SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.
Rodinné domky.
Výjimky z působnosti zákona.

(1) Národní výbor hlavního města Prahy může stanovit, že některé úkoly podle tohoto zákona bude z důvodu účelnosti sám obstarávat.

(2) Městské národní výbory v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni mohou určit se souhlasem krajského národního výboru, které úkoly podle tohoto zákona budou z důvodu účelnosti obstarávat.

(1) Pro řízení, jež provádějí podle tohoto zákona náčelníci, platí předpisy o řízení ve věcech správních (správní řád).

(2) O odvolání z rozhodnutí náčelníka podle tohoto zákona rozhoduje náčelník příslušné krajské vojenské ubytovací a stavební správy.

(1) Bytem se rozumí jednotlivá místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto svému účelu jako samostatné bytové jednotky.

(2) V pochybnostech, zdali jednotlivá místnost nebo soubor místností je samostatným bytem, rozhodne stavební úřad.

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m², kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.

(2) Za těchto podmínek považuje se za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m². U takových kuchyní se při zjišťování výměry podlahové plochy obytných místností počítá toliko část podlahové plochy, o kterou je kuchyně větší než 12 m².

(3) V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

(1) Za podnikové byty se považují byty, které dne 31. prosince 1956 byly organizace oprávněny přidělovat svým zaměstnancům, jakož i jednotlivé byty, které organizace získaly nebo získají po 31. prosinci 1956 ze státní bytové výstavby pro trvalé ubytování vlastních zaměstnanců.

(2) Ve smyslu tohoto zákona se za podnikové byty nepovažují byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít (§ 27 č. 2).

(1) Vojenskými byty se rozumějí

(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal být uživatel bytu vojákem z povolání, nebo uživatelem směnou bytu se stala osoba, jež není vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

1. poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břímě, odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. lednem 1957;

2. dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem, a čekatelům družstevních rodinných domků.

1. všechny byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získává z nové bytové výstavby;

b) které jsou v domech družstev nebo v rodinných domcích.

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vyjímajíc však byty,

a) jež mají povahu podnikových bytů nebo bytů zaměstnaneckých;

1. napomáhala rozvoji těch odvětví a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť;

2. zabezpečovala ubytování pracovníků nezbytných služeb;

3. poskytovala ubytování rodinám nižších příjmových kategorií, zejména rodinám s více dětmi, v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví.

(1) Za příslušníky domácnosti uživatele bytu se mimo příslušníky jeho rodiny a jeho zetě (snachu) považují též jiné osoby s ním příbuzné nebo sešvagřené, které nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a pečují o společnou domácnost nebo jsou na něho odkázány svou výživou nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na jeho péči.

(2) Za příslušníky domácnosti považují se též osoby, jež za plat obstarávají domácké nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka), jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň 3 roky.

5. na zaměstnanecké byty.

4. na vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a na objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra;

3. na budovy určené k přechodnému ubytování, na budovy určené pro ubytování mládeže připravující se k povolání a na jiné internáty a na budovy ústavů sociální péče;

2. na budovy, jichž pro svoje účely užívají orgány mezinárodních organisací a institucí, a na byty členů a zaměstnanců těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a zaměstnancům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv sjednaných s Československou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výhody a imunity;

1. na budovy, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a zaměstnanců, ani na byty těchto osob v jiných domech, pokud tyto osoby nejsou československými občany;

(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech, při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a užívané ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověřeni střežením těchto budov (objektů, ústavů a zařízení), nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení), nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.

(2) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu zaměstnaneckého, rozhodne po projednání s organizací a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí místní národní výbor.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména se zrušuje zákon č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty. Pokud se právní předpisy dovolávají ustanovení zákona č. 138/1948 Sb. nebo prováděcích předpisů k němu vydaných, rozumějí se tím napříště příslušná ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných.

(2) Zrušují se ustanovení § 4 odst. 2 až 5 a §§ 5, 6 a 12 zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti.