Semenářská hospodářství.
§ 2
Pojem a účel semenářských hospodářství.
(1) Semenářská hospodářství jsou zemědělské závody socialistického sektoru uznané po výběrovém řízení za způsobilé k semenářskému hospodaření (§ 4); jejich výrobní plán je zaměřen především na výrobu (množení) uznaného osiva a sadby pro potřebu zemědělských závodů, po případě osiva a sadby pro vývoz.
(2) Účelem organisování semenářských hospodářství je vytvoření nejlepších podmínek pro zkvalitnění a zjednodušení semenářské práce, zvýšení odpovědnosti za jakost osiva a sadby a odstranění anonymity v jejich výrobě.
§ 3
Úkoly semenářských hospodářství.
(1) Semenářská hospodářství především:
a) vyrábějí osivo a sadbu vyšších stupňů množení hlavních druhů plodin ke krytí potřeby
aa) osiva a sadby na semenářské dílce zemědělských závodů socialistického sektoru,
bb) osiva a sadby pro další smluvní množení v zemědělských závodech, po případě pro vývoz;
b) rozmnožují plodiny, jejichž osivo a sadba se dodávají přímo na plochy běžného pěstování (plochy semenných okopanin, zelenin a pod.).
(2) Osivo a sadba jsou v semenářských hospodářstvích rozmnožovány v rozsahu stanoveném pro jednotlivé kraje plánem ministerstva zemědělství tak, aby byla kryta potřeba příslušné výrobní oblasti (zpravidla okresu nebo jeho části), po případě u některých plodin, u nichž je to hospodářsky nutné (na př. u brambor nebo kukuřice), i potřeba dalších výrobních oblastí.
§ 4
Rozhodnutí o uznání zemědělských závodu socialistického sektoru za semenářská hospodářství.
O uznání zemědělského závodu socialistického sektoru za semenářské hospodářství rozhoduje ministerstvo zemědělství na základě návrhu zemědělské správy rady krajského národního výboru, podaného podle výsledku výběrového řízení provedeného krajskou výběrovou komisí, a v rámci plánu zakládání semenářských hospodářství vypracovaného ministerstvem zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a v součinnosti se zemědělskými správami rad krajských národních výborů.
§ 5
Krajská výběrová komise.
(1) Krajskou výběrovou komisi (dále jen „výběrová komise”) zřizuje zemědělská správa rady krajského národního výboru. Výběrová komise má šest členů. Předsedou výběrové komise je vedoucí zemědělské správy rady krajského národního výboru; dalšími členy jsou agronom pro osivo a sadbu zemědělské správy rady krajského národního výboru, ředitel šlechtitelského a semenářského podniku, zástupce ministerstva státních statků, krajský plnomocník ministerstva výkupu a ředitel krajské stanice (pobočky) Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Výběrová komise může ze svých členů zvolit tajemníka, po případě zástupce předsedy komise. Funkce členů výběrové komise je čestná.
(2) Výběrová komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. K usnesení je třeba většiny přítomných členů; při rovnosti počtu hlasů platí mínění, pro něž hlasuje předseda.
(3) K jednání výběrové komise mohou být přizváni zástupci zemědělských závodů, jichž se výběrové řízení týká, zástupci zemědělských odborů rad okresních národních výborů příslušných pro tyto zemědělské závody a podle potřeby i zástupci zpracovatelských podniků ministerstva potravinářského průmyslu; zástupci těchto organisací (orgánů) mají při jednání výběrové komise funkci poradní.
§ 6
Výběrové řízení.
(1) Zemědělská správa rady krajského národního výboru pořídí návrh na uznání zemědělských závodů socialistického sektoru za semenářská hospodářství podle výsledku výběrového řízení provedeného výběrovou komisí. Do tohoto řízení pojme výběrová komise zemědělské závody,
a) které jí oznámí šlechtitelský a semenářský podnik, národní podnik (dale jen „šlechtitelský podnik”), výkonné orgány národních výborů, strojní a traktorové stanice nebo zpracovatelské podniky ministerstva potravinářského průmyslu,
b) které se samy k výběrovému řízení přihlásí anebo
c) které pro výběrové řízení doporučí některý z členů výběrové komise.
(2) Za semenářské hospodářství může být uznán zemědělský závod socialistického sektoru, který
a) má vhodné půdní a klimatické podmínky charakteristické pro příslušnou výrobní oblast;
b) má potřebný počet pracovníků k řádnému provedení všech prací v agrotechnických lhůtách;
c) má dostatečný počet lehčích a speciálních strojů, vhodné skladovací prostory, po případě speciální zařízení (na př. skleníky nebo parníky);
d) souhlasí s uznáním za semenářské hospodářství.
(3) Při výběru semenářských hospodářství přihlíží výběrová komise především k zemědělským závodům, které ve výrobě osiva a sadby dosáhly již úspěšných výsledků.
(4) Návrh na uznání zemědělských závodů socialistického sektoru za semenářská hospodářství podá zemědělská správa rady krajského národního výboru nejpozději do 31. března každého roku ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství rozhodne o návrhu nejpozději do 30. dubna téhož roku; rozhodnutí oznámí zemědělské správě rady krajského národního výboru, výběrové komisi a prostřednictvím šlechtitelského podniku zemědělskému závodu, který byl uznán za semenářské hospodářství.
§ 7
Povinnosti a oprávnění semenářských hospodářství.
(1) Semenářská hospodářství jsou zejména povinna:
1. ve výrobních, dodávkových, finančních, pracovních a investičních plánech zajistit především splnění plánovaných úkolů v množení uznaného osiva a sadby;
2. při výrobě používat nejnovějších a osvědčených poznatků mičurinské agrobiologie a pokrokových pracovních metod předních pracovníků a přispívat všestrannou péčí ke zlepšení rodových kvalit osiva a sadby;
3. postupovat v procesu množení osiva a sadby podle směrnic ministerstva zemědělství a jeho podřízených orgánů;
4. používat strojených a statkových hnojiv se zaměřením na výrobu osiva a sadby a plán hnojení sestavit v součinnosti se šlechtitelským podnikem;
5. zavést ve spolupráci se šlechtitelským podnikem vícehonný osevní postup s přihlédnutím k plnění hlavního úkolu množení osiva a sadby tak, aby odpovídal zásadě správného střídání plodin;
6. zachovávat předpisy na ochranu porostů před škůdci a chorobami rostlin a sestavit plán na ochranu porostů ve spolupráci se zemědělským odborem rady okresního národního výboru a střediskem ochrany rostlin strojní a traktorové stanice;
7. zajistit v nejpříhodnější době přednostní sklizeň a výmlat rozmnožovaných plodin, jejich přečištění a správné uložení a ošetření během skladování;
8. dodat podle uzavřené množitelské smlouvy pro další rozmnožování celou sklizeň osiva a sadby včas před agrotechnickými termíny;
9. dodržet všechny podmínky množitelské smlouvy uzavřené se šlechtitelským podnikem.
(2) Semenářská hospodářství mají nárok:
1. na stanovení výrobních úkolů v rostlinné a živočišné výrobě se zřetelem k rozsahu množení osiva a sadby;
2. na stanovení dodávkových úkolů s přihlédnutím ke zvláštním úkolům v jejich hospodářství a na započítání dodávek uznaného osiva a sadby na plnění dodávkových úkolů podle zvláštních předpisů;
3. na zvýšení přídělu strojených hnojiv o 25 % ve srovnání s ostatními zemědělskými závody;
4. na dodávky elitního osiva a sadby pro další množení přímo ze šlechtitelských stanic;
5. na vybavení stavebními a strojními investicemi (přednostní zařazení těchto investic do plánu provedou u zemědělských závodů ústředně plánovaných příslušné řídící orgány, u jednotných zemědělských družstev, po případě jiných krajsky plánovaných závodů socialistického sektoru příslušné výkonné orgány národních výborů);
6. na přednostní pomoc strojních a traktorových stanic podle uzavřených smluv;
7. na bezplatné poskytování odborné pomoci šlechtitelských podniků a strojních a traktorých stanic;
8. na vyčištění, moření a adjustaci vyrobeného osiva šlechtitelským podnikem.
§ 8
Organisace množení osiva a sadby.
(1) Semenářská hospodářství provádějí množení uznaného osiva a sadby na základě množitelských smluv, které uzavírají každoročně se šlechtitelskými podniky podle krajského plánu výroby osiva a sadby.
(2) Šlechtitelské podniky
a) vykonávají odborný dozor nad množením osiva a sadby v semenářských hospodářstvích;
b) zajišťují semenářským hospodářstvím každoročně dodávku uznaného elitního osiva a sadby ve stanoveném množství na smluvní množitelské plochy přímo ze šlechtitelských stanic;
c) organisují druhové, odrůdové a zdravotní výběry osiva a sadby;
ch) ve spolupráci se zemědělskou správou rady krajského národního výboru organisují socialistickou soutěž semenářských hospodářství a organisují a provádějí školení semenářských agronomů a ostatních pracovníků semenářských hospodářství zúčastněných na množení osiva a sadby.
d) zajišťují přihlášení množitelských ploch k uznávacímu řízení a vedou s tím souvisící evidenci;
e) provádějí soustavnou kontrolu sazečkového materiálu semenných okopanin, zelenin a sadby bramborové;
f) podle potřeby provádějí ve mzdě vyčištění, moření a adjustaci vyrobeného osiva, i pokud zůstává v semenářském hospodářství k množení pro příští rok:
g) vykupují celou sklizeň uznaného osiva a sadby podle uzavřených množitelských smluv;
h) zajišťují provedení uznávacího řízení ve vzorku;
(3) Hlavní druhy hospodářských plodin (obilniny, luskoviny, brambory a j.) množí semenářská hospodářství zpravidla po dva roky po sobě jdoucí, a to v prvém roce na semenářském dílci (I. množení), v druhém roce na ostatní výrobní ploše (II. množení).
(4) K zajišťování odborného řízení výroby (množení) osiva a sadby ustanoví v semenářském hospodářství státního socialistického sektoru ředitel tohoto závodu z jeho zaměstnanců agronoma-semenáře. V semenářských hospodářstvích jednotných zemědělských družstev pověří funkcí agronoma-semenáře zemědělská správa rady krajského národního výboru po slyšení strojní a traktorové stanice úsekového agronoma strojní a traktorové stanice. Agronom-semenář je povinen poskytovat semenářskému hospodářství veškerou odbornou pomoc. Za plnění plánu výroby osiva a sadby odpovídá vedoucí semenářského hospodářství.
(5) Zemědělské správy (odbory) rad krajských (okresních) národních výborů
1. dbají o to,
a) aby při rozpisu plánu množení osiva a sadby byly plánované plochy umístěny především na semenářských hospodářstvích.
b) aby výrobní úkoly semenářských hospodářství, pokud jde o krajsky plánované závody socialistického sektoru, byly stanoveny s ohledem na jejich přednostní úkoly v množení osiva a sadby,
c) aby uznaného osiva a sadby vyrobených v semenářských hospodářstvích nebylo použito jinak, než k setí nebo sadbě;
2. zajišťují ve spolupráci s výkupními organisacemi v plánu odbytu osiva a sadby, aby množeného osiva a sadby vyrobených v semenářských hospodářstvích bylo použito k plánovité výměně osiva a sadby v příslušných oblastech, pokud nejde o osivo a sadbu určené plánem ministerstva zemědělství k mezikrajovým přesunům nebo k vývozu.