200/1956 Sb. — Vyhláška ministerstva místního hospodářství o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky.

§ 1

Za nájem pozemků, které nejsou národním majetkem, k těžbě písků mohou vlastníci těchto pozemků požadovat nájemné nejvýše 0,20 Kčs za jeden m³ vytěženého písku. V nájemném je obsažena úhrada veškerých nákladů i případné rekultivace, s výjimkou pozemků, na nichž hospodaří jednotná zemědělská družstva, jež pro společné hospodaření přijala vzorové stanovy; u těchto pozemků platí o nákladech rekultivace ustanovení § 2 odst. 3.

§ 2

(1) Za nájem pozemků, které jsou národním majetkem, k těžbě písků platí organisace socialistického sektoru nájemné jen ve výši ušlého výnosu. Ušlý výnos se vypočítává podle průměrných norem výnosnosti půdy, které stanoví každoročně vláda podle § 6 odst. 2 zákona č. 77/1952 Sb., o zemědělské dani.*)

(2) Rozpočtové organisace si však nájemné navzájem neplatí.

(3) Po skončeném užívání pozemku, který je národním majetkem, k těžbě písku nahradí těžící organisace zjištěnou škodu způsobenou těžením na pozemku a náklady rekultivace.

§ 3

Provozovatelé pískovišť mohou požadovat od odběratelů, kteří si písek sami kopou, aniž jim byl pozemek pronajat, nejvýše 1,— Kčs za jeden m³ odebraného materiálu.

§ 4

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na těžení písků z koryt toků včetně odstavených ramen.

§ 5

Ustanovení vyhlášek č. 1156/1947 Ú. l. I, o cenách písku, který si odběratelé sami kopou, a o výlomném (pařezném, „pachtovném”) z pískovišť, a č. 336/1942 Ú. n., o určení břežného za říční štěrk a písek, se nevztahuji na těžení písků podle §§ 1 až 3; zůstávají však i nadále v platnosti pro těžení písků z koryt toků včetně odstavených ramen.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1956.