Čl. I. Zákon č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 zní:
„(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.“
„(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.“
2. § 3 odst. 2 zní:
„(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.“
„(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.“
3. § 7 odst. 2 zní:
„(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.“
„(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.“
4. § 10 odst. 2 zní:
„(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.“
„(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.“
5. § 11 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.
(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
„(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.
(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
6. V § 15 odst. 1 nahrazují se slova „podrobnosti stanoví jednací řád“ slovy „podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti“.
7. § 16 zní:
„(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.
(2) Vojenské soudy se zřizují s působností
a) pro územní obvody,
b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
c) pro části ozbrojených sborů.
(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.
(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.“
„(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.
(2) Vojenské soudy se zřizují s působností
a) pro územní obvody,
b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
c) pro části ozbrojených sborů.
(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.
(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.“
8. § 17 se zrušuje.
9. V § 19 se škrtají pod č. 1 slova „nebo vyšších polních“ a pod č. 2 za slovem „soudů“ se vkládají před středníkem slova „nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů“.
10. § 20 odst. 1 zní:
„(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.“
„(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.“
11. § 23 odst. 1 zní:
„(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
„(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
12. § 24 se zrušuje.
13. § 28 včetně nadpisu zní:
„Jednací řád nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.“
„Jednací řád nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.“
14. § 29 odst. 1 zní:
„(1) Počet soudců z lidu potřebný pro lidové a krajské soudy stanoví předseda krajského soudu, pro vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy náčelníci těchto soudů, pro nejvyšší soud předseda nejvyššího soudu.“
„(1) Počet soudců z lidu potřebný pro lidové a krajské soudy stanoví předseda krajského soudu, pro vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy náčelníci těchto soudů, pro nejvyšší soud předseda nejvyššího soudu.“
15. § 38 odst. 2 zní:
„(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.“
„(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.“
16. § 39 zní:
„(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.
(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.“
„(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.
(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.“
17. § 43 se zrušuje.
18. V § 44 odpadá zmínka o § 43.
19. § 48 zní:
„Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.“
„Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.“
20. V § 49 nahrazují se slova „jednací řád, který vydá ministr spravedlnosti nařízením“ slovy „ministr spravedlnosti.“
Čl. III. Ustanovení § 18 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanského soudního řádu) ve znění zákona č. 68/1952 Sb. se ruší.
Čl. IV. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957. Provede jej ministr spravedlnosti a ostatní zúčastnění členové vlády.