Zásady řízení a hospodaření národních podniků.
(1) Při veškeré činnosti národního podniku se důsledně uplatňuje zásada plánovitosti.
(2) Vedení národního podniku je povinno plánovitě a iniciativně usilovat o zdokonalování výroby a o zajištění potřeb národního hospodářství i s výhledem na budoucí léta.
(1) Vedení národního podniku a jeho organisačních útvarů přísluší vždy jednomu vedoucímu, který v rámci své pravomoci samostatně rozhoduje a udílí příkazy podřízeným pracovníkům.
(2) Každý pracovník v národním podniku je bezprostředně podřízen pouze jednomu vedoucímu.
(3) Vedoucím organisačních útvarů se pravomoc svěřuje v nejširší míře; přitom se na vyšších organisačních stupních soustřeďují pouze věci zásadní důležitosti a takové věci, které mohou být účelněji obstarávány společně pro více podřízených útvarů.
(1) Vedoucí jsou povinni vytvářet podmínky pro nejširší a bezprostřední účast pracujících na řízení národního podniku organizovanou Revolučním odborovým hnutím. Při zajišťování této účasti, uskutečňované zejména formou výrobních porad a socialistického soutěžení, jakož i rozvíjením hnutí vynálezců a zlepšovatelů vedoucí úzce spolupracují s příslušnými orgány odborové organizace.
(2) Vedoucí zajišťují, aby se orgány odborové organizace v podniku a závodě mohly účastnit příprav a sestavování plánu a jeho kontroly, a vyžadují si jejich stanovisko a návrhy i k zabezpečení technického rozvoje, k plánu práce, k otázkám odměňování a ke všem jiným důležitým opatřením.
(3) Iniciativa dělníků a techniků je nevyčerpatelným zdrojem technického pokroku. Vedoucí jsou proto povinni dbát o to, aby se soustavně a pohotově využívalo všech podnětů pracujících, které směřují ke zlepšení činnosti národního podniku. Pracující musí být seznámeni s tím, jak bylo jejich podnětů použito.
§ 17
Vedení národního podniku je povinno systematicky pracovat na technickém rozvoji výroby a ustavičně usilovat o to, aby základní výrobní program národního podniku byl na světové technické úrovni.
(1) Národní podnik hospodaří podle zásad chozrasčotu, kladoucích důraz zejména na to, aby podnik důsledně uhrazoval své výdaje na provoz i na svůj rozvoj z vlastních příjmů, neustále snižoval vlastní náklady a soustavně zlepšoval výsledky svého hospodaření působením podnětů spojujících hmotné zájmy celku i jednotlivých pracovníků.
(2) Uvnitř národního podniku se uplatňuje vnitropodnikový chozrasčot směřující k dosažení nejvyšší hospodárnosti ve výsledcích práce nižších útvarů.
§ 19
Stálé zlepšování úrovně hospodaření národního podniku a jeho řízení vyžaduje, aby vedení podniku soustavně vytvářelo podmínky pro zvyšování hmotné zainteresovanosti všech organizačních jednotek a pracovníků podniku na výsledcích jejich práce a práce národního podniku. Správné využívání hmotné zainteresovanosti spojuje zájmy jednotlivců se zájmy celku a napomáhá ke stále lepšímu uspokojování potřeb jednotlivců při současném uspokojování potřeb celku.
§ 14a
Každou hospodářskou otázku je třeba řešit v jednotě s její politickou stránkou a danou hospodářskopolitickou směrnicí. Při rozhodování je nutno podřizovat v zájmu celého národního hospodářství úzce omezené zájmy potřebám celku.
(3) Úkolem všech pracovníků národního podniku je snižovat potřebu pracovního času, spotřebu materiálů, surovin, paliva a energie, plně využívat základních fondů, účinně pomáhat při zavádění nové techniky a pokrokové technologie a při zlepšování organizace práce a zabezpečovat tak neustálý růst produktivity práce a vysokou hospodárnost.