§ 1
Osobní rozsah
Ustanovení této vyhlášky se vztahují na
a) žadatele o dávky nebo služby podle předpisů o sociálním zabezpečení, důchodce a rodinné příslušníky těchto osob,*) kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen „posudková komise”),
b) průvodce osob uvedených pod písmenem a), uzná-li vyšetřující lékař, že tyto osoby potřebují k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise průvodce,
c) zákonné zástupce mladistvých s těžkými zdravotními vadami, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.
§ 2
Náhrada jízdních výdajů
(1) Osobám uvedeným v § 1 náleží náhrada jízdních výdajů při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvolány, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než 2 km.
(2) Při použití železnice se hradí jízdné za 2. vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže osoba uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musila nastoupit cestu před 6. hodinou, aby se mohla včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.
(3) Měla-li oprávněná osoba možnost použít nároku na slevu jízdného, náleží jí náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného jí nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li vyšetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřované osoby nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.
(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytne jen tehdy, jsou-li tyto výdaje prokázány.
§ 3
Stravné a nocležné
(1) Denní stravné náleží osobám uvedeným v § 1, jestliže řízení v místě mimo jejich bydliště trvalo — čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět —
| nejméně šest, avšak nejvýše deset hodin | částkou 5 Kčs, |
| více než deset, avšak nejvýše čtrnáct hodin | částkou 8 Kčs, |
| více než čtrnáct hodin | částkou 14 Kč. |
(2) Nocležné náleží osobám uvedeným v § 1, jestliže při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob by se nemohly vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, po případě noclehu, zajištěno výkonným orgánem národního výboru.
§ 4
Náhrada jiných nutných výdajů
Jiné nutné výdaje, které měly osoby uvedené v § 1 v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byly předvolány (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.
§ 5
Náhrada ušlého výdělku
(1) Zaměstnancům, kteří se v řízení o dávkách (službách) sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu v lůžkovém zařízení nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim z této příčiny ušel výdělek, jeho náhrada.
(2) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši poměrné části mzdy (platu) dosaženého v předchozím zúčtovacím období v pravidelné pracovní době.
(3) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, po kterou měl zaměstnanec nárok na mzdu od zaměstnavatele podle pracovně právních předpisů nebo na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.
(4) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 obdobně též zaměstnancům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu v řízení o dávkách (službách) sociálního zabezpečení, potvrdil-li vyšetřující lékař, že předvolaná osoba se nemohla dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.
(5) Nárok na náhradu ušlého výdělku lze uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise u výkonného orgánu národního výboru příslušného (§ 6) k rozhodnutí o nároku. O náhradě se rozhoduje na základě potvrzení vydaného pro oprávněnou osobu jejím zaměstnavatelem. Potvrzení obsahuje údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše. Náhrada se poskytuje oprávněným osobám prostřednictvím jejich zaměstnavatelů.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně pro výrobní družstva a jejich členy.
§ 6
O přiznání náhrad podle této vyhlášky rozhoduje a náhrady poskytuje a poukazuje odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení (pracovních sil a sociálního zabezpečení) rady národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě) jako znalecký orgán.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1958.