Užívání vod, koryt toků, pobřežních pozemků, vypouštění odpadních vod a ochrana proti vodám.

(1) Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu, nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.

(2) Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:

(3) Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle § 10 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství (dále jen „zákon“).

(4) V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozuměni všichni zúčastnění.

(5) Na plavidlech je povinen provozovatel vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží. Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.

(1) Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona a o užívání vody k plavbě podle § 7 zákona:

(2) Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:

(1) Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou jen, pokud vyžadují jakosti pitné vody.

(2) Dojde-li ke změně nebo zrušení povolení k užívání podzemní vody (§ 23 odst. 4 zákona), učiní odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména určí podle potřeby náhradní zdroj za odňatou vodu.

(1) Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů projednají v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby návrhy na povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda k výrobním účelům v množství nad 0,3 l/vt., nebo které mají sloužit k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Zároveň projednají i vybudování k tomu potřebných zařízení a rozhodnou o nich.

(2) Užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou studní uvedených v odstavci 1, povolují stavební úřady v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby. Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů upraví a povolí užívání vody ze studní budovaných jednotlivci jen tehdy, objeví-li se pro takovou úpravu zvláštní potřeba.

(3) Stavební úřady vedou seznamy všech jimi povolených studní; stejnopis základního seznamu a jeho změny a doplňky předloží odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru ve lhůtách stanovených Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s Ústřední správou pro bytovou a občanskou výstavbu.

(1) Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalisačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení, nesmějí být zahájeny, dokud se odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se při tom normami jakosti povrchových vod (§ 16 odst. 1).

(2) Řízení podle odstavce 1 se provede v rámci řízení podle předpisů o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu.

(3) Při změně výroby nebo provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.

(1) Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (na př. stavebních, železničních, telekomunikačních, plynárenských a pod.), a které mají vliv na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, si musí opatřit souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru. Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů.

(2) Souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.

(3) Rozsah zátopového území stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.

(1) Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, se rozumějí koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle směrnic, které vydá Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(2) Organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravy toku může užívat pobřežních pozemků, pokud je to nezbytně nutné, ke zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských staveb nebo k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem (správcem), po případě uživatelem těchto pozemků s organisací spravující vodní tok nebo s organisací provádějící úpravy toku, projedná věc odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru se zúčastněnými orgány a rozhodne o tom, v jakém rozsahu a po jakou dobu je těchto pozemků třeba použít.

(3) Nedohodne-li se organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravu toku s vlastníkem (správcem), po případě uživatelem pozemku o náhradě, rozhodne o ní soud. Při stanovení výše náhrady přihlédne soud k prospěchu, který vlastník (správce), po případě uživatel, má z provedené úpravy. U organisací státního socialistického sektoru platí předpisy upravující vzájemné poskytování náhrad.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, t. j. u koryt vodních toků, která buď přirozenou nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.

(1) Vlastník pozemku nesmí svémocně měnit přirozený odtok vody, a tím působit škody na sousedních pozemcích. Vlastník pozemku je povinen po provedeném řízení trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré k tomu potřebné práce.

(2) Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), po případě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.

a) ke stavbě hydrotechnických částí přístavů a překladišť (na př. nábřeží, bazénů, mol, vjezdů a výjezdů) a jejich zařízení a k úpravě hrází v korytech toků a na březích k plavebním účelům;

b) k vodohospodářským dílům a zařízením jako plavebním zařízením (k plavebním komorám, k zařízením pro přepravu plavidel přes hráze, pro přistávání a odplouvání plavidel), a to v korytech toků a na březích.

a) k využití vod pro zásobování obyvatelstva;

b) k využití vod pro zemědělské závlahy;

c) k užívání vod pro veškerou průmyslovou a energetickou výrobu;

d) k vypouštění odpadních vod;

e) k užívání vod pro všechny ostatní hospodářské potřeby;

f) k zachycování vod na jednotlivých nemovitostech za účelem jejich hospodářského využití a pro zajištění vody v době jejího nedostatku.

a) o úpravu vodních toků, mající za účel ochranu území včetně staveb a zařízení;

b) o odvodnění pozemků a území;

c) o ochranné hráze;

d) o vodní nádrže k zadržení přívalových vod.