(1) Zdravotní důvody (indikace), které jsou důvodem k umělému přerušení těhotenství, jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(2) Za jiné zvláštního zřetele hodné důvody, které jsou důvodem k umělému přerušení těhotenství, se považují zejména:

a) pokročilý věk ženy,

b) více dětí,

c) ztráta manžela nebo jeho invalidita,

d) rozvrat rodiny,

e) převaha hospodářské odpovědnosti ženy za výživu rodiny nebo dítěte,

f) obtížná situace vzniklá otěhotněním u ženy neprovdané,

g) okolnost, která nasvědčuje, že k otěhotnění došlo znásilněním nebo jiným trestným činem.

(3) Umělé přerušení těhotenství nelze povolit, jsou-li tu zdravotní důvody proti umělému přerušení těhotenství (kontraindikace):

a) těhotenství starší než 3 měsíce,

b) akutní nebo chronické zánětlivé choroby pohlavního ústrojí,

c) hnisavá ložiska, ohrožující úspěšné provedení zákroku,

d) probíhající akutní přenosná nemoc,

e) jestliže v posledních 6 měsících bylo již provedeno přerušení těhotenství.
I při kontraindikacích může být těhotenství uměle přerušeno, jestliže by pokračování těhotenství ohrozilo život ženy.
Trpí-li některý z rodičů těžkou dědičnou nemocí, je možno povolit umělé přerušení těhotenství, i když je starší než 3 měsíce nebo i když v posledních 6 měsících bylo těhotenství uměle přerušeno. Umělé přerušení těhotenství nelze však ani v těchto případech povolit, byl-li by tím ohrožen život ženy.

(4) Při posuzování, zda umělé přerušení těhotenství má být povoleno, je třeba přihlížet nejen k hlavnímu důvodu, ale i k celkové situaci ženy, způsobené souhrnem zdravotních poruch a sociálních podmínek.

(5) U žen, které dosud neporodily, je třeba zvlášť bedlivě uvážit všechny zdravotní i jiné důvody s ohledem na nebezpečí vzniku neplodnosti po prvém přerušení těhotenství.