§ 1
Invalidní důchod.
(1) Zaměstnanec (§ 3 zákona) je invalidní (§ 12 odst. 1 zákona), jestliže pro trvalé zhoršení zdravotního stavu
a) se stal neschopným k jakémukoliv soustavnému výdělečnému zaměstnání, nebo
b) je sice schopen vykonávat soustavné výdělečné zaměstnání, avšak výkon tohoto zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, nebo
c) je sice schopen vykonávat výdělečné zaměstnání, avšak zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání.
(2) Družstevník (§ 12 nařízení) je invalidní (§ 9 odst. 1 nařízení), jestliže se pro trvalé zhoršení zdravotního stavu stal neschopným vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.
(3) Osoba samostatně hospodařící a spolupracující člen její rodiny (§ 19 nařízení) jsou invalidní [§ 23 odst. 1 a § 26 odst. 2 písm. a) nařízení], jestliže se pro trvalé zhoršení zdravotního stavu stali neschopnými vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jejich zdravotní stav.
§ 2
Částečný invalidní důchod.
(1) Zaměstnanec je částečně invalidní (§ 12 odst. 1 zákona), jestliže jeho výdělek podstatně poklesl proto, že pro trvalé zhoršení zdravotního stavu
a) je sice schopen vykonávat dosavadní či jiné přiměřené zaměstnání, avšak jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo
b) není schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, avšak je schopen vykonávat jiné přiměřené zaměstnání méně kvalifikované.
(2) Družstevník je částečně invalidní (§ 9 odst. 1 nařízení), jestliže pro trvalé zhoršení zdravotního stavu nemůže odpracovat a skutečně neodpracuje v dosavadní činnosti ani polovinu průměrného počtu pracovních jednotek odpracovaných za poslední tři kalendářní léta nebo za celou dobu, po kterou v družstvu pracoval, nepracoval-li v něm aspoň po tři léta.
(3) Za částečně invalidního se považuje též zaměstnanec nebo družstevník, u něhož sice nedošlo k podstatnému poklesu výdělku, jestliže však trvalé zhoršení zdravotního stavu mu značně ztěžuje obecné životní podmínky.
(4) Jednotlivě hospodařící rolník a spolupracující člen rodiny osoby samostatně hospodařící jsou částečně invalidní [§ 26 odst. 2 písm. b) nařízení], jestliže pro trvalé zhoršení jejich zdravotního stavu způsobené pracovním úrazem (nemoci z povolání) došlo k podstatnému poklesu jejich pracovní schopnosti.
§ 3
Ostatní důchody.
(1) Manželka je invalidní (§ 26 odst. 1 zákona), jestliže pro trvale nepříznivý zdravotní stav není schopna vykonávat obvyklé práce spojené s vedením domácnosti.
(2) Vdova je invalidní [§ 21 odst. 2 písm. a) zákona], jestliže pro trvale nepříznivý zdravotní stav není schopna vykonávat zaměstnání přiměřené jejím schopnostem.
(3) Vdovec (§ 23 odst. 1 zákona) a žadatel o sociální důchod (§ 29 zákona) jsou invalidní, jestliže pro trvale nepříznivý zdravotní stav nejsou schopni vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost.
§ 4
Společná ustanovení.
(1) Za trvalý se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy pravděpodobně potrvá déle než rok od vzniku pracovní neschopnosti.
(2) U osob, na něž se vztahují předpisy o důchodu za výsluhu let, se invalidita a částečná invalidita posuzuje se zřetelem k jejich způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání.
(4) Podrobné pokyny pro posuzování invalidity podle tohoto usnesení bude vydávat státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a národní obrany a s Ústřední radou odborů.
§ 5
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.