Vyhláška ministerstva energetiky a vodního hospodářství o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními (pravidla styku)

(1) Stykem energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními se rozumí křižování těchto děl a zařízení na povrchu, nad nebo pod povrchem zemským, nebo jiné sblížení (souběh) těchto děl a zařízení, při kterém by mohlo docházet k nepříznivému působení na některé ze stýkajících se děl a zařízení, na jejich plynulý a bezpečný provoz nebo ke ztížení jejich údržby a oprav. Pokud jsou některá z uvedených děl a zařízení chráněna ochrannými pásmy podle zvláštních předpisů, rozumí se stykem také umístění některého z uvedených děl nebo zařízení v ochranném pásmu druhého díla nebo zařízení.

(2) Komunikacemi se rozumějí dráhy (zejména železnice, lanové dráhy, pouliční dráhy trolejové a kolejové apod.), silnice a jiné pozemní komunikace, letiště a jiná veřejná dopravní zařízení se součástmi a příslušenstvím.

(3) Vedeními se rozumějí elektrická vedení silnoproudá a slaboproudá (zejména telekomunikační zařízení), vedení tepelná (horkovody, parovody), plynová (plynovody), naftová (naftovody) aj.

(4) Vodami se rozumějí vodní toky a vodní plochy (rybníky, jezera apod.); vodohospodářskými díly a zařízeními se rozumějí vodohospodářská díla a zařízení ve smyslu zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, a předpisů jej provádějících.

(1) Styk projektovaného energetického díla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními, musí být projednán s provozovateli těchto děl a zařízení, popřípadě s příslušnými orgány státní správy způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy.*) Totéž platí i pro styk projektovaných komunikací, vedení všech druhů, vod, vodohospodářských děl a zařízení s energetickými díly.

(2) Technické podmínky styku (křižovatek, souběhů) energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními stanoví technické normy.

(1) Provozovatelé stýkajících se zařízení jsou povinni udržovat svá zařízení ve stavu odpovídajícím bezpečnostním předpisům a státním technickým normám a provozovat i opravovat svá zařízení takovým způsobem, aby nedošlo k poškození stýkajících se zařízení nebo k rušení jejich provozu.

(2) Pokud by práce na jednom ze stýkajících se zařízení mohly ohrozit bezpečný a plynulý provoz druhého zařízení, popřípadě by vyžadovaly omezení nebo přerušení provozu nebo jiná opatření na straně provozovatele druhého zařízení, je nutno tyto práce, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, provozovateli dotčeného zařízení včas oznámit a projednat s ním potřebná opatření. Jde-li o odstranění poruchy nebo nebezpečného stavu některého ze stýkajících se zařízení a předběžné projednání prací s provozovatelem druhého zařízení není možné pro nebezpečí z prodlení, provede provozovatel vadného zařízení jen nezbytně nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a uvědomí o nich bez odkladu provozovatele druhého zařízení, se kterým též projedná provedení dalších prací a opatření.

(3) Zamýšlí-li provozovatel jednoho ze stýkajících se zařízení změnit nebo rozšířit své zařízení způsobem nebo v rozsahu, který by měnil dosavadní podmínky styku, je povinen projednat tuto změnu obdobně podle ustanovení § 3 odst. 1, před započetím prací s provozovatelem druhého zařízení.

(4) Provozovatelé silnoproudých elektrických vedení jsou povinni provádět u křižovatek těchto vedení s komunikacemi, telekomunikacemi a drahami ve lhůtách stanovených provozními pravidly ministerstva energetiky,*) avšak nejméně jednou za rok pravidelné prohlídky, při kterých přezkoušejí v rozsahu stanoveném státními technickými normami a těmito provozními pravidly, zda vedení vyhovuje bezpečnostním a provozním podmínkám. Zjištěné závady jsou povinni uvést v písemné revizní zprávě a zajistit jejich neprodlené odstranění.

(1) Vyvolá-li styk energetického díla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními nutnost upravit některé ze stýkajících se děl nebo zařízení tak, aby byl vzájemně zajištěn jejich plynulý a bezpečný provoz, provede. se tato úprava (např. změna, přeložení) u toho zařízení, u něhož to bude z hlediska technického a hospodářského účelnější, popřípadě u obou stýkajících se děl nebo zařízení. Nebrání-li tomu hledisko technické a hospodářské účelnosti, provede se úprava u zařízení budovaného později. Náklady, spojené s provedením nutné úpravy nese vždy investor (provozovatel) díla nebo zařízení, které úpravu vyvolalo, pokud není zvláštními předpisy stanoveno něco jiného.

(2) Provedení úpravy podle předchozího odstavce zajistí, nedojde-li k jiné dohodě, provozovatel, popřípadě investor díla nebo zařízení, na kterém se má úprava provést, pokud mu investor (provozovatel) díla nebo zařízení, které tuto úpravu vyvolává, oznámí požadovanou úpravu ve lhůtách potřebných k jejímu zařazení do příslušných plánů; jinak zajistí provedení úpravy investor (provozovatel) díla nebo zařízení, které úpravu vyvolalo.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí pro vzájemný styk energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními jak při výstavbě některých z těchto děl nebo zařízení, tak i pro styk těchto děl a zařízení během jejich provozu.