HLAVA I
Čára státních hranic a udržování hraničních znaků

1. Státní hranice mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou stanoví čl. 1 odst. 4 písm. b) a c) mírové smlouvy uzavřené v Paříži dne 10. února 1947, závěrečný protokol o pracích Rozhraničovací komise, utvořené ze zástupců československé a maďarské vlády ve smyslu čl. 1 odst. 4 písm. d) Pařížské mírové smlouvy, podepsaný v Bratislavě dne 22. prosince 1947 a závěrečný protokol o jednáních vedených mezi delegací vlády Československé republiky a delegací ministerské rady Maďarské lidové republiky o úpravě drobnějších poruch československo-maďarských státních hranic, podepsaný v Bratislavě dne 6. června 1952.

2. Čára státních hranic se v této Smlouvě označuje v dalším slovy „hraniční čára“. Hraniční čára, vyznačená v mezinárodních smlouvách, uvedených v článku 1, tvoří hranice na povrchu země a ve směru svislém nad zemí i pod zemí.

1. Na suchém úseku probíhá hraniční čára zpravidla čárou přímou od jednoho po druhý hraniční znak.

2. Na suchém úseku, kde hraniční čára sleduje čáru některého terénního tvaru nebo předmětu (strž, příkop, rokle, cesta apod.), probíhá hraniční čára zpravidla středem tohoto terénního tvaru nebo předmětu čarou přímou, lomenou nebo křivou.

3. Na vodním úseku probíhá hraniční čára středem koryta nesplavných řek, kanálů nebo potoků, u splavných řek pak sleduje střední čáru hlavního plavebního koryta za nízké plavební hladiny.

4. Podrobný průběh hraniční čáry je stanoven v hraničních technických dokumentech.

1. Na vodním úseku se hraniční čára přizpůsobuje změnám střední čáry koryta řek, potoků nebo kanálů anebo hlavního plavebního koryta splavných řek, které vznikly přirozenou cestou. Jiným změnám polohy hraničního toku se hraniční čára přizpůsobí jen v tom případě, když o tom strany uzavřou zvláštní dohodu.

2. Při místním stanovení hraniční čáry, jdoucí středem nesplavných řek, potoků nebo kanálů, není třeba přihlížet k zátokám a ramenům. Za střed těchto řek, potoků a kanálů se považuje čára, která je stejně vzdálená od vyrovnané čáry obou břehů. Nelze-li přesně stanovit uvedenou čáru břehu, považuje se za střed hraničního toku, uvedeného v tomto odstavci, střední čára hladiny za nízkého vodního stavu.

3. Vznik změn, uvedených v odstavci 1, zjišťují společně příslušné technické orgány obou stran.

4. Kdyby došlo přirozenou cestou ke změně polohy koryta, která by měla za následek změnu státní příslušnosti pozemků, staveb, technických nebo jiných zařízení, hraniční čára se nezmění a probíhá nadále korytem, jímž probíhala před touto změnou. Nedojde-li mezi stranami k dohodě o přeložení hraniční čáry do nového koryta, uvede se voda společným nákladem znovu do původního koryta, jestliže o to jedna ze stran požádá do jednoho roku od vzniku změny. Do té doby přísluší oběma stranám dosavadní právo na užívání vody z nového řečiště. Způsob výkonu tohoto práva určí neprodleně příslušné pohraniční orgány.

5. Nedojde-li mezi stranami ke zvláštnímu ujednání o přeložení hraniční čáry do nového koryta a nebude-li voda znovu uvedena do původního koryta, Smíšená komise stanoví dosavadní hraniční čáru a vyznačí ji též v hraničních technických dokumentech. Při tom lze vyrovnat hraniční čáru, sledující dříve lomenou nebo křivou čáru řeky, potoka nebo kanálu.

6. Změny v průběhu hraniční čáry, uvedené v odstavci 1, nezpůsobí změnu státní příslušnosti ostrovů, které jsou v hraničních řekách, leč že by se strany dohodly jinak.

1. Průběh hraniční čáry v terénu se vyznačí těmito hraničními znaky:

a) na styčném bodě hranic Československa-Maďarska-Rakouska - trojbokou pyramidou ze žuly, na styčném bodě Československa-Maďarska-Svazu sovětských socialistických republik, který je v korytě řeky Tisy - třemi železobetonovými sloupy;

b) na bodech vymezujících jednotlivé hraniční úseky - úsekovými hraničními mezníky;

c) na bodech hraniční čáry uvnitř hraničních úseků podle důležitosti bodu hraniční čáry - hlavními mezilehlými nebo doplňkovými hraničními mezníky nebo dřevěnými sloupy umístěnými přímo v hraniční čáře;

d) na hraničních tocích, cestách a příkopech - hraničními mezníky hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými, osazenými na počátku a na konci zdvojeně (párovitě) a v dalším průběhu střídavě po obou březích hraničních toků, po okrajích cest a příkopů.

2. Popis hraničních znaků a jejich polohu vzhledem k hraniční čáře určují hraniční technické dokumenty.

1. Udržovat a obnovovat hraniční znaky
Maďarská lidová republika v hraničních úsecích I, XI, XII, XIII, XIV, XV, XVII a XIX.

a) osazené zdvojeně nebo střídavě podél hraničních toků, cest a příkopů bude strana, na jejímž území se nacházejí;

b) osazené přímo v hraniční čáře bude Československá republika v hraničních úsecích IV, VI, VII, VIII, IX a X;

2. Trigonometrické a polygonové značky, umístěné v hraniční čáře, udržují strany podle ustanovení odstavce 1 písm. b). Trigonometrické a polygonové značky, umístěné mimo hraniční čáru a vyznačené v hraničních technických dokumentech, jakož i nivelační, hydrografické profilové a kilometrové značky, umístěné podél hraničních toků, udržuje strana, na jejímž území se nacházejí.

3. Značky, uvedené v odstavci 2, mohou orgány, které provádějí měřičské a hydrotechnické práce, kdykoliv používat pro své účely. O provádění zaměřování je třeba včas vyrozumět příslušný technický úřad druhé strany, který je povinen o tom ihned uvědomit příslušný pohraniční orgán.

a) budou udržovat hraniční znaky tak, aby odpovídaly údajům uvedeným v hraničních technických dokumentech;

b) očistí podél hraniční čáry, podél okrajů hraničních cest, příkopů apod. a kolem hraničních znaků ležících mimo hraniční čáru jednometrový pruh od rostlin tak, aby průběh hraniční čáry byl v terénu zřetelný; v lese a v sadech se jednometrový pruh rozumí po větve stromů;

c) v hraničním pruhu se nepovolí žádná stavba nebo zařízení, vyjma těch, jež slouží k střežení státních hranic nebo o nichž se obě strany dohodnou;

d) příslušné úřady obou stran se vzájemně vyrozumí o době zahájení a místě čištění hraničních pruhů aspoň 10 dní předem.

1. Příslušné úřady každé strany kontrolují hraniční znaky a hraniční pruhy samostatně. Kromě toho příslušné úřady obou stran vykonají každý rok kontrolní prohlídku společně.

2. Společná kontrolní prohlídka se vykoná v červnu každého roku. Přesnou dobu zahájení prohlídky stanoví příslušné úřady obou stran vzájemnou dohodou.

3. Bude-li mít příslušný úřad jedné strany za to, že je třeba vykonat v témže roce další společnou kontrolní prohlídku, požádá o to příslušný úřad druhé strany, který nemůže zmařit provedení prohlídky. Může však navrhnout jinou dobu prohlídky. K prohlídce musí dojít do 10 dnů od doručení původního návrhu.

4. Opravovat nebo doplňovat hraniční technické dokumenty lze pouze po dohodě mezi oběma stranami. Listiny o opravě a doplnění se připojí k hraničním technickým dokumentům.

5. O ujednání, k němuž dojde při společné kontrolní prohlídce, sepíší zástupci příslušných úřadů obou stran v jazyku českém nebo slovenském a v maďarském protokoly ve dvou vyhotoveních. Obě znění jsou stejně platná.

1. Jestliže dojde k zničení, přemístění, odcizení, vyvrácení nebo k poškození hraničních znaků, provede jejich obnovu nebo opravu příslušný úřad strany, která má o znak pečovat, jak stanoví článek 5 odst. 1. O zahájení těchto prací jsou povinny příslušné úřady strany uvědomit příslušné úřady druhé strany aspoň 20 dní předem.

2. Při obnově hraničních znaků se má dbát o to, aby byl umístěn na původní místo. Je nutno přitom vycházet z hraničního technického dokumentu a přezkoumat měřením na místě polohu hraničního znaku. Nové hraniční znaky mají odpovídat vzorům uvedeným v hraničním technickém dokumentu.

3. Hraniční znaky, které byly zničeny povodní nebo návalem ledů, lze přemístit na takové místo, kde nebudou ohroženy.

4. Obnovu nebo přemístění hraničních znaků je možno provést jen se souhlasem příslušných úřadů obou stran a za přítomnosti jejich zástupců. Zástupci příslušných úřadů obou stran sepíší o obnově nebo přemístění hraničního znaku souhlasné protokoly v jazyku českém nebo slovenském a maďarském ve dvou vyhotoveních a připojí k nim situační náčrt o případné změně polohy hraničního znaku. Hraniční technické dokumenty se opraví podle situačního náčrtu.

5. Odstranění závady hraničního znaku, které nevyžaduje použití hraničního technického dokumentu (hraniční znaky uvolněné, nakloněné, otlučené apod.), mohou provést příslušné úřady strany povinné k tomu podle čl. 5 odst. 1 bez účasti zástupců příslušných úřadů druhé strany. Je však třeba předem o tom vyrozumět pohraniční orgán druhé strany.

6. Strany učiní potřebná opatření, aby hraniční znaky nebyly poškozovány a budou stíhat osoby, které zavinily odcizení, zničení, přemístění, vyvrácení nebo poškození hraničních znaků. Výdaje na obnovu hraničních znaků v takových případech hradí strana, na jejímž území bydlí viník. Jestliže nelze zjistit, kdo byl viníkem, nebo jestliže zničení, vyvrácení nebo poškození znaků je důsledkem přírodních vlivů, hradí výdaje strana povinná znaky udržovat podle čl. 5 odst. 1.