(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 15 odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového, invalidního, částečného invalidního a osobního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

(3) Výchovné činí měsíčně

měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další dítě.
(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění), přizná se jen vyšší výchovné.

(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.