Notářský poplatek z dědictví
K § 2 zákona
Z čeho se poplatek platí
Věcné osvobození od poplatku
K § 3 zákona
Kdo poplatek platí
Osobní osvobození od poplatku
K § 4 zákona
Obecná ustanovení o základu poplatku
Cena práva požívání, práva užívání k vlastní potřebě a práv na opětující se plnění
Majetek vyloučený ze základu poplatku
K § 5 zákona
Odpočitatelné závazky
Zaokrouhlení
K § 6 zákona
Sazba poplatku
K § 7 zákona
Přiznání dědictví

(1) Poplatek z dědictví se platí ze všech majetkových předmětů a práv (dále jen „majetek“), které smrtí zůstavitele přešly na dědice, odkazovníky nebo jiné osoby. Také jiný majetek, který nebyl projednán jako dědictví, podléhá poplatku, jestliže ho někdo nabyl následkem smrti; zejména jsou to pojistná plnění z pojištění osob, pokud nejsou od poplatku osvobozena, a dary na případ smrti poskytnuté z ciziny.

(2) Právo požívání a právo užívání k vlastní potřebě a práva na opětující se plnění (na př. výměnek, renta a pod.) jsou předmětem poplatku beze zřetele k tomu, že se jejich hodnoty neodpočítávají z majetku, který dočasně zatěžují.

(3) Poplatek z dědictví se rovněž platí z majetku, který zůstavitel převedl v období tří měsíců před svou smrtí, jestliže by jinak podléhal poplatku z darování.

(4) Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, platí se poplatek beze zřetele na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitého majetku, který je v cizině, poplatek se neplatí.

(5) Byl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, platí se poplatek z veškerého jeho movitého majetku, i když majetek je v cizině. Dědická dávka, která se musí prokazatelně platit jinému státu z majetku, který je v cizině, je odpočitatelným závazkem.

(6) Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, podléhá poplatku jeho movitý majetek, který je v tuzemsku. Dědická dávka z tohoto majetku, která se musí prokazatelně platit ve státě, jehož občanem byl zůstavitel, je odpočitatelným závazkem.

(7) Za majetek movitý, který je v tuzemsku, se považují zejména pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, tuzemské patenty a jiná tuzemská práva, na př. chráněné vzory, chráněné známky, autorská práva a podobně. Pro posouzení, jde-li o tuzemský majetek, je u peněz a cenných papírů směrodatné místo, kde byly dány do úschovy, u pohledávek nezajištěných na tuzemských nemovitostech je rozhodující bydliště dlužníkovo.

(8) Ustanovení odstavců 4 až 7 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(9) Došlo-li k dohodě o rozdělení dědictví, na kterou se vztahuje ustanovení § 2 odst. 3 zákona, má se pro účely poplatku za to, že majetkové předměty a práva, kterých účastník dohodou nabyl, přešly naň smrtí zůstavitele.

(10) Byla-li v dohodě o rozdělení dědictví ujednána podmínka odkládací nebo rozvazovací anebo lhůta počáteční nebo konečná, platí se poplatek, jako by podmínka nebo lhůta ujednány nebyly; dojde-li při splnění podmínky nebo po uplynutí lhůty k dalšímu převodu majetku, platí se z něho samostatný poplatek.

(11) Od poplatku z dědictví jsou osvobozeny

a) dědictví záležející jen v movitém majetku, jehož cena beze srážky závazků nepřevyšuje 500 Kčs,

b) majetek sdružený v jednotném zemědělském družstvu podle § 4 odst. 4 zákona,

c) vklady na vkladních knížkách „na jméno“ u tuzemských státních peněžních ústavů,

d) pojistná plnění z pojištění osob, sjednaného u Státní pojišťovny, pokud nejsou určena ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky,

e) dědictví, záležející v movitém majetku, po zástupcích cizích států pověřených v Československé republice, po příslušnících jejich rodin žijících s nimi ve společné domácnosti a po jiných osobách, pokud jim příslušela diplomatická imunita, nebyly československými státními občany a vzájemnost je zaručena.

(12) Právní nástupce ve vlastnictví věci, na které vázne pro poplatek z dědictví zákonné zástavní právo, je povinen rukou společnou a nerozdílnou s původním nabyvatelem zaplatit část poplatku, která poměrně připadá na věc, které nabyl.

(13) Povinnost právního nástupce zaplatit poplatek nezaniká tím, že pozbyl věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo.

(14) Poplatek z dědictví neplatí

a) československý stát a státní ústavy,

b) Československá akademie věd a Slovenská akademie věd,

c) Československá akademie zemědělských věd,

d) kulturní fondy zřízené podle zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském,

e) dobrovolné organisace,

f) lidová družstva a družstevní organisace.

(15) Poplatek z dědictví se vypočítá, pokud není stanoveno jinak, z obecné ceny dědického podílu každého jednotlivého dědice po srážce odpočitatelných závazků.

(16) Obecnou (prodejní) cenou je částka, které by se dosáhlo prodejem majetkového předmětu v den smrti zůstavitele.

(17) Při oceňování se přihlíží také k ceně příslušenství a práv spojených s vlastnictvím k věci.

(18) Peněžité pohledávky, vklady na vkladních knížkách a cenné papíry patří do základu poplatku zpravidla jmenovitou hodnotou.

(19) Je-li hodnota majetku udána v cizí měně, přepočítá se na československou měnu v poměru, který stanoví ministerstvo financí.

(20) Pohledávka se zahrne do základu poplatku také tehdy, tvrdí-li poplatník, že je nedobytná, pokud nedobytnost neprokáže ve lhůtě, kterou stanoví státní notářství (dále jen „notářství“). Hodnota pochybných pohledávek může být stanovena dohodou s poplatníkem.

(21) Cenu majetkových předmětů a práv pro základ poplatku určí notářství. U majetku zahrnutého do soupisu vychází notářství z obecné ceny určené usnesením vydaným podle § 330 odst. 1 o. s. ř. U ostatního majetku přihlédne zejména k dokladům předloženým poplatníkem a cenám zjištěným při převodech (přechodech) téhož majetkového předmětu (práva) nebo stejného anebo podobného majetkového předmětu (práva). Notářství si může také vždy vyžádat dobrozdání o ceně od příslušných místních orgánů státní správy (§ 26 odst. 2 zákona).

(22) Je-li cena majetku nezahrnutého do soupisu vyšetřená notářstvím vyšší, než poplatníkem udaná a nedojde-li s poplatníkem k dohodě o ceně, vyžádá notářství znalecký posudek jednoho nebo více přísežných znalců. Zaplacení nákladů znaleckého posudku uloží notářství účastníkovi způsobem uvedeným v § 127 a násl. o. s. ř.

(23) Cena pozemku pojatého do hospodářsko-technických úprav pozemků, za nějž byl přidělen jiný pozemek do náhradního užívání, určí se podle ceny tohoto pozemku.

(24) Pro výpočet poplatku se zpravidla oceňuje zemědělská půda s inventářem patřícím k zemědělskému hospodářství, jehož výnos podléhá zemědělské dani, nejméně dvaapůlnásobkem základu zemědělské daně.

(25) Právo požívání a právo užívání k vlastní potřebě, výměnek a jiná práva na opětující se plnění (dále jen „právo na užitky“) se oceňují násobkem roční ceny užitků podle jejich trvání.

(26) Jsou-li užitky vyhrazeny na určitou dobu, ocení se součtem ročních cen, nejvýše však dvacetinásobkem. Má-li právo na užitky trvat na dobu neurčitou, ocení se šestinásobkem jejich roční ceny.

(27) Cena práva na užitky omezené na dobu života jedné osoby vypočte se podle věku této osoby násobkem roční ceny užitků, a to

při věku do 15 let	19násobkem
více než 15 let do 25 let	17násobkem
více než 25 let do 35 let	16násobkem
více než 35 let do 40 let	15násobkem
více než 40 let do 45 let	14násobkem
více než 45 let do 50 let	13násobkem
více než 50 let do 55 let	11násobkem
více než 55 let do 60 let	9násobkem
více než 60 let do 65 let	7násobkem
více než 65 let do 70 let	6násobkem
více než 70 let do 75 let	5násobkem
více než 75 let do 80 let	4násobkem
více než 80 let do 85 let	3násobkem
nad 85 let	2násobkem.

(28) Závisí-li doba trvání práva na užitky na životě více osob tak, že právo zaniká smrtí první osoby oprávněné, je rozhodující pro výpočet jeho ceny věk osoby nejstarší. Má-li právo trvat až do smrti poslední oprávněné osoby, je rozhodující věk osoby nejmladší.

(29) Za roční cenu práva požívání nebo užívání k vlastní potřebě se považuje, pokud není udána, jedna dvacetina ceny nemovitosti tímto právem zatížené.

(30) Majetek, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu, které přijalo vzorové stanovy, vyloučí se podle § 4 odst. 4 zákona ze základu poplatku z dědictví, jestliže

a) zůstavitel byl členem družstva a je jím také nabyvatel nebo

b) nabyvatel je členem družstva a zděděný majetek sdruží do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele anebo

c) nabyvatel vstoupí do družstva do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele a v této době sdruží zděděný majetek.

(31) Ze základu poplatku se vyloučí také půda, která se ponechává rodině člena jednotného zemědělského družstva v osobním hospodářství (záhumenek). Poplatku však podléhá majetek, který není sdružen ke společnému hospodaření, zejména obytná budova, chlév pro ustájení zvířat, nářadí a zvířata, které má člen v osobním vlastnictví.

(32) Majetek sdružený ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu se vyloučí ze základu poplatku také tehdy, jestliže družstvo nižšího typu, jehož členem je nabyvatel, přijalo vzorové stanovy do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele.

(33) Nastane-li důvod pro snížení poplatku podle odstavce 30 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 32 teprve po jeho vyměření, sníží se poplatek na žádost poplatníka.

(34) Poplatník ztratí výhodu a je povinen poplatek doplatit, jestliže z jednotného zemědělského družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od smrti zůstavitele a užívání jeho majetku mu bylo vráceno nebo mu byly za jeho pozemky, jichž užívání pozbyl, přiděleny pozemky do náhradního užívání. Tuto skutečnost je poplatník povinen ohlásit notářství do 15 dnů, a to pod následky § 7 odst. 2 zákona. Poplatek se vyměří (doměří) také se zřetelem na snížení hodnoty majetku o vklad do nedělitelného fondu.

(35) Ze základu poplatku se vyloučí také zděděný majetek,
O povinnosti poplatníka ohlásit vrácení užívání majetku nebo přidělení pozemků do náhradního užívání a poplatek doplatit platí obdobně ustanovení odstavce 34. V případech uvedených pod písm. b) a c) je poplatník povinen také ohlásit, že uživatel začal majetku užívat za plat.

a) který byl přikázán do užívání podle předpisů vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, nebo

b) který byl bezplatně odevzdán do užívání podle předpisů téhož vládního nařízení anebo

c) kterého z jiného důvodu bezplatně užívá závod socialistického sektoru.

(36) Od ceny zděděných majetkových předmětů a práv (dědického podílu) se odečtou

a) výdaje za léčení poslední nemoci zůstavitele, je-li věrohodným způsobem prokázáno, že je dědic povinen je zaplatit;

b) náklady zůstavitelova pohřbu jednotnou částkou 1500 Kčs, pokud pohřeb vypravil dědic; od jednotné částky se odečtou náklady pohřbu, které měla uhradit jiná osoba, zejména také pohřebné vyplacené podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných obdobných předpisů;

c) závazky vůči socialistickým právnickým osobám, které na dědice přešly smrtí zůstavitele, jsou-li prokázány věrohodným způsobem, zejména potvrzením věřitele;

d) závazky vůči jednotlivcům, které na dědice přešly smrtí zůstavitele, pokud vznikly dřívějším dědictvím nebo darem a je prokázáno, že poplatek z dědictví nebo z darování (daň z obohacení) byl zaplacen; to neplatí o právu na užitky.

(37) Dluhy zůstavitele na daních, poplatcích, pojistném placeném podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, jakož i na jiných dávkách (též na ošetřovném ve zdravotnických zařízeních) se odečtou jen tehdy, byly-li po smrti zůstavitele zaplaceny nebo budou-li zaplaceny ve lhůtě, kterou stanoví notářství. Lhůta se stanoví tak, aby splatnost poplatku nebyla nepřiměřeně odsunuta. Proti stanovení lhůty není opravného prostředku.

(38) Daně, poplatky a jiné dávky jsou dluhem, vznikl-li na ně nárok státu před smrtí zůstavitele bez rozdílu, zda se staly splatné před nebo po jeho smrti.

(39) Nabývá-li se zároveň osobní majetek a majetek v soukromém vlastnictví, odečtou se od ceny osobního majetku závazky výlučně tento majetek postihující; ostatní závazky se odečtou od ceny majetku v soukromém vlastnictví.

(40) Základ poplatku z dědictví se zaokrouhluje dolů na celé dvacetikoruny. Základ nižší než 20 Kčs se nezaokrouhluje. Poplatek se zaokrouhluje dolů na dvacetihaléře.

(41) Sazba poplatku z dědictví s poznámkami je uvedena v příloze 1 (sazebník I), která je nedílnou součástí tohoto nařízení.

(42) Pro sazbu poplatku je rozhodující cena dědického podílu každého jednotlivého nabyvatele snížená o odpočitatelné závazky na něj připadající. To platí také, nabývají-li dvě nebo více osob majetek společně.

(43) Převyšuje-li základ poplatku nejblíže nižší hranici sazby poplatku o tak malou částku, že by po odečtení poplatku od jeho základu zbylo poplatníkovi méně, než kdyby hranice sazby překročena nebyla, vyměří se poplatek tak, že se k částce vypočtené podle nejblíže nižší sazby z nejvyššího základu této sazbě odpovídajícího připočte částka, o kterou základ poplatku tuto hranici sazby převyšuje. (Příklad: Podle sazebníku I činí u I. skupiny z 30.000 Kčs 8% poplatek 2400 Kčs, u 30.300 Kčs nebude činit 9%, ale jen 2400 Kčs + 300 Kčs = 2700 Kčs.)

(44) Poplatník je povinen nejpozději ve lhůtě tří měsíců, stanovené v § 7 odst. 1 zákona, přiznat notářství příslušnému k vyměření poplatku také majetek, který notářství neprojednává, poplatku však podléhá (na příklad majetek převedený za života zůstavitele v období tří měsíců před jeho smrtí zcela nebo zčásti bezplatně).

(45) Jsou-li údaje o majetku, který se projednává, obsaženy v zápise o předběžném šetření nebo v zápise o projednání dědictví, sepsaných ve lhůtě stanovené v § 7 odst. 1 zákona, není třeba majetek zvlášť přiznávat k vyměření poplatku.