k vyhlášce č. 5/1957 Ú. l.
Zvláštní ustanovení pro některé vnitrozemní vody.

Oddíl A.
Labe a dolní Vltava.

(1) Šířka plavidel, proplavovaných na kanalisované trati, nesmí přesahovat 10,60 m; ve Střekově a v malé plavební komoře v Lovosicích je přípustná šířka 12,40 m, ve Štěchovicích a ve Vraném nad Vltavou, jakož i na plavebních komorách v úseku Veletov—Neratovice šířka 11,50 m.

(2) Plavebními komorami v Mělníku (Hadíku) a v Obříství mohou být proplavována plavidla jenom do délky 72 m, v úseku Veletov—Neratovice do délky 80 m.

(3) U vorů nesmí přesahovat ve Štěchovicích jejich délka 70 m a šířka 11,20 m, v úseku Veletov—Mělník délka 110 m a šířka 9 m; jinak smějí vory být nejvýše 130 m dlouhé a 11,20 m široké, pod Lovosicemi může být jejich šířka až 12,60 m.

1. na regulované trati Labe mezi Střekovem a Hřenskem:

a) úsek řeky mezi železničním mostem v Ústí nad Labem a ústím říčky Bělé mezi říč. km 70,70 až 71,10 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,

b) úsek řeky pod přívozem ve Svádově mezi říč. km 75,30 až 75,80 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,

c) úsek řeky u Roztok mezi říč. km 83,60 až 83,80 při vodním stavu nižším než 3,00 na vodočtu v Ústí nad Labem.

d) úsek řeky mezi železničním mostem v Děčíně a ústím Jílovského potoku mezi říč. km 94,90 až 93,30.

e) úsek řeky pod silničním mostem v Děčíně mezi říč. km 95,80 až 96,20 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,

2. na kanalisované trati Vltavy a Labe v úseku Slapy—Mělník—Střekov:

a) úsek řeky Vltavy mezi přehradou a silničním mostem ve Štěchovicích mezi říč. km 160,40 až 162,

b) úsek řeky Vltavy u Lahovic a Modřan mezi říč. km 180,60 až 181,80,

c) úsek řeky u Chvatěrub mezi říč. km 220,50 až 221,70,

3. na kanalisované trati Labe mezi Veletovem a Mělníkem úseky

a) Káraný—Čelákovice, říč. km 33,50 až 34,80,

b) Jiřina, říč. km 36,15 až 36,50,

c) Lysá nad Labem, říč. km 39,20 až 40,50,

d) Semice—Ostrá, říč. km 47,00 až 49,10,

e) Doubrava, říč. km 51,55 až 52,45,

f) Drahelice—Nymburk, říč. km 55,77 až 58,85,

g) Poděbrady, říč. km 65,75 až 66,80.

4. při vztyčených jezech za vyšších vodních stavů všechny vjezdy do plavebních kanálů při plavbě po proudu.

(1) Při vztyčených jezech smějí jednotlivé vory plout v době jednu hodinu před východem slunce až jednu hodinu po západu slunce se zřetelem na ustanovení § 26 odst. 3, lze-li předměty na vodě rozeznávat do vzdálenosti alespoň 500 m.

(2) Za plavby na kanalisované trati musí vory zachovávat při vztyčených jezech mezi sebou vzdálenost nejméně 150 m.

(1) Rychlost plavby proti proudu nesmí být na regulované trati nebo za sklopených jezů menší než 3 km za hodinu.

(2) Největší rychlost plavby při vztyčených jezech smí být do vzdálenosti 25 m od břehu nejvýše 15 km za hodinu.

(3) Ve všech kanálech vedoucích k plavebním komorám a v plavebním kanálu Vraňany—Hořín smí rychlost plavby být nejvýše 5 km za hodinu.

(4) Ustanovení odstavce 2 neplatí

a) pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

b) pro rychlá sportovní plavidla, pokud provozují rychlou plavbu na místech vyhrazených jim plavební správou a za podmínek jí stanovených.

(1) O sestavení vleků a jejich délce, o počtu a šířce bočně seskupených plavidel ve vlecích platí pro jednotlivé úseky toto:

a) na regulované trati mezi Střekovem a Hřenskem:

aa) pro plavbu proti proudu:
plavidla smějí být seskupena za sebou do největší přípustné délky závěsu 500 m (měřeno od přídě prvního k zádi posledního plavidla);

bb) pro plavbu po proudu:
při vodních stavech vyšších než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem smějí plout vleky nejvýše se dvěma plavidly v závěsu; tato mohou být — s výjimkou plavební úžiny v ř. km 94,90 až 95,30 — seskupena bočně, nepřesahuje-li jejich celková šířka 20 m;
při vodních stavech nižních než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem smějí vleky mít v závěsu nejvýše dvě plavidla, a to jenom spojena za sebou;

b) na kanalisované trati Vltavy a Labe v úseku Slapy—Mělník—Střekov:

aa) pro plavbu proti proudu:
jsou-li jezy sklopeny, musí být plavidla závěsu spojena (navázána) za sebou; jsou-li jezy vztyčeny, smějí ve zdržích plout vleky nejvýše se čtyřmi plavidly v závěsu a, jsou-li seskupena bočně, až do celkové šířky 20 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín nesmějí plout plavidla bočně seskupená;

bb) pro plavbu po proudu;
při vodních stavech vyšších než 2,10 m na vodočtu v Modřanech a vyšších než 2,75 m na vodočtu v Mělníku smějí vleky plout při vztyčených nebo sklopených jezech nejvýše se dvěma plavidly v závěsu; plavidla smějí plout bočně seskupena až do celkové šířky 20 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín je plavba bočně seskupených plavidel zakázána;
při vodních stavech nižších než 2,10 m na vodočtu v Modřanech a nižších než 2,75 m na vodočtu v Mělníku musí být počet plavidel v závěsu upraven při vztyčených nebo sklopených jezech podle § 57; plavidla smějí plout bočně seskupena až do celkové šířky 16 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín je plavba bočně seskupených plavidel zakázána;

c) na kanalisované trati Labe mezi Mělníkem a Veletovem:
od plavební komory v Brandýse nad Labem směrem proti proudu smí být vlečeno jen jedno plavidlo o nosnosti nad 200 tun nebo dvě menší plavidla o nosnosti pod 200 tun; plavidla nesmějí plout bočně spojená.

(2) Při vlečení vorů smějí být ve zdržích vlečeny při vztyčených jezech nejvýše 4 vory, a to po dvou vedle sebe; při sklopených jezech smí být vlečen toliko jeden vor.

(3) Jsou-li ve vleku plovoucí stroje spojeny bezprostředně za sebou, považují se při určování nejvýše přípustné délky vleku za jedno plavidlo, jestliže celková délka závěsu nepřesahuje 80 m, v plavební komoře Mělník (Hadík) a Obříství 72 m; poslední plavidlo takového vleku musí být opatřeno kormidlem.

1. plavidlům a vlekům

a) na Vltavě při vodních stavech vyšších než 3,20 m na vodočtu v Modřanech,

b) na Labi při vodních stavech vyšších než 4,50 m na vodočtu v Mělníku nebo 5,20 m na vodočtu v Ústí nad Labem,

c) na Labi mezi Veletovem a Mělníkem při vodních stavech vyšších než 3,50 m na vodočtu v Brandýse nad Labem,

2. vorům

a) na Vltavě při vodních stavech vyšších než 2,90 m na vodočtu v Modřanech,

b) na Labi při vodních stavech vyšších než 3,50 m na vodočtu v Mělníku nebo 4,30 m na vodočtu v Ústí nad Labem.

(1) Plavidla čekající na vplutí nesmějí uzavírat plavební dráhu a musí zaujmout místo pouze v jedné řadě u břehu.

(2) Nad komorami ve Štěchovicích, ve Vraném nad Vltavou, v Hoříně a ve Střekově musí čekající plavidla zastavit ve vzdálenosti 150 m u znaku umístěného na břehu.

(1) Pokud správa zdymadla nenařídí jinak, musí vory při vztyčených jezech používat vorových propustí; mají-li příliš velký ponor, mohou použít plavebních komor po předchozím výslovném povolení.

(2) Vorové propusti smí být použito jen tehdy, je-li vyznačena pro průjezd podle § 117 odst. 7 (obraz 73). Dokud není vorová propust uvolněna, musí se vory podle pořadí připlutí vyvázat nad jezem při břehu za sebou nebo ve dvou řadách vedle sebe na přistávacích místech pro vory, které určí a vyhlásí plavební správa.

(3) Vory smějí použít vorové propusti podle pořadí připlutí; smějí se dát do pohybu teprve tehdy, když předcházející vor již proplul propustí.

(4) Za proplouvání vorovou propustí musí vor být řízen alespoň dvěma kormidelními vesly vpředu a jedním vzadu.

(5) Za proplavování vorovými propustmi nesmějí být vory bočně spojeny.

(6) Při sklopených jezech musí plavidla používat plavebních jezových polí označených podle § 117 odst. 7.

(7) V noci nesmí plout plavidlo přes sklopený jez po proudu vůbec, proti proudu jen s největší opatrností.

Oddíl B.
Řeka Morava: vodní cesta Otrokovice — Rohatec.

1. na řece Moravě od starého jezu v Kvasících až k jezu ve Vnorovech a na Dřevnici jako spojce k přístavu Otrokovice,

2. na průplavních úsecích

a) od plavební komory u Spytihněvi k plavební komoře u Starého Města,

b) od plavební komory ve Veselí nad Moravou k plavební komoře na pravém břehu nad jezem ve Vnorovech,

c) od plavební komory na levém břehu pod jezem ve Vnorovech až k ústí Sudoměřického potoka do průplavu.

(1) Setkávání a předjíždění v průplavních úsecích — vyjímaje úsek Veselí nad Moravou—Vnorovy — je dovoleno jen ve výhybkách.

(2) Plavidlo plující proti proudu musí před setkáním zastavit v nejbližší výhybce. Je-li při tom plavidlo po proudu plující blíže výhybky, musí zpomalit rychlost plavby tak, aby plavidlo plující proti proudu mohlo včas dosíci výhybky a průjezd uvolnit.

(3) Jednotlivě plující plavidlo, jež není vlečeno se břehu, musí se vždy vyhnout plavidlu vlečenému se břehu.

(4) Plavidla a vleky plující menší rychlostí musí umožnit předjetí plavidlům a vlekům plujícím větší rychlostí tím, že zůstanou stát v nejbližší výhybce. Předjíždí-li v úseku Veselí nad Moravou—Vnorovy plavidlo se břehu vlečené jiné plavidlo rovněž se břehu vlečené, musí předjížděné plavidlo zastavit.

(5) Při setkání a předjíždění musí být palubní posádky v plném počtu na palubě; musí si, je-li toho třeba, vzájemně pomáhat při přenášení vlečných lan.

(1) Při křižování řeky Moravy ve Vnorovech jsou všechna plavidla — s výjimkou malých plavidel sportovních a rekreačních — povinna používat lanového vlečného zařízení; při tom třeba dbát pokynů obsluhy tohoto zařízení.

(2) Při křižování nutno mít vždy připravenu k okamžitému použití jednu kotvu, umístěnou na protiproudní straně.

(3) Malá plavidla sportovní a rekreační jsou povinna, pokud nehodlají použít lanového vlečného zařízení, křižovat řeku 200 m nad ním; křižuje-li současně velké plavidlo, je malé plavidlo povinno vyčkat s křižováním, až velké plavidlo dokončí přeplutí řeky.

(1) Rychlost plavby na říčních tratích nesmí překročit 15 km za hodinu.

(2) Na průplavních úsecích nesmí rychlost plavby překročit 5 km za hodinu.

(3) Rychlost plavby vleků na říčních i průplavních úsecích nesmí být menší než 3 km za hodinu; toto omezení neplatí pro vlečení plovoucích strojů a plovoucích zařízení.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

(1) Na průplavních úsecích a na řece Moravě smějí být vlečena nejvýše dvě plavidla za sebou.

(2) Jsou-li ve vleku menší plavidla, smí být počet vlečených jednotek větší, ale v žádném případě nesmí celková délka závěsu, měřeno od špičky prvého vlečeného plavidla až po záď posledního vlečeného plavidla, přesahovat 85 m.

(3) V případě vlečení se břehu dodá a obsluhuje vlečné lano vlečené plavidlo. Vlečná lana musí být upevněna a vedena vysoko, aby bylo zabráněno zachycování vlečného lana a poškozování potahové stezky a břehových svahů. Plavidla mají při vlečení se břehu zůstat co nejdále od břehu.

(1) Na průplavních úsecích — mimo úsek Veselí nad Moravou—Vnorovy — je plavba přípustná jen vlečením se břehu.

(2) Vlečení se břehu smí být prováděno jen způsobem povoleným plavební správou.

(3) Z povinnosti vlečení jsou vyňata malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a služební plavidla plavební a vodohospodářské správy.

(1) Plavba je zakázána, dosáhne-li vodní stav na vodočtu v Kroměříži 250 cm nebo ve Strážnici přívoz 310 cm.

(2) Hrozí-li velká voda na Dřevnici, musí plavidla vyhledat zavčas ochranu v přístavu Otrokovice.

(1) Pokud plavební komory nejsou vybaveny signalisačními zařízením nebo není na nich stálá obsluha, je povinností vůdců plavidel učinit vše potřebné, aby byla zajištěna bezpečnost plavidel a proplavovacího zařízení.

(2) Správa plavebních komor může si vyžádat k obsluze plavebních komor pomoc posádky plavidel. Kde není stálá obsluha plavebních komor, provede práce spojené s proplavováním posádka plavidel.

Oddíl C.
Přehradní nádrže a uzavřené vodní plochy.

a) veškerá plavba — s výjimkou služebních plavidel vodohospodářských orgánů — na nádržích, které slouží jako nádrže pro zásobování určitých oblastí pitnou vodou,

b) plavba na místech vyhrazených pro chov ryb a označených příslušnými znaky,

c) plavba motorovými čluny na vodních plochách nádrží určených k racionálnímu chovu ryb; plavební správa může však v dohodě s příslušnou správou státních rybářství povolit, pokud to dovolují, místní poměry, výjimky pro plavidla, jichž se používá k plavebnímu podnikání nebo v závodové vodní dopravě,

d) plavba nebo prodlévání v úseku nádrže od přehradní hráze do vzdálenosti vyznačené znaky podle § 61.

e) plavba za nebezpečně rozvlněné hladiny [t. j. dosáhne-li vítr rychlosti a síly 6. stupně podle Beauforta^*)], za bouře nebo prudkých lijáků; plavidla zastižená takovou nepohodou za plavby musí ihned přistát na nejbližším vhodném místě.

a) koupání, plavení a napájení zvířat, jakož i znečišťování vody jakýmkoliv způsobem v nádržích, uvedených v § 3 C písm. a),

b) koupání v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě,

c) plavení nevázaného dříví.

(1) Je-li plavidlo vzdáleno od břehu měně než 25 m, smí plout rychlostí nejvýše 15 km za hodinu.

(2) Plavební správa může omezit rychlost plavby 1 na jiných částech nádrže, jestliže to vyžaduje bezpečnost plavby.

(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.

(4) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

(1) Plavidla smějí zvolit svá stanoviště jen na místech k tomu určených; na jiných místech smějí přistávat jen, děje-li se tak v souvislosti s oprávněným používáním pobřežního majetku a není-li přistávání na těchto místech s hlediska plavební bezpečnosti zakázáno.

(2) Z důvodů plavební bezpečnosti je zakázáno stání

a) v zákrutech a na nepřehledných místech,

b) v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

(1) Plavidla musí být u břehu bezpečně vyvázána. Při značném kolísání hladiny v nádrži musí být plavidla převazována (lana podle potřeby zkracována nebo prodlužována), aby nedošlo k poškození vodní cesty, jejího zařízení nebo plavidel jejich nasednutím nebo zalitím. Odpovědnost za škody, vzniklé nedodržováním těchto ustanovení, postihuje provozovatele plavidla.

(2) Provozovatelé plavidel nemohou z titulu škod, vzniklých kolísáním hladiny v nádrži, uplatňovat nárok na jejich náhradu nebo na náhradu ušlého zisku.

(1) Poklesne-li hladina v nádrži ve značné míře pod normální vzdutí, jsou vůdcové plavidel povinni zachovávat při plavbě co největší opatrnost a plout v místech největších hloubek, zpravidla středem nádrže.

(2) Stoupne-li vodní hladina tak, že přetéká přepadními otvory, po případě přes hráz, je plavba zakázána v úseku od přehradní hráze do vzdálenosti, kterou stanoví plavební správa.

(3) V době od zámrazy až do odchodů ledů musí být všechna plavidla odklizena na břeh nad výši, vyznačenou mezníky kolem nádrže; pokud to není u větších plavidel možné, musí být aspoň odklizena na místo pro to vhodné.

Oddíl D.
Nádrž na řece Dyjí u Vranova.

a) plavba nebo prodlévání v úseku nádrže od přehradní hráze do vzdálenosti 100 m od ní.

b) plavba za nebezpečně rozvlněné hladiny [t. j. dosáhne-li vítr rychlosti a síly 6. stupně podle Beauforta^*)], za bouře nebo prudkých lijáků; plavidla postižená takovou nepohodou za plavby musí ihned přistát na nejbližším vhodném místě,

c) plavba v úseku nádrže od km 4,00 („Orlí hnízdo”) až k jezu v Podhradí nad Dyjí za noci,

d) plachtění v úseku nádrže od km 4,00 („Orlí hnízdo”) až k jezu v Podhradí nad Dyjí,

e) plavení nevázaného dříví,

f) koupání na obratišti plavidel v říčce Želetavce a v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

(1) V dolním úseku nádrže až do km 15,00 je dovolena nejvyšší rychlost plavby 20 km za hodinu, pokud se pluje od břehu na vzdálenost větší než 25 m; činí-li vzdálenost méně než 25 m, lze plout nejvýše rychlostí 15 km za hodinu.

(2) V horním úseku nádrže počínajíc km 15,00 je dovolena nejvyšší rychlost jen 15 km za hodinu.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

(1) Plavidla s vlastním strojním pohonem a vleky, blížící se prudkým zákrutům nebo místům s omezeným rozhledem, musí zmírnit rychlost plavby a dát včas signál „Pozor”. Při tom musí ponechat vždy dostatek volného místa po svém levém boku pro případ setkání s protiplujícím plavidlem či vlekem.

(2) V úseku nádrže tvořeném řečištěm říčky Želetavky a v úseku nádrže od km 22,00 až k jezu v Podhradí nad Dyjí je předjíždění zakázáno. Při plavbě těmito úseky třeba zachovávat zvýšenou opatrnost.

(1) V dolním úseku nádrže až po km 23,00 smějí být vlečena nejvýše dvě plavidla za sebou, při čemž celková délka závěsu, měřeno od špičky prvého vlečeného plavidla až po záď druhého vlečeného plavidla, nesmí přesahovat 50 m.

(2) V horním úseku nádrže od km 23,00 až ke km 26,00 smí být vlečeno jenom jedno plavidlo o největší délce 25 m. Ve zbývajícím horním úseku nádrže je vlečení plavidel (vyjímaje vlečení plavidel a přístavních můstků plavební a vodohospodářské správy) vůbez zakázáno.

(3) Vlečení plavidel v bočním seskupení není dovoleno.

(1) Plavidla smějí zvolit svá stanoviště jen na místech k tomu určených; na jiných místech smějí přistávat jen, děje-li se tak v souvislosti s oprávněným používáním pobřežního majetku a není-li přistávání na těchto místech s hlediska plavební bezpečnosti zakázáno.

(2) Z důvodů plavební bezpečnosti Je zakázáno stání

a) v zatáčkách 100 m nad a 100 m pod výběžkem břehu zabíhajícího do zákrutu a na nepřehledných místech,

b) na obratišti plavidel při vyústění říčky Želetavky,

c) v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavním; můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravy.

(1) Klesne-li vodní hladina na výši
346,00 m n. m., je plavba možná jen do km 26,00,
344,00 m n. m., je plavba možná jen do km 24,00,
342,00 m n. m., je plavba možná jen do km 22,00,
339,00 m n. m., je plavba možná jen do km 20,00,
335,00 m n. m., je plavba možná jen do km 18,50,
332,00 m n. m., je plavba možná jen do km 15,00.

(2) Na říčce Želetavce je plavba možná až po přístaviště v Bítově, je-li hladina vody na výši 336,50 m n. m. a výše.

(3) Stoupne-li vodní hladina na výši 350,65 m n. m., je dovolena za dne v dolním úseku nádrže až po Lančovskou zátoku v km 2,00 plavba jen plavidlům používaným v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě, a to jen od přístavního můstku u Švýcarské zátoky. Při plavbě v tomto úseku musí plavidla plout v blízkosti levého břehu. Za noci je při tomto vodním stavu zakázána veškerá plavba.

(4) V době od zámrazy až do odchodu ledů musí být všechna plavidla odklizena na břeh nad výši 352,00 m n. m.; pokud to není u větších plavidel možné, musí být aspoň odklizena na místo pro to vhodné.

Oddíl E.
Nádrž na řece Svratce u Kníniček.

a) plavba nebo prodlévání v úseku nádrže pří levém břehu do vzdálenosti. 200 m a při pravém břehu do vzdálenosti 150 m od přehradní hráze,

b) plavba za nebezpečně rozvlněné hladiny [t. j. dosáhne-li vítr rychlosti a síly 6. stupně podle Beauforta^*)], za bouře nebo prudkých lijáků; plavidla zastižená takovou nepohodou za plavby musí ihned přistát na nejbližším vhodném místě,

c) plavba v úseku nádrže od hradu Veveří až do Veverské Bítýšky za noci,

d) plachtění v úseku nádrže od přístaviště v Rokli v km 3,08 až na konec nádrže (km 9,40),

e) plavení nevázaného dříví.

f) koupání na obratištích plavidel a v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě, jakož i v úseku od přehradní hráze až k ohbí za hangár v přístavě v Bystrci.

(1) Plavebními úžinami a obtížnými místy jsou

a) úsek od nového zříceného mostu v km 6,25 k starému zřícenému mostu v km 6,35 u hradu Veveří.

b) úsek nádrže u Viktorovy skály, klesne-li vodní hladina na výši 227,60 m n. m.,

c) úsek nádrže u Panáčkovy skály v km 8,80.

(2) V úseku nádrže od přístaviště Zouvalka v km 5,65 až po přístaviště Krnovec v km 7,50 je předjíždění zakázáno, klesne-li hladina vody pod výši 227,50 m n. m. V úseku nádrže od přístaviště Krnovec v km 7,50 až k přístavišti Veverské Bítýška v km 9,30 je předjíždění vůbec zakázáno. Při plavbě na celém úseku od přístaviště hrad Veveří v km 6,20 až po přístaviště Veverská Bítýška v km 9,30 nutno zachovávat zvýšenou opatrnost.

(1) V dolním úseku nádrže až do km 3,08 (»Rokle«) je dovolena nejvyšší rychlost plavby 20 km za hodinu, pokud se pluje od břehu na vzdálenost větší než 25 m; činí-li vzdálenost méně než 25 m, lze plout nejvýše rychlostí 15 km za hodinu.

(2) V ostatním úseku nádrže počínajíc km 3,08 (»Rokle«) je dovolena nejvyšší rychlost jen 15 km za hodinu.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

(1) V dolním úseku nádrže až po hrad Veveří v km 6,20 smějí být vlečena nejvýše dvě plavidla za sebou, při čemž celková délka závěsu měřena od špičky prvého vlečeného plavidla až po záď druhého vlečného plavidla nesmí přesahovat 50 m.

(2) V horním úseku nádrže od hradu Veveří v km 6,20 až k přístavišti Mečkov v km 7,85 smí být vlečeno jenom jedno plavidlo o největší délce 25 m. Ve zbývajícím horním úseku nádrže je vlečení plavidel (vyjímaje vlečení plavidel a přístavních můstků plavební a vodohospodářské správy) vůbec zakázáno.

(3) Vlečení plavidel v bočním seskupení není dovoleno.

(1) Plavidla smějí zvolit svá stanoviště jen na místech k tomu určených; na jiných místech smějí přistávat jen, děje-li se tak v souvislosti s oprávněným používáním pobřežního majetku a není-li přistávání na těchto místech s hlediska plavební bezpečnosti zakázáno.

(2) Z důvodů plavební bezpečnosti je zakázáno stání

a) v úžinách uvedených v § 5 E tohoto oddílu,

b) na obratištích plavidel.

c) v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

(1) Plavba je zakázána, klesne-li vodní hladina na výši

a) 227,00 m n. m., v úseku od přístaviště Mečkov v km 7,85 až na konec nádrže (km 9,40),

b) 226,30 m n. m., v úseku od přístaviště Krnovec v km 7,50 až na konec nádrže,

c) 225,60 m n. m., v úseku od přístaviště hrad Veveří v km 6,20 až na konec nádrže,

d) 224,20 m. n. m., v úseku od přístaviště Obora v km 4,475 až na konec nádrže,

e) 223,30 m n. m., v úseku od přístaviště v Roklí v km 3,08 až na konec nádrže.

(2) Stoupne-li vodní hladina na výši

a) 230,00 m n. m., je plavba dovolena jen plavidlům používaným v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě, jakož i plavidlům plavební a vodohospodářské správy.

b) 230,30 m n. m., je zakázána plavba všem plavidlům.

(3) V době od zámrazy až do odchodu ledů musí být všechna plavidla odklizena na břeh nad výši 232,00 m n. m.; pokud to není u větších plavidel možné, musí být aspoň odklizena na místo pro to vhodné.

Oddíl F.
Nádrž na Oravě.

a) plavba nebo prodlévání v úseku nádrže do vzdálenosti 200 m od přehradní hráze,

b) plavba za nebezpečně rozvlněné hladiny [t. j. dosáhne-li vítr rychlosti a síly 6. stupně podle Beauforta^*)], za bouře nebo prudkých lijáků; plavidla, zastižená takovou nepohodou za plavby, musí ihned přistát na nejbližším vhodném místě,

c) plavení nevázaného dříví,

d) koupání v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

(1) Činí-li vzdálenost plavidla od břehu méně než 25 m, smí plavidlo plout nejvýše rychlostí 15 km za hodinu.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

(1) Plavidla smějí zvolit svá stanoviště jen na místech k tomu určených; na jiných místech smějí přistávat jen, děje-li se tak v souvislosti s oprávněným používáním pobřežního majetku a není-li přistávání na těchto místech s hlediska plavební bezpečnosti zakázáno.

(2) Z důvodů plavební bezpečnosti je zakázáno stání

a) v zákrutech pod výběžkem břehu zabíhajícího do zákrutu a na nepřehledných místech,

b) v úseku 20 m nad a 20 m pod přístavními můstky používanými v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

(1) Klesne-li vodní hladina na výši 587 m n. m., je plavba dovolena jen plavidlům používaným v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě, jakož i plavidlům plavební a vodohospodářské správy.

(2) Stoupne-li vodní hladina na výši 604 m n. m., je zakázána plavba všem plavidlům.

(3) V době od zámrazy až do odchodů ledů musí být všechna plavidla odklizena na břeh nad výši 605 m n. m.; pokud to není u větších plavidel možné, musí být aspoň odklizena na místo pro to vhodné.

Závěrečná ustanovení.

(1) Plavební správa může vydávat nařízení přechodného rázu, potřebná k zajištění pořádku a bezpečnosti plavby, nastanou-li v plavbě okolnosti, které ohrožují pořádek nebo bezpečnost v ní. Tato nařízení se označují jako »plavební vyhlášky« a uveřejňují vhodným způsobem.

(2) Plavební správa může z důvodů uvedených v odstavci 1 vydávat také nařízení, jichž je třeba, aby byla učiněna plavebně bezpečnostní opatření v době, než dojde ke změně tohoto řádu, anebo z důvodů pokusných. Taková nařízení vydává plavební správa se souhlasem ministerstva dopravy; tato nařízení platí na dobu nejvýše dvou roků.

(1) Souhlas k pořádání sportovních podniků, slavností a jiných podniků na vodě š hlediska plavby uděluje plavební správa.

(2) před konáním cvičení ozbrojených sil (sborů) na vodě dohodne příslušný orgán prostor a dobu cvičení včas s plavební správou, která provede potřebná opatření.

(1) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními jsou povinni uposlechnout příkazů, pokynů a výzev, které jim budou dány plavebními orgány v zájmu bezpečnosti a udržení pořádku v plavbě.

(2) Uvedené příkazy, pokyny a výzvy plavebních orgánů mají přednost před pravidly obsaženými v předpisech; pokud příkazy, pokyny nebo výzvy byly dány ústně nebo písemně, mají přednost před těmi, které byly dány plavebními znaky nebo světly.

(1) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními musí umožnit plavebním orgánům výkon dozoru na dodržování ustanovení tohoto řádu a předpisů vydaných podle něho, po případě podle § 127; zvláště musí dovolit zavěšování služebních plavidel orgánů plavební správy, musí umožnit orgánům plavební správy přístup na plavidlo a dovolit spolujízdu k provedení kontroly.

(2) Malá plavidla musí na výzvu plavebních orgánů zastavit a připlout k těmto orgánům.

(3) Držitelé plavidel jsou v případě potřeby povinni dát orgánům plavební správy bez nároku na náhradu plavidlo k disposici pro provedení naléhavého a neodkladného služebního výkonu.

(4) Zjistí-li orgány plavební správy, že nebyla dodržena ustanovení tohoto řádu a jiných předpisů, zastaví takové plavidlo a učiní vhodné opatření; mohla-li by být ohrožena bezpečnost plavidla nebo plavby, zakáže další plavbu plavidla.

(1) Na plavidla ozbrojených sil (sborů) se nevztahují

a) ustanovení § 6, § 12, § 16, § 85 odst. 1 a 2 a § 130.

b) ustanoveni § 85 odst. 1 až 3; orgány ozbrojených sil (sborů) musí však přepravu výbušin o váze větší 20 kg předem oznámit včas plavební správě i orgánu veřejné bezpečnosti.

c) ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a odstavce 5 v případech, že došlo k usmrcení nebo těžkému poranění příslušníka ozbrojených sil (sborů).

(2) Vůdcové plavidel ozbrojených sil (sborů) jsou povinni, pokud to dovolují služební předpisy, umožnit orgánům plavební správy provádění dozoru na dodržování ustanovení tohoto řádu a předpisů podle něho vydaných.

(3) Zjistí-li orgán plavební správy, že nebyla dodržena ustanovení tohoto řádu a jiných předpisů, oznámí to příslušnému orgánu ozbrojených sil (sborů); v odůvodněných případech učiní v dohodě s vůdcem plavidla ozbrojených sil (sborů) potřebná opatření.

(4) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními jsou povinni dovolit zavěšování služebních plavidel orgánů veřejné bezpečnosti, umožnit těmto orgánům přístup na plavidla a dovolit spolujízdu potřebnou k provedení služebních úkonů konaných podle předpisů o národní bezpečnosti.

(5) Držitelé plavidel, která neslouží hromadné dopravě osob, jsou v případě potřeby povinni dát orgánům veřejné bezpečnosti k disposici své plavidlo k provedení náhlého a neodkladného služebního úkonu.

a) »plavidlo«: lodi, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a vory;

b) »plovoucí stroj«: plovoucí tělesa, uzpůsobená výhradně k určité mechanické práci na vodě, jako bagry, jeřáby, zdvihadla, elevátory, transportéry, beranidla, čerpadla a pod.;

c) »plovoucí zařízení«: plovoucí tělesa vázaná svým účelem na určité stanoviště na vodě, jako plovárny, doky, hangáry, přístavní můstky, lodní restaurace, mlýny, dílny a pod.;

ch) »závěs«: souhrn plovoucích jednotek vlečených nebo postrkovaných jedním nebo více remorkéry;

d) »vor«: svaz dřev uzpůsobených k řiditelné plavbě;

e) »plavidlo s vlastním strojním pohonem«: všechna jednotlivě plující plavidla, pohybující se vlastním strojním pohonným zařízením (včetně osobních lodí a samostatně plujících plavidel, určených svou stavbou k vlečení); sem patří též plavidla, která používají k pohybu buď postrkovou nebo tažnou pramici nebo pomocný motor;

f) »postrková nebo tažná pramice«: motorové čluny, patřící k plavidlu a určené k tomu, aby toto plavidlo postrkovaly nebo vlekly, nezávisle na tom, vyžadují-li stálou obsluhu či nikoliv;

g) »remorkér«: plavidla, která vlekou nebo postrkují; nikoliv však postrkové nebo tažné pramice;

h) »vlek«: každé seskupení jednoho nebo více remorkérů s jednou nebo více plovoucími jednotkami, vlečenými za remorkérem nebo vedle remorkéru, po případě postrkovanými; dále každé seskupení plavidel, pohybujících se vlastním pohonným zařízením;

i) »malé plavidlo«: plavidlo o výtlaku do 10 tun, jakož i plavidlo s vlastním strojním pohonem do obsahu válců 500 ccm nebo do užitečného výkonu stroje 25 k, nikoliv však plavidlo s vlastním strojním pohonem, které svou stavbou je určeno k vlečení plavidel nebo k dopravě cestujících;

k) »plující« nebo »za plavby«: plavidla, jež nejsou přímo nebo nepřímo zakotvena nebo na břehu vyvázána, ani uvázlá;

l) »vůdce plavidla«: vůdce lodi, plovoucího stroje nebo voru;

m) »přistávací místo«: místo ležící mimo území přístavů a překladišť, zřízené a udržované státní správou nebo s jejím souhlasem, pokud je plavidlům dovoleno na něm přistávat a používat je k překladním nebo obchodním účelům;

n) »přístaviště«: místo určené a uzpůsobené k přistávání plavidel pro dopravu cestujících;

o) »noc«: časové období, počínající půl hodiny po západu a končící půl hodiny před východem slunce (podle místního času);
»den«: časové období, počínající půl hodiny před východem a končící půl hodiny po západu slunce (podle místního času);

p) »obyčejné světlo«, »jasné světlo«, »silné světlo«: světla, která v temné noci při jasném ovzduší jsou viditelná na vzdálenost asi 1 km (obyčejné světlo), 2 km (jasné světlo) a 3 km (silné světlo);

q) »krátký zvuk«: zvuk trvající asi jednu vteřinu; »dlouhý zvuk«: zvuk trvající 4 až 6 vteřin.

a) vyhláška bývalého plavebního ředitelství č. 22/1941 Ú. l., kterou se vydává Řád plavební policie,

b) vyhláška bývalého Československého úřadu plavebního č. j. 1252/12 ai 1937 (Věstník pro železnice a plavbu, č. 28/1938), kterou se vydává Řád plavební policie pro vodní zdrž, vytvořenou vranovskou přehradou na Dyji,

c) vyhláška bývalého plavebního ředitelství č. 419/1942 Ú. l., kterou se stanoví zvláštní plavebně policejní předpisy pro řeku Moravu: vodní cestu Otrokovice — Rohatec,

d) vyhláška bývalého Českolovenského úřadu plavebního č. 870/1949 Ú. l., kterou se mění řád plavební policie pro vodní zdrž na Dyji,

e) vyhláška bývalého Československého úřadu plavebního č. 49/1950 Ú. l. I, o zvláštních plavebně bezpečnostních předpisech pro zdrž na řece Svratce u Kníniček,

f) nařízení č. 268/1883 K. K. M. (uh. m. veřejných prací a komunikací), o dočasných pravidlech o plavbě po řekách, kanálech a jezerech.