(1) Územní plány sídlišť se vždy vypracovávají pro výstavbu nových a pro celkovou rekonstrukci nebo dostavbu existujících sídlišť, která v důsledku výhledově plánovaného rozvoje výrobních sil vyžadují podstatného přebudování, rozšíření nebo asanace.

(2) Podle potřeby se územní plány sídlišť vypracovávají pro účely dlouhodobého rozvoje celých sídlišť nebo jejich částí, určených k výrobním, obytným nebo jiným účelům, vyžadují-li toho úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo jiné důležité hospodářské či kulturní zájmy.

(3) Územní plány sídlišť stanoví souborně zásady a podmínky dlouhodobé výstavby a přestavby celého sídliště nebo jeho funkčně a výtvarně ucelené části z hlediska umístění, uspořádání a vzájemných vztahů všech dosavadních i nově navrhovaných skladebních prvků vytvářejících dané sídliště (obytné části sídliště, území určená k umísťování průmyslových, zemědělských a jiných závodů, dopravní, energetické, vodovodní, kanalizační a jiné sítě a zařízení, veřejná zeleň apod.).

(4) Územní plány sídlišť se vypracovávají jako

(5) Podrobné územní plány se vypracovávají zpravidla na základě směrných územních plánů. Výkonný orgán příslušného krajského národního výboru může v odůvodněných případech povolit vypracování podrobného územního plánu bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu.

(6) Sídlištěm se rozumí každá jednotka osídlení, která se skládá ze seskupených trvalých lidských obydlí (včetně do ní začleněných výrobních zařízení a nezbytného občanského a technického vybavení) a tvoří uzavřené a od jiných jednotek osídlení prostorově oddělené prostředí pro společenský život obyvatel (město, vesnice, osada, i když není samostatnou správní jednotkou).

a) směrné územní plány, a to pro celé území sídliště a jeho zájmové území,

b) podrobné územní plány, a to pro ucelenou část území sídliště, u malých sídlišť též pro celé jejich území.