Pozemní letecká zařízení.

(1) Ke zřízení nebo podstatné změně pozemních leteckých zařízení (letišť všeho druhu, staveb a technických zařízení s nimi souvisících, pozemních návěstidel a j.) je třeba předchozího povolení federálního ministerstva dopravy, které rozhoduje v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady. Federální ministerstvo dopravy zároveň zajistí, aby s řízením o povolení byla podle možnosti spojena jednání potřebná podle jiných předpisů. V povolení mohou být stanoveny podmínky a omezení.

(2) Všechna povolená pozemní letecká zařízení se zapisují do československého leteckého rejstříku.

(1) Bezpečnost leteckého provozu na civilních letištích a spolehlivou funkci ostatních pozemních leteckých zařízení, jakož i výhledové zabezpečení jejich dalšího stavebního rozvoje, zajišťují ochranná pásma.

(2) Ochranné pásmo stanoví rozhodnutím Státní letecká inspekce k návrhu provozovatele pozemního leteckého zařízení v dohodě se stavebním úřadem příslušným k vydání územního rozhodnutí a s dalšími příslušnými orgány. V rozhodnutí zakáže nebo omezí zřizovat určité stavby nebo zařízení, umisťovat světla, vysazovat porosty nebo ponechávat je růst nad stanovenou míru a vykonávat činnosti, které ohrožují bezpečnost leteckého provozu.

(1) Před umístěním staveb a zařízení nestavební povahy mimo ochranná pásma je nutno si vyžádat vyjádření, popř. souhlas Státní letecké inspekce z hlediska zájmů civilního letectví, jestliže jde o

(2) Pro stavby si vyžádá vyjádření Státní letecké inspekce ve stadiu projednávání územního plánu zóny, nebo územního projektu zóny jeho pořizovatel, ve stadiu zpracování projektového úkolu stavby její investor. Pro zařízení nestavební povahy si vyžádá jeho správce, vlastník nebo uživatel souhlas Státní letecké inspekce, která jej udělí rozhodnutím.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na stavby vojenské správy a zařízení pro vojenské účely.

(1) Veřejným letištěm se rozumí civilní letiště, které je v mezích své technické a provozní způsobilosti přístupno všem civilním letadlům oprávněným konat lety v Československé socialistické republice. Veřejná letiště, která jsou určena především pro pravidelnou leteckou dopravu, zpravidla zřizuje a svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy.

(2) Užívání veřejného letiště, které svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy, k účelům výcvikovým, k zalétávacím a zkušebním letům a k jiným zvláštním účelům je přípustné jen se svolením federálního ministerstva dopravy.

(1) Provoz civilního letiště řídí, jeho údržbu obstarává a opatření plynoucí z jeho obvyklého užívání činí letištní správa v čele s ředitelem (náčelníkem) letiště. Letištní správu zřizuje provozovatel letiště.

(2) Letištní provoz a kázeň na civilních letištích podrobně upravují letištní řády. Pro veřejná letiště, která svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy, vydává letištní řády toto ministerstvo. Pro ostatní civilní letiště vydává letištní řády jejich provozovatel po schválení federálním ministerstvem dopravy; jestliže letiště pravidelně používají též vojenská letadla, je k schválení letištních řádů třeba také souhlasu federálního ministerstva národní obrany.

(1) Správci, vlastníci nebo uživatelé pozemků a objektů, na kterých mají být k zajištění bezpečnosti leteckého provozu umístěna denní, světelná nebo radiová návěstidla, jsou povinni trpět za přiměřenou náhradu jejich zřízení, umístění a obsluhu; organisacím státního socialistického sektoru však náhrada nepřísluší, jestliže ji zvláštní předpisy vylučují.

(2) Na základě rozhodnutí Státní letecké inspekce jsou správci, vlastníci nebo uživatelé objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu povinni na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým značením a toto značení udržovat a provozovat.

(1) Za užívání veřejných letišť a leteckých pomocných zařízení vybírají se náhrady, stanovené podle předpisů o plánování a tvorbě cen.

(2) Federální ministerstvo dopravy může v dohodě s federálním ministerstvem financí povolit osvobození od placení náhrad nebo náhrady snížit.

(3) Povinnost platit náhradu se nevztahuje na letadla ozbrojených sil.

a) stavby nebo zařízení vysoké 100 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení, jako jsou zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí 110 kV a výše, energetická zařízení a vysílací stanice.