§ 1
Výjimky ze zákazu vývozu a dovozu československých peněz
(1) Osoby, které mají trvalé bydliště v tuzemsku a cestují na přechodnou dobu do ciziny na cestovní pas nebo jiný obdobný doklad, smějí, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2, vyvézt na osobu nejvýše 200 Kčs v hodnotách do 25 Kčs, dají-li si potvrdit vývoz těchto peněz celnicí.*) Těchto peněz nesmí být v cizině použito a osoby, které je vyvezly, jsou povinny při návratu celnici prokázat, že je dovážejí zpět.
(2) Osoby, které pracují v Československu a bydlí v cizině nebo naopak, smějí vyvážet v pohraničním styku nejvýše 10 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v cizině nepoužijí a dovezou je zpět.
(3) K sběratelským nebo památkovým účelům je možno vyvážet československé peníze vzaté z oběhu a platné československé mince jen s povolením Státní banky československé (dále jen „Státní banka”).
§ 2
Povolení vývozu a dovozu platebních dokumentů znějících na československou měnu
(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí dovážet a vyvážet platební dokumenty (šeky, směnky, poukázky, pověřovací listy a jiné platební příkazy) znějící na jejich jméno a československé koruny a vystavené v cizině na Státní banku.
(2) Cestující bez rozdílu, kde mají bydliště, smějí dovážet a vyvážet platební dokumenty, znějící na jejich jméno a československé koruny a vystavené Státní bankou na peněžní ústavy v cizině, s nimiž je ve styku (dále jen „zahraniční korespondenti”).
(3) Československé podniky pro zahraniční obchod smějí vyvážet a dovážet platební dokumenty znějící na československé koruny.
§ 3
Povolení vývozu cizozemských peněz a platebních dokumentů znějících na cizí měnu
(1) Cestující s bydlištěm, v cizině smějí vyvézt:
a) cizozemské peníze a platební dokumenty znějící na cizí měnu, prokáží-li potvrzením celnice, ne starším než 3 měsíce, že je dovezli;
b) platební dokumenty vydané v cizině a znějící na jméno cestujícího a na cizí měnu.
(2) Cestující bez rozdílu, kde mají bydliště, smějí vyvézt:
a) cizozemské peníze, prokáží-li potvrzením Státní banky, ne starším než 3 měsíce, že jim je vydala,
b) platební dokumenty znějící, na jméno cestujícího a na cizí měnu a vystavené Státní bankou na její zahraniční korespondenty.
(3) Šeky a akreditivy znějící na jméno a na cizí měnu je dovoleno vyvážet, byly-li vystaveny Státní bankou na její zahraniční korespondenty a nejsou-li opatřeny rubopisem.
(4) Československé podniky pro zahraniční obchod smějí vyvážet směnky znějící na cizí měnu.
§ 4
Dovoz cizozemských peněz a platebních dokumentů znějících na cizí měnu
Dovoz cizozemských peněz a platebních dokumentů znějících na cizí měnu je volný. Cestující s bydlištěm v cizině jsou však povinni dát si při přestupu státní hranice jejich dovoz potvrdit celními orgány. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu určit, kdy se dovoz cestujícím nepotvrzuje, popřípadě které doklady vystavené cizozemskými orgány se uznávají za potvrzení dovozu.
§ 5
Směna cizozemských peněz a proplácení platebních dokumentů znějících na cizí měnu v tuzemsku
(1) Dovezené cizozemské peníze může směňovat a platební dokumenty znějící na cizí měnu proplácet Státní banka.
(2) Cestujícím s bydlištěm v cizině mohou směňovat jimi dovezené cizozemské peníze a proplácet platební dokumenty znějící na cizí měnu za podmínek stanovených ministerstvem financí též Čedok, československá dopravní kancelář, Československé aerolinie a mimo to ty celnice a jiná místa, která ministerstvo financi pověří. Tito cestující jsou povinni směnu jimi dovezených cizozemských peněz prokázat celnici při návratu z Československa potvrzením Státní banky nebo míst uvedených v předchozí větě.
§ 6
Povolení vývozu drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich
(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí vyvézt drahé kovy (zlato, stříbro a platinu), drahokamy, perly a výrobky z nich, prokáží-li potvrzením celnice, ne starším než 3 měsíce, že je dovezli.
(2) Cestující bez rozdílu, kde mají bydliště, a bez průkazu uvedeného v odstavci 1, smějí vyvézt tyto výrobky z drahých kovů:
a) 1 náramkové hodinky nebo hodinky s řetízkem,
b) 2 prsteny bez drahokamů,
c) 2 brýle,
d) stříbrné výrobky bez drahokamů do 500 g úhrnné váhy,
e) drobné výrobky ze zlata bez drahokamů do 20 g úhrnné váhy.
(3) Československé podniky pro zahraniční obchod smějí vyvážet drahé kovy, drahokamy, perly a výrobky z nich.
§ 7
Dovoz drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich
(1) Dovoz drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich je volný. Cestující s bydlištěm v cizině jsou však povinni dát si při přestupu státní hranice jejich dovoz potvrdit celními orgány.
(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na předměty uvedené v § 6 odst. 2. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu určit, v kterých dalších případech se cestujícím dovoz drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich nepotvrzuje.
§ 8
Prodej dovezených drahých kovů v tuzemsku
Cestující s bydlištěm v cizině smějí jimi dovezené drahé kovy v tuzemsku prodat jen Státní bance; prodej jsou povinni při návratu z Československa celnici prokázat potvrzením Státní banky.
§ 9
Povolení vývozu fondovních a jiných hodnot
(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí vyvézt fondovní hodnoty (zejména akcie, obligace, zástavní listy, úrokové a dividendové kupony a talony), vkladní knížky, životní pojistky, depozitní potvrzenky a plné moci k nakládání s majetkovými hodnotami v cizině, prokáží-li celnici potvrzením celních orgánů, ne starším než 3 měsíce, že je dovezli.
(2) Vývoz depozitních potvrzenek a jiných dokumentů znějících na jméno cestujícího, v nichž se potvrzuje, že byly do úschovy u československých peněžních ústavů odevzdány peníze a cenné papíry včetně vkladních knížek, je volný. Vývoz plných mocí, vystavených československými podniky pro zahraniční obchod, je volný.
§ 10
Dovoz fondovních a jiných hodnot
Dovoz hodnot uvedených v § 9 odst. 1 je volny. Cestující s bydlištěm v cizině jsou však povinni dát si při přestupu státní hranice jejich dovoz potvrdit celními orgány. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu určit, v kterých případech se dovoz fondovních a jiných hodnot nepotvrzuje.
§ 11
Listovní zásilky a úhrady poštou do ciziny a z ciziny
(1) Listovní zásilky do ciziny, které obsahují hodnoty, k jejichž vývozu je třeba povolení (§ 2 odst. 3 a 4 zákona), musí být před podáním poštovní dopravě celně projednány a opatřeny celní závěrou.
(2) Ostatní listovní zásilky do ciziny je pošta povinna předložit k devizové kontrole (§ 7 odst. 1 zákona).
(3) Listovní zásilky z ciziny je pošta povinna předložit po jejich vstupu na československé území k devizové kontrole.
(4) Devizovou kontrolu listovních zásilek provádějí orgány ministerstva financí, nejde-li o případy uvedené v § 12 odst. 2.
(6) Zjistí-li orgán devizové kontroly, že listovní zásilka obsahuje zboží, podléhající celnímu řízení, předá ji příslušné celnici k projednání.
(7) Orgány devizové kontroly musí dbát, aby prohlídkami byla poštovní přeprava rušena pokud možno nejméně.
(8) Je dovoleno přijímat úhrady z ciziny též mezinárodními poštovními poukázkami. Příjemce úhrady je povinen sdělit poště na její vyzvání důvod úhrady. Provádět úhrady do ciziny mezinárodními poštovními poukázkami je dovoleno jen s povolením ministerstva financí.
§ 12
Zmocnění celních orgánů k provádění devizové kontroly
(1) Za účelem účinnějšího dohledu nad zachováváním devizových předpisů ve styku s cizinou pověřují se celní orgány prohlídkami (§ 7 odst. 1 zákona) dopravních prostředků, zavazadel, zásilek, jakož i prohlídkami osob, přestupujících státní hranice.
(2) Pokud jde o listovní zásilky, pověřují se jejich prohlídkou celní orgány pouze:
a) v případech uvedených v § 11 odst. 1,
b) v případech, kdy pošta předloží listovní zásilku celním orgánům k celnímu projednání.
§ 13
Prohlášení některých osob za devizové cizozemce
(1) Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se zdržují v tuzemsku déle než 1 rok,
a) cizí státní příslušníci náležející k diplomatickému, kancelářskému a pomocnému personálu cizích zastupitelských úřadů v Československé republice a členové jejich rodin, jsou-li registrováni u ministerstva zahraničních věcí a je-li vzájemnost zaručena;
b) cizí státní příslušníci, náležející k personálu mezinárodních organizací, instituci nebo orgánů působících na území Československé republiky a členové jejich rodin, jsou-li registrováni u ministerstva zahraničních věcí;
c) cizí státní příslušníci, kteří se zdržují v tuzemsku pouze přechodně a výhradně jen k provedení určitých prací (montéři, techničtí poradci, znalci apod.), za účelem studia na československých školách nebo na léčení.
(2) Pro účely ustanovení §§ 1 až 10 platí o osobách uvedených v ustanovení odstavce 1, že mají bydliště v cizině.
§ 14
Povolení pro devizové tuzemce zdržující se v cizině nakládat s některými hodnotami
Devizoví tuzemci, kteří za svého pobytu v cizině získají za práci nebo výkony cizí měnu nebo pohledávky vůči cizině, smějí použít těchto prostředků jen k úhradě přiměřených výdajů spojených s jejich pobytem v cizině (zejména k ubytování, stravování a cestovnému v cizině) a k nákupu předmětů pro přiměřenou osobní potřebu, drobných dárků a upomínkových předmětů. Tito devizoví tuzemci mohou si též takto získanou cizí měnu ukládat za svého pobytu v cizině na vkladní knížky a účty. Povinnost převýší do tuzemska a nabídnout Státní bance zbytek odměny (vkladu) nebo naložit jím způsobem stanoveným ministerstvem financí (§ 5 zákona) ani povinnost ohlásit hodnoty, které byly zanechány v cizině (§ 6 zákona), není tím dotčena.
§ 15
Úlevy z povinnosti nabídky drahých kovů
(1) Státní bance nemusí být nabídnuty:
a) drahé kovy ve zlomcích, pokud pocházejí z předmětů, které sloužily přiměřené osobní potřebě, včetně starého zlata, stříbra a platiny a pokud jsou v držení majitelů nebo jejich dědiců,
b) zlaté a platinové mince neplatné na území Československé republiky
aa) ve veřejné muzejní sbírce bez omezení
bb) v soukromé sbírce, jejíž majitel je řádným členem Československé numizmatické společnosti, v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, letopočtu a provenience
cc) mající pro jejich držitele hodnotu památkovou v množství nejvýše 3 kusů na osobu,
c) stříbrné mince neplatné na území Československé republiky
aa) ve veřejné muzejní sbírce bez omezení
bb) v soukromé sbírce, jejíž majitel je řádným členem Československé numizmatické společnosti, v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, letopočtu a provenience
cc) mající pro jejich držitele hodnotu památkovou v množství do 1 kg ryzí váhy na osobu,
d) drahé kovy určené pro průmyslové, technické a spotřební účely a obhospodařované organizacemi zvláště k tomu pověřenými.
(2) S drahými kovy, na které se vztahuje ustanovení odstavce 1, smí být nakládáno jen takto:
a) zlaté a stříbrné mince (neplatné) hodnoty sběratelské smějí nabývat od soukromých osob nebo je soukromým osobám prodávat jen podniky, které k tomu obdrží od ministerstva financí zvláštní (numizmatické) povolení; k jiným koupím a prodejům takových mincí je třeba povolení ministerstva financí,
b) zlaté a stříbrné mince (neplatné) smějí být darovány devizovým tuzemcům,
c) z drahých kovů, pokud nejde o zlaté mince a mince numizmatické, mohou si dát jejich vlastníci zhotovit předměty z drahých kovů,
d) drahé kovy je dovoleno zastavit.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se vyhlášky ministra financí č. 11/1954 Ú. l., k zákonu o devizovém hospodářství a č. 121/1957 Ú. l., o zmocnění celních orgánů k provádění devizové kontroly.
§ 26
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
§ 16
Jiné úlevy
(1) Povolení ministerstva financí podle ustanovení § 6 odst. 6 a 7 zákona se nevyžaduje v těchto případech:
a) k nákupu, zpracování a prodeji drahých kovů organizacemi zvláště pověřenými obhospodařovat je pro průmyslové, technické a spotřební účely,
b) k nákupu a směně zlatých, platinových a stříbrných mincí neplatných na území Československé republiky organizacemi obhospodařujícími veřejné muzejní sbírky,
c) k postupu pohledávek vůči devizovým cizozemcům Státní bance,
d) k úhradě daní, poplatků a jiných veřejných dávek a platů z tuzemských pohledávek devizových cizozemců,
e) k pohoštění devizových cizozemců devizovými tuzemci v jejich domácnosti, k zaplacení příležitostných obědů, večeří apod. devizovými tuzemci za devizové cizozemce.
f) k převzetí závazku vůči cizině poskytovat v obvyklé a přiměřené výši úhradu osobních potřeb ze zákona nebo k uznání takového závazku,
g) k pořizování pro případ smrti o hodnotách, právech a nárocích v tuzemsku i cizině a k jejich nabytí jako dědictví nebo odkazu,
h) k placení výloh spojených se správou cizozemských nemovitostí devizových tuzemců z pohledávek vzniklých v cizině i výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a kapitálových splátek hypotekárních zápůjček za podmínky uvedené v odstavci 2,
i) k placení nájemného z tuzemských nemovitostí devizových cizozemců na jejich účty nájemného u tuzemských peněžních ústavů nebo jejich správcům, k placení výloh spojených se správou a udržováním nemovitostí a k placení hypotekárních závazků z těchto účtů nájemného nebo z prostředků vybraných správci nemovitostí,
j) k placení v tuzemsku vízových a konzulárních poplatků cizím zastupitelským úřadům v Československé republice a správních poplatků vyměřených československými zastupitelskými úřady v cizině, jakož i k placení těmito úřady účtovaných hotových výloh ministerstvu zahraničních věcí.
(2) Devizový tuzemec je povinen předložit do 15. dubna každého roku ministerstvu financí nebo organizacím jím pověřeným přehledné sestavení příjmů z cizozemské nemovitosti a vydání za uplynulý rok a dát si uhradit čistý výnos do tuzemska, popřípadě, není-li úhrada možná, ohlásit, kde byl uložen. Včasné splnění těchto povinností je podmínkou úlevy podle odstavce 1 písm. h).
§ 17
Povolení prodeje jízdenek do ciziny
Cestovní jízdenky pro cizozemský úsek tratí (železniční, lodní, letecké apod.) smějí prodávat československé dopravní podniky (zejména Čedok, československá dopravní kancelář, Československé dráhy, Československé aerolinie) na základě povolení uděleného těmto podnikům ministerstvem financí.
§ 18
Používání spojových prostředků ve styku s cizinou
Při používání spojových prostředků jsou devizoví tuzemci povinni ve styku s cizinou zachovávat co největší hospodárnost.
§ 19
Cizozemské účty
(1) Cizozemským účtem je běžný účet, který se vede u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce ať již v korunách nebo cizí měně, nebo jímž je oprávněn nebo spoluoprávněn disponovat devizový cizozemec. Takový účet musí být označen jako cizozemský účet.
(2) Platy na cizozemské účty a platy z nich se považují za platy ve prospěch (na vrub) devizových cizozemců. K takovým platům je třeba povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu; to neplatí v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a v § 16 odst. 1 písm. d) a i), nebo jde-li o dobropisy úhrad z ciziny ke krytí dlužného zůstatku účtů vedených v československých korunách.
(3) Čisté výnosy nemovitostí devizových cizozemců v tuzemsku mohou být skládány na cizozemské účty vlastníků bez povolení ministerstva financí za podmínky, že peněžnímu ústavu bude předloženo řádné vyúčtování za období, jehož se dobropis týká.
(4) U Státní banky smějí být vedeny cizozemské účty v cizí měně, které vznikají bez povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu dotací cizí měny nebo převody z jiných účtů vedených v téže měně. Na tyto cizozemské účty se mohou rovněž konat vplaty v téže cizí měně na základě povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu. S jejich kreditními zůstatky smí být volně nakládáno k úhradám do ciziny nebo do tuzemska i v československých korunách. O úhradách do ciziny v jiné měně než v měně účtu rozhoduje Státní banka podle směrnic ministerstva financí.
(5) Zahraniční banky mohou mít u Státní banky transferové účty vedené v československých korunách. Tyto účty vznikají bez povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu dotací cizí měny dané k dispozici Státní bance, převody z jiných transferových účtů téhož druhu nebo dobropisy na základě povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu. S kreditními zůstatky transferových účtů může být volně disponováno do tuzemska, ke koupi cizí měny, z níž vznikly a k převodům na transferové účty téhož druhu. O úhradách do ciziny v jiné cizí měně než jakou byl účet dotován, rozhoduje Státní banka podle směrnic ministerstva financí.
(6) Devizoví cizozemci zdržující se v tuzemsku mohou si volně otevřít u Státní banky cizozemské účty dotované československými korunami, které získali za měnu cizí, za úhrady z ciziny nebo na základě povolení a smějí s těmito účty volně disponovat k úhradě svých osobních výloh v tuzemsku.
K názvu „cizozemský účet” u takových účtů se připojuje dodatek „s volnou dispozicí do tuzemska”.
K názvu „cizozemský účet” u takových účtů se připojuje dodatek „s volnou dispozicí do tuzemska”.
(7) Peněžní ústavy smějí volně zúčtovat na cizozemských účtech své odměny a výlohy spojené s vedením těchto účtů, jakož i odměny a výlohy z běžných bankovních transakcí prováděných pro majitele účtu, pokud byly tyto transakce povoleny nebo povolení nepodléhají a dále mohou na cizozemských účtech volně účtovat závěrečné kontokorentní položky.
(8) Cizozemským účtem je rovněž depozitní účet, který se vede u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce, pokud jde o hodnoty uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 nebo jímž je oprávněn nebo spoluoprávněn disponovat devizový cizozemec. Takový účet musí být označen jako cizozemský účet. K otevření, vedení a nakládání tímto cizozemským účtem je třeba předchozího souhlasu ministerstva financí.
§ 20
Hlášení pohledávek a závazků vůči cizině, jakož i jiných hodnot
(1) Ministerstvo financí vede evidenci:
a) pohledávek, závazků a nároků na jiná peněžitá plnění z jakéhokoliv důvodu vůči cizině, náležejících organizacím samostatně devizově plánujícím,
b) nemovitostí v cizině ve správě organizací socialistického sektoru,
c) fondovních hodnot a majetkových účastí devizových tuzemců v cizině a devizových cizozemců v tuzemsku.
(2) Evidenci ostatních hodnot uvedených v § 6 odst. 1 zákona vede Ústřední likvidátor peněžních ústavů a podniků v Praze a pokud jde o evidenci týkající se Slovenska, Oblastní likvidátor v Bratislavě.
(3) Devizoví tuzemci činí hlášení a jiná podání (§ 6 zákona) ve věcech těchto hodnot u orgánů, jimž přísluší vést o těchto hodnotách evidenci (odstavec 1 a 2). Ministerstvo financí může pověřit tyto organizace vést evidenci i některých hodnot uvedených v odstavci 1.
(4) Hlášení se podávají na předepsaných tiskopisech, které obsahují bližší ustanovení a pokyny pro hlášení. Tiskopisy lze obdržet u Státní banky a jejích poboček nebo u Ústředního likvidátora peněžních ústavů a podniků v Praze a Oblastního likvidátora v Bratislavě.
(5) Evidenci a hlášení pohledávek a závazků, spadajících podle zákona do oboru ministerstva zahraničního obchodu, upravují předpisy tohoto ministerstva.
§ 21
Hlášení majetkově právních sporů s cizinou
(1) Devizoví tuzemci (kromě podniků pro zahraniční obchod a pokud nejde o případy patentní, známkové a vzorové ochrany, jakož i licenční platy všeho druhu, platy za technickou dokumentaci, zlepšovací návrhy a objevy a obdobné platy, pro něž je příslušné ministerstvo zahraničního obchodu) jsou povinni ohlásit právní spory s cizinou, které se dotýkají majetkových hodnot, uvedených v § 6 zákona. Hlášení se provede dopisem, v němž musí být uvedeno též stručné vylíčení skutkové podstaty.
(2) Spory (odstavec 1) se rozumějí řízení před tuzemskými i cizozemskými soudy, rozhodci nebo správními a jinými orgány, v nichž devizový tuzemec vystupuje jako žalobce, žalovaný nebo jiný účastník.
(3) Ohlašovací povinnost je nutno splnit:
a) před zahájením sporu, má-li být spor zahájen z podnětu devizového tuzemce,
b) jakmile se devizový tuzemec doví, že byl zahájen spor z podnětu devizového cizozemce, v němž má vystupovat jako žalovaný nebo jiný účastník.
(4) Hlášení se podávají u Ústředního likvidátora peněžních ústavů a podniků v Praze nebo Oblastního likvidátora v Bratislavě.
(5) Na výzvu ministerstva financí, učiněnou popřípadě prostřednictvím Ústředního (Oblastního) likvidátora, jsou devizoví tuzemci povinni sdělovat o zahájených majetkoprávních sporech s cizinou bližší údaje.
§ 22
Devizová působnost ve věcech dopravy
§ 23
Všeobecná povolení
Ministerstvo financí může organizacím socialistického sektoru, které ke své činnosti opětovně vyžadují povolení podle zákona, udělit povolení všeobecné (generální). Takové povolení se uděluje na určitou dobu s výhradou odvolání a obsahuje též přesně vymezený rozsah a obsah povolované činnosti a podmínky, zejména kontrolní, za kterých se uděluje.
§ 24
Zmocnění jiných míst
Úkoly příslušejícími podle ustanovení této vyhlášky Státní bance, mohou být pověřena na základě zmocnění podle ustanovení § 7a odst. 3 zákona i jiná místa (např. Živnostenská banka, národní podnik).