II
Základní pravidla pro platební a zúčtovací styk

(1) Banka zřizuje hospodářským, rozpočtovým a ostatním organizacím (dále jen „organizace“) obratové, běžné, investiční, popřípadě jiné účty. Organizace jsou povinny soustřeďovat na těchto účtech své peněžní prostředky, pokud nemají podle zvláštních předpisů nebo se souhlasem banky otevřeny takové účty u jiných peněžních ústavů.

(2) Podmínky, za kterých je možno zřizovat obratové, běžné, investiční nebo jiné účty a provádět zúčtování, stanoví prováděcí směrnice.

(1) Platby mohou být prováděny jen do výše kreditního zůstatku na obratovém, běžném, investičním, popřípadě jiném kreditním účtě.

(2) Nestačí-li prostředky na obratovém, běžném, investičním, popřípadě jiném účtu organizace na všechny úhrady a výplaty, zúčtuje banka v časovém pořadí podle splatnosti příkazy, je-li na nich splatnost vyznačena, a dospělé a nezaplacené splátky poskytnutých úvěrů. Ostatní příkazy zúčtuje banka v pořadí podle dnů, jak jí došly.

(3) Hospodářské organizace, kterým se poskytuje úvěr na proplacení dodávek přímo z úvěrového účtu, smějí platit tyto dodávky z obratového účtu jen se souhlasem banky.

(1) Provádí-li se zúčtování v časovém pořadí podle § 18 odst. 2, uvolňuje banka organizaci k proplacení výdajů, které organizace sama určí, přednostně 20 % z denních tržeb (obchodních srážek) za stanovené období.

(2) Generální ředitel banky může určit, že prostředky na výdaje podle předcházejícího odstavce budou uvolňovány podle jiných zásad.

(3) Rozsah prostředků ponechávaných organizaci k proplacení výdajů, které sama určí, může být zvýšen v prováděcích směrnicích, popřípadě se souhlasem generálního ředitele banky.

(4) Budou-li upevněním platební kázně vytvořeny předpoklady, mohou prováděcí směrnice stanovit, že úhrady a výplaty se provádějí zásadně jen na příkaz majitelů účtů.