I. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ.

§ 1

Rozsah platnosti.

§ 2

Větrání a odssávání.

§ 3

Práce se zvýšeným nebezpečím.

§ 4

Práce na místech ohrožených ohněm nebo výbuchem.

§ 5

Práce v nádobách a jiných uzavřených, těsných nebo nebezpečných prostorách.

§ 6

Práce na nádobách nebezpečných výbuchem.

§ 7

Osoby, které smějí svařovat nebo řezat.

(1) Ustanovení této vyhlášky platí pro svařování a řezání kovů, dále pro pájení, ohřívání, žíhání, kalení, drážkování, rovnání a pro ostatní způsoby jejich zpracování (dále jen „svařování nebo řezání”), které se provádějí za použití plamene hořlavého plynu s kyslíkem nebo se stlačeným vzduchem.

(2) Svařečem se rozumí podle této vyhlášky osoba zaměstnaná pracemi uvedenými v odstavci 1.

(1) Aby zaměstnanci nebyli vystaveni škodlivému působení plynů, par, prachu a ostatních látek, které vznikají při svařování nebo řezání, je nutné odstraňovat tyto škodliviny z ovzduší dílny nebo jiného uzavřeného prostoru větráním a to tak, aby jejich množství ve vzduchu bylo vždy menší než nejvyšší dovolené koncentrace.*) Není-li nejvyšší dovolená koncentrace stanovena v předpisech, stanoví ji krajský hygienik.

(2) V místnostech, kde se provádí trvale a výhradně svařování nebo řezání, musí být zajištěno:

(3) Větrání musí být tak výkonné, aby se vzduch vyměnil v prostoru alespoň čtyřikrát za hodinu, při čemž musí připadnout na jednoho svařeče nejméně 400 m3 čerstvého čistého vzduchu za hodinu.

(4) Ssací nástavce musí být umístěny co nejblíže svařovaného nebo řezaného místa. Množství odssávaného vzduchu musí být takové, aby v místě svaru nebo řezání byla rychlost vzduchu do ssacího nástavce alespoň 0,5 metrů za vteřinu, nejvýše však 1 metr za vteřinu.

(5) Jde-li o krátkodobé a přechodné svařovací nebo řezací práce, musí být pro ně zřízeno větrací zařízení jen v případě, pracuje-li se s barevnými kovy nebo jejich slitinami nebo s kovy s obsahem nebo povlakem látek uvedených v odst. 2 písm. c).

(6) Vzduch odváděný umělým větráním, celkovým nebo místním odssáváním musí být nahražován čerstvým čistým vzduchem o přiměřené teplotě.

(7) Nelze-li z jakýchkoliv důvodů zřídit vyhovující větrání nebo přestoupí-li koncentrace škodlivin v ovzduší dovolenou hranici, musí svařeči i pomocní pracovníci používat vhodné ochrany dychadel.

(1) Vzniká-li při svařování nebo řezání nebezpečí udušení, otravy, požáru nebo výbuchu, smějí se takové práce se zvýšeným nebezpečím konat jen po vyjádření bezpečnostního technika a orgánu požární ochrany*) a za dozoru svařečského technologa nebo mistra a mohou se svěřit jen pracovníkům, kteří byli poučeni, jak tomuto nebezpečí předejít. Podle potřeby se tyto práce konají za přítomnosti požární hlídky. Před započetím práce musí být proveden rozbor ovzduší na škodliviny a na dovolenou koncentraci pro práce s otevřeným ohněm.

(2) Za práce se zvýšeným nebezpečím se považuje svařování nebo řezání

(3) Hořlavé nebo hořeni podporující látky jsou zejména

(4) S nádobami, jejichž dřívější obsah nemůže být s jistotou určen jako prostý nebezpečí, musí se zásadně zacházet jako s nádobami s nebezpečným obsahem ve smyslu odstavce 2 písm. c) a d).

(5) Před započetím prací musí vedoucí provozu nebo mistr nařídit potřebná bezpečnostní opatření a přesvědčit se během práce o jejich provedení.

(6) Vhodné ruční hasicí přístroje (sněhové) nebo jiné hasicí prostředky (lopata, písek a pod.) musí být připraveny pro případ ohně.

(1) Hořlavé a snadno vznětlivé látky musí být odstraněny z blízkosti místa, kde se svařuje nebo řeže, před započetím práce.

(2) Je-li nutno svařovat nebo řezat v místnostech, ve kterých se zpracují nebo uskladňují hořlavé, zejména snadno vznětlivé látky, nebo v místnostech ohrožených výbuchem, musí být před započetím prací proveden rozbor ovzduší na dovolenou koncentraci pro práce s otevřeným ohněm, odstraněno jakékoliv nebezpečí vzniku ohně nebo výbuchu a zařízeno co nejúčinnější větrání místnosti. Tato opatření musí být předem schválena orgánem požární ochrany.

(3) Není-li možné z provozně technických důvodů úplně odstranit nebezpečí ohně a výbuchu v uvedených místnostech, smí se svařovat nebo řezat pouze s písemným svolením vedení závodu a osoby, odpovědné za požární ochranu a musí být před započetím svařování nebo řezání písemně stanovena bezpečnostní opatření, která mají být učiněna a přezkoušeno jejich provedení.

(4) Svařovat nebo řezat na místech, která k těmto pracím nejsou stále určena, je možno jen na příkaz vedoucího závodu nebo provozu, který učiní opatření, aby pracovník pověřený těmito požárně nebezpečnými pracemi byl orgánem požární ochrany (velitelem závodní jednotky požární ochrany) náležitě instruován. Orgán požární ochrany provede o instruktáži a o průběhu těchto prací písemný záznam v knize požárně nebezpečných prací a určí, zda musí být přítomna požární hlídka při konání těchto prací.

(5) Vzniká-li jiskrami nebo rozstříkávaným, po případě odkapávajícím kovem a podobně nebezpečí ohně nebo výbuchu v prostorách přilehlých nebo ležících pod místem svařování nebo řezání, musí být toto nebezpečí odstraněno za přítomnosti orgánu preventivní požární ochrany přikrytím nehořlavým materiálem, utěsněním spojovacích otvorů nebo jiným podobným způsobem. Místo, kde se svařovalo nebo řezalo, musí být ještě po skončení těchto prací kontrolováno po dobu 8 hodin, nejméně však po dobu vychladnutí svařovaného nebo řezaného předmětu na teplotu prostředí.

(1) Svařuje-li se nebo řeže-li se v nádobách a jiných uzavřených nebo těsných prostorách (tlakové nádoby, kotle, nádrže, prostory v podpalubí lodí a pod.), musí být zajištěno místní odssávání ssacími nástavci z těchto prostor a vháněn do nich stále čerstvý čistý vzduch tak, aby byl vdechovaný vzduch prost příměsí škodlivých zdraví (§ 2 odst. 1); není-li to možné v dostačující míře, musí osoby pracující v těchto prostorách používat vhodné ochrany dychadel.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro svařování a řezání, které se provádí na povrchu nádrží, jestliže
a jestliže je nutné během prací nebo ihned po jejich skončení vstoupit do nádrží.

(3) V prostorách uvedených v odstavci 1 nesmějí se na delší dobu umísťovat nebo uskladňovat vyviječe plynu, láhve na hořlavý plyn nebo kyslík; při déle trvajícím přerušení práce musí být odstraněny z těchto prostor také hořáky a přívody k nim. V těchto prostorách se smí používat k osvětlení pouze elektrického proudu o napětí nejvýše 24 voltů. Transformátor musí být vždy umístěn mimo uzavřenou prostoru. Autotransformátoru nesmí být používáno.

(4) Při práci v prostorách uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vždy přítomni alespoň dva zaměstnanci. Svařeč pracující uvnitř musí být opatřen ochranným pasem s lanem, jehož druhý konec je uvázán venku a musí být pod trvalým dohledem druhého zaměstnance, který se zdržuje mimo ohrožené prostředí a má možnost kdykoliv přivolat další pomoc k vyproštění ohroženého.

(1) Před svařováním nebo řezáním nádob nebezpečných výbuchem [§ 3 odst. 2 písm. c)] se musí napřed otevřít jejich uzávěry takovým způsobem, aby při tom nemohly vzniknout jiskry (na příklad bronzovým páčidlem, dřevěnou palicí a pod.). Zbytky obsahu se důkladně vypláchnou neutralisačním roztokem (na př. roztokem louhu, vodního skla a mýdla) nebo odstraní parou a nádoba se postaví tak, aby svařované nebo řezané místo bylo v nejvyšším bodě. Pak se nádoba naplní vodou až do blízkosti svařovaného nebo řezaného místa a voda se udržuje v nádobě po celou dobu práce. Nádoby nebezpečné výbuchem se smějí vrtat pouze pod olejem.

(2) Je-li naplnění nádoby vodou obtížné nebo neúčelné, je nutno během práce vhánět do nádoby vodní páru nebo netečný plyn (na příklad dusík, kysličník uhličitý). Při použití dusíku nebo kysličníku uhličitého musí svařeč použít ochrany dychadel.

(3) Nelze-li provést ochranná opatření uvedená v předchozích odstavcích, musí se provést jiná stejně účinná opatření, zaručující zcela bezpečnou práci. K těmto opatřením se vyjádří bezpečnostní technik a jejich provedení nařídí a dodržování kontroluje svářečský technolog nebo mistr.

(1) Svařovat nebo řezat smějí pouze osoby, které

(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1 písm. a) a c) smějí svařovat nebo řezat osoby mladší 18 let, které se vyučily podle platných předpisů v povolání, v jehož kvalifikační charakteristice je stanovena znalost svařování nebo řezání, vykonaly s úspěchem závěrečnou kvalifikační zkoušku, je-li tato zkouška předepsána a splňují podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) a d) až f).

(3) Osoby, které nesplňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 smějí zacházet s přístroji pro svařování nebo řezání pouze za účelem výcviku a za odborného dozoru.

(4) Při zvlášť nebezpečných svařovacích nebo řezacích pracích je zakázáno zaměstnávat osoby uvedené v odstavcích 2 a 3.

(5) Jiným osobám, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, je zakázáno zacházení s přístroji pro svařování nebo řezání.

§ 8

Zkouška a závodní průkaz.

(1) Znalost předpisů o svařování a řezání se prokazuje

(2) Vedení závodu vydá zaměstnancům, kteří vykonali zkoušku podle odstavce 1 a byli ustanovení k práci s přístroji pro svařování a řezání průkaz opravňující je k této práci. Průkaz musí obsahovat evidenční číslo průkazu, jméno, příjmení a den narození zaměstnance, číslo občanského průkazu zaměstnance, údaje o vykonané zkoušce uvedené v odstavci 1, po případě o vyučení se v příslušném povolání, druh prací, k nimž je zaměstnanec oprávněn, údaje o doplňkovém a opakovacím školení a přezkoušení zaměstnance a označení závodu, který vydal průkaz s uvedením místa a dne vydání průkazu.

(3) Údržbářské dílny nestrojírenských podniku nesmějí provádět zkoušky a vydávat průkazy uvedené v odstavcích 1 a 2.

(4) Vedení závodu je povinno vést v řádné evidenci zkoušené svařeče a jim vydané průkazy a provádět nejméně jednou za rok doplňkové a opakovací školení, jakož i pravidelné přezkušování, které potvrzuje na průkazech zkoušející orgán, určený vedením závodu.

§ 9

Ochranné pomůcky.

(1) Svářečům musí být vydány k bezplatnému dočasnému užívání pomůcky k ochraně proti záření, jiskrám a horku.

(2) Zaměstnanci pracující při svařování a řezání jsou povinni dbát, aby jejich pracovní oděv nebyl znečištěn olejem tukem, petrolejem nebo jinými snadno vznětlivými látkami a aby jejich pracovní oděv se nenasákl kyslíkem. Totéž platí o rukavicích a kamaších.

(3) Zaměstnanci pracující v bezprostřední blízkosti místa, kde se svařuje nebo řeže musí na ochranu zraku používat ochranné brýle nebo musí být chráněni zástěnou.

(4) Ochranné pomůcky uvedené v odstavcích 1 a 3 je vedení závodu povinno zdarma vydat a pečovat o čištění, praní, opravy a údržbu. Svařeči a zaměstnanci pracující při svařování a řezání jsou povinni používat těchto ochranných pomůcek.

(5) Podrobné předpisy k ustanovení odstavců 1, 3 a 4 stanoví ústřední úřady v dohodě s ústředními výbory odborových svazů.

§ 10

Školení zaměstnanců.

(1) Vedení závodu je povinno doručit každému zaměstnanci, ustanovenému k svařování nebo řezání jeden výtisk bezpečnostních předpisů o svařování a řezání.

(2) Zaměstnanci ustanovení k svařování nebo řezání, jsou povinni účastnit se pravidelného školení o bezpečnostních předpisech o svařování a řezání a o požární ochraně při těchto pracích, pořádaného vedením závodu, podniku nebo ústředním, úřadem po případě závodní školou práce.

(3) Vedení závodu je povinno vyvěsit na trvalých pracovištích a na stanovištích, na nichž se konají svařečské nebo řezací práce, hlavní zásady bezpečnostních předpisů o svařování a řezání a udržovat je v dobře čitelném stavu.

a) celkové větrání přirozené, jsou-li provozovny vysoké a rozlehlé,

b) celkové větrání umělé, jsou-li provozovny nižší než 5 metrů nebo jde-li o provozovny, v nichž připadá na jednoho svařeče prostor menší než 100 m3, nebo jsou-li místnosti dělené nebo členěné a mají mrtvé a špatně větrané kouty,

c) místní odssávání ssacími nástavci s odvodem vzduchu mimo provozovnu, pracuje-li se s barevnými kovy nebo jejich slitinami nebo s kovy s obsahem nebo povlakem manganu, chromu, olova, zinku, kadmia a rtuti nebo jejich sloučenin (s výjimkou ocele obsahující vždy malé množství manganu a chromu).

a) v uzavřených a malých prostorách,

b) v místnostech s nebezpečím ohně nebo výbuchu,

c) na nádobách, přístrojích nebo potrubích, které obsahovaly hořlavé nebo hoření podporující látky nebo uvnitř takových nádob, přístrojů a potrubí,

d) na nádobách, přístrojích nebo potrubích, které obsahovaly jedovaté látky.

a) snadno vznětlivé kapaliny (benzin, benzen a jeho homology, pohonné látky pro spalovací motory, petrolej, líh, ether, sirouhlík a jiné hořlavé kapaliny I. a II. třídy),**)

b) hořlavé plyny (acetylen, vodík a j.),

c) kyseliny a louhy, které korodují stěny nádob za vývoje vodíku (u louhů zejména pocínované a hliníkové nádoby),

d) látky, které při zahřátí mohou vytvořit hořlavé nebo výbušné plyny a páry nebo rozkladné zplodiny podobných vlastností (plynový olej, dehtový asfalt, některé laky a nátěry, oleje a j.),

e) látky podporující hoření (kyslík a j.).

a) mohou tím vzniknout uvnitř nádrží plyny nebo páry škodlivé zdraví, na příklad z nátěrů barev obsahujících sloučeniny olova nebo

b) svařovací plyny nebo svařovací plamen mohou vniknout do vnitřku nádrží

a) dokončily 18. rok věku,

b) jsou vycvičené a obeznámené v zacházení s přístroji pro svařování nebo řezání,

c) prokázaly znalost předpisů o svařování a řezání,

d) byly uznány po lékařské prohlídce za zdravotně způsobilé k svařování nebo řezání,

e) byly ustanoveny vedením závodu k svařování nebo řezání,

f) mají závodní průkaz uvedený v 8 odst. 2.

a) absolvováním základního kursu pro svařování z řezání u odborného závodu nebo ústavu nebo v kursu závodní školy práce, ukončeného úspěšným výkonem zkoušky provedené svářečským technologem, učitelem svařování nebo instruktorem svařování, nebo

b) vyučením se v povolání, v jehož kvalifikační charakteristice je stanovena znalost svařování nebo řezání a úspěšným výkonem závěrečné kvalififikační zkoušky, je-li tato zkouška předepsána, nebo

c) úspěšným výkonem zkoušky podle předpisů státních technických norem pro zkoušení svářečů.*)