Notářský poplatek z dědictví
Základ poplatku

Notářský poplatek z darování

Notářský poplatek z převodu nemovitostí

Notářské poplatky za úkony

(1) Poplatek z dědictví se platí z majetku,

a) kterého nabývají dědici, odkazovníci nebo jiné osoby smrtí zůstavitele,

b) který zůstavitel převedl zcela nebo zčásti bezplatně za svého života v období tří měsíců před svou smrtí; zaplacený poplatek z darování se přitom započítá.

(2) Majetek uvedený v odstavci 1 se pro účely poplatku nazývá „dědictví“, podíl, kterého nabývá z tohoto majetku dědic nebo jiná osoba, „dědický podíl“.

(3) Pro základ a sazby poplatku a pro rozsah platební povinnosti je rozhodující stav v době smrti zůstavitele. Jestliže si však dědici za projednání dědictví rozdělí majetek patřící do dědictví a k dohodě je přihlíženo v potvrzení o nabytí dědictví, má se pro účely poplatku za to, že stav vytvořený takovou dohodou nastal již v době smrti zůstavitele.

(4) Místo poplatku z dědictví platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li dědictví, ve kterém je nemovitost, tak zadluženo, že by poplatek z dědictví byl nižší než poplatek z převodu nemovitostí.

(1) Poplatek z dědictví platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.

(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena dědického podílu jím nabytého. Ve vzájemném poměru je každý nabyvatel zavázán uhradit část poplatku připadající na jeho dědický podíl.

(3) Za poplatek ručí, kdo odmítl dědictví, jestliže je z toho důvodu nabyl jeho nezletilý potomek. To však neplatí, jestliže soud odmítnutí dědictví za nezletilého potomka neschválil.

(1) Poplatek z dědictví se vypočítá z obecné (prodejní) ceny dědického podílu po srážce odpočitatelných závazků.

(2) Majetek,

b) který byl uložen u třetí osoby na jméno zůstavitele, i když zároveň na jména jiných osob,

a) který měl zůstavitel v době své smrti v držbě nebo

(3) Pohledávka zůstavitele proti dědici nebo odkazovníku zahrnuje se do dědictví, i když ji zůstavitel v závěti dlužníkovi prominul.

(4) Je-li nabyvatel dědictví členem jednotného zemědělského družstva, které přijalo vzorové stanovy, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu ke společnému hospodaření nebo bude takto sdružen do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele. Vstoupí-li nabyvatel do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele do takového družstva, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který v něm bude v této době sdružen ke společnému hospodaření. Nabyvatel je však povinen zaplatit (doplatit) poplatek, jestliže z družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od smrti zůstavitele.

b) náklady zůstavitelova pohřbu stanovené jednotnou částkou; od jednotné částky se odečte pohřebné vyplacené podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných obdobných předpisů anebo jiná úhrada nákladů pohřbu;

a) výdaje za léčení poslední nemoci zůstavitele, pokud do dne jeho smrti nebyly zaplaceny;

c) závazky vůči socialistickým právnickým osobám, které na dědice přešly smrtí zůstavitele; dlužné daně, poplatky, pojistné placené podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, jakož i jiné dávky (též ošetřovné ve zdravotnických zařízeních) se však odečtou jen tehdy, budou-li zaplaceny ve lhůtě, kterou s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví státní notářství (dále jen „notářství“).

(1) Poplatník je povinen přiznat notářství, které je příslušné k projednání dědictví, nebo notářství, které určí nařízení vydané podle § 27, veškerý majetek podrobený poplatku nejpozději do tří měsíců od smrti zůstavitele. Doví-li se poplatník o dědictví (jeho části) později, počíná běžet tříměsíční lhůta ode dne, kdy se o něm dověděl.

(2) Nebylo-li dědictví (jeho část) přiznáno nebo nebylo přiznáno včas, zvýší se poplatek za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení o 1 % poplatku z majetku, který nebyl přiznán nebo byl přiznán opožděně.

(1) Poplatek z darování se platí z majetku, který se převádí zcela nebo zčásti bezplatně do osobního nebo soukromého vlastnictví jiných osob.

(2) Převádí-li se majetek movitý, jehož cena beze srážky závazků nepřevyšuje 3000 Kčs, poplatek se neplatí.

(3) Převádí-li se částečně bezplatně majetek nemovitý, platí se poplatek z darování jen tehdy, je-li vyšší než poplatek z převodu nemovitostí.

(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku převedeného mezi týmiž osobami v období dvou let před posledním převodem.

(1) Poplatek z darování platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.

(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého.

(3) Má-li nabyvatel povinnost plnit ve prospěch třetí osoby, platí poplatek z tohoto plnění třetí osoba, nabyvatel však ručí za poplatek z takového plnění; zaplatí-li poplatek ručitel, může požadovat na třetí osobě (obdarovaném) náhradu anebo si částku poplatku srazit při plnění.

(4) Za poplatek ručí převodce.

(1) Poplatek z darování se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedeného majetku. Je-li část ceny převedeného majetku kryta odpočitatelnou úplatou nebo odpočitatelnými závazky, sníží se základ poplatku o tuto úplatu a závazky; jaká úplata a které závazky jsou odpočitatelné, stanoví nařízení vydané podle § 27.

(2) Sazba poplatku z darování je stejná jako sazba poplatku z dědictví.

(1) Poplatek z převodu nemovitostí se platí z nemovitého majetku, který je v osobním nebo soukromém vlastnictví a úplatně se převádí do vlastnictví jiných osob nebo přechází prodejem nebo udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením.

(2) Je-li úplatou kryta jen část ceny převedeného nemovitého majetku, platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li vyšší než poplatek z darování. Poplatek z převodu nemovitostí se platí i tehdy, převádí-li se nemovitost z osobního nebo soukromého vlastnictví do socialistického vlastnictví převážně úplatně.

(3) Na převod (přechod) dočasných staveb a na zřízení a převod (přechod) práva stavby se hledí jako na převod (přechod) do vlastnictví k nemovitosti.

(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku převedeného mezi týmiž osobami v období jednoho roku před posledním převodem.

(1) Poplatek z převodu nemovitostí jsou povinni platit rukou společnou a nerozdílnou nabyvatel, převodce a nabyvatelův právní nástupce ve vlastnictví převedené věci (její části). To platí obdobně také, přechází-li nemovitost prodejem v exekučním řízení. Při převodu nemovitosti do socialistického vlastnictví platí poplatek převodce.

(2) Přechází-li nemovitost udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením, platí poplatek nabyvatel a rukou společnou a nerozdílnou s ním právní nástupce ve vlastnictví převedené věci, pokud nabyvatelem není socialistická právnická osoba.

(3) Jestliže nabývají nebo převádějí nemovitost dvě nebo více osob společně, jsou povinny platit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník však není povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého nebo převedeného.

(1) Poplatek z převodu nemovitostí se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedené nemovitosti a jejího příslušenství (v dalším jen „nemovitost“).

(2) Při směně se poplatek vypočítá z ceny jedné ze směňovaných nemovitostí; nemají-li stejnou cenu, vypočítá se poplatek z ceny nemovitosti, která má cenu vyšší.

(3) Sazba poplatku se určuje od 6 % do 13 % základu poplatku. Pro nabyvatele v blízkém příbuzenském (osobním) poměru k převodci určuje se sazba poplatku od 1 % do 5 % základu poplatku. Pro nemovitosti v soukromém vlastnictví je sazba poplatku o 2 % vyšší.

(1) Poplatky se platí za úkony notářství.

(2) Za provedení úkonu mimo úřadovnu notářství je poplatník také povinen nahradit skutečně vzešlé výlohy.

(1) Poplatek platí, kdo o úkon žádá.

(2) Je-li poplatníků několik, jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

(1) Sazby poplatků za úkony stanoví nařízení vydané podle § 27, a to buď pevnými částkami za jednotlivé úkony nebo úhrn úkonů anebo z ceny předmětu úkonu.

(2) Notářství může poplatek zvýšit až o 50 %, jde-li o úkony zvlášť složité a obtížné nebo o úkony prováděné mimo úřadovnu notářství; v těchto případech zahrnuje zvýšený poplatek i drobné hotové výdaje (místní jízdné a pod.).