(1) Sejde-li se několik smluvních penzijních nároků (důchodů) téhož druhu, platí ustanovení § 3 odst. 2 vládního nařízení o nejvyšších částkách smluvních penzijních nároků (důchodů) i pro úhrn těchto nároků (důchodů).

(2) Sejde-li se smluvní penzijní nárok (důchod) s nárokem (důchodem) téhož druhu z penzijního nadlepšení, jenž je sám o sobě nižší než nejvyšší částka uvedená v § 3 odst. 2 vládního nařízení, platí toto ustanovení i pro úhrn těchto nároků (důchodů); dosahuje-li nárok (důchod) z penzijního nadlepšení sám o sobě této částky anebo ji převyšuje, nenáleží již smluvní penzijní nárok (důchod).

(3) Invalidní a starobní důchod se považují pro úpravu souběhu za důchod téhož druhu.

(4) Nedosáhne-li smluvní penzijní nárok po úpravě provedené podle odstavců 1 a 2 ani částky 20 Kčs, platí i tu ustanovení § 3 odst. 3.