(1) Návrh na prohlášení kulturní památky (dále jen „památka”) za národní kulturní památku, jakož i návrh, aby od ochrany památky jako národní kulturní památky bylo upuštěno, podává vládě ministr školství a kultury po vyjádření rady příslušného krajského národního výboru a Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (dále jen „Ústav”) a po projednání věci v Ústřední komisi státní památkové péče.

(2) O tom, že památka byla prohlášena za národní kulturní památku, nebo že od ochrany památky jako národní kulturní památky bylo upuštěno, učiní ministerstvo školství a kultury oznámení v Úředním listu a vyrozumí o tom Ústav, výkonný orgán krajského, okresního a místního národního výboru, jakož i vlastníka (u národního majetku organizaci, která památku spravuje) nebo trvalého uživatele památky; jde-li o památku archeologickou, vyrozumí také Archeologický ústav Československé akademie věd, a jde-li o památku nemovitou, i stavební úřad.