154/1957 Sb.

Směrnice Ústřední správy geodesie a kartografie a ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků o označování druhu pozemků (kultur) a jejich charakteristikách pro účely jednotné evidence půdy a pro účely dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků.

Poslední dostupné znění: 1957-08-23 · 1 znění v historii →

vyhlášené znění — není konsolidace — toto znění je vyhlášený snapshot, nikoli konsolidace po zapracování novel.
Vyhlášené znění — není konsolidace Toto je znění jak bylo vyhlášeno ve Sbírce. Nezahrnuje pozdější novely — pro aktuální úplné znění hledej konsolidované znění.

§ 1

Účel a rozsah platnosti směrnic.

(1) Pro účely jednotné evidence půdy, prováděné Ústřední správou geodesie a kartografie podle usnesení vlády ze dne 25. ledna 1956 o založení jednotné evidence půdy a jejím udržování v souladu se skutečným stavem a pro účely dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků označují se v zájmu jednotnosti jednotlivé druhy pozemků (kultur) v příslušných evidenčních elaborátech způsobem stanoveným v těchto směrnicích.
(2) Označování druhů pozemků (kultur) podle těchto směrnic je závazné i pro označování pozemků při povolování změn kultur.

§ 2

Označováni pozemků podle účelu užívání.

(1) Pozemky podle účelu užívání se rozdělují na zemědělskou půdu a nezemědělskou půdu.
(2) Pro jednotlivé druhy zemědělské půdy se podle podrobnějšího určení účelu užívání používá těchto označení:
orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, intensivní ovocné sady, louky, pastviny.
(3) Pro jednotlivé druhy nezemědělské půdy se podle podrobnějšího určení účelu užívání používá těchto označení:
lesní půda, rybníky (potoky) s chovem ryb, ostatní vodní plochy, zastavené plochy a nádvoří, neplodná půda a ostatní plochy nezemědělské půdy.
(4) Charakteristiky účelu užívání jednotlivých druhů pozemků (kultur) zemědělské a nezemědělské půdy jsou uvedeny v příloze č. 1, která jest závaznou součástí těchto směrnic.

§ 3

Podrobnější vymezení účelu užívání u jednotlivých pozemků se vyznačují u příslušné parcely v poznámkovém sloupci tiskopisu jednotné evidence půdy; (na př. pařeniště, skleník, japan, sad, ovocná školka, školka pro chmelovou sáď, prutník, větrolam, rašeliniště, výběh pro skot, řeka „Labe”, lom, silnice, halda, devastované plochy a pod.).

§ 4

Počátek účinnosti.
Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. srpna 1957.

Charakteristiky účelu užívání
jednotlivých druhů pozemků (kultur) zemědělské a nezemědělské půdy.
A. Zemědělská půda
Bližší označení pozemků:Charakteristika účelu užívání:
Pro účely evidence půdy se označují jako:
1. orná půdaa)pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, a to zpravidla v rámci stanovených osevních postupů;
b) pozemky ležící střídavě nebo dočasně úhorem (černý nebo zelený) nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě, t. zv. dočasné louky);
c) pařeniště, skleníky, japany, pokud jsou zřízeny na orné půdě;
2. chmelnicepozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici;
3. vinicepozemky, na kterých se pěstuje vinná réva (odrůd plodných i podnožových);
4. zahradya) pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, pokud se tyto plodiny nepěstují v rámci stanovených osevních postupů jako polní plodiny;
b) souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha. Jsou to zejména pozemky osázené ovocnými stromy zapsané v dosavadních katastrálních operátech jako zahrady, které tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami;
c) školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď;
d) pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě;
5. intensivní ovocné sady:a)souvislé plochy o výměře nad 0,25 ha osazené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně:
u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní90 stromů
u vysokokmenů a polokmenů švestek, sliv, rynglí a višní150 stromů
u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin200 stromů
u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní400 stromů;
b) souvislé plochy o výměře nad 0,25 ha, na nichž se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha;
c) souvislé plochy o výměře nad 0,25 ha, na kterých se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu o hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha;
Společná ustanovení k odstavcům a) až c).
Plochy osázené čtvrtkmeny a zákrsky se posuzují jako sad teprve po 5 letech a plochy osázené vysokokmeny a polokmeny teprve po 10 letech od osázení.
U sadů smíšených, t. j. sadů osázených různými druhy a tvary ovocných stromů, se zjistí hustota osázení propočtem podle přiložené tabulky (příloha č. 2).
Sady, u nichž nejsou splněny podmínky stanovené v předchozích odstavcích, se vykazují celou plochou v druhu pozemku (kultuře), kam jejich plocha podle svého výrobního určení patří s poznámkou „sad”;
6. loukypozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají;
7. pastvinypozemky porostlé travinami, které jsou určeny k pravidelnému spásání, i když se nahodile sečou; jako pastviny se též vykazují pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež.
Poznámka k položkám 6. a 7.
Louky, po případě pastviny nemění svou kulturu, i když se za účelem zúrodnění ořou, nejdéle po dobu 4 až 6 let; v takovém případě nemění se ani jejich označení.
B. Nezemědělská půda.
Bližší označení pozemků a ploch:Charakteristika účelu užívání pozemků (ploch):
Pro účely evidence půdy se označují jako:
1. lesní půdaa) pozemky porostlé nebo osázené dřevinami, resp. porosty dřevin, jejichž hlavním účelem je vytvářet podle zásad řádného lesního hospodářství trvalý zdroj dřeva (lesy hospodářské) nebo jež slouží jiným účelům, které má lesní hospodářství plnit (lesy účelové), dále prutníky (vrbiny), lesní školky, větrolamy, vřesoviště, jakož i dočasné holiny i když jsou přechodně zemědělsky obdělávány nebo jinak využívány;
b) pozemky nezalesněné, po případě dřevinami neporostlé, které slouží lesnímu hospodářství a umožňují, aby mohlo plnit úkoly uvedené pod písm. a), zejména rozdělovací průseky, plochy lesních skladů, měkké lesní cesty a pod.;
c) pozemky na horní hranici stromové vegetace porostlé kosodřevinou.
Společná ustanovení k odstavcům a) až c).
Půda zemědělská určená při delimitaci zemědělských a lesních půd k zalesnění se vykazuje jako lesní půda teprve tehdy, když byla skutečně zalesněna.
2. rybníky (potoky) s chovem rybrybníky s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů;
3. ostatní vodní plochymočály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží chovu ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály;
4. zastavěné plochy a nádvořía) pozemky, na kterých jsou zřízeny stavby;
b) nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství;
5. neplodné plochypozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, jako na příklad rokle, výmoly, vysoké meze s křovinami nebo kamením, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením anebo slatiny, t. j. plochy zamokřelé porostlé rašeliništním mechem, málo únosné;
6. ostatní plochyvšechny pozemky, které nejsou uvedeny v oddílu A ani v oddílu B položka 1 až 5. Jsou to zejména pozemky určené
a) jako skladištní a dílenské prostory (zejména pozemky, které nejsou oploceny nebo obestavěny budovami s nimi hospodářsky souvisícími), dále stavební místa, pokud v přítomné době slouží jiným účelům a nedají se zemědělsky využít;
b) k dopravě (silnice, stálé vozové cesty, pěšiny, náměstí, návsi, ulice a pod. a pozemky drah) nebo k telekomunikaci (pozemky sloužící k provozu radiových stanic);
c) pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících (plovárny, hřiště, cvičiště, jízdárny) dále rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů (jsou to plochy, které slouží ke slunění, různým míčovým hrám a pod.);
d) jako státní přírodní reservace nebo jiná podle příslušných předpisů chráněná území, jakož i areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská nebo lesní výroba;
e) jako parky a okrasné zahrady;
f) k dobývání nerostů a jiných surovin (rašeliniště, pískovny, štěrkoviště, hliniště, lomy a devastované pozemky);
g) k ukládáni vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory a pod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště a j.);
h) pro hřbitovy.
Tabulka
pro přepočet jednotlivých druhů stromů při zjišťování hustoty osázených sadů.
Zjištěný
(přepočítávaný)
druh stromů:
Koeficienty, kterými se násobí zjištěný počet stromů uvedených
ve sloupci a) při přepočtu na:
vysokokmeny
a polokmeny jádrovin
vysokokmeny
a polokmeny
švestek, sliv,
rynglí a višní
vysokokmeny
a polokmeny
meruněk,
broskví
a čtvrtkmeny
jádrovin
čtvrtkmeny
meruněk,
broskví
a višní
zákrsky
a)b)c)d)e)f)
vysokokmeny a polokmeny jádrovin1,62,24,45,5
vysokokmeny a polokmeny švestek, sliv, rynglí a višní0,61,32,63,3
vysokokmeny a polokmeny meruněk, broskví a čtvrtkmeny jádrovin0,450,752,-2,5
čtvrtkmeny meruněk, broskví a višní0,220,370,51,25
zákrsky0,180,30,40,8

Přepočet se provede na druh stromoví, který převažuje.