(1) Rodiče, prarodiče, osvojitelé, kteří mají zákonnou vyživovací povinnost vůči chovanci, (dále jen „rodiče”), platí ošetřovně s příplatkem na ošacení podle výše měsíčních příjmů a podle počtu dětí a ostatních příbuzných osob v přímém pokolení, ke kterým plní zákonnou vyživovací povinnost (dále jen „nezaopatřené osoby”). Žijí-li rodiče spolu, sčítají se jejich příjmy; v tom případě sčítají se i nezaopatřené osoby.

(2) Jestliže rodiče neuzavřeli manželství nebo jejich manželství bylo rozvedeno nebo rodiče se rozešli bez soudního rozhodnutí, platí každý z rodičů ošetřovné s příplatkem na ošacení podle svých příjmů a počtu nezaopatřených osob. Kdyby ošetřovné obou rodičů s příplatkem na ošacení bylo vyšší než plná sazba, krátí se každému o polovinu částky, kterou by byla plná sazba překročena. Rodičům, jimž opatrovnický soud určil platit na dítě výživné, započítává se toto výživné, pokud je řádně odevzdáno domovu, do ošetřovného s příplatkem na ošacení.

(3) Měsíčním příjmem se rozumí:

(4) Žijí-li rodiče spolu a oba jsou zaměstnáni v socialistickém sektoru nebo jsou-li členy JZD se společným hospodařením, nebo je-li jeden z rodičů důchodcem a druhý zaměstnán v socialistickém sektoru nebo členem JZD se společným hospodařením, odečítá se z příjmů rodičů částka 400 Kčs měsíčně; nedosahuje-li však příjem jednoho z rodičů této částky, odečítá se pouze skutečný nižší příjem.

(5) Výše ošetřovného s příplatkem na ošacení určuje se těmito sazbami:
Stupnice ošetřovného I
pro dětské domovy, dětské domovy se zvýšenou výchovnou péčí, záchytné dětské domovy a výchovny dorostu
Stupnice ošetřovného II
pro domovy pro mládež vyžadující zvláštní péče
Příplatek na ošacení činí měsíčně v Kčs na chovance

(6) Ošetřovné se zvyšuje o jeden stupeň

(7) U rodičů, kteří mají nárok na rodinné přídavky (výchovné), rovná se nejnižší sazba ošetřovného s příplatkem na ošacení částce odpovídající rodinnému přídavku (výchovnému) nebo jejich poměrné části při více dětech v rodině.

a) jedna třetina příjmu z hlavní i vedlejší činnosti stanoveného pro výpočet daně ze mzdy za poslední tři kalendářní měsíce po odečtení jedné třetiny zaplacené daně ze mzdy za uvedenou dobu, jakož i jedna třetina peněžitých dávek nemocenského pojištěni vyplacených za poslední tři měsíce: nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo podpory při ošetření člena rodiny.

b) jedna dvanáctina podílu ze společného hospodaření JZD, vyplaceného za uplynulý kalendářní rok v zálohách, doplatcích, doplňkových odměnách a naturáliích, přepočtených v cenách státního nákupu, a jedna dvanáctina daňového základu zemědělské daně ze záhumenkového hospodářství po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně,

c) jedna dvanáctina daňového základu zemědělské daně za uplynulý kalendářní rok ze samostatného zemědělského hospodářství po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně s přihlédnutím k pěstovaným kulturám a jejich výnosnosti, chovu domácího zvířectva apod.,

d) jedna dvanáctina daňového základu pro daň z příjmu obyvatelstva za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně,

e) jedna dvanáctina daňového základu živnostenské daně za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně,

f) jedna dvanáctina příjmu z literární a umělecké činnosti konané mimo pracovní poměr za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny sražené nebo zaplacené daně z literární a umělecké činnosti,

g) rodinné přídavky nebo výchovné za uplynulý kalendářní měsíc,

h) dávky důchodového zabezpečení za uplynulý kalendářní měsíc,

í) zaopatřovací požitky za uplynulý kalendářní měsíc pro rodinné příslušníky osob povolaných ke službě v branné moci,

j) jedna dvanáctina všech ostatních příjmů pravidelných i nepravidelných za uplynulý kalendářní rok.
Má-li jedna osoba více příjmů, sčítají se všechny příjmy dohromady. Přitom je nutno přihlédnout k celkovým současným příjmovým a majetkovým poměrům i k majetkovým poměrům v dřívější době a k příležitostným placeným pracím, např. svoz dříví, příležitostné povoznictví, příjmy z prodeje ovoce apod.

a) žije-li s rodiči společně aspoň jedno svobodné dítě, které má vlastní příjem vyšší než 600 Kčs měsíčně a přitom neplní žádnou vyživovací povinnost,

b) uzavřel-li některý z rodičů nové manželství nebo žije-li s družkou (druhem) a nový manžel (manželka) nebo družka (druh) mají vlastní příjmy přesahující 600 Kčs měsíčně a neplní žádnou vyživovací povinnost,

c) bydlí-li rodiče nebo jeden z nich ve vlastním nájemním domě (nevztahuje se na vlastníky rodiných domků).

(8) Má-li chovanec svůj příjem, doplácejí rodiče nejvýše rozdíl mezi plnou sazbou ošetřovného s příplatkem na ošacení a tím, co je povinen chovanec odevzdat ze svého příjmu.