pro přepravu prováděnou v rámci téhož hospodářského odvětví zvláštními dopravními útvary zřízenými jako samostatné organisační a účtující jednotky.”
„d) přiměřeně i pro přepravu prováděnou v rámci téhož hospodářského odvětví zvláštními dopravními útvary zřízenými jako samostatné organisační a účtující jednotky.”
2. Ustanovení § 6 odst. 2 se mění a zní:
„(2) Zásilka, s niž nelze přepravovat současně týmž vozidlem jiné zásilky, se považuje vždy za vozovou. Ostatní zásilky v nákladní dopravě pravidelné i nepravidelné jsou buď zásilky vozové nebo kusové. Podrobnosti stanoví tarif.”
„(2) Zásilka, s niž nelze přepravovat současně týmž vozidlem jiné zásilky, se považuje vždy za vozovou. Ostatní zásilky v nákladní dopravě pravidelné i nepravidelné jsou buď zásilky vozové nebo kusové. Podrobnosti stanoví tarif.”
3. Ustanovení § 24 odst. 1. 2 a 3 se mění a zni:
„(1) Dopravní podnik neodpovídá za ztrátu nebo poškození zásilky přijaté k přepravě, jestliže ztráta nebo poškození vznikly:
a) událostí živelného rázu nebo jmou neodvratitelnou náhodou:
b) pro zvláštní přirozené vlastnosti zboží přepravovaného v zásilce, které měly za následek jeho lom, rez, vnitřní zkázu a pod.;
c) zaviněním odesilatele nebo příjemce;
d) při nakládání nebo vykládání zásilky, prováděném odesilatelem nebo příjemcem, dále za přepravy, vznikla-li škoda tím, že přepravce nedbal při nakládání pokynů dopravního podniku:
e) proto, že průvodce odesilatele doprovázející zásilku neučinil opatření k zachování zboží přepravovaného v zásilce;
f) proto, že obal buď chybí nebo je vadný u zboží, které, není-li řádně baleno, je pro své vlastnosti vydáno ztrátě nebo poškození;
g) přirozenou ztrátou z vysychání zboží za přepravy.
(2) Na dopravním podniku je, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky vznikly z příčin uvedených v odstavci 1 písm. a) až d); v ostatních případech je věcí toho, kdo se domáhá náhrady škody reklamací nebo žalobou, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky nejsou v souvislosti s okolnostmi uvedenými v odstavci 1 písm. e) až g)
(3) Dopravní podnik neodpovídá za úbytek váhy zboží přepravovaného v zásilce, dokáže-li, že tento Úbytek není důsledkem ztráty zboží nebo jeho poškození, k nimž došlo zaviněním dopravního podniku.”
„(1) Dopravní podnik neodpovídá za ztrátu nebo poškození zásilky přijaté k přepravě, jestliže ztráta nebo poškození vznikly:
a) událostí živelného rázu nebo jmou neodvratitelnou náhodou:
b) pro zvláštní přirozené vlastnosti zboží přepravovaného v zásilce, které měly za následek jeho lom, rez, vnitřní zkázu a pod.;
c) zaviněním odesilatele nebo příjemce;
d) při nakládání nebo vykládání zásilky, prováděném odesilatelem nebo příjemcem, dále za přepravy, vznikla-li škoda tím, že přepravce nedbal při nakládání pokynů dopravního podniku:
e) proto, že průvodce odesilatele doprovázející zásilku neučinil opatření k zachování zboží přepravovaného v zásilce;
f) proto, že obal buď chybí nebo je vadný u zboží, které, není-li řádně baleno, je pro své vlastnosti vydáno ztrátě nebo poškození;
g) přirozenou ztrátou z vysychání zboží za přepravy.
(2) Na dopravním podniku je, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky vznikly z příčin uvedených v odstavci 1 písm. a) až d); v ostatních případech je věcí toho, kdo se domáhá náhrady škody reklamací nebo žalobou, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky nejsou v souvislosti s okolnostmi uvedenými v odstavci 1 písm. e) až g)
(3) Dopravní podnik neodpovídá za úbytek váhy zboží přepravovaného v zásilce, dokáže-li, že tento Úbytek není důsledkem ztráty zboží nebo jeho poškození, k nimž došlo zaviněním dopravního podniku.”
4. Ustanovení § 26 odst. 2 druhá věta se mění a zní:
„Jde-li o poškození zevně neznatelné, stačí, že byl podán příjemcem návrh na zjištění poškozeni do 3 dnů po dodání zásilky.”
„Jde-li o poškození zevně neznatelné, stačí, že byl podán příjemcem návrh na zjištění poškozeni do 3 dnů po dodání zásilky.”
5. Ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) se mění a zní:
„f) způsob výpočtu přepravného u přeprav, které se opakují za zásadně stejných podmínek; u těchto přeprav může být přepravné počítáno za jejich souhrn podle sazeb stanovených pro střední výkon. Ministerstvo dopravy může stanovit podrobnosti zvláštními směrnicemi,”
„f) způsob výpočtu přepravného u přeprav, které se opakují za zásadně stejných podmínek; u těchto přeprav může být přepravné počítáno za jejich souhrn podle sazeb stanovených pro střední výkon. Ministerstvo dopravy může stanovit podrobnosti zvláštními směrnicemi,”
6. V § 32 se škrtá odstavec 2 a odstavce 3 až 6 se přečíslují na odstavce 2 až 5.
7. Ustanovení § 48 odst. 2 se mění a zní:
„(2) Cestovní zavazadla, která podle své povahy vyžadují obal, musí být balena řádně tak, aby byla za přepravy chráněna obalem před částečnou nebo úplnou ztrátou nebo poškozením a aby nemohla způsobit škodu. Chybí-li obal nebo je-li vadný nebo nedostatečný anebo je-li předmět podávaný jako cestovní zavazadlo poškozen, může dopravní podnik přijetí takového cestovního zavazadla odmítnout. Tarif může stanovit, zda a za jakých podmínek přijme dopravní podnik takové zavazadlo.”
„(2) Cestovní zavazadla, která podle své povahy vyžadují obal, musí být balena řádně tak, aby byla za přepravy chráněna obalem před částečnou nebo úplnou ztrátou nebo poškozením a aby nemohla způsobit škodu. Chybí-li obal nebo je-li vadný nebo nedostatečný anebo je-li předmět podávaný jako cestovní zavazadlo poškozen, může dopravní podnik přijetí takového cestovního zavazadla odmítnout. Tarif může stanovit, zda a za jakých podmínek přijme dopravní podnik takové zavazadlo.”
8. Ustanovení § 46 se mění a zní:
„(1) Dopravní podnik odpovídá za ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla. Při ztrátě je dopravní podnik povinen nahradit cenu, jakou měla ztracená věc v místě a době podeje cestovního zavazadla, nestanoví-li tarif nejvyšší částky, které mohou byt zaplaceny za ztracené věci podané jedním zavazadlovým lístkem. Při poškození se hradí znehodnocení, nejvýše však částka, která by příslušela při ztrátě
(2) O omezení rozsahu odpovědnosti za provedeni přepravy cestovních zavazadel platí ustanoveni § 24 odst. 1 až 3 obdobně,
(3) Dopravní podnik odpovídá za všechny své zaměstnance a za jiné osoby, kterých užije k přepravě.
(4) Nároky podle odstavce 1 zanikají, přijme-li cestující, po případě držitel zavazadlového lístku cestovní zavazadlo od dopravního podniku bez výhrady.
(5) Dopravní podnik odpovídá též za opožděný výdej cestovního zavazadla. Bližší podmínky jakož i výši částek, jež mohou být při zpožděném výdeji požadovány, stanoví tarif.
(6) Cestující odpovídá za veškeré škody, které vzniknou tím, že podal k přepravě jako cestovní zavazadlo věci nevyhovující ustanovení § 42.”
„(1) Dopravní podnik odpovídá za ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla. Při ztrátě je dopravní podnik povinen nahradit cenu, jakou měla ztracená věc v místě a době podeje cestovního zavazadla, nestanoví-li tarif nejvyšší částky, které mohou byt zaplaceny za ztracené věci podané jedním zavazadlovým lístkem. Při poškození se hradí znehodnocení, nejvýše však částka, která by příslušela při ztrátě
(2) O omezení rozsahu odpovědnosti za provedeni přepravy cestovních zavazadel platí ustanoveni § 24 odst. 1 až 3 obdobně,
(3) Dopravní podnik odpovídá za všechny své zaměstnance a za jiné osoby, kterých užije k přepravě.
(4) Nároky podle odstavce 1 zanikají, přijme-li cestující, po případě držitel zavazadlového lístku cestovní zavazadlo od dopravního podniku bez výhrady.
(5) Dopravní podnik odpovídá též za opožděný výdej cestovního zavazadla. Bližší podmínky jakož i výši částek, jež mohou být při zpožděném výdeji požadovány, stanoví tarif.
(6) Cestující odpovídá za veškeré škody, které vzniknou tím, že podal k přepravě jako cestovní zavazadlo věci nevyhovující ustanovení § 42.”
Čl. II. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1955.