Dodávky zboží

(1) Odběratelé předkládají požadavky na dovoz

(2) Není-li v základních podmínkách dodávky stanoveno nebo mezi stranami dohodnuto něco jiného, předloží odběratel požadavek na dovoz na každou položku dovozní bilance samostatně ve 4 vyhotoveních, a to na celoroční množství.

(3) Je-li předložený požadavek na dovoz neúplný nebo jinak vadný, je podnik zahraničního obchodu povinen vrátit jej odběrateli do 10 dnů od jeho doručení s vytčením vad a nedostatků. Jestliže odběratel předloží opravený, doplněný nebo nově vyhotovený požadavek na dovoz podniku zahraničního obchodu do 15 dnů po jeho vrácení, pokládá se požadavek na dovoz za předložený k původnímu datu předložení.

(4) Při opožděném předložení je podnik zahraničního obchodu oprávněn prodloužit dodací lhůtu o dobu přiměřenou potížím v zajišťování dovozu, vzniklým v důsledku nedodržení předkládací lhůty.

(1) Podnik zahraničního obchodu vrátí odběrateli potvrzený požadavek na dovoz (hospodářskou smlouvu) do 20 dnů po uplynutí předkládací lhůty podle § 9. V případech uvedených v § 9 odst. 3 běží lhůta 20 dnů od předložení opraveného nebo doplněného požadavku na dovoz, u opožděných požadavků od jejich obdržení.

(2) V potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) sdělí podnik zahraničního obchodu cenu; není-li v tuzemsku stanovena cena zboží, o jehož dovoz jde, ani cena zboží srovnatelného, může si podnik zahraničního obchodu vyhradit sdělení ceny zboží na pozdější dobu, současně však udá cenu orientační a způsob stanovení ceny definitivní.

(3) Podnik zahraničního obchodu je povinen postupovat při potvrzování požadavku na dovoz s péčí řádného hospodáře a dbát při tom hospodářských a zejména devizových zájmů státu. Zjistí-li, že dodací lhůta, jakost, sortiment, provenience apod. uvedené v požadavku na dovoz, nejsou z hlediska možností na zahraničních trzích pro národní hospodářství devizově nejvýhodnější nebo že jsou nedosažitelné, zašle odběrateli ve lhůtě podle odstavce 1 zdůvodněný protinávrh k požadavku na dovoz, který se považuje za nový návrh smlouvy.

(1) Je-li třeba v důsledku jednání podniku zahraničního obchodu se zahraničním dodavatelem nebo v průběhu realizace doplnit potvrzený požadavek na dovoz (hospodářskou smlouvu) dalšími údaji, popřípadě též dokumentací, je odběratel povinen učinit tak ve lhůtě vyplývající prokazatelně z jednání se zahraničním dodavatelem. Neučiní-li tak, je podnik zahraničního obchodu oprávněn navrhnout novou dodací lhůtu přiměřenou potížím způsobeným nedostatečnou součinností odběratele nebo podle okolností navrhnout zrušení potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy).

(2) Podnik zahraničního obchodu je povinen v zájmu ušetření deviz v případě, kde se ukáže možnost využití volné kapacity, zajistit přesun potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy) z dovozu do tuzemské výroby. Odběratel je povinen vyslovit souhlas, pokud jakost, sortiment a dodací lhůta z tuzemska odpovídají potvrzenému požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě).

(1) Místem plnění je

(2) Pro účel majetkových sankcí se v případě překládání podle odstavce 1 písm. b) nevčítá doba, po kterou byl dodavatel v prodlení proto, že veřejný dopravce bez zavinění dodavatele nepřijal zásilku k přepravě; dále se pro účely majetkových sankcí nevčítá doba překladu.

(3) Je-li zboží v případě ustanovení odstavce 1 písm. b) přejímáno (odebíráno) odběratelem na československé pohraniční celní stanici, je místem plnění vždy příchozí vagón nebo člun.

(1) Podnik zahraničního obchodu nebo jeho zmocněnec (speditér, rozdělovací středisko ČSD apod.) je povinen zpravit odběratele včas o očekávaném příchodu zboží do místa určení tak, aby se odběratel mohl připravit na jeho převzetí.

(2) Základní podmínky dodávky mohou stanovit něco jiného.

(1) Dopravu po ose obstará podnik zahraničního obchodu, jen tehdy když to s odběratelem výslovně sjednal.

(2) Nemůže-li odběratel udělit přepravní dispozice již v požadavku na dovoz, je povinen dát je alespoň 6 týdnů před počátkem dodávkového čtvrtletí, pokud základní podmínky dodávky nestanoví lhůtu jinou; k pozdějšímu předložení přepravních dispozic, popřípadě k jejich změnám a doplňkům, je třeba souhlasu podniku zahraničního obchodu.

(3) Přepravní dispozice musí obsahovat všechny údaje potřebné k řádnému a včasnému odeslání zboží z místa plnění, přesný název a adresu příjemce zboží, pro dopravu po železnici přesné označení stanice určení u vagónových zásilek a přesné označení stanice určení (okrsek) pro kusové zásilky, popřípadě způsob přepravy. Další náležitosti přepravní dispozice podle povahy zboží mohou být stanoveny v základních podmínkách dodávky. Nejsou-li přepravní dispozice dány vůbec anebo jsou-li dány opožděně, jsou-li nejasné nebo dodatečně měněny, jdou výlohy a škody tím způsobené na vrub odběratele. Nebyly-li přepravní dispozice dány ani po výzvě podniku zahraničního obchodu, může dodavatel odeslat zásilku do místa odběratelova sídla, pokud je dovoz realizován v dohodnutých dodacích lhůtách.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen vypravit zásilku na podkladě mimořádných nebo tarifních slev, jen tehdy jestliže si je odběratel včas výslovně předepsal.

(5) Pokud předává dopravci přepravní dispozice podnik zahraničního obchodu, odpovídá toliko za jejich řádné předání, nikoli však za škody vzniklé odběrateli nedodržením dispozic ze strany dopravce.

(1) Množství dodávaného zboží musí odpovídat množství udanému v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě). U hromadného zboží — s výjimkou pevných paliv — smí se dodané množství odchylovat od množství dohodnutého v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) o toleranci stanovenou v základních podmínkách dodávky. Tyto rozdíly však musí být vyrovnány v rámci celoročního množství. Tolerance se nevyrovnávají v případech, kdy podnik zahraničního obchodu nemá podle platných mezistátních dohod, příslušných technických norem nebo obchodních uzancí možnost vymáhat na zahraničním dodavateli dodání zbytku; o tom uvědomí podnik zahraničního obchodu odběratele nejpozději při dodávce

(2) Váhové rozdíly, nepřesahující množství tolerované podle příslušných mezinárodních dopravních úmluv (SMGS, CIM) a železničního přepravního řádu, se nepovažují za rozdíly skutečné; tyto rozdíly se při případné reklamaci od zjištěného úbytku odečítají.

(1) Jakost dovezeného zboží musí odpovídat podmínkám dohodnutým s odběratelem v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě) nebo stanoveným v základních podmínkách dodávky, jakož i podmínkám stanoveným v tuzemských zdravotních, veterinárních a fytokarantenních předpisech. Podnik zahraničního obchodu je povinen na žádost odběratele předložit veterinární, případně fytokarantenní certifikáty, osvědčení apod. nejpozději při dodávce.

(2) Odběratel je povinen na výzvu dodavatele spolupůsobit při vyjasňování požadavku na dovoz v otázce požadované jakosti ve vztahu k zahraničnímu dodavateli.

(3) Není-li jakost dováženého zboží sjednána, musí dovážené zboží odpovídat střední jakosti obvyklé v zemi původu.

(1) Dovezené zboží odevzdá podnik zahraničního obchodu odběrateli za tytéž ceny a za týchž cenových podmínek jako tuzemský dodavatel.

(2) Podnik zahraničního obchodu provádí zúčtování dovezeného zboží s odběrateli podle předpisů platných pro fakturaci.

a) u zboží objednávaného na základě kapacitní smlouvy ve lhůtách stanovených v kapacitní smlouvě,

b) u zboží objednávaného na základě rozpisů dovozních limitů

aa) u strojů a zařízení do 31. prosince roku, který předchází roku, v němž má být dodávka uskutečněna, nestanoví-li podnik zahraničního obchodu ve vráceném návrhu na dovoz*) s ohledem na dodací lhůtu, požadovanou odběratelem, lhůtu kratší,

bb) u ostatních druhů zboží včetně speciálních materiálů ve lhůtách uvedených v základních podmínkách dodávky.

c) u zboží objednávaného na základě jiných plánovacích dokladů do 15 dnů po obdržení těchto dokladů, pokud základní podmínky dodávky nestanoví něco jiného.

a) u zboží dopravovaného po železnici příchozí vagón v čs. pohraniční celní železniční stanici,

b) je-li zboží v čs. pohraniční celní stanici překládáno nebo je-li dopravováno po vodě, místo, kde zboží je podáváno k přepravě prvnímu tuzemskému veřejnému dopravci,

c) u zboží dopravovaného poštou vyclívací poštovní úřad,

d) u zboží dopravovaného letadlem první tuzemské celní letiště,

e) u zboží dopravovaného po ose československá pohraniční celnice.

(1) Je-li dovážené zboží dodáváno podle vzorku, musí být dohoda o vzorku obsažena již v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě). V takovém případě je podnik zahraničního obchodu povinen předložit odběrateli k sesouhlasení příslušné vzorky před konečným sjednáním koupě v zahraničí.

(2) Nevyjádří-li se odběratel k předloženým vzorkům ve lhůtě dohodnuté v potvrzeném požadavku na dovoz (hospodářské smlouvě), platí, že vzorky schvaluje a ztrácí tím právo vytýkat později vady, které bylo možno při odborném přezkoumání vzorků seznat. Tuzemské přezkoušení vzorků dovážených na žádost odběratele jde na jeho náklad.

(3) Vzorkování se neprovádí, pokud je dovážené zboží dodáváno podle mezinárodních standardů, technických norem platných v zemi původu zboží, mezinárodních typů, dále typů zahraničního dodavatele nebo podniku zahraničního obchodu, pokud tyto typy byly již jednou s odběratelem nebo jeho nadřízeným orgánem a případně s jinými orgány podle příslušných předpisů sesouhlaseny. Při změně těchto standardů, norem a typů je třeba nové dohody.

(4) Základní podmínky dodávky mohou stanovit odchylky od předchozích ustanovení.

(1) Obal a způsob balení zboží určuje podnik zahraničního obchodu; přihlédne přitom k věcně odůvodněným požadavkům odběratele a zachovává zásadu hospodárnosti. Odběratel je povinen zaplatit podniku zahraničního obchodu obaly, jichž vrácení si podnik zahraničního obchodu nevyhradí.

(2) Odběratel je povinen vrátit obaly ve všech případech, kdy si to podnik zahraničního obchodu vzhledem ke svému závazku k zahraničnímu dodavateli vyhradí, a v přiměřené lhůtě, kterou podnik zahraničního obchodu stanoví. V jiných případech odběratel není povinen ani oprávněn obaly vracet.

(3) Odběratel je povinen dát podniku zahraničního obchodu včas k dispozici potřebný počet speciálních obalů (bomb, válců, vyolověných a kaučukovaných jímek apod.) ve všech případech, kdy tyto obaly nejsou obvykle se zbožím dodávány nebo kdy je cena stanovena za dodávku zboží ve vlastních obalech odběratele.

(1) Podnik zahraničního obchodu je povinen dodat odběrateli ve sjednané lhůtě, a není-li sjednána, nejpozději s dodávkou zboží, bez úplaty technickou dokumentaci, pokud se v zemi dodavatele obvykle dodává se zbožím, a to nejvýše v množství odpovídajícím počtu dodávaných kusů zboží (např. návody k použití, plány základů a zazdívek, montážní příručky). Český nebo slovenský překlad dodá podnik zahraničního obchodu jen na přání odběratele a na jeho náklad.

(2) O dodání technické dokumentace, která se v zemi dodavatele obvykle nedodává se zbožím nebo nikoli v počtu odpovídajícím množství dodávaného zboží, se musí odběratel s podnikem zahraničního obchodu výslovně dohodnout (např. seznamy náhradních dílů, manuály, dílenské příručky).

(3) Odběratel nenabývá původských práv k dodané technické dokumentaci ani jejím zaplacením, ledaže by tak bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení podniku zahraničního obchodu jí nesmí používat jinak než k účelu vyplývajícímu z potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy). Jinak odpovídá za vzniklé škody.

(4) Pokud jde o dovoz motorových vozidel, mohou základní podmínky dodávky stanovit něco jiného.

(1) Při odběru i přejímce musí odběratel postupovat tak, aby zajistil práva podniku zahraničního obchodu vůči zahraničnímu dodavateli. Zejména musí kromě povinností uložených mu zákonem postupovat též podle podmínek sjednaných mezi podnikem zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem, popřípadě dopravcem, speditérem či pojišťovnou tak, aby zajistil vůči nim postih. Nejsou-li odběrateli tyto podmínky známy a neoznámí-li mu je podnik zahraničního obchodu nejpozději při dodávce, postupuje odběratel podle podmínek nebo zvyklostí platných pro prověrku téhož nebo podobného zboží tuzemského původu. V závažných případech, jakož i ve všech případech, kde si to podnik zahraničního obchodu předem vyhradí, musí odběratel přizvat k přejímce úředního znalce (zástupce SIJ) nebo zástupce nestranné organizace, popřípadě také zástupce podniku zahraničního obchodu.

(2) Jiné zboží odchylné jakosti je odběratel povinen převzít, může-li ho upotřebit pro své plánované úkoly. Nemůže-li ho takto upotřebit, je oprávněn převzetí zboží odmítnout, pokud dodavatel může zboží vrátit zahraničnímu dodavateli. Pokud takové zboží vyžaduje určité úpravy (čištění, třídění, asanace apod.), je povinen provést takovou úpravu odběratel, popřípadě gestor na náklad podniku zahraničního obchodu. Převzetí takového zboží nezbavuje však odběratele případných reklamačních nároků nebo nároků na náhradu škody. Pokud odběratel nemůže zboží odchylné jakosti použít pro své plánované úkoly, je povinen ihned vyrozumět podnik zahraničního obchodu a své nadřízené ministerstvo, které rozhodnou o jeho použití, aby se zabránilo hospodářským ztrátám.

(3) Provedl-li prověrku jakosti v zahraničí přejímač, kterého odběratel zmocnil, je výsledek prověrky pro odběratele závazný.

(4) Pokud podle rozhodnutí podniku zahraničního obchodu je příjemce povinen vystavit přejímací list, musí tak učinit podle vzoru uvedeného v základních podmínkách dodávky. Toto ustanovení se netýká přejímacích listů vystavovaných podle předpisů platných pro fakturaci.

(1) Odběratel je povinen v reklamaci uvést zejména tyto údaje: číslo potvrzeného požadavku na dovoz (hospodářské smlouvy), kode nebo jednací číslo podniku zahraničního obchodu, datum dojití zboží do stanice určení, datum celního projednání a převzetí zboží a datum doručení dokladů umožňujících celní projednání a převzetí.

a) u vad množství a zjevných vad jakosti, kromě vad zjistitelných teprve chemickým nebo technickým rozborem, do 3 dnů poté, kdy po celním projednání obdrží zboží, nejpozději však do 5 dnů po příchodu zboží do místa určení; u potravin a zemědělských výrobků nejpozději do 2 dnů po přistavení vagónu k vykládce;

b) u zjevných vad, zjistitelných chemickým nebo technickým rozborem, nejpozději do 14 dnů po příchodu zboží do místa určení;

(2) Odběratel je povinen odeslat reklamaci nejpozději:

c) u skrytých vad do 5 dnů po jejich zjištění, nejpozději však do 15 dnů před uplynutím lhůty, sjednané pro jejich vytýkání mezi podnikem zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem. Za tím účelem je podnik zahraničního obchodu povinen sjednávat v zahraničí v rámci obchodních a devizových možností reklamační lhůty tak, aby byla v tuzemsku zajištěna řádná přejímka a sjednané lhůty odběrateli oznámit. Neoznámí-li podnik zahraničního obchodu odběrateli reklamační lhůtu pro skryté vady ani do dne, kdy dodávka byla splněna, může odběratel skryté vady reklamovat do 6 měsíců od splnění dodávky.

(3) Reklamovat může odběratel nebo příjemce zboží. Reklamuje-li příjemce zboží, činí tak jako zmocněnec odběratele. Reklamační nároky projednává však s podnikem zahraničního obchodu vždy odběratel.

(4) Jde-li o zásilku, která obsahuje značný počet kusů, mohou strany dohodnout přiměřené prodloužení reklamační lhůty uvedené v odstavci 2 písm. a). Pokud doklady umožňující odebírání zboží nedošly včas, počítá se lhůta podle odstavce 2 písm. a) a písm. b) od doručení těchto dokladů.

(5) Po uplynutí reklamačních lhůt omezuje se odběratelovo právo z odpovědnosti za vadnou dodávku na to, co podnik zahraničního obchodu obdrží od zahraničního dodavatele; odběratelova povinnost reklamovat trvá však i nadále.

(6) Odběratel je povinen na žádost podniku zahraničního obchodu spolupůsobit pod vedením podniku zahraničního obchodu v zahraničním reklamačním řízení, jakož i dát podniku zahraničního obchodu k dispozici doklady potřebné k vyřízení reklamace u zahraničního dodavatele, pojišťovny nebo dopravce. Pokud odběratel spolupůsobí v zahraničním reklamačním řízení, jsou skutková zjištění, učiněná za jeho součinnosti nebo jeho zmocněnci závazná i pro odběratele.

(7) Způsob vyřízení reklamace (sleva, výměna, oprava, doplnění) určí podnik zahraničního obchodu v dohodě s odběratelem s ohledem na hospodářské a devizové zájmy státu.

(8) Až do vyřízení jakostní reklamace musí být zboží uloženo odděleně od ostatního zboží a nesmí s ním být bez předchozího souhlasu podniku zahraničního obchodu naloženo způsobem, který by přezkoumání reklamované vady ztížil nebo znemožnil.

(9) Podnik zahraničního obchodu je povinen oznámit odběrateli, zda a do jaké míry reklamaci uznává bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců po jejím uplatnění.

(10) Ukáže-li se, že reklamace odběratele byla zcela nebo zčásti neoprávněnou, jdou výlohy s reklamací spojené zcela nebo zčásti na jeho vrub.

(1) U dovážených strojů a zařízení investiční povahy, motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů se provádí přejímka a reklamace vad podle ustanovení §§ 29 a 30 s těmito odchylkami:

a) Odběratel (příjemce) je povinen uvědomit dodavatele o provedení přejímky a to i v případech, kdy v zápise nebyly shledány vady. Děje se tak protokolem o přejímce, který musí být sestaven a odeslán dodavateli ve stejné lhůtě jako reklamace vad. Zjistí-li odběratel (příjemce) vady, stačí odeslat pouze protokol o vadách.

b) U zboží dováženého po částech je odběratel (příjemce) povinen provést přejímku a odeslat protokol o přejímce nebo vadách dodavateli za každou došlou část.

c) označení, v jakém stavu zásilka došla,

b) sdělení, zda požadovaná technická dokumentace došla a je postačující k instalaci a k údržbě dovezených strojů nebo zařízení,

a) typ stroje a výrobní číslo,

(2) Zápis o přejímce nebo vadách musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v § 30 zejména:

g) datum, kdy stroj nebo zařízení má být uvedeno do provozu.

d) vyjádření o kompletnosti stroje nebo strojního zařízení (závislost uvedení do provozu na jiné dodávce),

e) den, kdy bude započato s montáží stroje nebo strojního zařízení,

f) označení, jakým způsobem zjištěné vady ovlivní termín montáže, popřípadě uvedení stroje nebo zařízení do provozu,

(3) Přejímku provádí a zápis o přejímce nebo vadách sestavuje komise jmenovaná ředitelem podniku odběratele (příjemce), skládající se z předsedy a členů, mezi nimiž musí být osoby odpovědné za kvantitativní a kvalitativní převzetí zboží. Zápis o přejímce nebo o vadách musí být podepsán předsedou a ostatními členy komise.

(4) V reklamaci skrytých vad, s výjimkou dodávek motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů, musí být uvedeno též místo, kde jsou stroje nebo zařízení v podniku umístěny a datum uvedení strojů nebo zařízení do provozu.

(5) Členem komise sestavující zápis o skrytých vadách musí být osoby odpovědné za technické převzetí zboží. Zápis o skrytých vadách podepisuje i montér zahraničního dodavatele, je-li dosažitelný. U motorových vozidel, letadel a zemědělských strojů určí sestavení komise odběratelské ministerstvo.