220/1957 Sb.

Vyhláška ministerstva místního hospodářství o úplatě za použití pohřebiště a jeho zařízení a za služby souvisící s pohřbíváním nebo správou pohřebiště.

Poslední dostupné znění: 1958-01-012023-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Rozsah platnosti vyhlášky.
(1) Tato vyhláška upravuje úplatu za propůjčení místa pro hrob nebo hrobku, jakož i pro uložení zpopelněných ostatků a za použití márnice (umrlčí komory), pitevny, obřadní síně (hřbitovní kaple) nebo půjčovní hrobky na pohřebištích, která nespravují přímo místní národní výbory, a dále úplatu za vykopávku hrobu, pohřbení, uložení zpopelněných ostatků (ať v popelnici nebo volně), exhumaci nebo vyzvednutí ostatků z hrobu, pokud tyto služby nekonají zaměstnanci národního výboru.
(2) Kromě toho upravuje vyhláška úplatu za dodávku vody na pohřebišti, a to bez ohledu na to, kdo pohřebiště spravuje.

§ 2

(1) Výši úplaty za použití pohřebiště a za služby souvisící s pohřbíváním nebo správou pohřebiště (§ 1 odst. 1) stanoví obecným opatřením výkonný orgán místního (městského, ústředního) národního výboru, v jehož obvodu pohřebiště leží, a to v mezích daných ustanovením § 39 vyhlášky č. 234/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon o místních poplatcích, pokud neplyne něco jiného z ustanovení dalších odstavců.
(2) Jde-li o pohřebiště ve městě, které má více než 25.000 obyvatel, může být úplata stanovena částkami až o 20 % vyššími, než jsou sazby uvedené v § 39 vyhlášky č. 234/1953 Ú. l.
(3) Jde-li o pohřebiště vybudované podle určitého umělecko-architektonického záměru, jemuž se musí podřídit každý, komu bylo propůjčeno místo pro hrob (hrobku) nebo pro uložení zpopelněných ostatků, stanoví se úplata podle vlastních nákladů a místních poměrů. Úplata však smí být vyšší než nejvyšší sazby uvedené v § 39 vyhlášky č. 234/1953 Ú. l. jen tehdy, je-li v pohřbívacím obvodu ještě jiné pohřebiště, kde se vybírá úplata podle ustanovení předchozích odstavců.
(4) Podle vlastních nákladů a místních poměrů se stanoví také nájemné ze schránek v kolumbáriích určených pouze k přechodnému uložení popelnic.

§ 3

Výši úplat za dodávku vody (§ 1 odst. 1) stanoví obecným opatřením výkonný orgán místního (městského, ústředního) národního výboru, v jehož obvodu pohřebiště leží, a to podle výše nákladů spojených s opatřením vody a provozem zařízení pro dodávku vody a podle místních podmínek.

§ 4

(1) Úplata je splatná při požádání o propůjčení místa, použití zařízení nebo poskytnutí služeb.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o úplatě za obnovu práva k místu; zde však je úplata splatná nejpozději posledního dne doby, za niž byla zaplacena dřívější úplata. Není-li úplata za obnovu v době splatnosti zaplacena, nemůže správa pohřebiště přesto místo propůjčit jiné osobě, pokud dosavadního oprávněného včas na tuto okolnost neupozornila.

§ 5

Úplata se platí poštovní poukázkou, po případě v hotovosti na potvrzení. Předpisy upravující platební a zúčtovací styk pro organisace socialistického sektoru nejsou tím dotčeny.

§ 6

Pokud výkonný orgán místního (městského, ústředního) národního výboru nestanoví výši úplat, smí správa pohřebiště požadovat úplatu odpovídající nejvýše dolní hranici rozpětí daného v § 39 vyhlášky č. 234/1953 Ú. l. pro příslušnou kategorii národních výborů; v hlavním městě Praze však může správa pohřebiště požadovat úplatu ve výši stanovené dosud platným sazebníkem.

§ 7

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958.