OCEŇOVÁNÍ V ÚČETNÍ EVIDENCI A ZÁSADY PRO SESTAVOVÁNÍ ROZVAH

Základní prostředky, investice a generální opravy

Zásoby

Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva

Manka a přebytky

Měnová jednotka

(1) Základní prostředky se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnou pořizovací hodnotou s výjimkami podle odstavců 2 a 3 a podle zvláštních předpisů.*)

(2) Základní prostředky, které byly organizací socialistického sektoru pořízeny (nabyty) bezplatně ze základních prostředků jiných organizací socialistického sektoru, s výjimkou jednotných zemědělských družstev, se oceňují pořizovací hodnotou, v níž byly u odevzdávající organizace zachyceny v účetní evidenci. Odevzdávající organizace sníží tuto hodnotu o náklady, které vynaložila na montáž odevzdávaného základního prostředku a nabývající organizace ji zvýší o náklady na novou montáž, popřípadě o jiné náklady patřící do pořizovací hodnoty.

(3) Základní prostředky, které byly pořízeny (nabyty) za úplatu ze základních prostředků jiných organizací socialistického sektoru a dále bezplatně nebo za úplatu z majetku jednotných zemědělských družstev a soukromých osob, se oceňují reprodukční pořizovací hodnotou ke dni tohoto pořízení. Obdobně se oceňují i nově zjištěné, avšak v účetní evidenci nezachycené základní prostředky, nedá-li se zjistit jejich skutečná pořizovací hodnota.

(4) Ocenění základních prostředků lze měnit jen tehdy, zjistí-li se prokazatelná chyba v jejich ocenění.

(1) Skutečná pořizovací hodnota základních prostředků zahrnuje skutečné vlastní náklady jejich pořízení, počítajíc v to i náklady na jejich projekt, dopravu na místo určení a montáž. Do této hodnoty se však nezapočítávají náklady spojené

b) s přemístěním základních prostředků uvnitř organizace, pokud k přemístění nedochází v rámci výstavby nebo rekonstrukce.

a) s odevzdáním a převzetím základních prostředků, včetně jejich komplexního vyzkoušení, se zkušebním provozem, s povolením k uvedení do trvalého provozu (užívání) a s jejich záběhem,

(2) Reprodukční pořizovací hodnota odpovídá skutečné pořizovací hodnotě, kterou by ke dni pořízení měl oceňovaný základní prostředek, kdyby byl pořízen jako nový. Nestanoví-li ministerstvo financí jinak, zjišťuje se reprodukční pořizovací hodnota na podkladě stanovených cen (velkoobchodních, maloobchodních apod.) stejných, popřípadě srovnatelných předmětů tuzemské výroby. Reprodukční pořizovací hodnota pozemků se stanoví na podkladě ceníků vydaných pro jejich nové ocenění při generální inventarizaci.

(1) Opotřebení základních prostředků, u kterých se podle zvláštních předpisů*) provádějí odpisy, se v rozvaze a v běžné účetní evidenci vyjadřuje jako oprávky. Částka oprávek se postupně zvyšuje o prováděné odpisy a snižuje o skutečné vlastní náklady generálních oprav.

(2) Počáteční stav oprávek k základním prostředkům, které byly pořízeny

b) v ostatních případech podle § 41 odst. 2 a v případech podle ustanovení § 41 odst. 3, se vypočte jako opotřebení základních prostředků přiměřeně podle předpisů o generální inventarizaci.^**)

a) podle ustanovení § 41 odst. 2 a u odevzdávající organizace se odpisovaly, se převezme v částce vyúčtované u této organizace ke dni odevzdání, nejvýše však v částce pořizovací hodnoty nabytého základního prostředku,

(1) Nedokončené a dokončené investice a generální opravy se v rozvaze a v běžné účetní evidenci oceňují skutečnými vlastními náklady jejich pořízení. U investic a generálních oprav pořizovaných ve vlastní režii se za skutečné vlastní náklady pořízení považují částky vnitropodnikové faktury.

(2) Pořizují-li se základní prostředky způsobem uvedeným v § 41 odst. 2 a 3, patří do investic jen částky skutečně na ně vynaložené.

a) stavby a budovy, adaptace zvyšující jejich pořizovací hodnotu a zařízení vyžadující montáž po jejich dokončení a převzetí,

(1) Jako základní prostředky se vyúčtují

b) jiné předměty patřící do základních prostředků (včetně strojů a zařízení vyžadujících montáž, určených pro rezervu) a nakupovaná zvířata patřící do základních prostředků po jejich převzetí,

c) zvířata vlastního chovu patřící do základních prostředků, jakmile nabudou znaků dospělých chovných nebo tažných zvířat,

d) základní prostředky v účetní evidenci nezachycené po jejich zjištění a ověření (§ 72 odst. 2).

(2) Investiční náklady spojené se zakládáním dlouhodobých porostů a s investičními pracemi na pozemcích, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce) se vyúčtují jako základní prostředky koncem každého roku ve vynaložené částce bez zřetele k tomu, zda byl nebo nebyl dokončen celý komplex prací.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 platí u investora obdobně i o investičních pracích v cizích základních prostředcích.

(1) Ze základních prostředků se odpíší opotřebené, prodané a bezplatně předané základní prostředky po jejich fyzickém vyřazení na podkladě zvláštních předpisů.*) Rovněž se odpíší chybějící nebo zničené základní prostředky po zjištění a ověření těchto skutečností (§ 72 odst. 1).

(2) Současně s vyúčtováním vyřazených základních prostředků se odpíší odpovídající oprávky, pokud se podle zvláštních předpisů u těchto základních prostředků prováděly odpisy.

(1) Investiční náklady, kterými se nezvětšuje pořizovací hodnota základních prostředků, se nezahrnují do těchto prostředků a na konci roku se odpíší na vrub zdrojů jejich financování.

(2) V ostatních případech se náklady na investice odpíší, a to na vrub zdrojů jejich financování, jen tehdy, bylo-li podle zvláštních předpisů*) rozhodnuto, že se příslušné investiční práce trvale zastavují a že jich nebude použito k žádnému účelu.

(1) Základní materiál, pomocný materiál, palivo, obaly, náhradní součástky, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky a zboží se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnými vlastními náklady jejich pořízení, s výjimkami a úpravami uvedenými v §§ 49 a 52 až 56. Odpad a materiál vrácený z používání se oceňuje cenou možného použití.

(2) V rozpočtových organizacích a ve společenských organizacích se oceňuje materiál, palivo, obaly a náhradní součástky v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnými nákupními cenami. Výrobky, které rozpočtové organizace získávají z vlastní činnosti, se oceňují cenami maloobchodními nebo výkupními, popřípadě, nelze-li těchto cen použít, cenami stanovenými odhadem.

c) v rozpočtových organizacích však zúčtovacími cenami s odděleným účtováním oceňovacích odchylek skutečných nákupních cen od cen zúčtovacích.

b) velkoobchodními cenami, popřípadě skutečnými výkupními cenami, s odděleným účtováním rozdílů mezi těmito cenami a skutečnými vlastními náklady pořízení (vedlejších pořizovacích nákladů),

a) plánovanými vlastními náklady jejich pořízení s odděleným účtováním odchylek skutečných vlastních nákladů pořízení od plánovaných (oceňovacích odchylek), nebo

(1) Drobné a krátkodobé předměty na skladě a v používání se s výjimkami podle odstavců 2 a 3 oceňují v běžné účetní evidenci skutečnými vlastními náklady jejich pořízení, při čemž se jejich opotřebení vyjadřuje jako oprávky.

(2) Drobné a krátkodobé předměty na skladě je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat také podle ustanovení § 49.

(3) Drobné a krátkodobé předměty v používání je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat také plánovanými vlastními náklady nebo velkoobchodními cenami.

(4) Drobné a krátkodobé předměty na skladě i v používání se uvádějí v rozvaze hodnotou odpovídající jejich ocenění podle odstavců 1 a 3 po odečtení oprávek.

(5) Hodnota do používání vydaných krátkodobých předmětů, drobných předmětů, pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy, jakož i výměnných zařízení s výjimkou těch, které mají zároveň povahu speciálních nástrojů nebo speciálních přípravků, se odpisuje podle doby jejich upotřebitelnosti nebo tak, že se jako opotřebení vyúčtuje 50 % hodnoty při jejich vydání ze skladu do používání a zbývajících 50 % po odečtení ceny jejich možného použití při vyřazení.

(6) Hodnotu krátkodobých předmětů, drobných předmětů, pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy, jejichž doba upotřebitelnosti je kratší než měsíc nebo jejichž hodnota je nižší než 300 Kčs, je dovoleno odepsat plně při jejich vydání do používání. Směrnice k účtovým osnovám nebo ústřední orgány mohou stanovit nižší hranici než 300 Kčs.

(7) Hodnota speciálních nástrojů a speciálních přípravků určených pro jednu zakázku nebo sérii, se odpisuje plně při zahájení její výroby. Hodnota ostatních speciálních nástrojů a speciálních přípravků se odpisuje podle množství výrobků, plánovaného nejdéle na období dvou let nebo se souhlasem přímo nadřízeného orgánu nejdéle na období čtyř let od vydání těchto předmětů do používání.

(8) Hodnota výměnných zařízení, která mají povahu speciálních nástrojů nebo speciálních přípravků, se odpisuje způsobem uvedeným v odstavci 7.

(1) V rozpočtových organizacích se drobné a krátkodobé předměty na skladě i v používání, zařazené podle směrnic k účtové osnově do fondu v drobných a krátkodobých předmětech, oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci zúčtovacími cenami. Ostatní drobné a krátkodobé předměty na skladě se oceňují v rozvaze skutečnými nákupními cenami.

(2) Ve společenských organizacích se drobné a krátkodobé předměty oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnými vlastními náklady pořízení.

(3) V rozvaze a v běžné účetní evidenci rozpočtových organizací a společenských organizací se opotřebení drobných a krátkodobých předmětů nevyjadřuje a nevytvářejí se oprávky.

a) v průmyslové výrobě hromadné a sériové běžnými normovými vlastními náklady,

(1) Nedokončenou výrobu a polotovary vlastní výroby je dovoleno v rozvaze a v běžné účetní evidenci oceňovat

b) v průmyslové výrobě kusové skutečnými přímými náklady a běžnými normovými sazbami v položkách dílenské a celopodnikové režie.

(2) Polotovary vlastní výroby je však také dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat buď plánovanými vlastními náklady jejich pořízení, nebo velkoobchodními cenami za podmínek uvedených v § 49.

(3) Nedokončené stavební práce je dovoleno v rozvaze a v běžné účetní evidenci oceňovat normovými vlastními náklady podle výrobní kalkulace.

(1) Zboží ve velkoobchodních skladech, v maloobchodních prodejnách a skladech a v závodech veřejného stravování se v rozvaze oceňuje skutečnými nákupními cenami zvýšenými o skutečné náklady na dopravu zboží. Jsou-li tyto náklady nepatrné, je možno zboží v maloobchodních prodejnách a skladech a v závodech veřejného stravování oceňovat skutečnými nákupními cenami.

(2) Vykoupené zboží se v rozvaze oceňuje skutečnými výkupními cenami, nestanoví-li směrnice k účtovým osnovám výjimečně jinak.

(3) Zboží ve skladech podniků pro zahraniční obchod se v rozvaze oceňuje skutečnými nákupními cenami.

(4) Podle schválených vzorů účetních výkazů lze hodnotu zboží uvádět v rozvaze v několika složkách.

(1) Zboží v odbytových (zásobovacích) skladech je podle jeho určení dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat velkoobchodními, popřípadě fakturními nebo maloobchodními cenami s odděleným účtováním vedlejších pořizovacích nákladů a zvlášť obchodních přirážek nebo srážek.

(2) Zboží ve velkoobchodních skladech je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat buď maloobchodními cenami s odděleným účtováním skutečných nákladů na dopravu zboží a zvlášť obchodních srážek, nebo skutečnými nákupními cenami s odděleným účtováním skutečných nákladů na dopravu zboží.

(3) Zboží v maloobchodních prodejnách a skladech a v závodech veřejného stravování je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat maloobchodními cenami s odděleným účtováním skutečných nákladů na dopravu zboží a zvlášť obchodních srážek. Jsou-li náklady na dopravu zboží nepatrné, je možno zboží oceňovat maloobchodními cenami s odděleným účtováním obchodních srážek.

a) plánovanými výkupními cenami s odděleným účtováním odchylek skutečných výkupních cen od plánovaných nebo

b) skutečnými výkupními cenami s odděleným účtováním skutečných vedlejších pořizovacích nákladů.

(4) Vykoupené zboží je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat

(5) Zboží ve skladech podniků pro zahraniční obchod je dovoleno v běžné účetní evidenci oceňovat plánovanými nákupními cenami s odděleným účtováním odchylek skutečných nákupních cen od plánovaných.

(6) Pro organizace jednotlivých odvětví se určí ve směrnicích k účtovým osnovám, kterého ze způsobů oceňování zboží uvedených v odstavcích 1 až 5 se u nich použije.

a) jde-li o nákup, skutečnou nákupní cenu a všechny skutečné vedlejší pořizovací náklady (tj. zejména náklady na dopravu, manka vzniklá během dopravy přirozeným úbytkem a nepřevyšující stanovené normy, náklady spojené s dodáním do skladu, nikoliv však zdržné, stojné a jiné neproduktivní náklady),

(1) Skutečné vlastní náklady pořízení zásob zahrnují,

b) jde-li o vlastní výrobu, všechny náklady skutečně na ni vynaložené.

(2) U zásob, které se v běžné účetní evidenci oceňují velkoobchodními cenami a byly pořízeny nákupem za velkoobchodní cenu franko stanice nebo sklad příjemce, může být tato cena z důvodu zjednodušení pokládána za skutečné vlastní náklady pořízení, jsou-li vedlejší pořizovací náklady nepatrné.

(1) Hodnota zásob v rozvaze a v běžné účetní evidenci se jednorázově sníží na cenu možného použití, popřípadě se zcela odpíše u zásob

c) nepotřebných pro vlastní organizaci ani pro jiné organizace, není-li ještě účelné naložit s nimi podle písmene b) nebo je prodat a dá-li k snížení hodnoty souhlas přímo nadřízený orgán (u ústředních orgánů jejich vedoucí). Nadřízený orgán může své oprávnění převést na vedoucího podřízené organizace.

a) poškozených nebo fyzicky znehodnocených přirozeným úbytkem jakosti,

b) odevzdaných do sběru bez náhrady, odvezených nebo určených k odvozu na odval, popřípadě vydaných nebo určených k vydání do použití ve vlastní organizaci jako odpadu, šrotu nebo sběrné suroviny,

b) písemné odmítnutí nabídky zásob učiněné příslušné výkupní nebo dodavatelské organizaci, nebo

(2) Nepotřebnost zásob pro jiné organizace musí být prokázána tím, že tyto organizace nemají zájem o koupi zásob, a to ani za sníženou cenu, odpovídající ceně jejich možného použití. Za průkaz lze pokládat

a) písemné odmítnutí nabídky zásob učiněné několika organizacím spotřebitelských odvětví nebo orgánu jim nadřízenému, nebo

c) bezvýslednou inzerci v tisku, nebo

d) bezvýsledné nabízení na výstavě, ve výprodeji, na zvlášť organizovaných trzích apod.

(3) Hodnota zásob snížená podle odstavce 1 nesmí být později znovu zvyšována, a to ani když se změnou poměrů zvýší cena jejich možného použití.

(1) Hodnota zásob v rozvaze a v běžné účetní evidenci se jednorázově sníží nebo zvýší, dochází-li ke změně státních velkoobchodních a velkoobchodních cen nebo státních maloobchodních a maloobchodních cen podle zvláštních předpisů.

(2) Úprava hodnoty partiového a jiného neplnohodnotného průmyslového zboží ve velkoobchodních skladech a v maloobchodních prodejnách a skladech se provádí v souladu se zvláštními předpisy.*)

b) k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu o zamítnutí uplatňované pohledávky,

(1) Pohledávky a zároveň i odpovídající dluhy se smějí odepsat jen tehdy, došlo-li

c) k promlčení pohledávky,

d) k zániku pohledávky uplynutím doby,

e) k zrušení pohledávky úředním opatřením.

a) k prominutí dluhu,

(2) Pohledávky lze též odepsat, bylo-li upuštěno od jejich vymáhání pro jejich nepatrnost, nedobytnost nebo neprůkaznost.

(3) Pohledávky odepsané jen pro přechodnou nedobytnost nebo neprůkaznost se musí evidovat na podrozvahovém účtě po dobu, dokud se nedobytnost nebo neprůkaznost nestane trvalou nebo dokud nenastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 1.

(4) Pohledávky smějí být odepsány nebo vypuštěny z evidence na podrozvahovém účtě až po řízení provedeném podle zvláštních předpisů.*)

a) vklady organizace v hotovosti na účty u peněžního ústavu nebo výběry hotovostí z nich,

c) převody mezi účty nadřízeného orgánu a podřízené organizace u peněžních ústavů týkající se odvodů a přídělů,

b) převody mezi účty organizace u peněžních ústavů,

(1) Výdaje, které hospodářsky souvisí s činností organizace v příštích obdobích, se vyúčtují do nákladů nejdéle během dvou let, ve zvláštních případech se souhlasem přímo nadřízeného orgánu během čtyř let.

(2) Náklady na přípravu a záběh výroby se odpisují podle množství výrobků plánovaného nejdéle na období podle odstavce 1. Náklady na důlní přípravné práce se odpisují podle plánovaného množství vytěžených surovin nebo během plánované doby trvání těžby.

(3) Náklady na neplánované běžné opravy musí být zahrnuty do nákladů toho roku, v němž byly provedeny.

(4) Náklady na staveništní zařízení se odpisují postupně, nejdéle po dobu provádění prací na staveništi.

(1) Časově rozlišené mzdy, platy a pojistné nemocenského pojištění zaměstnanců připadající na dobu dovolené zaměstnanců a na placené dny pracovního volna lze zahrnovat do nákladů jednotlivých měsíčních období stanoveným procentem z ročního plánovaného úhrnu mezd a platů.

(2) Bankovní úroky a nájemné placené čtvrtletně je dovoleno zahrnovat patřičnými podíly do nákladů měsíčních období téhož čtvrtletí.

(3) Náklady na plánované běžné opravy, které se provádějí během roku nerovnoměrně, je dovoleno zahrnout během roku do nákladů jednotlivých měsíčních období, a to částkami plánovanými pro tato období.

(4) Odpisy základních prostředků připadající na období, v němž je v organizaci hromadná dovolená (celopodniková, celozávodní nebo celoprovozní), mohou se zahrnout do nákladů ostatních období téhož roku.

(1) V organizacích, v kterých se pracuje jen po určitou část roku (sezónní výroba), se výdaje za období mimo sezónu účtují do skutečných nákladů výroby po dobu sezóny.

(2) V organizacích prodávajících individuální výrobky se zárukou nebo prodávajících jiné výrobky se zárukou delší než čtyři léta je dovoleno tvořit rezervu na záruční opravy a náhrady odběratelům těchto výrobků, nejvýše však do plánovaných částek záručních závazků. Nepoužité částky této rezervy se vyúčtují po uplynutí záruční lhůty za jednotlivé dodávky.

(1) Chybějící hospodářské prostředky (manka) a zničené hospodářské prostředky se v účetní evidenci po zjištění a ověření skutečnosti odpíší a vyúčtují způsobem určeným ve směrnicích k účtovým osnovám.

(2) Hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou zachyceny v účetní evidenci, se po jejich zjištění a ověření musí řádně vyúčtovat jako přebytky.

(1) Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci je koruna československá. S výjimkou rozvahy a účetních výkazů o výsledcích hospodaření je však v účetní evidenci organizací, které jsou v hospodářském styku s cizinou, dovoleno používat kromě toho také cizí měny.

(2) Cizí měna se přepočítává na koruny československé kursem platným v den účtování.