(1) Tato vyhláška upravuje vypořádání smluvních a náhradních penzijních nároků založených na závazcích rozpočtových a hospodářských organizací.

(2) Za smluvní nebo náhradní penzijní nároky se nepovažují:

a) penzijní nároky, které příslušejí zaměstnancům organizací nebo osobám třetím jako odškodné z jiného právního důvodu*) než z důvodu náhrady škody, která vznikla zaměstnanci na nárocích z důchodového zabezpečení (pojištění) nesplněním nebo nesprávným plněním ohlašovacích předpisů v dřívějším veřejnoprávním sociálním pojištění,

b) smluvní a náhradní penzijní nároky, které již byly zajištěny v rámci rodinného důchodového pojištěni u Státní pojišťovny nebo v rámci důchodového připojištění a penzijního nadlepšení u Státního úřadu sociálního zabezpečení,

c) penzijní důchody nebo podpory, které vyplácejí krajské národní výbory dřívějším majitelům kominických nebo pohřebních živností,*)

d) sociální podpory, které vyplácí Státní úřad sociálního zabezpečení některým dřívějším majitelům znárodněných majetkových podstat,**)

e) příspěvky podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 191/1947 Sb. a č. 146/1948 Sb.).