Společná ustanovení
K § 18 zákona
Registrace převodů majetku
K § 19 zákona
Zajišťovací ustanovení
K § 20 zákona
Vyměření poplatků. Příslušnost
K § 21 zákona
Způsob placení poplatků
K § 22 zákona
Prodej zděděné nebo darované věci za vyšší cenu
K § 24 zákona
Řízení
Oprava poplatku neprávem předepsaného
Vrácení poplatku
K § 28 zákona
Ustanovení přechodná
Účinnost

(91) Převod (přechod) nemovitého majetku podle § 18 odst. 2 zákona jsou účastníci povinni ohlásit notářství do 15 dnů ode dne, kdy k němu došlo. Vydržení vlastnického práva k nemovitosti musí vydržitel ohlásit notářství do 15 dnů ode dne, kdy vydržení uplatnil. Není-li převod (přechod) ohlášen včas, může být vyměřen zvláštní poplatek podle § 18 odst. 4 zákona. Orgány, které mají účast při poplatném převodu nemovitosti nebo provádějí řízení, při němž došlo k přechodu vlastnického práva k nemovitosti nebo bylo uplatněno vydržení, jsou povinny oznámit převod (přechod) nemovitosti notářství příslušnému k vyměření poplatku.

(92) K registraci právního úkonu je příslušné notářství,

a) v jehož obvodu je nemovitost, jde-li o převod (přechod) nemovitosti;

b) v jehož obvodu má nabyvatel bydliště, jde-li o darování movitostí (§ 8 zákona).

(93) Jestliže by bylo podle odstavce 92 příslušno několik notářství, provede registraci to z nich, na které se účastník obrátí.

(94) Provedení registrace potvrdí notářství na originále listiny o převodu majetku, po případě na stejnopise notářského zápisu. Nevyhotovuje-li se listina (zápis), vydá notářství potvrzení o registraci.

(95) Notářství poskytují občanstvu i sobě navzájem všestrannou právní pomoc ve věci registrace; zejména je povinno kterékoli notářství přijmout podání a listiny pro notářství místně příslušné.

(96) Zvláštní poplatek podle § 18 odst. 4 zákona se nevyměří, byl-li právní úkon ohlášen k registraci do 15 dnů po dni, kdy se poplatník o dovršení převodu dozvěděl.

(97) Byl-li vyměřen zvláštní poplatek podle § 18 odst. 4 zákona, zůstává právní úkon neplatný, dokud nebyl registrován.

(98) Pojistná plnění z pojištění osob, pokud nejsou od poplatku osvobozena, je pojišťovna povinna ohlásit notářství příslušnému k vyměření poplatku a zadržet k zajištění poplatku jednu pětinu z pojistného plnění.

(99) Poplatky do výše 300 Kčs vyměřuje notářství ústně nebo písemnou výzvou k zaplacení poplatku. To platí i v případě, že poplatek zahrnuje i drobné hotové výdaje (§ 16 odst. 2 zákona).

(100) Souvisí-li vzájemně několik úkonů, vyměří z nich notářství zpravidla po skončení posledního úkonu úhrnný poplatek, a to i tehdy, když některý ze souvisících úkonů podléhá poplatku stanovenému pevnou částkou; úhrnný poplatek se rovná součtu poplatků za jednotlivé úkony. Úhrnný poplatek vyměří notářství platebním výměrem.

(101) K vyměření poplatku z dědictví je příslušné notářství, které je nebo by bylo příslušné k projednání dědictví. U dědictví, která nejsou notářstvím projednána, je příslušné notářství, které činí opatření k zajištění majetku nebo by bylo k tomu příslušné. K vyměření poplatku z darování nebo z převodu nemovitostí je příslušné notářství, které je příslušné k registraci.

(102) Poplatky vyměřené platebními výměry se platí na účet lidového soudu, v jehož obvodu je notářství, které poplatek vyměřuje.

(103) Lidový soud může uložit státní spořitelně, aby z částek, které byly po doručení jeho usnesení o tom odvedeny podle § 12 zákona č. 80/1952 Sb., o domovní dani, na zvláštní účet nájemného, uhradila po zaplacení domovní daně notářský poplatek z dědictví vyměřený vlastníku (spoluvlastníku) z budovy (její části), pro kterou je zvláštní účet nájemného založen. Podmínkou je, že dlužný poplatek z dědictví nelze s úspěchem vymáhat z jiného majetku nebo příjmu vlastníka (spoluvlastníka). Nemá-li vlastník (spoluvlastník) jiný příjem než výnos z budovy, nesmí být úhrada poplatku z dědictví na újmu úhradě výdajů spojených se správou budovy a nezbytných oprav budovy.

(104) Byla-li zděděná věc do tří let po nabytí dědictví prodána nabyvatelem za cenu o čtvrtinu vyšší, než činila cena zpoplatněná při nabytí dědictví, nejméně však o částku 5.000 Kčs, podrobí se rozdíl ten jako zvýšený dědický podíl dodatečně poplatku z dědictví, pokud dotyčná věc nebyla v té době podstatně změněna. Poplatník je povinen takový prodej věci ohlásit do 15 dnů po prodeji notářství, které původní poplatek z dědictví vyměřilo, a to pod následky § 18 odst. 4 zákona.

(105) Ustanovení odstavce 104 platí obdobně také, byla-li prodána věc, která na prodávajícího byla před tím převedena zcela nebo zčásti bezplatně.

(106) Odvolání proti vyměření poplatků nemá odkladný účinek.

(107) Řízení ukončené pravomocným vyměřením poplatku může být obnoveno na žádost poplatníka nebo z úřední povinnosti,

a) vyšly-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít vliv na vyměření poplatku a nemohly být ve vyměřovacím řízení uplatněny bez viny poplatníka nebo notářství,

b) záviselo-li vyměření poplatku na posouzení předběžné otázky a rozhodl-li o ní příslušný orgán v podstatných bodech jinak.

(108) Žádost za obnovu řízení musí být podána u notářství, které poplatek vyměřilo, do 15 dnů ode dne, kdy se žadatel dověděl o důvodech obnovy, nejpozději však před uplynutím lhůty, ve které se vyměření poplatku promlčuje. Okolnosti obnovu odůvodňující musí být v žádosti osvědčeny.

(109) O obnově řízení rozhoduje s konečnou platností finanční odbor rady krajského národního výboru, v jehož obvodu je sídlo notářství, které poplatek vyměřilo. Lze-li žádosti za obnovu řízení a úpravu (odpis) poplatku plně vyhovět, rozhodne o ní notářství, které poplatek vyměřilo. Pokud řízení nebylo dotčeno důvodem, pro který se obnova povoluje nebo nařizuje, zůstává nedotčeno.

(110) Notářství opraví pravomocně vyměřený poplatek na žádost nebo z úřední povinnosti,

a) byl-li předepsán někomu, kdo podle zákona a předpisů jej provádějících není povinen poplatek platit,

b) došlo-li při výpočtu nebo předpisu poplatku k chybě v počítání, psaní nebo k jinému omylu, který je zřejmou nesprávností, zejména jde-li o dvojí vyměření téhož poplatku.

(111) Nevyhovělo-li notářství žádosti poplatníka za opravu poplatku, může poplatník proti jeho rozhodnutí podat odvolání.

(112) Opravu poplatku nelze povolit, jestliže ten, komu byl poplatek vyměřen, poplatek zaplatil a za opravu poplatku nepožádal před uplynutím lhůty, ve které se vyměření poplatku promlčuje.

(113) Lidový soud vrátí plátci z úřední povinnosti

1. celý zaplacený poplatek,

a) odmítne-li notářství vykonat notářský úkon,

b) byl-li poplatek v důsledku rozhodnutí odepsán,

c) bylo-li poplatníkovi dodatečně přiznáno osvobození;

2. část zaplaceného poplatku, byl-li poplatek dodatečně snížen.

(114) Zaplatil-li poplatník více, než je sazebníky stanoveno nebo zaplatil-li poplatek, aniž byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek na jeho žádost, převyšuje-li 5 Kčs.

(115) Vrácené částky se zaokrouhlí dolů na dvacetihaléře.

(116) Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zaniká uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž nastaly skutečnosti uvedené v odstavcích 113 a 114.

(117) Zemřel-li zůstavitel před účinností zákona, vyměří dědickou daň a s ní souvisící nemovitostní poplatek podle dřívějších předpisů příslušný finanční odbor rady okresního národního výboru a notářský poplatek za projednání dědictví příslušné notářství.

(118) Darovací daň, nemovitostní poplatek a přirážka k němu, jakož i dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí, platí se podle dřívějších předpisů, byl-li převod majetku uskutečněn (dovršen) před účinností zákona (odst. 59). Vyměří je orgán podle dřívějších předpisů příslušný; povinnost platit nemovitostní poplatek a přirážku k němu přímo bez vyčkání úředního vyměření není dotčena.

(119) Zákon a toto nařízení nabývají účinnosti dnem 1. července 1957.