(1) Zaměstnanci československé zahraniční služby, který je trvale přidělen k výkonu služby v zahraničí (dále jen „zaměstnanec zahraniční služby”), přísluší při cestách konaných v cizině dieta od okamžiku nástupu cesty z místa jeho trvalého přidělení do okamžiku návratu do tohoto místa; za každý celý kalendářní den přísluší mu sedm desetin plné diety. Ustanovení § 7 odst. 2 až 4 platí obdobně.

(2) Za den, ve kterém zaměstnanec zahraniční služby nastoupí cestu nejpozději ve 12 hodin, přísluší mu dieta podiv, odstavce 1; nastoupí-li cestu po 12. hodině, přísluší mu šest desetin této diety.

(3) Za den, ve kterém zaměstnanec zahraniční služby skončí cestu nejpozději ve 12 hodin, přísluší mu tři desetiny diety uvedené v odstavci 1; skončí-li cestu po 12. hodině, přísluší mu šest desetin této diety.

(4) Nevzniknou-li zaměstnanci zahraniční služby; výdaje

a) za ubytování, přísluší mu 40 % plné diety,

b) za stravu, přísluší mu 30 % plné diety,

c) ani za ubytování ani za stravu, dieta mu nepřísluší.

(5) Ustanovení odstavce 4 písm. b) a c) se nevztahuje na diety za dny, ve kterých důvody pro snížení nebo nepřiznání diety trvají pouze po část kalendářního dne.

(6) Při cestách, které byly nastoupeny a ukončeny v témže kalendářním dnu, trvají-li více než 6 hodin, přísluší zaměstnanci zahraniční služby tři desetiny diety podle odstavce 1; ke kratší době než 6 hodin se nehledí.

(7) Při cestách konaných z ciziny do tuzemska přísluší zaměstnanci zahraniční služby dieta podle ustanovení předchozích odstavců, a to od okamžiku nástupu z místa jeho trvalého přidělení do okamžiku příletu do tuzemska a při použití jiného dopravního prostředku do okamžiku přestupu československých státních hranic. Při cestách konaných z tuzemska do ciziny přísluší mu tato dieta od okamžiku odletu z tuzemska a při použití jiného dopravního prostředku od okamžiku přestupu československých státních hranic do okamžiku příjezdu (příletu) do místa jeho trvalého přidělení.