Správní exekuce pro nepeněžité nároky.
(K části třetí správního řádu.)

Všeobecná ustanovení.

Postup při provádění exekuce.

Zvláštní ustanovení o jednotlivých exekučních prostředcích.
Nepřímé donucení.

Odklad exekuce a zrušení exekuce.

Opravné prostředky.
Námitky proti exekuci.

Náklady exekučního řízení.

(1) Výkon správní exekuce pro nepeněžité nároky zařídí správní orgán, který řízení, z něhož vzešel podklad exekuce (exekuční titul), prováděl v první stolici (dále jen „vymáhající orgán“).

(2) Vymáhající orgán zařídí výkon exekuce z vlastního podnětu nebo na návrh oprávněného účastníka; z vlastního podnětu zařídí výkon exekuce jen tehdy, vyžaduje-li to obecný zájem.

(3) Není-li vymáhající orgán zároveň exekučním orgánem (§ 24), požádá o provedení exekuce příslušný exekuční orgán.

(1) Exekučním orgánem, který provádí správní exekuce k vydobytí nepeněžitých nároků s výjimkou exekucí vyklizením (§§ 39 a 40), jest zpravidla výkonný orgán místního národního výboru.

(2) Jestliže by exekuce neměla výsledku pro nedostatek prostředků, které má výkonný orgán místního národního výboru po ruce, anebo jsou-li zde jiné důležité důvody, provede exekuci příslušný odbor rady okresního národního výboru.

(3) Exekuce vyklizením provádí zásadně příslušný odbor rady okresního národního výboru. Tento odbor může však prováděním exekucí vyklizením pověřit odbor rady místního národního výboru, je-li u něho zajištěno řádné provádění těchto exekucí.

(1) Správní exekuci vykonávají exekuční vykonavatelé, kteří jsou činní z příkazu exekučního orgánu a jím kontrolováni. Exekuční vykonavatelé jsou zpravidla ustanoveni ze zaměstnanců exekučního orgánu; u místních národních výborů, které nemají zaměstnance, mohou být ustanoveny exekučními vykonavateli i jiné schopné osoby obeznámené s předpisy o správní exekuci; nelze-li výkon exekuce zajistit ani tímto způsobem, provede ji příslušný odbor rady okresního národního výboru.

(2) Exekuční orgán vydá exekučním vykonavatelům osobní průkaz o tom, že jsou pověřeni vykonáváním správních exekucí.

(1) Nebylo-li v exekučním titulu stanoveno, kdy nebo do jaké lhůty má být plnění provedeno, vyzve exekuční orgán, dříve než přikročí k výkonu exekuce, povinnou stranu, aby dobrovolně splnila, k čemu je podle exekučního titulu povinna (výzva k plnění).

(2) Ve výzvě k plnění se uvedou data exekučního titulu, druh plnění, lhůta, do níž má být plněno, jakož i upozornění, že, nesplní-li povinná strana svoji povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně, bude plnění vymoženo exekučně. Jde-li o výzvu k vyklizení obytných místností na základě exekučního titulu vydaného podle předpisů o hospodaření s byty, nesmí být lhůta k vyklizení stanovena kratší než určuji tyto předpisy.

(3) Výzva k plnění se doručí povinné straně do vlastních rukou.

(1) Má-li být exekuce provedena exekučním vykonavatelem, dá mu exekuční orgán písemný příkaz k výkonu exekuce (dále jen „exekuční příkaz“), ve kterém určí, které exekuční úkony mají být provedeny

(2) V exekučním příkazu uvede exekuční orgán i případné zvláštní pokyny, týkající se provedení nařízených exekučních úkonů (na př. určení času a místa výkonu); exekuční orgán může dát exekučnímu vykonavateli tyto pokyny též’ ústně, netýkají-li se výkonu exekuce ve dnech pracovního klidu nebo v noci (§ 33).

(1) Při provádění exekučních úkonů řídi se exekuční vykonavatel exekučním příkazem a případnými dalšími pokyny exekučního orgánu.

(2) Exekuční úkon provede exekuční vykonavatel pokud možno v přítomnosti povinné strany nebo v přítomnosti zletilých členů její domácnosti, po případě s přibráním svědků.

(3) Před provedením exekučního úkonu prokáže se exekuční vykonavatel povinné straně i dalším osobám, které jsou na výkonu exekuce zúčastněny, exekučním příkazem a osobním průkazem o tom, že je pověřen vykonáváním správních exekucí.

(4) Bezprostředně před výkonem vyzve exekuční vykonavatel povinnou stranu, aby plnila dobrovolně. Nevyhoví-li povinná strana této výzvě, přikročí exekuční vykonavatel k vlastnímu výkonu exekuce.

(1) Exekuční vykonavatel upustí od exekučního úkonu, prokáže-li mu povinná strana, že vymáhané plněni bylo již provedeno nebo že oprávněný účastník upustil od exekučního vymáhání nebo že výkon exekuce byl exekučním orgánem odložen anebo že byly podány námitky, které mají odkladný účinek nebo jimž exekuční orgán přiznal odkladný účinek.

(2) Exekuční vykonavatel může upustit od exekučního úkonu, jestliže při něm byly podány námitky, které mají odkladný účinek nebo o nichž může důvodně předpokládat, že jim exekuční orgán, vzhledem k jejich závažnosti a vzhledem k rozsahu újmy, která by povinnou stranu postihla neodkladným výkonem exekuce, přizná odkladný účinek; v takovém případě si vyžádá, pokud je to možné, telefonicky pokyn od exekučního orgánu.

(1) Exekuční vykonavatel učiní opatření, jichž je třeba, aby byl při výkonu exekuce zachován pořádek. Osoby, které ruší exekuční úkon, napomene; bylo-li napomenutí bezvýsledné, vykáže je z místa úkonu, i když jsou účastníky exekučního řízení.

(2) Nemůže-li exekuční vykonavatel sám zjednat pří výkonu exekuce pořádek, požádá o podporu nejbližší bezpečnostní orgán.

(1) Nevykoná-li povinná strana řádně a včas úkon, k němuž je podle exekučního titulu povinna, může být úkon vykonán, je-li to podle povahy věci možné, na její náklad a nebezpečí třetí osobou.

(2) Není-li podle povahy věci možné nebo účelné, aby náhradní výkon provedl exekuční vykonavatel, dá mu exekuční orgán příkaz, aby dal náhradní výkon provést způsobilou třetí osobou. O tom, že bylo zařízeno provedení náhradního výkonu třetí osobou, musí exekuční vykonavatel povinnou stranu vyrozumět; je-li toho třeba, provede se náhradní výkon za účasti exekučního vykonavatele.

(4) Je-li povinná strana podle exekučního titulu povinna se zdržet nebo trpět vykonání nějakého činu nebo opatření, provede se exekuce tím, že za každý čin povinné strany, který se příčí této její povinnosti a byl vykonán poté, co se exekuční titul stal vykonatelným, uloží exekuční orgán povinné straně pokutu. Opakuje-li povinná strana po uložení pokuty znovu takový čin, uloží ji pokutu vždy vyšší než byla pokuta předcházející.

(2) Jednotlivá pokuta nesmí přesahovat částku 1000 Kčs a úhrn všech uložených pokut částku 3000 Kčs.

(1) Exekuci vyklizením bytu lze provést jen tehdy, je-li povinné straně a osobám, bydlícím v bytě jen na základě jejího práva přidělen přiměřený, zdravotně nezávadný a zdravotně vhodný náhradní byt nebo — v případech stanovených předpisy o hospodaření s byty — přiměřené, zdravotně nezávadné a zdravotně vhodné náhradní ubytování.

(2) Exekuční vyklizení bytu se provede tak, že exekuční vykonavatel zařídí přestěhování povinné strany a osob, bydlících jen na základě jejího práva v bytě, do náhradního bytu (do náhradního ubytování

(3) Při provádění exekuce musí být dbáno toho, aby vyklizované věci nebyly poškozeny.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí v případech, kdy dosavadní uživatelé vyklizovaného bytu nemají podle předpisů o hospodaření s byty nárok, aby jim byl přidělen náhradní byt. V těchto případech se provede vyklizení bytu tak, že exekuční vykonavatel odstraní z bytu povinnou stranu a osoby bydlící v bytě jen na základě jejího práva. Vystěhovaným osobám musí být přechodně poskytnuto přístřeší, než si budou moci opatřit řádné ubytování. Vyklizení movitých věcí provede exekuční vykonavatel podle obdoby § 40.

(5) O chystaném exekučním vyklizení bytu vyrozumí exekuční vykonavatel povinnou stranu v každém případě nejméně 48 hodin předem.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro vyklizení části bytu.

(1) Exekuce vyklizením nemovité věci nebo její části se provede tak, že exekuční vykonavatel odstraní z vyklizované nemovité věci povinnou stranu a osoby, které jsou na této věci jen na základě práva povinné strany, a odstraní, po případě dá odstranit všechny movité věci jim patřící. Pří odstraňování těchto věcí musí být dbáno toho, aby nebyly poškozeny.

(2) Vyklizené movité věci odevzdá exekuční vykonavatel povinné straně, jejímu zástupci nebo způsobilé osobě její domácnosti; není-li to možné, zařídí úschovu těchto věcí na náklad povinné strany. Nepřevezme-li je povinná strana do jednoho roku, budou prodány způsobem předepsaným pro prodej věcí v exekuci pro vydobytí peněžitých nároků; věci podléhající rychlé zkáze budou prodány i před uplynutím této lhůty. Výtěžek prodeje, který zbude po úhradě nákladů uskladnění a výkonu prodeje, se uloží pro dřívější vlastníky těchto věcí u exekučního orgánu.

(1) Výkon exekuce může být odložen,

b) prokáže-li povinná strana, že vymáhané plnění nemohly bez své viny provést včas (na př. pro nemoc) a lze-li současně očekávat, že povinná strana vymáhané plnění dodatečně dobrovolně provede,

c) byl-li podán návrh na zrušení exekuce,

a) jestliže by neodkladným výkonem utrpěla povinná strana nebo jiná osoba uplatňující právo k předmětu exekuce nenahraditelnou újmu anebo takovou újmu, která svým rozsahem daleko převyšuje prospěch plynoucí z okamžitého vynucení vymáhaného plnění,

d) jsou-li tu jiné důvody hodné zvláštního zřetele,

(2) Výkon exekuce musí být odložen, souhlasí-li s odkladem vymáhající orgán, po případě oprávněný účastník, v jehož prospěch se plnění vymáhá.

(3) Odklad exekuce povoluje exekuční orgán z vlastního podnětu nebo na návrh některého účastníka, po případě na návrh osoby, uplatňující k předmětu exekuce práva, která nepřipouštějí výkon exekuce. Proti povolení odkladu exekuce i proti zamítnutí návrhu na odklad exekuce je přípustné odvolání.

(1) Exekuční orgán zruší exekuci z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka řízení,

c) je-li exekuce vedena proti někomu, kdo není povinnou stranou,

a) jestliže vymáhaný nárok zanikl nebo jeho vymáhání se stalo bezpředmětným,

b) jestliže exekuce je nepřípustná,

d) je-li pro vymožení téhož nároku vedena proti téže osobě exekuce soudní.

(2) Exekuční orgán zruší exekuci též, bylo-li vyhověno námitkám třetí osoby, uplatňující k předmětu exekuce práva, která nepřipouštějí výkon exekuce;

(3) Proti zrušení exekuce i proti zamítnutí návrhu na zrušení exekuce je přípustné odvolání.

(1) Proti jednotlivým exekučním úkonům nebo opatřením může povinná strana, po případě třetí osoba, uplatňující k předmětu exekuce práva, která nepřipouštějí její výkon, podat námitky.

(2) Námitky je třeba podat exekučnímu orgánu do 15 dnu ode dne, kdy by] učiněn úkon nebo opatření, proti němuž námitky směřují. Nebyl-li takový úkon (opatření) učiněn v přítomnosti osoby oprávněné k podání námitek, počítá se tato lhůta ode dne, kdy se o úkonu (opatření) dozvěděla.

(3) Námitkami nelze uplatňovat okolnosti, které bylo nebo je možno uplatnit proti exekučnímu titulu.

(4) Námitky, které již byly v exekučním řízení zamítnuty, nemohou být opakovány.

(5) Pokud se dále nestanoví jinak, nemají námitky odkladný účinek.

c) ve kterých se uplatňuje, že vymáhané plnění bylo již provedeno nebo že exekuce je vedena předčasně, ježto lhůta k plnění ještě neuplynula, anebo že byl povolen odklad exekuce,

(1) Včas podané námitky mají odkladný účinek tehdy, jde-li o námitky

a) proti výzvě k plnění v případech exekuce vyklizením (§§ 27, 39 a 40),

b) proti uložení pokuty (§§ 36 a 37),

d) ve kterých třetí osoba uplatňuje k předmětu exekuce právo, které výkon exekuce nepřipouští.

(2) Exekuční orgán může přiznat odkladný účinek i jiným než v odstavci 1 uvedeným námitkám.

(1) Náklady vlastního výkonu exekuce hradí povinná strana, s výjimkou nákladů výkonu exekuce, která byla zrušena z důvodu § 42 odst. 1 písm. b)—d).

(2) V případech hodných zvláštního 'zřetele může exekuční orgán upustit od vymáhání těchto nákladů.