(1) Nebude-li při povolání k mimořádné službě stanoveno jinak, jsou povolané osoby povinny do čtyř hodin po uvědomění nastoupit nejkratší cestu do stanoveného místa. Osoby neschopné k cestě musí tuto neschopnost prokázat lékařským vysvědčením, jež zašlou příslušné okresní vojenské správě.

(2) Rozkaz, kterým je osoba povolána k mimořádné službě, opravňuje k bezplatné jízdě železnicí nebo jiným veřejným dopravním prostředkem do stanoveného místa.

(3) O nastoupení mimořádné služby platí, není-li stanoveno jinak, obdobně ustanovení o nastoupení základní služby.

(4) Z mimořádné služby se propouští buď jednotlivě, jde-li o propuštění pro neschopnost, nebo hromadně. Jinak platí o propuštění obdobně ustanovení § 31.