Společná ustanovení o právech a povinnostech

Vstup na pozemky, vyvlastnění a užívání vody

Vztahy mezi organisacemi

Důlní měřictví a geologická dokumentace

Bezpečnost provozu

Odpovědnost za dodržování předpisů a vrchní dozor státní báňské správy

Náhrada škody

Rekultivace půdy

(1) Kde se v této hlavě používá pojmu „organisace“, rozumějí se tím organisace státního socialistického sektoru, výrobní družstva, podniky družstevních organisací a jednotná zemědělská družstva, pokud vyhledávají a prozkoumávají ložiska nebo dobývají výhradní ložiska, po případě v souvislosti s dobýváním vydobyté nerosty upravují nebo zušlechťují, a organisace, které výhradně zřizují, provádějí nebo likvidují důlní díla.

(2) V pochybnostech, zda jde o takovou organisaci nebo její složku, rozhodne ústřední hospodářský orgán, do jehož působnosti organisace náleží, v dohodě s ústředním báňským úřadem.

(1) Pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem může organisace nabývat nemovitostí nebo práv k nemovitostem i vyvlastněním; jde-li o nemovitost, která je národním majetkem, získá organisace potřebné oprávnění převodem správy.

(2) O vyvlastňovacím řízení, o výši, způsobu určení a placení náhrady za vyvlastnění platí obdobně předpisy o vyvlastnění k účelům výstavby obcí.

b) bezplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu, po případě jako náhradního zdroje pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou její činností,

a) užívat povrchové a podzemní vody za podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem,

(1) Organisace je oprávněna

c) odvádět nespotřebovanou důlní vodu a vypouštět ji do povrchových, po případě podzemních vod, je-li to nutné i přes cizí pozemky; způsob a podmínky stanoví příslušný vodohospodářský orgán.

(2) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do důlních prostorů hlubinných nebo povrchových, bez rozdílu, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým stékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

(1) Je-li s hlediska úložních poměrů ložiska, s hlediska hospodárnosti nebo bezpečnosti provozu a s hlediska technických a provozních poměrů těžebního podniku účelné, aby část ložiska v jeho dobývacím prostoru vydobyl jiný těžební podnik s ním bezprostředně sousedící, nebo je-li třeba, aby si těžební podnik zřídil pomocné důlní dílo v dobývacím prostoru jiného těžebního podniku, dohodnou se o tom oba podniky. To platí přiměřeně i pro vzájemné vztahy mezi těžebními podniky a jinými organisacemi.

(2) Je-li některé z opatření uvedených v odstavci 1 s hlediska racionálního využití ložiska nebo bezpečnosti provozu nezbytně nutné, nařídí je státní báňská správa v dohodě s příslušnými ústředními hospodářskými orgány.

(1) Organisace může, je-li to hospodářsky účelné a připouští-li to její vlastní provoz, dovolit sousední organisaci spoluužívání svých důlních děl a zařízení.

(2) Ustanovení § 41 odst. 2 platí obdobně.

(3) Náklady na provoz a udržování společně užívaných důlních děl a zařízení nesou zúčastněné organisace v poměru, ve kterém jich užívají. Nedojde-li k dohodě o rozdělení nákladů, rozhodne o něm orgán oběma podnikům společně nadřízený, a jde-li o podniky, které nepodléhají témuž ústřednímu hospodářskému orgánu, příslušný arbitrážní orgán.

(1) Organisace je povinna vést důlní mapy svých podzemních i povrchových důlních děl a důlní měřickou a geologickou dokumentaci a podle postupu prací je doplňovat.

(2) Soubor důlních map musí kromě všech důlních děl obsahovat povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li nutno očekávat vzhledem k úložním poměrům ložiska účinky dobývání i mimo hranice dobývacího prostoru, musí důlní mapa obsahovat povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků.

(3) Organisace je povinna odevzdat jeden exemplář důlní mapy příslušnému orgánu státní báňské správy a pravidelně jej doplňovat.

(4) Scházejí-li předepsané důlní mapy, jsou-li v nich závady nebo chybí-li měřická nebo geologická dokumentace, může státní báňská správa nařídit jejich pořízení, po případě doplnění důlním měřičem nebo geologem, kterého určí, a to na náklad organisace.

(5) Ústřední hospodářský orgán a jím pověřené organisace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat všechny mapy, které potřebují k provozování činnosti upravené tímto zákonem.

(1) Organisace je povinna při provozování činnosti, která jí náleží podle tohoto zákona, dodržovat zásady báňské techniky a neprodleně odstranit nebezpečí pro obecný zájem, zejména pro život nebo zdraví lidí, vyvolané svým provozem a učinit potřebná zabezpečovací opatření.

(2) O zvláštních provozních událostech ohrožujících obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, jakož i o přihodivších se nehodách je organisace povinna neprodleně vyrozumět státní báňskou správu.

(3) Státní báňská správa dohlíží na bezpečnost provozu organisací a v součinnosti s orgány inspekce práce jednotné odborové organisace vykonává též odborný technický dozor nad bezpečností při práci.

(1) Vrchní dozor na dodržování horních předpisů vykonává státní báňská správa.

(2) Organisace jsou povinny poskytnout státní báňské správě pro účely výkonu vrchního dozoru kdykoli nezbytnou součinnost a všechny potřebné materiály a dokumentaci a podat všechny potřebné zprávy jakož i vysvětlení o otázkách svého technického provozu.

c) dodržování horních předpisů zajistit vhodnými opatřeními; zjistí-li závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, a nelze-li takové závady ihned odstranit, zastaví státní báňská správa v potřebném rozsahu provoz organisace až do odstranění závady.

(1) Při výkonu vrchního dozoru náleží státní báňské správě zejména:

a) provádět soustavně prohlídky provozních zařízení organisací a přitom kontrolovat, zda organisace řádně plní povinnosti uložené horními předpisy, zejména pokud jde o bezpečnost provozu, bezpečnost při práci, o racionální dobývání ložiska a pokud jde o zabezpečení zvláštních chráněných zájmů a zvlášť chráněných objektů;

b) ukládat vedoucím pracovníkům za porušení horních předpisů pokuty až do výše 3000 Kčs, pokud nemá za to, že má být uložen trest vyšší nebo jiného druhu nebo pokud nejde o trestný čin; v takových případech postoupí věc ke stíhání pro přestupek, po případě pro trestný čin;

(2) Hrozí-li provozu organisace nebo obecnému zájmu, zejména životu nebo zdraví lidí závažné nebezpečí, nebo dojde-li k závažné nehodě nebo k závažnému úrazu, zjišťuje státní báňská správa na místě stav, příčiny a jejich následky a dozírá na preventivní nebo záchrannou akci prováděnou organisací.

(3) O zjištěných závadách a o nařízených opatřeních vyrozumí státní báňská správa vždy též orgán nadřízený organisaci.

(1) Pokutu (§ 47 odst. 1 písm. b)) nelze uložit po uplynutí 4 měsíců od zjištění, že byl horní předpis porušen, po případě po uplynutí jednoho roku od doby, kdy byl porušen. Běh těchto lhůt se přetrhuje zahájením řízení směřujícího k uložení pokuty.

(2) Pokutu uloženou odpovědnému pracovníku vymáhá účtárna jeho závodu na podkladě pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho výše. Srážky včetně srážek s předchozím pořadím nesmějí však činit více, než kolik dovolují obecné předpisy o exekuci na plat. Pokutu lze vymáhat též exekucí. Pokuty připadají státu.

(1) Náhrada škod na zemědělských a lesních pozemcích, osevech a kulturách se poskytuje jen v penězích.

(2) Nelze-li stavební objekt uvést do původního stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, po případě na území, kde se budou i nadále projevovat vlivy činnosti uvedené v § 49, je organisace povinna provést prozatímní zajištění objektu; uvedení objektu do původního stavu se v takovém případě provede teprve po doznění prvotních vlivů této činnosti, po případě po zrušení stavební uzávěry.

(3) Za poškození stavebního objektu, který byl postaven bez předepsaného stavebního povolení, po případě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení s hlediska ochrany stavby proti účinkům činností uvedených v § 49, není organisace povinna poskytnout náhradu.

(4) Za škodu se považují i náklady preventivně zabezpečovacích opatření, která je nutno provést na ohrožené věci vzhledem k očekávaným následkům činností uvedených v § 49.

(5) Za škodu se považuje i ztráta vody. Náhrada spočívá v opatření možnosti přiměřeného užívání vody z jiného zdroje, po případě v náhradě nákladů na takové opatření. V poměru mezi organisacemi státního socialistického sektoru se ztráta vody považuje za škodu na základních fondech.

(1) Odstranění a vypořádání škod vyvolaných činností uvedenou v § 49, pokud ji vykonávají organisace státního socialistického sektoru a škoda vznikne na majetku ve správě jiných organisací státního socialistického sektoru, může vláda upravit nařízením.

(2) Do vydání tohoto nařízení platí pro odstranění a vypořádání takových škod vyvolaných činností těžebních podniků státního socialistického sektoru dosavadní předpisy o odstranění a vypořádání některých škod vyvolaných provozem báňských podniků, a ustanovení § 50 odst. 3 až 5.

(2) Organisace provádějící rekultivaci půdy mohou nabývat do své správy nemovitosti určené k rekultivaci; o nabývání nemovitostí k účelům rekultivace půdy platí obdobně ustanovení § 39. Po provedení rekultivace jsou organisace, které ji provedly, povinny převést správu nemovitostí na organisace určené příslušným výkonným orgánem krajského národního výboru.