(1) Posudkové komise sociálního zabezpečení zřízené jako znalecké orgány při výkonných orgánech okresních a krajských národních výborů provádějících sociální zabezpečení (dále jen „posudkové komise“) podávají posudky nebo návrhy ve všech případech, kde rozhodnutí o dávce (službě) závisí na zdravotním stavu nebo pracovní schopnosti, zejména

a) v řízení o dávkách důchodového zabezpečení,

b) pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností,

c) pro obnovení a udržení pracovní schopnosti léčením nebo opatřením vhodných pomůcek.

(2) Podrobnosti o organisaci a činnosti posudkových komisí stanoví státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a spravedlnosti a s Ústřední radou odborů.