(1) Předměty a sazby správních poplatků (dále jen „poplatky“) stanoví se v připojených sazebnících, které jsou součástí tohoto nařízení.

(2) Výkonné orgány národních výborů a jiné orgány státní správy (dále jen „správní orgány“) vybírají poplatky za poplatné úkony, které provádějí, podle sazebníku, který je pro ně určen. Je-li sazebník rozdělen na oddíly, vybírají správní orgány poplatky za poplatné úkony jimi provedené bez ohledu na to, ve kterém oddílu sazebníku je poplatek stanoven.

(3) Poplatky stanovené v sazebnících rámcově (nejnižší a nejvyšší přípustnou částkou) vyměřují se v mezích sazby podle směrnice uvedené v sazebníku, a není-li jí, podle rozsahu, doby trvání a obtížnosti úkonu a podle účelu sledovaného poplatkem.

(4) Poplatky stanovené v sazebnících procentem ceny věci vyměřují se z běžné ceny věci v době, ve které se poplatek vyměřuje, nebo jde-li o poplatek splatný bez vyměření, v době splatnosti poplatku. Poplatník je povinen sdělit tuto cenu správnímu orgánu vyměřujícímu poplatek; neodpovídá-li jeho údaj zřejmě běžné ceně nebo neudá-li poplatník tuto cenu vůbec, určí ji vyměřující správní orgán.

(5) Základ poplatku, který je v sazebnících stanoven procentem ceny, zaokrouhluje se dolů na částku dělitelnou dvaceti. Poplatky se zaokrouhlují vždy dolů na dvacetihaléře.