Tvorba norem

(1) Základem normalisační činnosti je jednotný státní plán normalisačních prací, který stanoví normalisační úkoly a jejich nositele. Tento plán musí být v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství.

(2) Jednotný státní plán normalisačních prací sestavuje Úřad ve spolupráci s ústředními úřady a orgány. Pro jeho přípravu a sestavení vydává Úřad směrnice.

(3) Na základě těchto směrnic vypracovávají ústřední úřady a orgány návrhy svých ročních plánů normalisačních prací, při čemž vycházejí z plánu technického rozvoje i z plánu výroby; přihlížejí při tom k vlastní potřebě i k požadavkům ostatních ústředních úřadů a orgánů. Své návrhy předloží Úřadu, který je s nimi projedná a zkoordinuje. Takto sestavený plán předkládá Úřad ke schválení vládě.

(4) Plán schválený vládou rozpisuje Úřad na ústřední úřady a orgány a dbá společně s nimi o jeho plnění.

(5) Organisace jsou povinny ve svých plánech práce a v plánech finančních pamatovat na přiměřenou kapacitu a prostředky ke splnění normalisačních úkolů.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro výhledový plán normalisačních prací.

(1) Jednotný státní plán normalisačních prací ukládá provádění normalisačních úkolů (vypracování návrhu normy a jeho projednání) nositelům úkolů. Nositeli úkolů jsou u státních norem ústřední úřady a orgány; Úřad jen ve výjimečných případech.

(2) Nositel úkolu vypracuje a projedná návrh normy buď sám nebo tím pověří podřízenou organisaci (zpracovatele).

(3) Úřad, nebo i jiný nositel úkolu, může pověřit vypracováním návrhu státní normy po případě jeho projednáváním nebo jiným mimořádným úkolem vyžadujícím zvláštní odbornosti též experta mimo okruh vlastních pracovníků.

(4) Za správnost a obsah návrhů technických norem odpovídají subjekty uvedené v předchozích odstavcích.

(5) Za správnost a obsah technických norem odpovídají orgány, které je schválily.

(1) Návrhy státních norem musí být vypracovány tak, aby odpovídaly politicko-ekonomickým zájmům národního hospodářství, požadavkům obrany státu, současnému stavu vědy a techniky i zkušenostem a možnostem našeho průmyslu.

(2) Současně s návrhem státní normy musí být vypracován návrh opatření, ekonomicky zdůvodněných, jimiž bude zajištěno využívání normy, zejména v těch případech, kdy je k zavedení normy zapotřebí nových zařízení, investic a materiálového zabezpečení.

(3) Návrh státní normy a návrh opatření pro využití normy projedná nositel úkolu nebo jím pověřený zpracovatel v oboru působnosti nositele úkolu. Při tom dbá na sladění zájmů výroby, obchodu a spotřeby.

(4) Nositel úkolu i zpracovatel jsou povinni zvát Úřad na všechny důležité porady a zasílat mu všechny návrhy, po případě i jiné podklady, aby Úřad mohl sledovat vývoj prací a mohl se jich v případě potřeby činně zúčastnit.

(5) Takto projednaný návrh s průvodním materiálem zašle nositel úkolu Úřadu. Návrh normy i návrh opatření pro využití normy musí být schválen vedoucím ústředního úřadu nebo orgánu, který je nositelem úkolu, nebo jeho pověřeným zástupcem.

(1) Úřad prozkoumá návrh státní normy a průvodní materiál do dvou měsíců ode dne, kdy mu návrh došel. Jestliže nevyhovuje ustanovením § 10, vrátí jej Úřad k doplnění nebo přepracování.

(2) O návrhu, který vyhovuje ustanovením § 10, zahájí Úřad nejpozději do 2 měsíců po skončení průzkumu podle odstavce 1 projednávání se zúčastněnými ústředními úřady a orgány. Tyto ústřední úřady a orgány jsou povinny vyjádřit se k návrhu ve stanovené lhůtě a účastnit se projednání zplnomocněnými zástupci. K jednání mohou být přizvány též vysoké školy, výzkumné ústavy, znalci a pod.

(3) V odůvodněných případech, zejména týká-li se návrh normy širokého okruhu pracujících, vyloží Úřad návrh k nahlédnutí po dobu nejméně dvou měsíců a vyložení oznámí vhodným způsobem. Každý má právo nahlédnout do návrhu v době vyložení a uplatnit své připomínky.

(4) Podrobnosti o vykládání návrhů a podávání připomínek upraví ve směrnicích předseda Úřadu.

(5) Současně s návrhem státní normy se projednává a podle potřeby doplní návrh opatření pro využití normy. Tento návrh schvalují všechny ústřední úřady a orgány, jimž návrh ukládá povinnost.

(6) Závěrečným projednáním může Úřad na základě dohody pověřit též zúčastněný ústřední úřad nebo orgán. Pověřený ústřední úřad nebo orgán nemůže přenášet závěrečné jednání na jiné orgány.

(7) Vyskytnou-li se při projednávání státních norem rozpory, které se nepodaří odstranit, rozhodne Úřad sám bez prodlení o sporné otázce.

(1) Z důvodů obecného zájmu, naléhavé potřeby nebo jde-li o věc menšího významu a pod., může Úřad pro vypracování, projednání a vyhlašování státní normy určit i způsob, který se odchyluje od ustanovení §§ 8 až 12.

(2) Úřad může zejména upustit od závěrečného projednávání státní normy podle ustanovení § 11, jestliže ústřední úřad nebo orgán, který návrh předkládá, potvrdí, že jej projednal se zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány a že tyto nemají proti němu námitek.

(3) Úřad může i bez projednávání podle ustanovení §§ 10 a 11 vyhlásit za státní normu technické podmínky, jestliže byly ujednány mezi hlavními zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány, jichž se obsah technických podmínek dotýká.

(1) Pro tvorbu norem úsekových a podnikových platí přiměřeně ustanovení o normách státních. Odchylný postup pro tvorbu úsekových a podnikových norem může být stanoven normalisačním regulativem.

(2) Úsekové a podnikové normy nesmějí být v rozporu s normami státními, leč by Úřad povolil výjimku. Podnikové normy nesmějí být v rozporu s normami úsekovými, pokud nebyla povolena výjimka.

(3) Návrhy úsekových norem a návrhy na změny, doplňky, přechodná ustanovení a zrušení těchto norem projednává příslušný ústřední úřad nebo orgán. Návrhy schvaluje, normy vyhlašuje a jejich závaznost stanoví vedoucí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.

(4) Návrhy podnikových norem a návrhy na změny, doplňky, přechodná ustanovení a zrušení těchto norem projednává příslušný podnik nebo jiná organisace s vědomím nadřízené organisace. Návrhy schvaluje, normy vyhlašuje a jejich závaznost stanoví ředitel příslušného podniku nebo jiné organisace.

(5) Normy úsekové a podnikové se vyhlašují vhodným způsobem, aby s nimi byli seznámeni všichni, jichž se týkají.

(6) Ústřední úřad nebo orgán předá Úřadu ihned po vydání každou úsekovou normu ve dvou vyhotoveních; podnikové normy předává jen na požádání. O zrušení a změnách úsekových norem vyrozumí také Úřad.

(7) Ústřední úřad nebo orgán předává Úřadu za příslušné časové období též seznamy úsekových a podnikových norem.

(1) Technické podmínky se sjednávají dohodou mezi dvěma nebo více ústředními úřady a orgány nebo jinými organisacemi. Návrh vypracovává zpravidla výrobce. Technické podmínky schvalují, vyhlašují, mění, doplňují a ruší účastníci, kteří je sjednali. Technické podmínky nesmějí být v rozporu se státními normami, pokud nebyla povolena výjimka.

(2) Ústřední úřady a orgány předají Úřadu seznamy svých technických podmínek a technických podmínek organisací, jež jsou jim podřízeny. Předají Úřadu také technické podmínky, které si vyžádá.

a) číslo, název a stručný obsah normy,

b) den, od kterého nabývá účinnosti.

c) označení, že jde o normu doporučenou,

d) vymezení rozsahu platnosti (územní, věcné, časové),

e) normu, jež se vyhlášenou normou nahrazuje.