Pohřbívání.

(1) Mrtvola musí být pohřbena zpravidla do 96 hodin, ne však před uplynutím 48 hodin od úmrtí. Byla-li provedena pitva, může být mrtvola pohřbena ihned po pitvě; jde-li o soudní pitvu nařízenou prokurátorem, může být mrtvola pohřbena jen s jeho souhlasem. Výjimečně může být upuštěno od pohřbu, jestliže mrtvoly má být trvale použito k vědeckým nebo vyučovacím účelům. Takto lze použít mrtvol osob,

(2) Před pohřbem nebo určením mrtvoly k vědeckým nebo vyučovacím účelům musí být prokázáno, že byla vykonána její prohlídka, po případě též pitva, a že bylo výkonnému orgánu místního národního výboru, pověřeného vedením matrik, podáno hlášení o úmrtí.

(1) Mrtvoly se pohřbívají uložením do země nebo zpopelněním (žehem), pokud důležitý obecný zájem nevyžaduje jiný druh pohřbu. Jiný druh pohřbu může nařídit nebo povolit hlavní hygienik, po případě orgán jím k tomu zmocněný.

(2) Mrtvoly se ukládají na hřbitovech. Uložení mimo hřbitov může povolit okresní hygienik jenom z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(3) Zpopelněné ostatky se ukládají na pohřebištích. Uložení mimo pohřebiště povolí okresní hygienik, bude-li osvědčeno, že se tak stane pietním způsobem.

(4) Jsou-li splněny všechny předepsané podmínky pro druh pohřbu, který si zemřelý zvolil, je třeba podle možnosti jeho přání vyhovět. Neurčil-li zemřelý přímo ani nepřímo druh pohřbu, určí jej ten, kdo pohřeb objednává. Tato ustanovení neplatí, jestliže důležitý obecný zájem vyžaduje jiný druh pohřbu.

(1) Uložení mrtvoly do země má být zpravidla provedeno na hřbitově, v jehož obvodu došlo k úmrtí nebo nálezu mrtvoly, a nastala-li smrt v dopravním prostředku za jízdy, na hřbitově, v jehož obvodu byla mrtvola vyložena. Územní obvody, ze kterých se mrtvoly ukládají na určité hřbitovy, určí okresní hygienik.

(2) Pohřbít mrtvolu na jiném hřbitově je možno jen s povolením výkonného orgánu místního národního výboru, do jehož obvodu tento hřbitov patří.

(3) Nelze-li pohřbít mrtvolu na hřbitově příslušném nebo zvoleném, určí hřbitov okresní hygienik.

(1) Mrtvoly se ukládají zpravidla jen po jedné do každého hrobu, pokud důležitý obecný zájem nevyžaduje uložení do společného hrobu.

(2) Správa hřbitova může na žádost nebo se souhlasem toho, komu bylo místo pro hrob propůjčeno, povolit, aby do téhož hrobu byly uloženy mrtvoly dalších příslušníků rodiny, po případě i osob nepříbuzných. Pokud neuplynula tlecí doba, je k tomu třeba též souhlasu okresního hygienika.

(1) Před uplynutím tlecí doby může být mrtvola vyňata ze země (exhumována) jen na pokyn okresního hygienika nebo s jeho souhlasem. Na žádost pozůstalých lze provést exhumaci jen tehdy, prokáže-li se též, že se nejbližší příbuzní o ní dohodli.

(2) Mrtvoly osob, zemřelých na vysoce nakažlivou nemoc, nesmějí být zpravidla exhumovány před uplynutím 2 roků od pohřbu.

(1) Mrtvoly mohou být zpopelněny jen po předchozím povolení okresního hygienika, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Povolení se udělí, je-li totožnost mrtvoly nepochybná a prokáže-li se potvrzením lékaře, který mrtvolu prohlédl, a byl-li zemřelý před smrtí v lékařském ošetření, též lékaře, který zemřelého ošetřoval (§ 4 odst. 2), nebo dokladem o provedené pitvě, jakož i potvrzením orgánu veřejné bezpečnosti, že není podezření z trestného činu. Je-li podezření z trestného činu, lze povolit zpopelnění jen se souhlasem prokurátora.

(2) Povolení ke zpopelnění uděluje okresní hygienik, v jehož obvodu nastalo úmrtí nebo mrtvola byla nalezena anebo vyložena z dopravního prostředku (§ 1 odst. 1), po případě pitvána; při převozu z ciziny okresní hygienik, v jehož obvodě má být mrtvola zpopelněna.

(3) Z rozhodnutí, jímž okresní hygienik odepřel udělit povolení ke zpopelnění, lze se odvolat ve lhůtě 2 dnů od jeho doručení. Proti rozhodnutí okresního hygienika, jak zatím naložit s mrtvolou, není opravného prostředku.

(4) Vyžaduje-li to obecný zdravotní zájem, zejména vyskytnou-li se zhoubné epidemie, může hlavní hygienik uložit povinnost zpopelňovat mrtvoly, i když nebudou splněny podmínky stanovené v předchozích odstavcích; při podezření z trestného činu je však i v takových případech třeba souhlasu prokurátora

(1) Mrtvoly se zpopelňují v zařízeních pro zpopelňování mrtvol (krematoriích).

(2) Správy krematorií jsou povinny přijímat ke zpopelnění všechny mrtvoly, jejichž zpopelnění bylo povoleno. Hlavní hygienik může určit územní obvody, z nichž se mají mrtvoly zpopelňovat v určitých krematoriích, a zároveň stanovit podmínky, za nichž lze zpopelňovat mrtvoly v jiném krematoriu.

(3) Správa krematoria zařídí, aby zpopelněné ostatky byly vloženy do popelnice a aby popelnice byla opatřena uzávěrou a přesně označena. Popelnici se zpopelněnými ostatky vydá správa krematoria osobě, která předloží doklad o zpopelnění. Neučiní-li pozůstalí nebo příslušné orgány jiné opatření, je správa krematoria povinna uschovat popelnici po dobu jednoho roku od zpopelnění. Po uplynutí této doby může popelnici otevřít a zpopelněné ostatky smísit se zemí na pohřebišti.

(1) Zpopelněné ostatky se ukládají podle přání zemřelého, po případě objednavatele pohřbu buď v popelnici nebo volně. Volně se ukládají tak, že se smísí se zemí.

(2) Přijmout zpopelněné ostatky k uložení je povinna správa každého popelnicového pohřebiště; správa hřbitova má tuto povinnost jen tehdy, není-li v pohřbívacím obvodě popelnicové pohřebiště anebo jde-li o uložení do hrobu nebo náhrobku k jinému příslušníku rodiny.

(3) Na přání zemřelého, po případě objednavatele pohřbu lze též provést rozptyl zpopelněných ostatků. Podmínky a způsob rozptylu stanoví hlavní hygienik.

(1) Pro uložení nebo zpopelnění exhumovaných mrtvol a pozůstatků těl pochovaných nebo zpopelněných jinak než podle předpisů o pohřbívání platí obdobně ustanovení tohoto nařízení.

(2) Jiné ostatky, zejména lidské plody potracené nebo předčasně odňaté, jakož i části těla nebo orgánů odňaté žijícím osobám, pokud jich nebude použito pro účely vědecké nebo vyučovací, uloží se do země na vyhrazeném místě nebo se zpopelní a popel se ihned na vyhrazeném místě smísí se zemí. Tyto ostatky smějí být zpopelněny, bude-li předloženo potvrzení lékaře, který provedl jejich prohlídku, a potvrzení orgánu veřejné bezpečnosti o tom, že není podezření z trestného činu.

(1) Pro přepravu mrtvol a ostatků, pokud se neděje přímo na příslušný hřbitov, je zapotřebí průvodního listu.

(2) Průvodní list vydává, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, okresní hygienik, z jehož obvodu se mrtvola nebo ostatky dopravují; při přepravě z ciziny nebo při průvozu mrtvoly územím Československé republiky vydává průvodní list, pokud mezinárodní předpisy o přepravě mrtvol nestanoví jinak, československý zastupitelský úřad, z jehož obvodu působnosti se mrtvola přepravuje.

(3) Průvodní list k přepravě mrtvol ze zařízení preventivní a léčebné péče vydává lékař oprávněný k prohlídce osob zemřelých v takovém zařízení. Tento lékař je povinen ihned hlásit vydání průvodního listu okresnímu hygienikovi.

(4) Průvodní list k přepravě mrtvol nelze vydat, jestliže by převoz ohrožoval obecný zdravotní zájem. Jde-li o úmrtí na vysoce nakažlivou nemoc, nelze zpravidla vydat průvodní list před uplynutím dvou roků od pohřbu.

(5) Povolení ke zpopelnění mrtvoly zahrnuje v sobě i povolení k její přepravě do označeného krematoria.

(6) K přepravě popelnic se zpopelněnými ostatky není třeba povolení.

a) které s tím projevily písemně souhlas,

b) jejichž totožnost nelze zjistit anebo

c) které zemřely v zařízeních preventivní a léčebné péče nebo zaopatřovací péče a o které se do 96 hodin od úmrtí nikdo nepřihlásil.