Základní ustanovení

(1) Pro nárok na důchod a jeho výši je rozhodná:

a) doba služby v ozbrojených silách (včetně základní služby) od 9. května 1945,

c) doba služby ve spojeneckých armádách za druhé světové války,

b) doba služby v československých zahraničních jednotkách za druhé světové války,

e) doba služby v I. československé armádě na Slovensku,

d) doba služby v partyzánských jednotkách za druhé světové války,

g) doba služby v mezinárodní brigádě ve Španělsku a

f) doba služby v Rudé armádě,

h) doba persekuce pro aktivní odbojovou činnost strávená ve vězeních a koncentračních táborech v době nesvobody.

(2) Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které doby, nejdříve však od 19. roku věku, se započítávají jako náhradní, ve kterých případech se doby uvedené v odstavci 1 započítávají zvýšeně a jaká délka započitatelné doby podle odstavce 1 je podmínkou nároku na výsluhový důchod.

(1) Důchody, s výjimkou důchodů pozůstalých, se vyměřují z důchodového základu.

(2) Důchodový základ tvoří průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky do částky 2.000 Kčs a jedna třetina z částky, o kterou tento příjem převyšuje 2.000 Kčs. Důchodový základ smí činit nejvýše 3.000 Kčs.

(3) Dojde-li k ukončení služby vojáka z povolání před dosažením věku 55 let z důvodů zdravotních, vypočte se důchodový základ z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za poslední rok, je-li vyšší než průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky; ostatní ustanovení odstavce 2 platí i v tomto případě.

(4) Ministři národní obrany a vnitra stanoví podrobnosti, zejména též o tom, které náležitosti se zahrnují do důchodového základu.