Čl. 1.
(1) Jednotné zemědělské družstvo se společným hospodařením (dále jen družstvo) vypracuje podle čl. 26 Vzorových stanov JZD vlastní stanovy (dále jen stanovy). Družstvo při tom
a) přejímá do stanov všechna ustanovení Vzorových stanov JZD, která upravují základní otázky budování, organisace a hospodaření družstva a která jsou bez jakýchkoliv změn závazná pro všechna družstva;
b) přizpůsobuje, zpřesňuje a podrobněji upraví podle místních podmínek a výrobního zaměření družstva ta ustanovení Vzorových stanov JZD, která takového zpřesnění a úpravy vyžaduji a je dovolují. Jsou to ustanovení,
aa) která výslovně odkazují, aby družstvo řešilo některé otázky samo, na př. ustanovení o počtu drobného hospodářského zvířectva v záhumenkovém hospodářství;
bb) která družstva mohou, avšak nejsou povinna převzít do stanov, na př. ustanovení o provozním zajišťovacím fondu, o vyplácení náhrady za užívání půdy;
cc) která uvádějí několik možností řešení, z nichž může družstvo použit jen tu, která se v družstvu jako jediná může uplatnit, na př. ustanovení o nejvyšší výměře záhumenku v pastvinářských a ostatních oblastech;
dd) v nichž je uvedena nejnižší nebo nejvyšší hranice, v jejichž mezích si družstvo stanovy zpřesní, na př. určí přesně výměru záhumenku do 0.5 ha, stanoví přesně nejnižší počet pracovních jednotek, které člen je povinen odpracovat; od těchto ustanovení je však třeba rozlišovat ustanovení, která družstvu umožňují přijímat každoročně jiné zpřesňující usnesení podle jeho hospodářských výsledků (na př. příděly družstevním fondům);
ee) která přímo počítají s přizpůsobením místním podmínkám; je to především čl. 8 Vzorových stanov JZD o činnosti družstva, který stanoví hlavní obsah a cíl socialistického družstevního hospodaření a dává družstvům možnost, aby do stanov pojala i jiná ustanovení, zejména o tom, jakými metodami (využití zemědělské vědy a techniky a pod.) dosáhnou zvýšení zemědělské výroby;
c) může doplnit stanovy členskou schůzí přijatými doporučeními strany a vlády nebo ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a po případě také závažnějšími usneseními členských schůzí, která jsou trvalejšího rázu a jednají o věcech, které nebyly dosud ústředně řešeny, anebo které vyplývají ze Vzorových stanov JZD, jsou samozřejmé a pomáhají představenstvu správně prosazovat stanovy, jako na př. ustanovení k čl. 2 Vzorových stanov JZD, podle něhož člen neodevzdává do družstva obytnou budovu, chlévy a inventář pro záhumenkové hospodářství;
d) upraví své stanovy tak, aby vystihovaly ekonomické potřeby růstu zemědělské výroby družstva, zajistily využívání místních zdrojů a staly se tak spolehlivým základem upevňování a dalšího rozvoje družstva.
(2) Návrh stanov vypracuje představenstvo družstva podle pokynu, uvedených v příloze k těmto směrnicím. Vypracovaný návrh stanov předloží představenstvo všem členům družstva k diskusi, a po jejím skončení jej předloží členské schůzi, která jej projedná a rozhodne o přijetí stanov.
(3) Představenstvo družstva může pro vypracování návrhu stanov ustavit zvláštní komisi.
(4) Představenstvo předloží členskou schůzí přijaté stanovy odboru zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru ve třech vyhotoveních.
Čl. 2.
(1) Odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru přezkoumá stanovy za účasti zástupce družstva, jehož stanovy mají být potvrzeny, a dvou pracovníků znalých zemědělské družstevní ekonomiky a zemědělsko-družstevního práva, a to zejména, zda jsou vypracovány podle Vzorových stanov JZD, zda nejsou v rozporu s nimi nebo s jinými právními předpisy, po případě s politicko-ekonomickými směrnicemi o výstavbě zemědělského družstevnictví.
(2) Jestliže stanovy odpovídají podmínkám uvedeným v předchozím odstavci předloží je odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru radě okresního národního výboru k potvrzení podle čl. 21 odst. 2 písm. a) Vzorových stanov JZD. Neodpovídají-li stanovy těmto podmínkám, vrátí je odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru družstvu s připomínkami a zdůvodněním a doporučí mu provést v přiměřené lhůtě patřičné změny.
Čl. 3.
(1) Odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru
a) zřídí a vede knihu stanov JZD;
b) provádí registraci radou okresního národního výboru potvrzených stanov zápisem v knize stanov JZD;
c) vyrozumí družstvo písemně o potvrzení stanov radou okresního národního výboru a zašle družstvu potvrzené stanovy; jeden opis tohoto vyrozumění zašle spolu se stejnopisem potvrzených stanov lidovému soudu v sídle krajského soudu; jeden stejnopis stanov založí.
(2) Potvrzené stanovy jsou pro družstvo závazné.
Čl. 4. Každá změna radou okresního národního výboru potvrzených a registrovaných stanov nebo jejich doplnění podléhá novému potvrzení radou okresního národního výboru a registraci, jakož i opatření podle čl. 3 odst. 1 písm. c) těchto směrnic.
Čl. 5.
(1) Odbory zemědělství a lesního hospodářství rad okresních národních výborů poskytují družstvům při vypracovávání stanov účinnou a soustavnou pomoc a dbají o to, aby stanovy byly vypracovány podle těchto směrnic a byly předloženy radě okresního národního výboru k potvrzení
a) stávajícími družstvy do 31. prosince 1957;
b) novými družstvy vždy do 6 měsíců od jejich vzniku.
(2) Odbory zemědělství a lesního hospodářství rad okresních národních výborů požádají při plnění tohoto úkolu o spolupráci odborně a politicky činné pracovníky v okrese a využijí dobrovolné pomoci pracovníků lidových soudů, okresních prokuratur, advokátních poraden, bank a pod.
Čl. 6. Odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru dohlíží na správné dodržování a uplatňování stanov, zejména na dodržování družstevní demokracie, řádné a pravidelné plnění celoročního výrobního plánu, řádné oceňování a správné vyhotovování zápisů o sdružené půdě, odevzdaného živého a mrtvého inventáře a převzatých budov a pod. Doporučuje družstvu po náležitém vysvětlení změnu takového usnesení členské schůze nebo opatření představenstva, které je v rozporu se stanovami nebo právními předpisy. Odporuje-li usnesení členské schůze nebo opatření představenstva stanovám nebo právním předpisům, doporučí radě okresního národního výboru zastavit jeho výkon.
Čl. 7.
(1) Družstva, která přijala Vzorové stanovy JZD, schválené I. celostátním sjezdem JZD, řídí se těmito stanovami do doby než budou mít potvrzeny vlastní stanovy. Do té doby mohou družstva podle místních podmínek uvádět v život i nová ustanovení Vzorových stanov JZD, schválených III. celostátním sjezdem JZD a vládou.
(2) Nová družstva, která se rozhodla pro společné hospodaření, přijmou na členské schůzi usnesení, že do doby než budou mít potvrzeny vlastní stanovy, budou se řídit Vzorovými stanovami JZD, schválenými III. celostátním sjezdem JZD a vládou.
(3) Družstva, která se rozhodla zatím jen ke společnému obdělávání půdy, přijmou ta ustanovení Vzorových stanov JZD, schválených III. celostátním sjezdem JZD a vládou, která se hodí pro družstva se společným obděláváním půdy.
směrnicím ministerstva zemědělství a lesního hospadářství č. 99/1957 Ú. l.
Pokyny pro vypracování stanov JZD.
K článku 1 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 2 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Odst. 2 tohoto článku může však být doplněn ustanovením, že se do společného hospodářství družstva neodevzdávají obytné budovy, dále chlévy pro ustájení zvířat, které má člen v osobním vlastnictví, a drobný inventář, který rodina člena potřebuje k obdělání záhumenku.
K článku 3 Vzorových stanov JZD:
V zápisech o ocenění a v zápisech o sdružené půdě, odevzdaném živém a mrtvém inventáři a o převzatých budovách budou mít družstva přesné doklady o sdružené půdě a družstevním majetku a zejména o vzájemných majetkových vztazích mezí družstvem a jeho členy. Provedením řádných zápisů se předejde případným nedorozuměním.
Ve stanovách se proto doporučuje zpřesnit způsob provádění zápisu o sdružené půdě a zápisu o odevzdaném živém a mrtvém inventáři, osiv, sadby, krmiv a převzatých hospodářských budov na př. takto:
„Zápis vyhotoví dvojmo komise, složená z předsedy družstva, jednoho člena představenstva a jednoho člena revisní komise. Zápis podepíší členové komise a člen, který sdružil půdu (odevzdal živý a mrtvý inventář, předal hospodářské budovy), a obdrží jej člen družstva a představenstvo.”
K článku 4 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Ve stanovách si družstvo může stanovit rozpětí procent částky určené ke splácení živého a mrtvého inventáře, po případě i k vyplácení náhrady za užívání půdy, a to v rozmezí od 2 % do 10 % čistých peněžních příjmů. Na příklad „........ve výši nejméně 5 % a nejvýše 10 % čistých peněžních příjmů .....” a pod.; v rámci tohoto ustanovení se každoročně členská schůze při schvalování celoročního výrobního plánu usnáší na přesné výši procenta. Rozdělení částky, která připadne na splácení živého a mrtvého inventáře, po př. náhrady za užívání půdy, určí každoročně členská schůze nejpozději při schvalování účetní závěrky za uplynulý rok. Zároveň určí, kolik z této částky připadne na jednotlivé druhy těchto výrobních prostředků a kolik jednotlivým družstevníkům, na př. podle poměru k hodnotě jimi odevzdaných výrobních prostředků, podle jejich pracovní účasti.
Družstvo si může ve stanovách stanovit, že bude proplácet členům, kteří vstoupili do družstva před platností nových Vzorových stanov JZD, živý a mrtvý inventář, který odevzdali do družstva. Při tom též stanoví způsob proplácení.
Do stanov si družstvo může místo věty „Pokud členská schůze rozhodne, bude z této částky vyplácena i náhrada za užívání půdy” dát ustanovení o tom, že se náhrada za užívání půdy nebude vyplácet, anebo tuto větu družstvo do stanov nepřevezme.
Pokud se ještě některá družstva rozhodnou vyplácet náhradu za užívání půdy, doporučuje se vzhledem k tomu, že tato náhrada může být vyplácena jen z té částky, kterou družstvo každoročně oddělí pro splácení 80 % přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, aby větší díl této částky byl určen k úhradě splátek za inventář.
K odst. 2:
Bude do stanov převzat beze změny.
Doporučuje se, aby družstvo určovalo podle místních podmínek kulaku vyšší povinný vklad do nedělitelného fondu než 20 % přejímací ceny odevzdaného živého a mrtvého inventáře, a to tak, aby kulak nebyl při splácení tohoto inventáře zvýhodněn oproti ostatním členům družstva.
K odst. 3:
Bude do stanov převzat beze změny.
Průměrný stav hospodářských zvířat, který připadá na výměru hospodářství vstupujícího člena, se určuje podle průměrného stavu hospodářských zvířat v zemědělských závodech téže velikostní skupiny v obci v době vstupu do družstva.
K článku 5 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Ustanovení tohoto článku určuje, jak má družstvo postupovat vůči členu, který
ad a) Podle čl. 2 odst. 3 Vzorových stanov JZD je člen povinen odevzdat do společného hospodaření osivo a sadbu podle výměry, se kterou přistoupil ke společnému hospodaření a zásoby krmiv, kterých bude třeba do nejbližší sklizně a které odpovídají stanovenému plánu jeho hospodářského zvířectva a není-li stanoven plán, stavu, který připadá na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci (podle velikostní skupiny hospodářství). Tyto zásoby osiv, sadby a krmiv jsou povinným vkladem člena do osivového a krmivového fondu družstva a proto se mu neproplácejí.
Neodevzdá-li člen tyto zásoby, po případě jako polní inventář (t. j. zaseté), může družstvo žádat jejich úhradu také v penězích. Vzorové stanovy JZD však nevylučují dohodu člena s družstvem o pozdějším vyrovnání a také o způsobu vyrovnání tohoto závazku. Taková dohoda přispěje k dobrému vztahu mezi družstvem a členem. Družstvo však musí trvat na splnění povinnosti člena odevzdat tyto zásoby nebo nahradit je penězi.
Z tohoto hlediska vychází i článek 5 Vzorových stanov JZD, který stanoví, že družstvo srazí plnou cenu chybějících zásob z částky, která má být členu splacena za odevzdaný živý a mrtvý inventář podle čl. 4 odst. 1 Vzorových stanov JZD.
Ustanovení čl. 5 Vzorových stanov JZD neznamená, že by družstvo nemohlo dosáhnout jiným způsobem vyrovnání své pohledávky, než započtením splatných splátek na dluh člena za neodevzdané zásoby osiv, sadby a krmiv. Je v něm však vysloven družstvu zákaz vyplatit členu tyto splátky, dokud jeho dluh za neodevzdané zásoby osiv, sadby, krmiv není vyrovnán. Dále ukládá družstvu povinnost započíst tyto splátky na dluh člena.
ad b) Obdobně se postupuje i pokud jde o živý inventář. Podle čl. 2 odst. 2 a čl. 5 Vzorových stanov JZD je člen povinen odevzdat, s výjimkou hospodářských zvířat ponechaných na záhumenku, „stanovené” stavy hospodářských zvířat, t. j. plánované stavy a není-li stanoven plán, takové stavy, které připadají na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci (podle velikostní skupiny hospodářství).
Družstvům se doporučuje, aby uvážila každý případ, kdy člen nemá stanovené stavy (podle důvodu nesplnění), a aby se dohodla s členem o termínu a způsobu odevzdání nebo o jiném způsobu úhrady stanoveného počtu hospodářských zvířat. Při tom je nutné, aby družstva postupovala rozvážně, aby odevzdání živého a mrtvého inventáře se nestalo u poctivých rolníků překážkou jejich vstupu do družstva.
Podle čl. 5 Vzorových stanov JZD nesmí družstvo proplatit členu splátku za odevzdaný živý a mrtvý inventář, dokud nevyrovná svůj povinný vklad ve výši 20 % ceny chybějících kusů dobytka, při čemž je družstvo povinno započíst tyto splátky na vyrovnání povinného vkladu člena.
Při výpočtu 20 % ceny chybějících kusů hospodářského zvířectva je třeba přihlížet k platným cenám hospodářského zvířectva, jeho zdravotnímu a výživnému stavu a jeho průměrné hodnotě v obci (v závodech stejné velikostní skupiny, do níž patří hospodářství člena, jemuž chybí dobytek) a pod. Při tom dbá družstvo též na to, aby nedocházelo k nepoměrnému oceňování dobytka na př. u dvou rolníků se stejnou výměrou.
K článku 6 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Příslušným množstvím osiv, sadby a krmiv se rozumí takové množství osiv a sadby, kterých bude třeba pro výměru vrácené nebo oddělené půdy a krmiva, kterých bude třeba do nejbližší sklizně pro hospodářská zvířata vrácená družstvem.
K článku 7 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Nejvyšší přípustná výměra záhumenku je 0.5 ha. Stanovy mohou určit i nižší přesnou výměru, na př. 0.25 ha, 0.4 ha. Stanovy mohou též stanovit určité rozpětí výměry, na př. 0.3—0.5 ha, nebo do 0.4 ha; stanovy mohou též určit ukazatele pracovní účasti příslušníků rodiny, které členská schůze při svém rozhodování o přidělení záhumenku bude brát v úvahu. Na př. určitý počet pracovních jednotek, který je každá rodina povinna odpracovat, aby získala nárok na plnou výměru záhumenku, anebo jiný počet pracovních jednotek pro nárok na nižší výměru záhumenku. Družstvo může též určit, že nárok na plnou výměru záhumenku je tehdy, jsou-li oba manželé členy družstva a pracují-li v něm plně; je-li jen jeden z nich členem družstva, může družstvo stanovit nižší výměru záhumenku.
Výměra záhumenku rodiny určitého člena může být rozhodnutím členské schůze družstva snížena jen tehdy, nastanou-li podstatné změny v okolnostech, které jsou rozhodující pro určení výměry záhumenku a které jsou trvalého rázu, na př. při vystoupení nebo vyloučení příslušníka rodiny z družstva. Pro odůvodněnou dočasnou pracovní neúčast zaviněnou stářím, invaliditou, nemoci a pod. nelze výměru záhumenku snižovat. Záhumenek nemůže být usnesením členské schůze odebrán, protože jeho užívání je součástí členských práv družstevníka. Záhumenek může být odebrán jen, zanikne-li členství v družstvu; pokud však je v rodině člena alespoň jeden její příslušník členem družstva, má tato rodina nárok na záhumenek. Družstevník se může záhumenku vzdát (po př. jen dočasně), zejména jsou-li osobní potřeby jeho rodiny dostatečně zajištěny z družstevního hospodářství. Záhumenek může být na žádost člena nahrazen naturáliemi, vzdá-li se člen pro nemoc, stáří a pod. nároku na jeho užívání.
Družstva, která nejsou v pastvinářských oblastech, nepřevezmou do vlastních stanov ustanovení o přidělování záhumenku do 1 ha se schválením rady okresního národního výboru.
Při stanovení výměry speciálních plodin na záhumenku přihlédne družstvo k místním podmínkám a potřebám rodiny družstevníka. Výměra speciálních plodin může být stanovena i nižší než 0.1 ha.
K odst. 3:
Toto ustanovení družstvo zpřesní v rámci daného rozpětí tak, aby počet zvířectva, které smí být chováno na záhumenku, odpovídal jak krmivové základně plynoucí ze záhumenku a naturálním odměnám družstevníků, tak i potřebě jejich rodin. Stanovy mohou mít v tomto odstavci na př. toto znění: „Rodina člena může mít v osobním vlastnictví jednu krávu, dvě prasata na žír, pět včelstev, dvě ovce, deset slepic anebo perliček, deset hus nebo kachen.” Nechce-li člen družstva chovat krávu, mělo by mu být umožněno chovat přiměřeně větší počet ovcí (nebo koz). Pokud jde o prasata, může být ve stanovách stanoveno, že výkrm druhého prasete je vázán splněním určitých podmínek, na př. odpracováním určitého nebo minimálního počtu pracovních jednotek. Počet hospodářských zvířat na záhumenku, který bude určen ve stanovách, musí odpovídat požadavku poslední věty tohoto odstavce Vzorových stanov JZD, t. j. nesmí být na újmu rozvoje společného hospodářství družstva a růstu jeho tržní produkce (nesmí odvádět družstevníka od plnění úkolů v družstevním hospodářství a nesmí být na újmu krmiva pro družstevní dobytek).
K článku 8 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1 a 2:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 3:
Tento odstavec obsahuje hlavní úkoly představenstva a všech členů družstva. Ve stanovách bude zpřesněn a upraven tak, aby obsahoval přesné úkoly a povinnosti, které jsou v souladu s místními podmínkami družstva, t. j. s jeho výrobním zaměřením, výrobními podmínkami a možnostmi, výhledovými plány a pod., které určují hospodářskou činnost družstva.
V bodech a)—l) převezmou družstva do stanov všechna ustanovení, která sledují zlepšení hospodaření družstva a družstevníci po uvážení zvolí k dosažení cílů, o nichž jedná toto ustanovení, nejvhodnější a nejlepší prostředky, které jsou zde uvedeny, a zejména pak opatření, prostředky a metody, které sice ve Vzorových stanovách JZD uvedeny nejsou, avšak vyrůstají z vlastních podmínek družstva. Na př. výroba kvalitních osiv na vlastních semenářských dílcích, metody ke zlepšení stavu základního stáda, kontrola užitkovosti a pod.
V bodě h) bude ve stanovách vyjádřeno, která pomocná nebo přidružená výroba bude v družstvu zřízena, případně ke které se družstvo spojí s okolními družstvy za účelem společného provozování, na př. vápenky, pískovny, cihelny.
V bodě i) družstvo rozvine toto ustanovení podle svých místních podmínek a potřeb a zejména si v něm uloží zajišťovat předpoklady k zainteresování žen pro členství v družstvu, na př. zřizování společných stravoven, prádelen.
V bodě j) si družstvo uloží povinnosti v souvislosti s péčí o mládež a její přípravou pro členství v družstvu, jakož i péčí o mladé družstevníky a družstevnice. Na př. vysílání mládeže a mladých družstevníků a družstevnic do odborných škol a kursů a jejich hmotné zabezpečení.
K odst. 4:
Bude do stanov převzat beze změny.
K článku 9 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Ustanovení tohoto odstavce, i když je závazné pro všechna družstva, nebude převzato do stanov doslovně a mechanicky. Ve stanovách těch družstev, která jsou dostatečně upevněna, může toto ustanovení znít takto: „Ve výjimečných jednotlivých případech smí se stát členem družstva se souhlasem rady okresního národního výboru kulak, u něhož jsou všechny předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu pěti let nesmí v družstvu zastávat žádné funkce.”
K článku 10 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
Člen nemůže být vyloučen z jiných důvodů než které uvádějí Vzorové stanovy JZD a jinak než předepsanou většinou řádně svolané členské schůze schopné platně se usnášet o vyloučení člena.
K článku 11 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
V odst. d) může členská schůze určit, jaké nejvyšší množství rostlinných a živočišných výrobků bude rozděleno členům v rodině s ohledem na počet odpracovaných pracovních jednotek a kolik těchto výrobků bude zaplaceno v nákupních cenách. Při tom bude členská schůze přihlížet k tornu, aby množství rostlinných a živočišných výrobků bylo úměrné osobním potřebám rodiny člena a potřebě výživy jejího záhumenkového zvířectva.
K článku 12 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 13 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 14 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
K bodu a) — příděl nedělitelnému fondu má být alespoň tak velký (nejméně však 7 % z celkových peněžních příjmů), aby postačil na úhradu opotřebovaných základních prostředků, k zajištění potřebného rozšíření zemědělské výroby a k úhradě předepsaných splátek na poskytnuté úvěry.
Proto se doporučuje, aby si družstvo stanovilo vyšší minimální příděl, na př. „nejméně 10 %”, „nejméně 12 %” a pod. Přesná výše přídělu bude stanovena každoročně rozhodnutím členské schůze družstva podle jeho hospodářských výsledků.
K bodu b) — u fondu osiv a sadby a fondu krmiv může si družstvo ve stanovách určit lhůtu pro naplnění reservních fondů osiv a krmiv od svého založení. Tato lhůta ve smyslu usnesení strany a vlády z roku 1952 o upevnění a daším rozvoji JZD nesmí však být delší než 3 roky od založení družstva.
K bodu c) — v ustanovení o sociálním fondu může si družstvo ve stanovách stanovit i vyšší minimální příděl než 3 % z celkových peněžních příjmů. Podrobnosti o používání prostředků tohoto fondu bude obsahovat domácí pracovní řád družstva.
K bodu d) — v ustanovení o kulturním fondu může si družstvo ve stanovách stanovit i vyšší minimální příděl než 1 % z celkových peněžních příjmů.
K odst. 2:
Doporučuje se všem družstvům, aby do stanov převzala ustanovení o zřízení provozního zajišťovacího fondu, jehož prostředky přispějí k hospodářské stabilitě družstva a v případě nepředvídaných výdajů zabrání kolísání hodnoty pracovní jednotky.
K článku 15 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 16 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1 a 2:
Budou převzaty do stanov beze změny.
K odst. 3:
Družstvo si ve stanovách přesněji určí strukturu organisace své živočišné výroby podle místních podmínek.
K odst. 4:
Tento odstavec bude ve stanovách upraven podle místních podmínek.
K odst. 5:
Bude převzat do stanov beze změny.
K článku 17 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1, 2, 3 a 4:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 5:
Družstvo si ve stanovách určí nejmenší počet pracovních jednotek, který je každý člen družstva povinen odpracovat. Na př. „nejméně 180”, „nejméně 220” a pod.; pro přestárlé členy nebo pro členy se sníženou pracovní schopností může družstvo v odůvodněných případech stanovit i nižší počet pracovních jednotek než 150.
K odst. 6:
Toto ustanovení může být ve stanovách zpřesněno, pokud jde o zvýšení procenta, které slouží k určení částky přiznávané těhotným a kojícím ženám po dobu, kterou jsou zproštěny práce. Na př. „...................... z prostředků sociálního fondu částka odpovídající hodnotě nejméně 20 % z počtu pracovních jednotek, odpracovaných za posledních 12 měsíců”. Členská schůze má možnost v každém jednotlivém případě přiznat těhotné ženě i vyšší částku než bude uvedena ve stanovách. Při tom bude přihlížet k pracovním zásluhám a potřebám družstevnice.
Družstvo si však může ve stanovách přesně určit výši procent, podle níž bude stanovena částka přiznávaná těhotným a kojícím ženám po dobu, kterou jsou zproštěny práce. Na př. „…........... z prostředků sociálního fondu částka odpovídající hodnotě 24 % z počtu pracovních jednotek, odpracovaných za posledních 12 měsíců”.
K odst. 7:
Družstvo si může v povolených mezích (0.5—2 pracovní jednotky) určit jiné hranice pro poskytování příspěvků rodinám družstevníků po dobu jejich školeni. Na př. „1 — 2 pracovní jednotky denně podle usnesení členské schůze”. Členská schůze má možnost poskytnout v jednotlivých případech ve stanovených mezích takovou částku, která odpovídá pracovním zásluhám družstevníka a potřebě jeho rodiny.
K článku 18 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
V tomto ustanovení mohou si družstva po dohodě s příslušným peněžním ústavem stanovit výplatní lhůty pro poskytování záloh na odpracované pracovní jednotky. Na př. „....... každého 10. dne měsíce ...........” a pod.
K odst. 2 a 3:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K článku 19 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Bude do stanov převzat beze změny.
Družstvo nesmí rozšiřovat počet a druhy disciplinárních opatření. Jiná opatření než ta, která jsou uvedena v tomto ustanovení, nejsou přípustná.
K odst. 3:
Bude do stanov převzat beze změny.
K článku 20 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
První a druhá věta bude převzata do stanov beze změny.
Družstva, která jsou dostatečně upevněna a která se rozhodnou, aby případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování majetku družstva mohly být trestány představenstvem družstva jako kárné provinění, upraví poslední větu tohoto odstavce takto: „Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování majetku družstva bude trestat představenstvo družstva, a to důtkou, veřejnou důtkou nebo veřejnou důtkou s pokutou, postačí-li takové potrestání k výchově člena družstva. Při tom musí být splněny všechny podmínky, stanovené zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.”
O provádění zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, budou pro JZD vydány podrobnější směrnice.
K článku 21 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1, 2, 3 a 4:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 5:
Stanovy mohou blíže určit způsob svolávání členské schůze. Na př. oznámením 3 dny předem před jejím konáním na vývěsce družstva nebo sezváním oběžníkem, doručeným prostřednictvím jednotlivých vedoucích pracovních úseků, v němž každý člen svým podpisem potvrdí, že je seznámen s místem, časem a pořadem jednání schůze a pod. Ve stanovách může být též uvedeno, že se schůze konají jednou nebo vícekráte měsíčně.
K článku 22 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Ve stanovách bude uveden přesný počet členů představenstva. Při stanovení tohoto počtu bude družstvo přihlížet k místním podmínkám (rozloze půdy, počtu členů, výrobnímu zaměření a pod.).
K odst. 2 a 3:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 4:
V tomto odstavci bude přesně vyjádřeno, kolikrát v měsíci (nejméně však jednou za 14 dní) se bude scházet představenstvo, při čemž ustanovení, že se představenstvo schází podle potřeby, bude převzato beze změny. Tento odstavec může mít na př. toto znění: „Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát týdně.”
K článku 23 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 24 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 25 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
V tomto odstavci bude přesně určen počet členů revisní komise.
K odst. 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K článku 26 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude ve stanovách upraven takto: „Tyto stanovy jsou pro členy družstva základním zákonem jejich společného hospodaření. Přesné dodržování stanov je jednou ze základních podmínek ............ (dále až do konce článku beze změny).”
Příklady zpřesnění stanov, které jsou uvedeny v těchto pokynech, nevyčerpávají všechny možnosti úprav a doplnění stanov podle místních podmínek jednotlivých družstev. Při vypracovávání stanov je nutno plně využívat tvůrčích schopností a zkušeností družstevníků. Je na představenstvu a vedoucích pracovnících družstva, aby podněcovali, rozvíjeli a využívali iniciativy a návrhů družstevníků. Stanovy vypracované za nejširší účasti členů družstva splní svůj účel a stanou se nástrojem k dalšímu upevnění a rozvoji družstva.
Pokyny pro vypracování stanov JZD.
K článku 1 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 2 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Odst. 2 tohoto článku může však být doplněn ustanovením, že se do společného hospodářství družstva neodevzdávají obytné budovy, dále chlévy pro ustájení zvířat, které má člen v osobním vlastnictví, a drobný inventář, který rodina člena potřebuje k obdělání záhumenku.
K článku 3 Vzorových stanov JZD:
V zápisech o ocenění a v zápisech o sdružené půdě, odevzdaném živém a mrtvém inventáři a o převzatých budovách budou mít družstva přesné doklady o sdružené půdě a družstevním majetku a zejména o vzájemných majetkových vztazích mezí družstvem a jeho členy. Provedením řádných zápisů se předejde případným nedorozuměním.
Ve stanovách se proto doporučuje zpřesnit způsob provádění zápisu o sdružené půdě a zápisu o odevzdaném živém a mrtvém inventáři, osiv, sadby, krmiv a převzatých hospodářských budov na př. takto:
„Zápis vyhotoví dvojmo komise, složená z předsedy družstva, jednoho člena představenstva a jednoho člena revisní komise. Zápis podepíší členové komise a člen, který sdružil půdu (odevzdal živý a mrtvý inventář, předal hospodářské budovy), a obdrží jej člen družstva a představenstvo.”
K článku 4 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Ve stanovách si družstvo může stanovit rozpětí procent částky určené ke splácení živého a mrtvého inventáře, po případě i k vyplácení náhrady za užívání půdy, a to v rozmezí od 2 % do 10 % čistých peněžních příjmů. Na příklad „........ve výši nejméně 5 % a nejvýše 10 % čistých peněžních příjmů .....” a pod.; v rámci tohoto ustanovení se každoročně členská schůze při schvalování celoročního výrobního plánu usnáší na přesné výši procenta. Rozdělení částky, která připadne na splácení živého a mrtvého inventáře, po př. náhrady za užívání půdy, určí každoročně členská schůze nejpozději při schvalování účetní závěrky za uplynulý rok. Zároveň určí, kolik z této částky připadne na jednotlivé druhy těchto výrobních prostředků a kolik jednotlivým družstevníkům, na př. podle poměru k hodnotě jimi odevzdaných výrobních prostředků, podle jejich pracovní účasti.
Družstvo si může ve stanovách stanovit, že bude proplácet členům, kteří vstoupili do družstva před platností nových Vzorových stanov JZD, živý a mrtvý inventář, který odevzdali do družstva. Při tom též stanoví způsob proplácení.
Do stanov si družstvo může místo věty „Pokud členská schůze rozhodne, bude z této částky vyplácena i náhrada za užívání půdy” dát ustanovení o tom, že se náhrada za užívání půdy nebude vyplácet, anebo tuto větu družstvo do stanov nepřevezme.
Pokud se ještě některá družstva rozhodnou vyplácet náhradu za užívání půdy, doporučuje se vzhledem k tomu, že tato náhrada může být vyplácena jen z té částky, kterou družstvo každoročně oddělí pro splácení 80 % přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, aby větší díl této částky byl určen k úhradě splátek za inventář.
K odst. 2:
Bude do stanov převzat beze změny.
Doporučuje se, aby družstvo určovalo podle místních podmínek kulaku vyšší povinný vklad do nedělitelného fondu než 20 % přejímací ceny odevzdaného živého a mrtvého inventáře, a to tak, aby kulak nebyl při splácení tohoto inventáře zvýhodněn oproti ostatním členům družstva.
K odst. 3:
Bude do stanov převzat beze změny.
Průměrný stav hospodářských zvířat, který připadá na výměru hospodářství vstupujícího člena, se určuje podle průměrného stavu hospodářských zvířat v zemědělských závodech téže velikostní skupiny v obci v době vstupu do družstva.
K článku 5 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Ustanovení tohoto článku určuje, jak má družstvo postupovat vůči členu, který
ad a) Podle čl. 2 odst. 3 Vzorových stanov JZD je člen povinen odevzdat do společného hospodaření osivo a sadbu podle výměry, se kterou přistoupil ke společnému hospodaření a zásoby krmiv, kterých bude třeba do nejbližší sklizně a které odpovídají stanovenému plánu jeho hospodářského zvířectva a není-li stanoven plán, stavu, který připadá na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci (podle velikostní skupiny hospodářství). Tyto zásoby osiv, sadby a krmiv jsou povinným vkladem člena do osivového a krmivového fondu družstva a proto se mu neproplácejí.
Neodevzdá-li člen tyto zásoby, po případě jako polní inventář (t. j. zaseté), může družstvo žádat jejich úhradu také v penězích. Vzorové stanovy JZD však nevylučují dohodu člena s družstvem o pozdějším vyrovnání a také o způsobu vyrovnání tohoto závazku. Taková dohoda přispěje k dobrému vztahu mezi družstvem a členem. Družstvo však musí trvat na splnění povinnosti člena odevzdat tyto zásoby nebo nahradit je penězi.
Z tohoto hlediska vychází i článek 5 Vzorových stanov JZD, který stanoví, že družstvo srazí plnou cenu chybějících zásob z částky, která má být členu splacena za odevzdaný živý a mrtvý inventář podle čl. 4 odst. 1 Vzorových stanov JZD.
Ustanovení čl. 5 Vzorových stanov JZD neznamená, že by družstvo nemohlo dosáhnout jiným způsobem vyrovnání své pohledávky, než započtením splatných splátek na dluh člena za neodevzdané zásoby osiv, sadby a krmiv. Je v něm však vysloven družstvu zákaz vyplatit členu tyto splátky, dokud jeho dluh za neodevzdané zásoby osiv, sadby, krmiv není vyrovnán. Dále ukládá družstvu povinnost započíst tyto splátky na dluh člena.
ad b) Obdobně se postupuje i pokud jde o živý inventář. Podle čl. 2 odst. 2 a čl. 5 Vzorových stanov JZD je člen povinen odevzdat, s výjimkou hospodářských zvířat ponechaných na záhumenku, „stanovené” stavy hospodářských zvířat, t. j. plánované stavy a není-li stanoven plán, takové stavy, které připadají na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci (podle velikostní skupiny hospodářství).
Družstvům se doporučuje, aby uvážila každý případ, kdy člen nemá stanovené stavy (podle důvodu nesplnění), a aby se dohodla s členem o termínu a způsobu odevzdání nebo o jiném způsobu úhrady stanoveného počtu hospodářských zvířat. Při tom je nutné, aby družstva postupovala rozvážně, aby odevzdání živého a mrtvého inventáře se nestalo u poctivých rolníků překážkou jejich vstupu do družstva.
Podle čl. 5 Vzorových stanov JZD nesmí družstvo proplatit členu splátku za odevzdaný živý a mrtvý inventář, dokud nevyrovná svůj povinný vklad ve výši 20 % ceny chybějících kusů dobytka, při čemž je družstvo povinno započíst tyto splátky na vyrovnání povinného vkladu člena.
Při výpočtu 20 % ceny chybějících kusů hospodářského zvířectva je třeba přihlížet k platným cenám hospodářského zvířectva, jeho zdravotnímu a výživnému stavu a jeho průměrné hodnotě v obci (v závodech stejné velikostní skupiny, do níž patří hospodářství člena, jemuž chybí dobytek) a pod. Při tom dbá družstvo též na to, aby nedocházelo k nepoměrnému oceňování dobytka na př. u dvou rolníků se stejnou výměrou.
K článku 6 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
Příslušným množstvím osiv, sadby a krmiv se rozumí takové množství osiv a sadby, kterých bude třeba pro výměru vrácené nebo oddělené půdy a krmiva, kterých bude třeba do nejbližší sklizně pro hospodářská zvířata vrácená družstvem.
K článku 7 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Nejvyšší přípustná výměra záhumenku je 0.5 ha. Stanovy mohou určit i nižší přesnou výměru, na př. 0.25 ha, 0.4 ha. Stanovy mohou též stanovit určité rozpětí výměry, na př. 0.3—0.5 ha, nebo do 0.4 ha; stanovy mohou též určit ukazatele pracovní účasti příslušníků rodiny, které členská schůze při svém rozhodování o přidělení záhumenku bude brát v úvahu. Na př. určitý počet pracovních jednotek, který je každá rodina povinna odpracovat, aby získala nárok na plnou výměru záhumenku, anebo jiný počet pracovních jednotek pro nárok na nižší výměru záhumenku. Družstvo může též určit, že nárok na plnou výměru záhumenku je tehdy, jsou-li oba manželé členy družstva a pracují-li v něm plně; je-li jen jeden z nich členem družstva, může družstvo stanovit nižší výměru záhumenku.
Výměra záhumenku rodiny určitého člena může být rozhodnutím členské schůze družstva snížena jen tehdy, nastanou-li podstatné změny v okolnostech, které jsou rozhodující pro určení výměry záhumenku a které jsou trvalého rázu, na př. při vystoupení nebo vyloučení příslušníka rodiny z družstva. Pro odůvodněnou dočasnou pracovní neúčast zaviněnou stářím, invaliditou, nemoci a pod. nelze výměru záhumenku snižovat. Záhumenek nemůže být usnesením členské schůze odebrán, protože jeho užívání je součástí členských práv družstevníka. Záhumenek může být odebrán jen, zanikne-li členství v družstvu; pokud však je v rodině člena alespoň jeden její příslušník členem družstva, má tato rodina nárok na záhumenek. Družstevník se může záhumenku vzdát (po př. jen dočasně), zejména jsou-li osobní potřeby jeho rodiny dostatečně zajištěny z družstevního hospodářství. Záhumenek může být na žádost člena nahrazen naturáliemi, vzdá-li se člen pro nemoc, stáří a pod. nároku na jeho užívání.
Družstva, která nejsou v pastvinářských oblastech, nepřevezmou do vlastních stanov ustanovení o přidělování záhumenku do 1 ha se schválením rady okresního národního výboru.
Při stanovení výměry speciálních plodin na záhumenku přihlédne družstvo k místním podmínkám a potřebám rodiny družstevníka. Výměra speciálních plodin může být stanovena i nižší než 0.1 ha.
K odst. 3:
Toto ustanovení družstvo zpřesní v rámci daného rozpětí tak, aby počet zvířectva, které smí být chováno na záhumenku, odpovídal jak krmivové základně plynoucí ze záhumenku a naturálním odměnám družstevníků, tak i potřebě jejich rodin. Stanovy mohou mít v tomto odstavci na př. toto znění: „Rodina člena může mít v osobním vlastnictví jednu krávu, dvě prasata na žír, pět včelstev, dvě ovce, deset slepic anebo perliček, deset hus nebo kachen.” Nechce-li člen družstva chovat krávu, mělo by mu být umožněno chovat přiměřeně větší počet ovcí (nebo koz). Pokud jde o prasata, může být ve stanovách stanoveno, že výkrm druhého prasete je vázán splněním určitých podmínek, na př. odpracováním určitého nebo minimálního počtu pracovních jednotek. Počet hospodářských zvířat na záhumenku, který bude určen ve stanovách, musí odpovídat požadavku poslední věty tohoto odstavce Vzorových stanov JZD, t. j. nesmí být na újmu rozvoje společného hospodářství družstva a růstu jeho tržní produkce (nesmí odvádět družstevníka od plnění úkolů v družstevním hospodářství a nesmí být na újmu krmiva pro družstevní dobytek).
K článku 8 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1 a 2:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 3:
Tento odstavec obsahuje hlavní úkoly představenstva a všech členů družstva. Ve stanovách bude zpřesněn a upraven tak, aby obsahoval přesné úkoly a povinnosti, které jsou v souladu s místními podmínkami družstva, t. j. s jeho výrobním zaměřením, výrobními podmínkami a možnostmi, výhledovými plány a pod., které určují hospodářskou činnost družstva.
V bodech a)—l) převezmou družstva do stanov všechna ustanovení, která sledují zlepšení hospodaření družstva a družstevníci po uvážení zvolí k dosažení cílů, o nichž jedná toto ustanovení, nejvhodnější a nejlepší prostředky, které jsou zde uvedeny, a zejména pak opatření, prostředky a metody, které sice ve Vzorových stanovách JZD uvedeny nejsou, avšak vyrůstají z vlastních podmínek družstva. Na př. výroba kvalitních osiv na vlastních semenářských dílcích, metody ke zlepšení stavu základního stáda, kontrola užitkovosti a pod.
V bodě h) bude ve stanovách vyjádřeno, která pomocná nebo přidružená výroba bude v družstvu zřízena, případně ke které se družstvo spojí s okolními družstvy za účelem společného provozování, na př. vápenky, pískovny, cihelny.
V bodě i) družstvo rozvine toto ustanovení podle svých místních podmínek a potřeb a zejména si v něm uloží zajišťovat předpoklady k zainteresování žen pro členství v družstvu, na př. zřizování společných stravoven, prádelen.
V bodě j) si družstvo uloží povinnosti v souvislosti s péčí o mládež a její přípravou pro členství v družstvu, jakož i péčí o mladé družstevníky a družstevnice. Na př. vysílání mládeže a mladých družstevníků a družstevnic do odborných škol a kursů a jejich hmotné zabezpečení.
K odst. 4:
Bude do stanov převzat beze změny.
K článku 9 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Ustanovení tohoto odstavce, i když je závazné pro všechna družstva, nebude převzato do stanov doslovně a mechanicky. Ve stanovách těch družstev, která jsou dostatečně upevněna, může toto ustanovení znít takto: „Ve výjimečných jednotlivých případech smí se stát členem družstva se souhlasem rady okresního národního výboru kulak, u něhož jsou všechny předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu pěti let nesmí v družstvu zastávat žádné funkce.”
K článku 10 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
Člen nemůže být vyloučen z jiných důvodů než které uvádějí Vzorové stanovy JZD a jinak než předepsanou většinou řádně svolané členské schůze schopné platně se usnášet o vyloučení člena.
K článku 11 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
V odst. d) může členská schůze určit, jaké nejvyšší množství rostlinných a živočišných výrobků bude rozděleno členům v rodině s ohledem na počet odpracovaných pracovních jednotek a kolik těchto výrobků bude zaplaceno v nákupních cenách. Při tom bude členská schůze přihlížet k tornu, aby množství rostlinných a živočišných výrobků bylo úměrné osobním potřebám rodiny člena a potřebě výživy jejího záhumenkového zvířectva.
K článku 12 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 13 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 14 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
K bodu a) — příděl nedělitelnému fondu má být alespoň tak velký (nejméně však 7 % z celkových peněžních příjmů), aby postačil na úhradu opotřebovaných základních prostředků, k zajištění potřebného rozšíření zemědělské výroby a k úhradě předepsaných splátek na poskytnuté úvěry.
Proto se doporučuje, aby si družstvo stanovilo vyšší minimální příděl, na př. „nejméně 10 %”, „nejméně 12 %” a pod. Přesná výše přídělu bude stanovena každoročně rozhodnutím členské schůze družstva podle jeho hospodářských výsledků.
K bodu b) — u fondu osiv a sadby a fondu krmiv může si družstvo ve stanovách určit lhůtu pro naplnění reservních fondů osiv a krmiv od svého založení. Tato lhůta ve smyslu usnesení strany a vlády z roku 1952 o upevnění a daším rozvoji JZD nesmí však být delší než 3 roky od založení družstva.
K bodu c) — v ustanovení o sociálním fondu může si družstvo ve stanovách stanovit i vyšší minimální příděl než 3 % z celkových peněžních příjmů. Podrobnosti o používání prostředků tohoto fondu bude obsahovat domácí pracovní řád družstva.
K bodu d) — v ustanovení o kulturním fondu může si družstvo ve stanovách stanovit i vyšší minimální příděl než 1 % z celkových peněžních příjmů.
K odst. 2:
Doporučuje se všem družstvům, aby do stanov převzala ustanovení o zřízení provozního zajišťovacího fondu, jehož prostředky přispějí k hospodářské stabilitě družstva a v případě nepředvídaných výdajů zabrání kolísání hodnoty pracovní jednotky.
K článku 15 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude do stanov převzat beze změny.
K článku 16 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1 a 2:
Budou převzaty do stanov beze změny.
K odst. 3:
Družstvo si ve stanovách přesněji určí strukturu organisace své živočišné výroby podle místních podmínek.
K odst. 4:
Tento odstavec bude ve stanovách upraven podle místních podmínek.
K odst. 5:
Bude převzat do stanov beze změny.
K článku 17 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1, 2, 3 a 4:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 5:
Družstvo si ve stanovách určí nejmenší počet pracovních jednotek, který je každý člen družstva povinen odpracovat. Na př. „nejméně 180”, „nejméně 220” a pod.; pro přestárlé členy nebo pro členy se sníženou pracovní schopností může družstvo v odůvodněných případech stanovit i nižší počet pracovních jednotek než 150.
K odst. 6:
Toto ustanovení může být ve stanovách zpřesněno, pokud jde o zvýšení procenta, které slouží k určení částky přiznávané těhotným a kojícím ženám po dobu, kterou jsou zproštěny práce. Na př. „...................... z prostředků sociálního fondu částka odpovídající hodnotě nejméně 20 % z počtu pracovních jednotek, odpracovaných za posledních 12 měsíců”. Členská schůze má možnost v každém jednotlivém případě přiznat těhotné ženě i vyšší částku než bude uvedena ve stanovách. Při tom bude přihlížet k pracovním zásluhám a potřebám družstevnice.
Družstvo si však může ve stanovách přesně určit výši procent, podle níž bude stanovena částka přiznávaná těhotným a kojícím ženám po dobu, kterou jsou zproštěny práce. Na př. „…........... z prostředků sociálního fondu částka odpovídající hodnotě 24 % z počtu pracovních jednotek, odpracovaných za posledních 12 měsíců”.
K odst. 7:
Družstvo si může v povolených mezích (0.5—2 pracovní jednotky) určit jiné hranice pro poskytování příspěvků rodinám družstevníků po dobu jejich školeni. Na př. „1 — 2 pracovní jednotky denně podle usnesení členské schůze”. Členská schůze má možnost poskytnout v jednotlivých případech ve stanovených mezích takovou částku, která odpovídá pracovním zásluhám družstevníka a potřebě jeho rodiny.
K článku 18 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
V tomto ustanovení mohou si družstva po dohodě s příslušným peněžním ústavem stanovit výplatní lhůty pro poskytování záloh na odpracované pracovní jednotky. Na př. „....... každého 10. dne měsíce ...........” a pod.
K odst. 2 a 3:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K článku 19 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
Bude do stanov převzat beze změny.
Družstvo nesmí rozšiřovat počet a druhy disciplinárních opatření. Jiná opatření než ta, která jsou uvedena v tomto ustanovení, nejsou přípustná.
K odst. 3:
Bude do stanov převzat beze změny.
K článku 20 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Bude do stanov převzat beze změny.
K odst. 2:
První a druhá věta bude převzata do stanov beze změny.
Družstva, která jsou dostatečně upevněna a která se rozhodnou, aby případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování majetku družstva mohly být trestány představenstvem družstva jako kárné provinění, upraví poslední větu tohoto odstavce takto: „Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování majetku družstva bude trestat představenstvo družstva, a to důtkou, veřejnou důtkou nebo veřejnou důtkou s pokutou, postačí-li takové potrestání k výchově člena družstva. Při tom musí být splněny všechny podmínky, stanovené zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.”
O provádění zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, budou pro JZD vydány podrobnější směrnice.
K článku 21 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1, 2, 3 a 4:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 5:
Stanovy mohou blíže určit způsob svolávání členské schůze. Na př. oznámením 3 dny předem před jejím konáním na vývěsce družstva nebo sezváním oběžníkem, doručeným prostřednictvím jednotlivých vedoucích pracovních úseků, v němž každý člen svým podpisem potvrdí, že je seznámen s místem, časem a pořadem jednání schůze a pod. Ve stanovách může být též uvedeno, že se schůze konají jednou nebo vícekráte měsíčně.
K článku 22 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
Ve stanovách bude uveden přesný počet členů představenstva. Při stanovení tohoto počtu bude družstvo přihlížet k místním podmínkám (rozloze půdy, počtu členů, výrobnímu zaměření a pod.).
K odst. 2 a 3:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K odst. 4:
V tomto odstavci bude přesně vyjádřeno, kolikrát v měsíci (nejméně však jednou za 14 dní) se bude scházet představenstvo, při čemž ustanovení, že se představenstvo schází podle potřeby, bude převzato beze změny. Tento odstavec může mít na př. toto znění: „Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát týdně.”
K článku 23 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 24 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude převzat do stanov beze změny.
K článku 25 Vzorových stanov JZD:
K odst. 1:
V tomto odstavci bude přesně určen počet členů revisní komise.
K odst. 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8:
Budou do stanov převzaty beze změny.
K článku 26 Vzorových stanov JZD:
Tento článek bude ve stanovách upraven takto: „Tyto stanovy jsou pro členy družstva základním zákonem jejich společného hospodaření. Přesné dodržování stanov je jednou ze základních podmínek ............ (dále až do konce článku beze změny).”
Příklady zpřesnění stanov, které jsou uvedeny v těchto pokynech, nevyčerpávají všechny možnosti úprav a doplnění stanov podle místních podmínek jednotlivých družstev. Při vypracovávání stanov je nutno plně využívat tvůrčích schopností a zkušeností družstevníků. Je na představenstvu a vedoucích pracovnících družstva, aby podněcovali, rozvíjeli a využívali iniciativy a návrhů družstevníků. Stanovy vypracované za nejširší účasti členů družstva splní svůj účel a stanou se nástrojem k dalšímu upevnění a rozvoji družstva.
a) neodevzdal přiměřené zásoby osiv, sadby a krmiv;
b) neodevzdal stanovené stavy hospodářských zvířat.