Ochranná pásma

(1) Ochranné pásmo elektrického vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí:

(2) Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

(3) Venkovní vedení nízkého napětí se nechrání ochrannými pásmy; ochrana jejich plynulého provozu a bezpečnosti osob a majetku je upravena státními technickými normami.

(1) V ochranných pásmech venkovních vedení vysokého a velmi vysokého napětí je zakázáno:

(2) V lesních průsecích je dovoleno pěstovat mimo volný pruh pozemku (bezlesí) porosty do výšky tří metrů; v části ochranného pásma vzdálené nejméně pět metrů kolmo od svislé roviny krajního vodiče je dovoleno pěstovat porosty do takové výše, aby se při pádu nemohly dotknout vodičů vedení. V žádném případě nesmějí se však větve a vrcholky i jednotlivých stromů nebo keřů v ochranném pásmu přiblížit k vodičům vedení i při oboustranném vychýlení na vzdálenost menší než stanoví státní technické normy.

(1) V blízkosti ochranných pásem venkovních vedení není dovoleno provádět práce s hořlavinami a výbušinami nebo tyto látky uskladňovat, stříkat do blízkosti vodičů, jakož i ponechávat stromy, které by vzhledem ke své stabilitě a výšce mohly při pádu ohrozit vedení.

(2) V blízkosti ochranných pásem kabelových vedení není dovoleno zřizovat stavby, zařízení nebo skládky, které by nadměrným zahříváním půdy nebo prosakováním ohrožovaly kabelová vedení a jejich plynulý a bezpečný provoz.

(3) Organisace, které zřizují nebo provozují v blízkosti ochranných pásem kabelových vedení dopravní, průmyslová nebo jiná zařízení napájená stejnosměrným proudem, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení (na př. kolejové styky, síť zpětných kabelů) tak, aby nedocházelo k poškození kabelových vedení bludnými proudy.

(4) Činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud mají být prováděny v takové vzdálenosti od ochranného pásma, ve které by mohlo dojít k ohrožení vedení nebo jeho plynulého a bezpečného provozu, nutno předem projednat s energetickým podnikem a zároveň s ním dohodnout, v jaké vzdálenosti od vedení a za jakých podmínek může být tato činnost prováděna.

(1) U energetických děl, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti elektrisačního zákona, může orgán příslušný pro povolení stavby energetického díla na návrh energetického podniku rozhodnout, že stavby a jiná zařízení, jež nepatří k provozu energetického díla, pokud byla zřízena v prostoru ochranného pásma vedení přede dnem počátku účinnosti elektrisačního zákona, jsou jejich vlastníci povinni na náklad energetického podniku odstranit nebo v nezbytně nutném rozsahu upravit, vyžaduje-li to plynulý a bezpečný provoz vedení.

(2) Za majetkovou újmu vzniklou v důsledku odstranění nebo úpravy stavby nebo zařízení podle předchozího odstavce na majetku, který není ve státním socialistickém vlastnictví, přísluší jeho vlastníku náhrada, kterou mu poskytne energetický podnik podle zásad platných pro vyvlastnění. Nedojde-li k dohodě o náhradě, rozhodne o ní a o její výši orgán příslušný pro povolení stavby energetického díla.

(3) Energetický podnik není povinen hradit náklady za odstranění nebo úpravu stavby nebo zařízení podle odstavce 1 ani poskytnout vlastníku náhradu za majetkovou újmu podle odstavce 2, jestliže stavba nebo zařízení byly postaveny v prostoru ochranného pásma bez předepsaného stavebního povolení, po případě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení na ochranu plynulosti a bezpečnosti provozu vedení nebo ochranu stavby proti škodlivým účinkům tohoto provozu.

(1) Jestliže stavba nebo zařízení v ochranném pásmu, které v případech uvedených v § 14 odst. 1 ohrožují vedení nebo jím jsou ohroženy (dále jen „ohrožující objekt“), jsou objektem obecně užitečným, objektem nebo zařízením důležitým pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo chráněnou kulturní památkou, lze takový objekt nebo zařízení odstranit jen tehdy, převyšuje-li zájem na ochraně vedení a plynulosti a bezpečnosti jeho provozu zájem na ochraně takového ohrožujícího objektu.

(2) Energetický podnik je v těchto případech povinen dohodnout se o opatřeních na ochranu vedení nebo objektu a jejich plynulého a bezpečného provozu s organisací, která spravuje ohrožující objekt, po případě s orgánem státní správy, jemuž náleží ochrana zájmů, kterým tento objekt slouží.

(1) Ministerstvo energetiky může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit podrobnosti o některých zákazech nebo omezeních v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti, po případě stanovit úlevy z ustanovení o ochranných pásmech.

(2) Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech může v jednotlivých případech povolit orgán, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla; přitom stanoví přiměřené podmínky.

a) u venkovních vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu:
patnáct metrů, jde-li o vedení o napětí od 60 kV do 110 kV včetně,
dvacet pět metrů, jde-li o vedení o napětí nad 220 kV do 380 kV včetně;
dvacet metrů, jde-li o vedení o napětí nad 110 kV do 220 kV včetně,

b) u venkovních vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu sedm metrů;

c) u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně vedení ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu jeden metr.

a) zřizovat stavby nebo přestavby budov a konstrukcí nebo umisťovat jiná podobná zařízení (na př. stožáry, věže, antény, jeřáby, lešení), jakož i uskladňovat lehce hořlavé nebo výbušné látky (na př. pohonné hmoty, seno, slámu, rákosí);

b) vysazovat chmelnice a nechávat stromy nebo keře (dále jen „porosty“) růst nad míru stanovenou v odstavci 2;

c) provádět jiné činnosti, které by mohly ohrozit venkovní vedení a plynulost a bezpečnost jeho provozu nebo při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost života nebo majetku (na př. odkopy zemin, kterými by byla narušena stabilita opěrných bodů, navršování předmětů nebo zemin a jiného materiálu do nebezpečné výše, střelbu a práce s hořlavinami a výbušinami, stříkání a postřiky, tělovýchovné, sportovní a jiné hry a cvičení, průjezdy vozidel a zařízení nebezpečně vysokých).

a) zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup ke kabelovému vedení nebo které by mohly ohrozit kabelové vedení a plynulost a bezpečnost jeho provozu (na př. prosakováním působit korosivně na kabely);

b) provádět bez souhlasu provozovatele vedení zemní práce, které by mohly ohrozit kabelové vedení a plynulost a bezpečnost jeho provozu (na př. výkopy, odklizování nebo navršování zemin, sondy).