Jakost vody v recipientech.

(1) Jakost vody ve vodních tocích, ve vodních nádržích a jiných recipientech nesmí být ovlivňována vypouštěním odpadních vod do recipientu nebo jiným užíváním vody (na př. říční plavbou) nad mez přípustnou s hlediska obecného zájmu nebo zájmů oprávněných uživatelů vody podle zásad dále uvedených.

(2) Takovým užíváním vody nesmí být jakost vody zhoršována tak, že by

a) působila fysikálním a chemickým složením nebo biologickým a bakteriologickým oživením závadné poměry zdravotní,

b) byl hrubě porušován přirozený stav vody obsahem látek znemožňujících nebo podstatně ztěžujících její užívání v recipientu pro jiné národohospodářsky důležité účely a obsahem látek znemožňujících oživení toku normálními organismy nebo snižujících samočisticí schopnost toků, jakož i přítomností zapáchajících látek.

(3) Jakost vody v recipientech nesmí být narušována zejména tím, že by:

a) se podstatně zvýšil obsah suspendovaných látek, zvláště způsobilo-li by takové zvýšení tvoření jesepů, usazením nebo souvislého povlaku na dně nebo březích koryta, nebo látek, které by škodily vodním organismům; meze přípustné koncentrace stanoví vodohospodářské a zdravotnické orgány,

b) se tvořila na hladině recipientu vlivem vypouštěných odpadních vod pěna přesahující 20 % celkové plochy hladiny s výjimkou tratí bezprostředně pod jezy, nebo že by se vytvořil souvislý tukový film, po případě jiné plovoucí látky v závadném rozsahu,

c) odpadní vody zvyšovaly nebo snižovaly koncentraci vodíkových iontů průměrného přirozeného stavu vody v recipientu o více než jeden řád (na př. při průměrném pH 6,5 vody v recipientu jsou přípustné změny nejvýše v mezích ph 5,5—7,5), nikoliv však o více než do mezí uvedených v příloze 1 a s přihlédnutím k podmínkám uvedeným v tomto článku,

d) se vypouštěly do recipientu látky, které by přímo nebo při svém rozkladu nepřípustně snižovaly obsah kyslíku ve vodě recipientu. V tratích bezprostředně pod výtokem odpadních vod lze připustit BSK₅ (biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů) vody recipientu po smíšení s odpadní vodou do 5 mg/l a výjimečně do 7—8 mg/l za podmínky, že se sníží BSK₅ vody recipientu samočištěním na hodnoty odpovídající příslušnému užívání vody před nejbližším místem použití vody, ležícím po proudu. Další podmínkou je, že proti vypouštění takových látek není námitek s hlediska hygienicko-epidemiologického a že vyšší hodnoty BSK₅ se připouštějí jen v peřejnatých úsecích recipientů, nepoklesne-li obsah kyslíku v těchto tratích v průměru teplých dnů 5 mg/l. Odpadní vody obsahující látky, které mají okamžitou spotřebu kyslíku, se musí před vypouštěním do recipientu okysličit nebo očistit od těchto látek;

e) se užíváním vody změnila její teplota o více než ± 5°C proti přirozené teplotě, při čemž v letním období nesmí překročit u vod pstruhových 20 °C a u vod mimo pstruhových 25 °C,

f) při laboratorním vyšetřováni zabarvení vody recipientů I. a II. třídy bylo patrné ve vrstvě 20 cm, u recipientů III. třídy ve vrstvě 10 cm vysoké. Zabarvení se posuzuje při smíšení vzorku odpadní vody s vodou v recipientu v poměru, který odpovídá zředění odpadní vody v toku při 355denní vodě, t. j. při průtoku, který podle dlouhodobého průměru v určitém profilu toku je dosažen nebo překročen po 355 dní v roce;

g) byla do recipientů vypouštěna odpadní voda z infekčních oddělení nemocnic, léčebných ústavů pro choroby infekční, výzkumných a vyšetřovacích ústavů z oboru humánní a veterinární medicíny, ústavů pro výrobu očkovacích látek, z jatek a ze sanitních porážek, kafilerií, koželužen, z praní vlny, z výroby želatiny a podobně, bez řádného předčištění, dostatečné desinfekce, po případě sterilisace,

h) byly vypouštěny do recipientu odpadní vody radioaktivní; takové vody je nutno před vypuštěním desaktivovat; přípustná hranice pro jejich vypouštění do recipientu je 10^-4 mikrocurie na 1 litr, pokud není známo, o který radioisotop jde. Maximálně přípustná intensita radioaktivity ve vodě pitné je 10^-7 mikrocurie na 1 mililitr (1 ml). Přípustné koncentrace pro některé jednotlivé isotopy ve vodě jsou uvedeny v orientačních hodnotách v části B. přílohy č. 2.

(1) Pro posouzení znečištění recipientu je směrodatná 355denní voda průměrného roku. V období kampaně cukrovarnické, škrobárenské a podobně je směrodatný nejmenší průměrný 30denní průtok vyskytující se v období této kampaně jednou za 20 let.

(2) Výpočty se provádějí za předpokladu, že pod místem vyústění dojde k úplnému promísení vypouštěné odpadní vody s vodou v recipientu.