§ 1
(1) V československých ozbrojených silách se zavádí funkce vojenského zdravotníka.
(2) Funkci vojenského zdravotníka pro obor preventivní a léčebné péče mohou vykonávat osoby, které absolvovaly jedenáctiletou střední školu a vojenské zdravotnické učiliště. Funkci vojenského zdravotníka pro obor lékárenský mohou vykonávat osoby, které absolvovaly zdravotnickou školu, obor pro lékárenské laboranty, a to podle učebního plánu stanoveného ministerstvem zdravotnictví a doplněného v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3) Za války mohou vykonávat funkci vojenského zdravotníka také veterinární lékaři, kteří absolvovali přiměřený výcvik v československých ozbrojených silách, zaměřený k úkolům zdravotnické služby za války, a střední zdravotničtí pracovníci státní zdravotní správy po vojensko-odborném doškolení.
§ 2
(1) Úkolem vojenských zdravotníků pro obor preventivní a léčebné péče je spolupracovat při výkonu jednotné, účelné a hodnotné zdravotní péče o člověka v rozsahu, který stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvy vnitra a zdravotnictví, a soustavně zvyšovat zdravotní úroveň a zdravotní uvědomění vojáků.
(2) Vojenští zdravotníci pro obor lékárenský vykonávají práce uvedené v § 10 vládního nařízení č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických pracovnících, a pečují o zásobování jednotek, u kterých jsou ustanoveni, zdravotnickým materiálem.
(3) Vojenští zdravotníci se v práci řídí především ustanoveními zákona č. 170/1950 Sb.,o zdravotnických povoláních, a příslušnými vojenskými předpisy.
§ 3
Vojenský zdravotník odcházející z činné vojenské služby může být na žádost zařazen jako střední zdravotnický pracovník do zařízení státní zdravotní správy podle platných pracovních a platových předpisů a na základě podmínek, které budou stanoveny ministrem zdravotnictví v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři národní obrany, vnitra a zdravotnictví.