B. Zvláštní část

I. Hnací stroje.
Traktory.

II. Stroje a nářadí pro přípravu půdy.

III. Stroje a nářadí pro setí a sázení.

IV. Sklizňové stroje.

V. Stroje pro výmlat, sušení a třídění plodin.

VI. Stroje a zařízení pro stájovou mechanisaci.

VII. Stroje a zařízení pro rybářství.

VIII. Dopravní prostředky.

IX. Ukládání strojů.

X. Přechodná a závěrečná ustanovení.

(1) Řízení traktoru smí být svěřeno pouze řidiči, který má odpovídající řidičský průkaz.

(2) Při ručním roztáčení motoru kolového traktoru musí být řadící páka v poloze chodu na prázdno (neutrál), traktor musí být zabrzděn ruční brzdou, motor musí být seřízen na malý předstih zážehu, ozub roztáčení jak na klikovém hřídeli, tak na roztáčecí klice musí být v bezvadném stavu, roztáčecí klika smí být uchopena pouze jednou rukou, a to tak, aby palec byl vedle ostatních prstů, při roztáčení musí pracovník stát vlevo od podélné osy traktoru. Při roztáčení motoru pásového traktoru musí řadící páka být v poloze chodu na prázdno (neutrál), roztáčecí šňůra při roztáčení spouštěcího motoru se nesmí omotávat kolem ruky, přehřatý spouštěcí motor se nesmí roztáčet, u spouštěcího motoru smí být uchopena roztáčecí klika pouze jednou rukou, a to tak, aby palec byl vedle ostatních prstů, a nesmí se točit roztáčecí klikou dokola. Ohřívat karburátor spouštěcího motoru plamenem je zakázáno.

(1) Na traktoru smí být dopravováno pouze tolik osob, kolik je sedadel. Je přísně zakázána jízda na blatnících, závěsné liště a kdekoliv jinde. Počet sedadel musí odpovídat typovému osvědčení.

(2) Při sjíždění s kopce musí být zařazen takový rychlostní stupeň, kterého by bylo zapotřebí při jízdě do téhož kopce se stejným zatížením. Při jízdě s kopce s přívěsem je nutno nejprve brzdit přívěs. Je zakázána jízda s kopce bez zařazeného rychlostního stupně.

(3) Je zakázáno naskakovat nebo seskakovat s traktoru nebo přívěsu během jízdy.

(4) Před traktorem a mezi traktorem a závěsným nářadím se během práce nesmí nikdo zdržovat.

(5) Osvětlení traktoru při práci v poli musí být provedeno tak, aby středy světelných kuželů předních světlometů dopadaly nejdále 30 m před traktor.

(6) Na zledovatělých a sněhem pokrytých vozovkách je nutné zadní pneumatiky opatřit protiskluznými řetězy. Brzdění na takových vozovkách musí být pozvolné.

(7) Jízda v nerovném terénu musí být opatrná, aby nedošlo k převrácení traktoru. Stojí-li traktor na nerovném terénu, musí být zajištěn, aby se nedal sám do pohybu.

(8) Při používání traktoru jako hnacího stroje je třeba dbát toho, aby traktor byl postaven na rovném terénu, zabrzděn a zajištěn proti popojetí. Obsluhu smí provádět jen osoba k tomu určená.

(9) Traktor jako hnací stroj musí být postaven nejméně 6 m od budov, stohů, kůlen atd., a to na straně odvrácené od větru a v okruhu nejméně 3 m nesmí být umístěny žádné hořlavé látky.

(10) Přímý kloubový náhon musí být zabezpečen podle § 4 této vyhlášky. Pokud zakrytý přímý náhon není zastaven, nesmí traktorista opustit traktor.

(11) Výfuk musí být opatřen, zejména při výmlatu, odrazníkem jisker a zbavován prachu.

(12) Při používání traktoru jako hnacího prostředku se nesmí pracovník určený k jeho obsluze vzdálit od traktoru.

(1) Je zakázáno provádět údržbu traktorů při chodu motoru vyjma kontrolu chodu motoru, účinnosti brzd, nabíjení a ostatních kontrolních ukazatelů.

(2) Kontrola výšky hladiny elektrolitu nesmí být prováděna osvětlováním pomocí otevřeného ohně.

(3) Otevření uzávěru chladiče u přehřátého motoru není dovoleno.

(4) Čištění naftou rozprašovací pistolí pod tlakem vzduchu je dovoleno provádět pouze v oddělené ohnivzdorné místnosti, pokud se neprovádí na volném prostranství.

(5) Při tankování pohonných látek je zakázáno kouřit a zacházet s ohněm.

(1) Elektrický motor smí být obsluhován a zapínán jen podle návodu dodaného výrobním závodem. Na vhodném místě mají být vyvěšeny „Pokyny pro obsluhu třífázových motorů“.

(2) Elektrický motor a jeho převod a spouštěcí zařízení musí být udržováno stále v dobrém stavu. S vadným nebo poškozeným motorem se pracovat nesmí. Motor musí být pravidelně čištěn od veškerých nečistot, zejména od nánosu prachu.

(3) Elektrický motor nesmí být umísťován v blízkosti zápalných hmot. Musí se používat motorů s kryty odpovídajícími prostředí, ve kterých má motor pracovat. Nesmí se používat volně postavených elektrických motorů, nýbrž namontovaných na uzavíratelné skříni na podvozku nebo na nosítkách.

(1) Jsou-li spalovací motory postaveny v místnostech, musí tyto místnosti být ohnivzdorné, dostatečně vysoké, vydatně větrané a náležitě oddělené od ostatních pracoven.

(2) Výfukové plyny spalovacích motorů musí být odváděny do volného prostoru vhodným způsobem. V blízkosti výfukového potrubí nesmí být ukládány hořlavé nebo lehce zápalné látky.

(3) Má-li setrvačník motoru vnější průměr větší než 1,6 m nebo je-li setrvačník menšího průměru těžko přístupný, musí motor být opatřen bezpečnostním roztáčecím zařízením. Rovněž i motory o vyšší výkonnosti než 5 koňských sil, jež nejsou zařízeny na spouštění stlačeným vzduchem a pod., nutno vybavit takovým zařízením.

(1) Lokomobily se nesmí používat dříve, dokud její parní kotel nebyl podroben předepsaným úředním zkouškám, které provádějí dozorčí orgány Ústavu technického dozoru v Praze.

(2) Lokomobilní parní kotel musí být opatřen zákonem předepsanou bezpečnostní armaturou (pojistné ventily — záklopky, manometr, vodoznak a zkušební kohouty); za její stav odpovídá zkoušený topič a provozovatel kotle. Bezpečnostní armatura musí být dobře osvětlena a viditelna.

(3) Parní lokomobila musí mít na kotli tovární štítek s těmito údaji: výrobce, výrobní číslo, rok výroby a nejvyšší dovolený přetlak v kg/cm² (atp). Parní kotel musí mít dále revisní knihu (certifikát) a musí být přihlášen k dozoru u Ústavu technického dozoru.

(4) Pravidelné úřední vnitřní prohlídky kotle se provádějí jednou za tři roky. Zkoušky vodním tlakem se provádějí nejpozději jednou za 9 let. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru má však právo nařídit tlakovou zkoušku, když se provedla podstatná změna v konstrukci kotle, po případě když se při opravě vyměnila více než dvacetina výhřevné plochy kotle. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru nutno vyrozumět předem o každé větší opravě kotle. Výměna žárových trubek do průměru 100 mm není u trubkových kotlů důvodem k nové úřední zkoušce.

(5) Kotel je nutno pravidelně — podle potřeby — čistit od kotelního kamene a armaturu zabrušovat, po případě opravovat. Po odstavení kotle na delší dobu je nutno vyčistit topeniště, trubky a komoru pod komínem od sazí a popele a armaturu vyčistit, zabrousit, po případě opravit a konservovat.

(6) Parní lokomobila má být nejméně jednou ročně, pokud možno v chodu, podrobena Ústavem technického dozoru zevní prohlídce, i když byla v témže roce vykonána vnitřní prohlídka nebo zkouška vodním tlakem.

(7) Parní lokomobila, která je mimo provoz déle než 2 roky, může být dána opět do provozu až po vnitřní prohlídce spojené se zkouškou vodním tlakem, o kterou je třeba požádat příslušný dozorčí orgán Ústavu technického dozoru.

(8) Závod, který mění stanoviště lokomobily, je povinen k umožnění prohlídek hlásit každoročně příslušnému dozorčímu orgánu, kde a jak dlouho bude lokomobila umístěna, pokud bude umístěna mimo závod.

(9) Výsledky zkoušek zapisuje dozorčí orgán do revisní knihy (certifikátu) kotle. Revisní kniha musí být uschována u provozovatele lokomobily.

(10) Lokomobila musí mít spolehlivé brzdy.

(11) Při přepravě lokomobily musí být z kotle vyhrabán oheň, vypuštěna pára, musí být sklopen komín a závažový pojistný ventil zajištěn (zaklínován).

(12) Lokomobila musí stát při provozu vodorovně a její kola musí být dobře zaklínována, aby se při chodu stroje nemohla pohybovat. Je nutno ji postavit na pevnou půdu; není-li půda dosti pevná, musí být kola podložena, aby se nebořila do půdy.

(13) Při zatápění v lokomobile nesmí se používat nafty nebo petroleje. Topič musí být opatrný při otvírání topných dvířek a přikládání paliva.

(14) Lokomobily smějí obsluhovat jen topiči starší 18 let mající průkaz způsobilosti k obsluze parních kotlů, který po úspěšné zkoušce vydává Ústředí technického dozoru.

(16) Parní lokomobily, které pracují trvale pod širým nebem, musí mít stanoviště topičovo kryto stříškou.

(15) Pokud je parní lokomobila v činnosti, nesmí se topič od ní vzdálit.

(17) Pro parní lokomobily platí bezpečnostní předpisy a technická pravidla pro parní generátory (kotle).

(1) Při přepravě musí být zajištěn zvedací automat tak, aby pluh následkem otřesu se nedostal do pracovní polohy.

(2) Pluh nesmí být seřizován a regulován během jízdy.

(3) Do pracovní polohy smí být převáděn jen zatažením za provaz, který nesmí být nahrazován drátem.

(4) Obsluhovatel smí sedět na pluhu při orbě jen tehdy, má-li pluh sedadlo.

(5) Při výměně plužních ostří musí být pluh zajištěn proti spadnutí.

(1) Je zakázáno během práce zdržovat se v prostoru před branami, zatěžovat je stoupáním nebo sedáním na ně.

(2) Brány nesmí být seřizovány během práce.

(3) Ke zvedání hřebových bran během práce musí být použito vhodných pomůcek; nesmí být zvedány rukou.

(1) Pohyblivé části stroje, ozubená soukolí a přímý kloubový náhon musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Je zakázáno provádět během rozmetání opravy a regulaci stroje.

(3) Při jízdě na pole nesmí být ani v prázdné korbě přepravovány osoby.

(1) Ozubená soukolí musí být zabezpečena podle § 4 této vyhlášky.

(2) K rozhrnování hnojiva v zásobníku musí být používáno vhodného předmětu (na př. dřevěné lžíce, lopatky a pod.). Je zakázáno rozhrnovat hnojivo rukou.

(3) Pracovníci pověření obsluhou rozmetadla musí se při práci chránit gumovými rukavicemi, vysokými botami, brýlemi a vhodným respirátorem. Obsluhou nelze pověřovat osoby mající otevřená zranění nebo mokvavé záněty kůže.

(1) Postřikování musí být prováděno tak, aby rozstřikované látky byly větrem odnášeny od rozstřikovače.

(2) Čištění hadic a rozprašovačů je dovoleno jen, je-li stroj zastaven a vypuštěn stlačený vzduch.

(3) U zadešťovacího zařízení smí být přenosné potrubí připojováno na hlavní potrubí pouze při zastaveném čerpadle.

(4) Při postřiku v blízkosti elektrického vedení musí být pracující poučen vedoucím pracovní skupiny o nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

(5) Osoby zaměstnané postřikem rostlin musí používat nepromokavého oděvu a vhodné ochrany obličeje a rukou.

(1) Ozubená soukolí musí být zakryta podle § 4 této vyhlášky.

(2) Je zakázáno sedat na stroj, ať za přepravy nebo za práce, není-li secí stroj opatřen sedadlem nebo lávkou.

(3) Pomáhá-li pracovník zajetí stroje na řádek tím, že přidržuje kolo, musí dbát opatrnosti, aby nebyl zraněn o kolový škrabák bláta.

(4) Traktorový secí stroj musí mít madlo (držadlo) připevněné na skříni.

(5) Je-li secí stroj připojen za traktor, musí být při provádění všech oprav a při regulaci vypnuta pojízdná rychlost traktoru. Traktorista může stroj uvést v pohyb jedině na pokyn pracovníka, který secí stroj obsluhuje.

(6) Je-li stroj veden ručně, smí být uveden do pohybu až po uchopení řídicí páky osobou pověřenou vedením stroje a po daném znamení. Řídicí páka musí být tak dlouhá (prodloužena nástavcem), aby umožňovala osobě vedoucí stroj jít v prostoru mimo dosah kol.

(7) K rozhrnování semene v zásobníku musí být používáno vhodného předmětu (na př. dřevěné lžíce). Je zakázáno rozhrnovat semena rukou.

(1) Při uvádění stroje do chodu musí pracovník stát bokem k páce.

(2) Brambory nesmí být nasypávány za chodu stroje.

(3) Je zakázáno sahat rukou do zásobníku během jízdy; pracovník musí používat dřevěné pomůcky.

(1) Přímý kloubový náhon, klínové řemeny a převody musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Čepy v kloubech náhonu nesmí být volné.

(3) Je zakázáno čistit a zasunovat kosu rukou, nýbrž je třeba použít vhodného dřevěného předmětu. Kosa musí být přenášena a uskladněna v ochranném pouzdru.

(4) Opravy vázacího ústrojí, čištění plátna a kosy smí být prováděny jen při vypnutí přímého kloubového náhonu.

(5) Při provádění směnné údržby nebo při opravách žacího stroje je nutno odpojit žací stroj, není-li zastaven motor traktoru.

(6) Traktorista smí uvádět stroj do pohybu jen na pokyn vazačkáře.

(7) Pokud není přímý kloubový náhon zastaven, nesmí traktorista ani vazačkář opouštět sedadla traktoru.

(8) Rozjezd a zastavování musí být pozvolné, aby se předešlo pádu vazačkáře se sedadla žacího stroje.

(9) Pracovní ústrojí i spojka musí být lehce a bezpečně ovladatelny se sedadla stroje. U obilních žacích strojů potahových musí být upraveno pod sedadlem opěradlo pro nohy. Totéž platí o travních žacích strojích, které jsou zařízeny na odkládání hrstí ručními hráběmi.

(10) Za chodu stroje je zakázáno zdržovat se před žací lištou.

(1) Kombajn smí uvádět do pohybu jen kombajnér po zvukovém znamení, které dá všem pracovníkům.

(2) Opravy, seřizování a čištění smějí být prováděny jen při zastaveném motoru.

(3) Při každé úpravě prováděné pod žacím ústrojím musí být ústrojí zajištěno zdvihákem proti klesnutí.

(4) Těsnost potrubí pohonných hmot musí být kontrolována.

(5) Stroj musí být opatřen bezpečným výstupem (žebříkem), a to jak na stanoviště kombajnéra, tak pomocníka kombajnéra.

(6) Kombajn musí být opatřen nejméně dvěma vhodnými a účinnými hasicími přístroji, na př. pěnovými nebo tetrachlorovými.

(7) Je zakázáno doplňovat pohonné hmoty za chodu motoru.

(8) Na kombajnu nesmí být jiné osoby kromě pracovníků pověřených jeho obsluhou.

(9) Při práci v noci musí být kombajn řádně osvětlen.

(10) Pracovníci u kopkovače musí být opatřeni ochrannými brýlemi.

(11) Zakazuje se používat obilního kombajnu na svazích, kde hrozí jeho převrácení vzhledem ke změně těžiště v důsledku postupného naplňování zásobníku.

(12) U kombajnů se vzduchem chlazeným motorem je nutno pečlivě udržovat a očišťovat chladicí soustavu motoru zvláště od plev, aby byl zamezen vznik požáru.

(1) Přímý kloubový náhon, odhrnovací pásy a hřídele musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Zdržovat se před trhacími pásy za chodu stroje je zakázáno.

(1) Přímý kloubový náhon musí být zabezpečen podle § 4 této vyhlášky.

(2) Na kombajnu se nesmí zdržovat nikdo kromě kombajnéra.

(1) Hřídele a převody musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Zakazuje se seřizovat a opravovat stroj za chodu.

(3) Za dodržování všech předpisů při provozu odpovídá vedoucí stroje (hlavní mechanik).

(1) Pohyblivé části stroje, ozubená soukolí, vyčnívající konce hřídelů, po případě přímý kloubový náhon musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Na souvratích musí být přímý kloubový náhon vypnut.

(3) U neseného vyoravače brambor smí se zapínat přímý kloubový náhon teprve těsně u řádků.

(1) Přímý kloubový náhon musí být zabezpečen podle § 4 této vyhlášky.

(2) Zakazuje se čistit a zasunovat kosu rukou; je nutno použít vhodného předmětu.

(3) Kosa musí být přenášena a uskladněna v ochranném pouzdru.

(4) Za chodu stroje je zakázáno zdržovat se před žací lištou.

(5) Nesená a tažená žací lišta musí být při přejíždění v transportní poloze řádně zajištěna a opatřena krycím pouzdrem.

(1) Páka na spouštění a zvedání vidlic, na vysouvání a zasouvání chodu obraceče, jakož i páka na vyklápění prutů pohrabovače musí být lehce a bezpečně ovladatelná se sedadla stroje.

(2) U obracečů sena nesmí se pracovníci přibližovat za chodu a jízdy stroje k otáčejícímu se ústrojí (vidlice a pod.), aby jím nemohli být zachyceni nebo udeřeni.

(1) Před uvedením mlátičky do chodu musí být hnací řemen, převody a převodové řemeny, ssací otvory vzduchotechnických zařízení, jakož i hnací stroj zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Strojník pověřený obsluhou hnacího stroje se musí před uvedením stroje do chodu přesvědčit, zda všichni pracovníci jsou na svých místech a uvědomit je zvukovým znamením, že stroj spouští.

(3) Mlátička musí být zajištěna na stanovišti proti pohybu, který může být způsoben tahem hnacího řemene.

(4) Pracovníci, určení ke vkládání obilí do mlátičky, musí být poučeni vedoucím pracovní skupiny o správném způsobu práce.

(5) Mlátička nesmí být přetěžována velkými dávkami obilí.

(6) Na stanovišti mlátičky musí být po ruce vhodné a účinné protipožární hasicí přístroje, džbery na vodu a zásoba vody.

(7) Vál mlátícího stroje musí být na vnějším okraji ohrazen 50 cm vysokými snímatelnými stěnami (postranice) mezi sebou a plošinou válu pevně spojenými. Na straně válu, na které se podává obilí, smí být po dobu mlácení prostranice sklopena a zajištěna řádnými podpěrami proti prolomení.

(8) Výstup na podávací vál musí být bezpečný. Použije-li se k výstupu a sestupu žebříku, musí být jeho stěřín (bočnice) opatřen háky k zavěšení na válové ohrazení a jedna bočnice žebříku musí být alespoň o 50 cm prodloužena, aby sloužila jako držadlo při výstupu a sestupu. Zakazuje se používat nezajištěného žebříku.

(9) U mlátiček, u nichž se nepodává obilí do stroje s válu ručně, musí být vkládací otvor ohrazen pažením na všech čtyřech stranách a shora opatřen uzavíratelným příklopem. Pažení musí být pevné, alespoň 50 cm vysoké a kromě výřezů 5 až 10 cm vysokých a 30 cm dlouhých v bočních stěnách (pro smetání obilí do vkládacího ústí) nesmí mít jiných otvorů.

(10) Vkládá-li se do mlátícího stroje ze zapuštěného stanoviště, které leží 50 cm pod plošinou válu, nemusí být provedeno ohrazení vkládacího otvoru na straně ke vkladači.

(11) U mlátiček, kde je pracovník v zapuštěném stanovišti 50 cm pod rovinou válu, musí být nad vkládacím otvorem sklápěcí kryt (stříška), kterým se dá otvor úplně uzavřít v případě pádu pracujícího. Kryt musí být konstrukčně upraven tak, aby se při nahodilém pádu shora nebo se strany ze své nastavené polohy uzavřel. Kryt se nesmí otevřít víc, než je třeba k bezpečnému vkládání obilí do stroje. Kryt musí být opatřen 10 cm vysokou obrubou. Postranice pažení u vkládacího otvoru musí být 50 cm vysoká, opatřena otvory pro smetání obilí a musí přesahovat přední hranu vkládacího otvoru o 10 cm.

(12) Podlaha zapuštěného stanoviště musí být opatřena roštovou vložkou ve výši jednoho cm.

(13) Vkladač obilí se nesmí naklánět nebo sahat rukou do vkládacího ústrojí.

(14) Ulámané klasy a vydrolené obilí se smí smetat jen měkkým koštětem, a to při uzavřeném otvoru. Ulámané zrní a klasy se nesmí nasypávat s plachty; smí se použít výhradně košů.

(16) Pokud je mlátička v chodu, nesmí se pracovník určený k její obsluze od ní vzdálit.

(15) Pokud je používáno mlátiček obsluhovaných se země nebo s nízkého stupně, musí být podávací stůl tak dlouhý, aby vkladač nemohl ze svého stanoviště dosáhnout k točícímu se bubnu.

(17) Elektrické zařízení na mlátičce, t. j. elektromotor, jeho spouštěcí přístroje a rozvod vedení musí mít krytí proti nebezpečí ohně a musí být chráněno před vlhkostí a poškozením. V době klidu musí být zařízení odpojeno od napětí a co nejpečlivěji chráněno před vlhkem.

(1) Řemenice, ozubená soukolí, ojnice, táhla a vozíky lisovacího pístu musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Před spuštěním lisu musí být kontrolovány šrouby, nejsou-li uvolněny.

(3) Pracovníkům se zakazuje seřizovat nebo opracovat lis bez vědomí pracovníka určeného k obsluze hnacího stroje.

(1) Aspiratéry, nárazové třídiče, triery a odosinkovače musí být opatřeny dokonalým odssáváním prachu.

(2) Vrchní hrana násypného koše musí být nejméně 25 cm nad podlahou. Násypný koš musí být opatřen uvnitř vyztuženým drátěným sítem umístěným v úrovni podlahy a opatřen snímacím poklopem.

(3) Kapsový výtah nesmí být čištěn za chodu. Je zakázáno sahat rukou nebo jakýmkoliv předmětem do otvoru pro pozorování kapsových výtahů.

(4) Prašné komory musí být uzpůsobeny tak, aby bylo zabráněno rozptylování prachu.

(5) Mořicí aparatury musí být umístěny v ohrazeném a krytém prostoru odděleně od ostatního zařízení a odssávání prachu musí být provedeno s největší pečlivostí. Výkonem této práce nesmí být pověřeny osoby mající otevřená zranění nebo mokvavé záněty kůže. Při práci nesmí zaměstnanci jíst, pít, čistit si oči, uši a ústa. Jsou povinni chránit si dýchací ústrojí respirátorem a oči ochrannými brýlemi. Po práci a před jídlem si musí zaměstnanci umýt ruce a nechráněné části těla. Stejným způsobem se musí chránit zaměstnanci u pytlovacích automatických vah a zaměstnanci pracující v nakládacích četách.

(6) Zahřívání dávkovače ricinového oleje smí být u elektromagnetických čisticích strojů prováděno výhradně žhavící lampou.

(1) Hnací řemen a řemenice musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Otvor ventilátoru musí být zakryt drátěnou sítí nebo mřížkou.

(3) U stroje musí být po ruce vhodný hasicí přístroj, na př. tetrachlorový nebo pěnový nebo dostatek vody a džberů.

(4) Výfukové roury musí být opatřeny spolehlivým spojovacím zařízením.

(5) Při přerušení a po ukončení provozu obsluhující se přesvědčí, zda výfukem nebyly přeneseny jiskry do ukládacího prostoru.

(1) Hnací řemen a řemenice musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Otvor ventilátoru musí být zakryt drátěnou sítí nebo mřížkou.

(3) Výfukové roury musí být opatřeny spolehlivým spojovacím zařízením.

(1) Hnací řemeny, řemenice, převody, hřídele a násypné otvory musí být zabezpečeny podle ustanovení § 4 této vyhlášky.

(2) Pro nahazování řemenů širších než 40 mm nebo užších, které se pohybují rychleji než 5 m za vteřinu, musí být užívána účelně upravená nahazovadla řemenů.

(3) Nahazování se smí provádět jen s pevného stanoviště, nikoliv se žebříku nebo stupátka; nahazovadlo musí být dostatečně dlouhé.

(4) Užívání dřevěných řemenic klížených z více malých segmentů je dovoleno jen v místnostech suchých a při obvodové rychlosti do 15 m za vteřinu.

(5) V sušárnách, ve kterých se vyvíjí prach nebo vnikají škodlivé plyny nebo výpary, musí být provedeny odssávací úpravy, zachycující zdraví škodlivé zplodiny, pokud možno v místech jejich vzniku. V těchto místnostech se nesmí používat kamen s otevřeným plamenem.

(6) Výtahy musí být zkonstruovány podle československých státních norem.

(7) Sušárny musí být vybaveny vhodnými a účinnými hasicími prostředky.

(1) Hnací řemen hřídele a řemenice musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Snopky lnu musí být rozprostřeny a vkládány po částech, provázek musí být přeříznut, aby ruka pracovníka nebyla se snopkem vtažena do stroje.

(1) Hnací řemen, řemenice a ozubená soukolí musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Všechny motorové řezačky musí být bezpečné vysunovací zařízení, kterým v případě nebezpečí se obrátí chod vtahovacích válců. Vysunovadlo musí být konstruováno neodvisle od krytu truhlíku tak, aby obepínalo cely truhlík a při přesunutí chodu sahalo nejvýše k zadní straně krytu nad zhlavím.

(3) Samočinné vysunovadlo musí být vzdáleno od podélných os podávacích válců nejméně 80 až 85 cm.

(4) Kryt nožového kola musí být konstruován tak, aby při jeho zvednutí začalo působit pojistné zařízení, které znemožní otáčení nožového kola ve směru řezání. U řezaček s ručním odhrabováním musí kryt nožového kola přesahovat o 10 cm spodní okraj nožového kola.

(5) Hlavní hřídel při kosířích musí mít prstencový kryt, který zamezuje navinování slámy na hřídel (protipožární zabezpečení).

(6) Dopravní pás musí mít jednotlivé články těsně vedle sebe, aby nebylo možno mezi ně vsunout prsty.

(7) Zadní válec, přes který se dopravní pás pohybuje, musí být po celé délce zakryt.

(8) Použije-li se řezačky za mlátičkou, musí být řezačka doplněna zařízením na stlačování slámy do truhlíku a na její posun k řezacímu ústrojí.

(9) Řezačky, u nichž se přivádí materiál k řezacímu ústrojí dopravním pásem, musí mít zhlaví chráněno krytem na délku aspoň 75 cm od podélných os vtahovacích válců. Kryt má být šikmo položen tak, aby jeho přední hrana na vkládací straně byla 10 až 15 cm výše než rovina horních hran podávacího truhlíku.

(10) Otvory, jimiž vychází řezaná píce a pod., musí být vzdáleny nejméně 50 cm od otáčejících se částí stroje.

(11) Také řezačky na ruční pohon musí mít vysunovací páku a chráněná soukolí, jako i kliku dostatečné délky s volně otáčející rukojetí vzdálenou nejméně 20 cm od hrany nožů.

(1) Řemenice musí být zabezpečena podle § 4 této vyhlášky.

(2) Buben musí být zakryt se všech stran mimo otvor pro podávání a otvor, kterým vypadává rozřezané krmivo.

(3) Nože musí být včas a správně broušeny.

(4) Je zakázáno přitlačovat bulvy rukou k bubnu krouhačky.

(5) Odstraňování rozřezaného krmiva od krouhačky je dovoleno jen při zastavení stroje.

(1) Řemenice musí být zabezpečena podle § 4 této vyhlášky.

(2) Válce šrotovníku musí být tak umístěny, aby byly bezpečně zakryty buď konstrukcí stroje nebo násypným košem.

(3) Zařízení k regulování a obsluhování stroje musí být umístěno na vnější straně a lehce přístupné.

(4) Práce na vnitřních součástech jako čištění, mazání a pod., jakož i otvírání krytů nebo odstraňování násypných košů za chodu stroje je zakázáno.

(5) Na záběrové straně válcových dvojic, není-li materiál přiváděn samočinně nebo jinou vhodnou úpravou a dovoluje-li to způsob práce, musí být provedeno přiměřené opatření, aby ruce pracovníka nemohly být vtaženy mezi válce.

(1) Pařáky smějí být otvírány jen pomůckami, které brání opaření, nesmějí být přetápěny, musí být zabezpečeny přetlakovým ventilem a manometrem a umístěny v místnosti zvláště k tomu účelu zřízené.

(2) Kouřovody pařáků musí být nejkratší cestou zaústěny do řádného zděného komínu.

(3) Popel musí být ukládán do betonových jímek nebo nehořlavých uzavíratelných nádob na bezpečném místě.

(4) Používání plechových prozatímních kouřovodů je zakázáno.

(1) Visutá drážka musí být instalována pouze v horizontální poloze

(2) Oblouky drážky musí být zavěšeny na 4 bodech, a to dva závěsy ve střední části oblouku a dva závěsy v místech spojení.

(3) Výhybky musí být uloženy na konsolách nebo přímo zavěšeny na závěsných tyčích a zabezpečeny proti stranovým výkyvům. Výhybka musí být opatřena zajišťovačem, který zasunutý zajišťuje výhybku v její poloze a zvednutý zabraňuje vypadnutí vozíku.

(4) Kolejnice na koncích musí být vždycky zavěšeny a konce kolejnic musí být opatřeny narážkou proti sjetí vozíku s kolejnice (vypadnutí).

(5) Podstavce pro venkovní vedení musí být umístěny ve vyrovnané řadě a zabetonovány asi 1 m do země. První a poslední podstavec po obou koncích drážky musí být vzpěrami pevně zakotven.

(6) Závěsy musí být ve vyrovnaných řadách a ve vzdálenosti nejvýše 10 m od sebe.

(7) Montáž drážky musí být prováděna podle plánu schváleného příslušným výkonným orgánem okresního národního výboru.

(1) Opravovat nebo provádět změny na elektrickém dojicím zařízení mohou jen osoby s předepsanou způsobilostí.

(2) Vodiče pohyblivých převodu musí být chráněny před poškozením, nesmí být pokládány do mokra a musí být udržovány v bezvadném stavu. Vadné vodiče musí být ihned opraveny nebo nahrazeny novými. Používat vodičů poškozených není dovoleno.

(3) Při pravidelných prohlídkách prováděných odborníkem nejméně jednou za rok, se zejména kontroluje funkční spolehlivost, bezpečnost při práci, stav přívodních vodičů a ochrana proti nebezpečnému dotyku.

(1) Ozubená soukolí, klínové řemeny a převody, musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Žací lišta musí být opatřena při převozu pouzdrem.

(3) Lodi musí být opatřeny zvukovým signálním zařízením a záchranným kruhem.

(4) Použití žacích lodí a lodí na rozmetání strojených hnojiv na rozsáhlých vodních plochách při větším vlnobití se zakazuje.

(5) Zaměstnanci pověření obsluhou lodi na rozmetání strojených hnojiv musí být vybaveni ochrannými pomůckami.

(1) Převody a hřídele musí být zabezpečeny podle § 4 této vyhlášky.

(2) Pro práci nad bazénem musí být pracovník vybaven závěsným ochranným pásem.

(3) Motory speciálních vagonů musí mít lehko snímatelné ochranné kryty.

(4) Čerpadla musí být zakryta bezpečným krytem.

1. brzdovým mechanismem podle vyhlášky o podmínkách pro provoz vozidel na silnicích;

2. bezpečným sedadlem pro dvě osoby a zábradlím z tyčového železa vysokým asi 80 cm, umístěným před sedlem, které zabraňuje pádům:

3. stupačkami umístěnými nejvýše 50 cm od země, jejichž povrch musí být zdrsněn a okraje zvýšeny asi o 1 cm, aby bylo zabráněno sklouznutí;

(1) Přívěsný vlečný vůz musí být vybaven:

4. vhodnými stupátky pro vystupování a nastupování, používá-li se jej k dopravě osob.

(2) Přívěsný vlečný vůz sklápěcí a jednoosý nesmějí být používány k dopravě osob. Přívěsný vlečný vůz sklápěcí smí být vybaven jen pevným sedadlem; přívěsný vlečný vůz jednoosý nesmí být vybaven sedadlem.

3. za snížené viditelnosti nejméně jednou neoslňující svítilnou, která musí být umístěna vpředu tak, aby světlo bylo viditelné i od zadu;

1. sedadlem se zadním a postranními opěradly a opěradlem pro nohy. Vylučuje-li způsob používání vozů umístěnými pevného sedadla, lze na voze seděti jen, je-li opatřen sklapovacím nebo odnímatelným sedadlem:

2. ruční brzdou, která musí být umístěna tak, aby ji bylo možno obsluhovat s pravé strany ve směru jízdy nebo ze zadu. Brzdicích botek, dřev a řetězů smí být používáno jako pomocných prostředků jen ve stavu nouze, jestliže není možno zabrzdit vozidlo brzdou.

5. na levém okraji přední stěny bílým odrazovým sklem;

6. stupačkami upravenými podle § 43 č. 3.

4. vzadu dvěma červenými odrazovými skly;

(1) Motorová vozidla, traktory, kombajny a pojízdné spalovací motory musí bý umístěny pouze v prostorách odpovídajících ustanovením § 10 odst. 1 této vyhlášky.

(2) Prostory pro ukládání strojů musí být ohnivzdorné s větracími otvory, umístěnými pokud možno v protilehlých stěnách na nejvyšším a nejnižším místě, při čemž tyto otvory musí být opatřeny hustou drátěnou síťkou.

(3) Vrata ukládacích prostor musí být zařízena k otevírání na venek nebo k zasouvání a opatřena zámkem.

(4) V těchto prostorách je zakázáno kouřit a jakkoliv manipulovat s otevřeným světlem nebo ohněm; písemné upozornění na tento zákaz musí být umístěno před vchodem.

(5) Podlaha musí být ohnivzdorná a nepropustná se sklonem k jímce pro zachycení případně vyteklé pohonné látky. Jímka musí být v úrovni podlahy zakryta dostatečně únosným a neposunovatelným děrovaným krytem.

(6) Zakazuje se vytápět tyto prostory kamny s otevřeným plamenem nebo tělesy, která žhaví.

(7) Zakazuje se ukládat v ukládacích prostorách pohonné a jiné hořlavé látky.

(8) Zakazuje se spouštěti motor při uzavřených dveřích garáže.

(9) U vchodu musí být po ruce vhodné hasicí přístroje a prostředky.

(1) Stroje, které nemají bezpečnostně technická zařízení podle této vyhlášky, musí být jimi doplněny nejpozději do 1. července 1956, musí však mít do této doby alespoň ta ochranná zařízení proti úrazům, která ukládají dosavadní předpisy platné v den účinnosti této vyhlášky.

(2) Podniky vyrábějící zemědělské stroje jsou povinny dodávat od 1. ledna 1957 jen stroje odpovídající bezpečnostním požadavkům předepsaným touto vyhláškou.

(1) Pracovníci se zemědělskými stroji jsou povinni řídit se dále i jinými předpisy, pokud se na tyto stroje vztahují.*)

(2) Pokud se používá při práci v zemědělství strojů, které nelze označit za zemědělské, platí všeobecné předpisy dané na ochranu života a zdraví pracovníků zaměstnaných u těchto strojů.