Dodávky a odběr výrobků.
§ 1
Na rok 1957 se uzavírají smlouvy přímé nebo podílové na čtvrtletní nebo roční období a smlouvy s jednorázovým plněním.
§ 2
Strany při uzavírání smluv postupují takto:
§ 4
Smlouvy celoroční se uzavírají na dodávku a odběr výrobků, které obě strany mohou podrobně specifikovat na celý rok dopředu. Nelze-li podrobně specifikovat obsah smlouvy na celý rok dopředu, jsou strany povinny uzavřít smlouvu čtvrtletní.
§ 5
Smlouvy s jednorázovým plněním se uzavírají kdykoliv v průběhu roku na jednorázové dodávky:
(1) Smlouvy musí obsahovat zejména:
(2) Náležitosti podle odstavce 1 uvádí odběratel ve svém návrhu smlouvy, s výjimkou těch náležitostí, které mu nejsou známy (bankovní spojení a pod.). Chybějící náležitosti je dodavatel povinen doplnit.
(1) Smlouvy čtvrtletní se uzavírají ve všech případech, ve kterých se neuzavírají smlouvy celoroční nebo smlouvy s jednorázovým plněním.
(2) Podmínky vzájemně sjednané ve smlouvě na prvé čtvrtletí platí, nestanoví-li strany ve smlouvách sjednávaných na další čtvrtletí jinak, i pro tyto smlouvy.
(1) Ústřední orgány nebo strany samy mohou po dohodě stanovit, že čtvrtletní nebo celoroční smlouvy se uzavírají jako smlouvy podílové, u nichž na jedné smluvní straně nebo na obou smluvních stranách je skupina podílníků v čele s hlavním podílníkem. Hlavní podílník odpovídá za uzavření smlouvy, každý z podílníků za splnění svého podílu stanoveného ve smlouvě. V dohodě musí být určeni hlavní podílníci a podílníci
(2) Uzavírání podílové smlouvy provádějí hlavní podílníci. Podílníci smlouvu spolupodpisují, mohou však zmocnit hlavního podílníka, aby jejich jménem smlouvu podepsal. Zmocnění musí být přiloženo ke smlouvě. Neobsahuje-li smlouva podpisy všech podílníků nebo nebyla-li udělena potřebná zmocnění anebo jestliže hlavní podílníci navrhují jiné znění než některý z jejich podílníků, platí celá smlouva za neuzavřenou. Totéž platí obdobně i pro jednotlivé úkony při uzavírání smluv.
(3) Podílová smlouva musí kromě náležitostí uvedených v § 3 obsahovat rozdělovník na dodavatelské a odběratelské podílníky; neobsahuje-li rozdělovník nebo nepokrývá-li rozdělovník celé množství podle smlouvy, je k dodávce (odběru) nerozděleného množství zavázán hlavní podílník.
(4) Majetkové sankce za opožděné uzavření podílové smlouvy vymáhají a platí hlavní podílníci. Majetkové sankce za neplnění smluvených dodávek a odběrů vymáhají a platí podílníci; mohou však v podílové smlouvě zmocnit hlavního podílníka, aby za ně vymáhal majetkové sankce za neplnění smlouvy. V takové smlouvě musí být zároveň stanoveno, jaké podklady (kopie faktur a pod.) budou podílníci zasílat hlavním podílníkům. Pokud jsou k dodávce (odběru) zavázáni hlavní podílníci (odstavec 3), vymáhají a platí majetkové sankce hlavní podílníci.
(5) V předsmluvních sporech o podílové smlouvy je stranou hlavní podílník; arbitrážní rozhodnutí je účinné i pro podílníky. V těchto sporech mohou podílníci přistoupit k hlavnímu podílníku jako společníci ve sporu, jsou oprávněni ke všem úkonům kromě zpětvzetí arbitrážní žádosti, uznání a vzdání se nároku nebo sjednání smíru. V ostatních sporech jsou stranou podílníci.
(6) Hlavní podílníci odpovídají podílníkům za majetkové sankce, které podílníky postihly v důsledku opožděného rozpisu podílové smlouvy a za ztráty, které jím vznikly v důsledku nevymáhání nebo opožděného vymáhání majetkových sankcí. Podílníci jsou povinni hradit hlavním podílníkům ztráty, které postihly hlavní podílníky v důsledku uplatnění majetkových sankcí v těch případech, kdy sami zavinili opožděné uzavření podílových smluv.
(1) Smlouvy na výrobky fondované, centralisované a centralisované musí být v souladu s rozpisy plánu rozdělení vypracovanými dodavatelskými a odběratelskými ústředními orgány. Pokud nadřízené ústřední orgány nedohodnou jinak, musí být tyto rozpisy zaslány příslušným dodavatelům a odběratelům (hlavním podílníkům) nejpozději do 40 dnů po schválení státního plánu vládou a musí obsahovat též určení, který dodavatel (hlavní podílník) s kterým odběratelem (hlavním podílníkem) a na jaké množství uzavírá smlouvu. Ústřední orgány dohodnou podrobnosti o způsobu a lhůtách odevzdávání vzájemných podkladů nutných ke splnění této povinnosti; nedohodnou-li se, platí obdobně lhůty a postup stanovený v §§ 10 a 11 a v § 12 písm. a) nařízení.
(2) Smlouvy na výrobky podnikově plánované a ostatní výrobky plánované na úrovni podniků musí být v souladu s bilančními příděly těchto výrobků, s výjimkou těch případů, kdy bilance překračuje požadavek odběratele; v těchto případech se smlouva uzavírá jen do výše požadavku odběratele, po případě, byla-li již dříve uzavřena podle požadavku odběratele, nemusí být měněna.
(3) Pokud již uzavřené smlouvy jsou v rozporu s rozpisem nadřízených ústředních orgánů (odstavec 1) nebo s bilančním přídělem (odstavec 2), musí být, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2, změněny. Strany při tom postupují tím způsobem, že ta strana, která zasílá návrh smlouvy, je povinna nejpozději do 45 dnů ode dne schválení státního plánu vládou nebo ode dne změny plánu zaslat druhé straně návrh změny nebo dodatkové smlouvy. Další postup je obdobný jako při uzavírání smlouvy (§ 2 odst. 3 až 6).
(1) Strana, která nedodržela ve stanovené lhůtě některou z povinností uvedených v § 2 odst. 4. je povinna zaplatit druhé straně pokutu 100 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však Kčs 1000,—; dodavatel, který bezdůvodně požádal o technické vyjasnění objednávky, je povinen zaplatit odběrateli jednorázovou pokutu 100 Kčs.
(2) Odběratel není povinen zaplatit majetkové sankce za opožděné uzavření smlouvy, jestliže bez svého zavinění zašle objednávku nepříslušnému dodavateli a jestliže ihned po obdržení objednávky vrácené dodavatelem učiní vše potřebné za účelem zjištění příslušného dodavatele a tomuto objednávku zašle.
§ 10
Strana neplatí majetkové sankce z prodlení v plnění smlouvy, jsou-li nižší než 100 Kčs; tato úprava majetkových sankcí může však být na žádost kterékoli ze stran vyloučena výslovným ustanovením ve smlouvě.
(1) Odběratel zasílá dodavateli doporučeně specifikovanou a technicky jasnou objednávku nejpozději ve lhůtách stanovených pro předkládání objednávek (specifikací) v základních podmínkách dodávky (odběru) nebo v jiných předpisech závazných pro obě strany; není-li takových předpisů, nejpozději do 60 dnů před počátkem čtvrtletí, ve kterém má být dodávka uskutečněna. Objednávka musí obsahovat náležitosti uvedené v § 3 a je zároveň návrhem hospodářské smlouvy. Odběratel ji zasílá dodavateli nejméně ve dvou a u investic nejméně ve třech vyhotoveních.
(2) Pokud není v základních podmínkách dodávky (odběru) stanoveno jinak, zasílá odběratel na výrobky, na něž se objednávka (specifikace) předkládá ve stejných lhůtách, jen jednu celoroční, čtvrtletní nebo jednorázovou objednávku, členěnou podle jednotlivých druhů výrobků, jako návrh celoroční nebo čtvrtletní smlouvy anebo smlouvy s jednorázovým plněním.
(3) Dodavatel je povinen návrh smlouvy potvrdit:
A. u výrobků podnikově plánovaných a ostatních výrobků plánovaných na úrovni podniků, u nichž se předkládají celoroční požadavky, nejpozději do 30. listopadu 1956;
c) u výrobků ostatních ode dne, kdy uplyne lhůta pro předložení objednávky; u opožděně předložených objednávek ode dne jejich obdržení.
B. u ostatních výrobků ve lhůtě stanovené v základních podmínkách dodávky (odběru) pro potvrzení návrhu smlouvy dodavatelem; není-li lhůta stanovena, nejpozději do 20 dnů (u výrobků, u kterých je lhůta pro předkládání objednávek nejméně 9 měsíců, nejpozději do 35 dnů). Tato lhůta počíná
a) u výrobků s dlouhou průběžnou dobou výroby, dlouhodobě bilancovaných, ode dne obdržení rozpisu dlouhodobé čtvrtletní bilance
b) u výrobků kooperovaných ode dne obdržení objednávky
(4) Zjistí-li dodavatel, že objednávka je výrobně technicky nejasná, je povinen nejpozději do 5 dnů před lhůtou stanovenou pro potvrzení smlouvy vyzvat odběratele, aby objednávku vyjasnil; současně je povinen přesně označit nedostatky. Odběratel je povinen do 5 dnů ode dne obdržení výzvy objednávku vyjasnit a dodavatel je pak povinen do dalších 5 dnů objednávku jako návrh smlouvy potvrdit. Pokud objednávka byla zaslána nepříslušnému dodavateli, je ten, komu byla objednávka zaslána, povinen do 5 dnů po obdržení buď objednávku vrátit odběrateli nebo ji zaslat ve stejné lhůtě příslušnému dodavateli a odběratelé o tom uvědomit.
(5) Nesouhlasí-li dodavatel s návrhem smlouvy, připojí soupis změn, které navrhuje, a zašle jej spolu s podepsanou smlouvou doporučeně odběrateli. Soupis změn musí obsahovat dodavatelovo znění těch ustanovení, s nimiž nesouhlasí, po případě jimiž má být smlouva doplněna. V soupise změn musí být ustanovení číslována stejně jako ve smlouvě a soupis změn musí být podepsán. Připojení soupisu změn nezbavuje dodavatele povinnosti podepsat smlouvu. U svého podpisu však poznamená, že ke smlouvě připojuje soupis změn. Podle okolnosti může být soupis změn vyhotoven přímo na podepsané smlouvě, kterou dodavatel vrací odběrateli; dodavatel však není oprávněn provádět v návrhu smlouvy škrty.
(6) Připojí-li dodavatel ke smlouvě soupis změn, je odběratel povinen do 15 dnů ode dne obdržení smlouvy se soupisem změn projednat s dodavatelem všechny rozpory ve smlouvě a jestliže nedojde k dohodě, předložit nedohodnuté rozpory v dalších 5 dnech k rozhodnutí arbitrážnímu orgánu. Neučiní-li tak, platí, že přijal změny navržené dodavatelem.
(7) U výrobků, které se podrobně určují přímo v bilancích, mohou nadřízené ústřední úřady nebo orgány (dále jen „ústřední orgány“) vzájemnou dohodou vyloučit zasílání objednávek a stanovit opačný postup při uzavírání smluv (návrh smlouvy zasílá dodavatel, odběratel připojuje soupis změn, rozpory předkládá na arbitráž dodavatel), jakož i lhůtu pro podání návrhu smlouvy. U dodávek a odběrů vojenské techniky pro složky ministerstva národní obrany se postupuje podle ustanovení článků 17 a 18 základních podmínek dodávky průmyslových výrobků pro čs. lidovou armádu.
a) označení smlouvy a období, na které se smlouva uzavírá,
b) název a sídla stran,
c) množství a podrobné označení (specifikaci) výrobků,
d) dodací lhůty, po případě způsob jejich určení,
e) ustanovení o kvalitě, kompletnosti a po případě sortimentu výrobků,
f) dopravní disposice, po případě způsob a lhůty jejich předkládáni,
g) cenu stanovenou podle platných předpisů, po případě odkaz na platný ceník,
h) způsob zúčtování (zejména bankovní spojení a ustanovení, zda výrobky mají být fakturovány za ceny obsahující daň z obratu),
ch) majetkové sankce (stačí odvolání na základní podmínky dodávky (odběru) nebo na § 28 nařízení),
i) místo, den vyhotovení a podpisy stran,
j) odkaz na základní podmínky dodávky (odběru), které platí pro smluvní vztahy stran.
a) výrobků, které nejsou mezi stranami celoročně předem plánovány (na př. jednorázové dodávky a odběry uskutečňované na podkladě zvýšeného úkolu podle operativní bilance nebo uložené stranám ústředními orgány),
b) podnikově plánovaných výrobků požadovaných podle potřeby.