(1) Právní čekatele přijímá pro obor ministerstva spravedlnosti ministr spravedlnosti, pro obor prokuratury generální prokurátor.

(2) Pracovní poměr právních čekatelů se řídí obdobně ustanoveními zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců; platové poměry právních čekatelů upraví vláda.

(3) Ministr spravedlnosti stanoví, které jednotlivé úkony vyhrazené zákonem soudci nebo státnímu notáři může vykonat s právními účinky právní čekatel.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 3 se vztahují též na právní čekatele z řad vojáků; příslušná opatření podle těchto odstavců činí ministr spravedlnosti, po případě generální prokurátor v dohodě s ministrem národní obrany.

(5) Pro platové poměry právních čekatelů z řad vojáků platí ustanovení zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, a ustanovení jeho prováděcích předpisů.